Ano, přesně tak. No a proud panel dá 8,7A. Akumulátor nabíjet desetinou kapacity, takže řekněme 2 akumulátory 12V/100Ah. Zapojit tak jak to je nakreslené na regulátoru nabíjení. A víš jak potom svítit a nabíjet telefon z 24V akumulátorů? Průřez kabelů od panelu k regulátoru je stejný jako je na panelu, takže 4mm2 (pokud nebude dlouhé vedení) a od regulátoru co nejvíce se vleze do svorek regulátoru. DéIka max. metr (regulátor - akumulátor). Na 30A bude 10mm2 stačit. No a pojistky klidně jako jsou v autě. To ze neviem ako zapojit svetla a nabijat z 24V

z úklidu... EI trafo 230/31V 105VA

Daruji 42V/5A nabíječku. Kupoval jsem ji na kolo a funguje dobře. Přešel jsem na 48V, takže prostě zbyla...

Ze samostudia dnes získán zajímavý poznatek - v podvečer (18:20) oba stringy v zastíněném stavu dávají cca 500V/0,3-0,4A. Takže každý 150 až 200W. To vypadá velmi nadějně. Jsem VELMI spokojen

ďakujem za odpoveď, ale našiel som pre mňa lepšiu volbu

riesil som meranie a nebudem davat kolko vyrobia panely, spotrebuje menic a pod, aj tak nas vsetkych zaujma kolko usetrime, objednane z aliexpressu merac spotreby na din listu s bluethoot rozhranim za 20€, nepouzivate to? su ta statistiky, moznost zapnut, vypnut.... meria to prud, napetie, vykon a spotrebu ako do plusu tak aj reverzne

Kdyby měl někdo zájem, mám kopy karet z těžení, většinou AMD řady RX480, RX580 s 4GB paměti.

Ahoj, protože dobrých zpráv není nikdy dost, tak se jednou potěším:). Za posledních 24 hodin jsem neměl výpadek serveru reportovaný ze strany Xcomu.

Sz

no ja viem že to myslíš trochu ironicky... ale ty máš skoro 10x toľko výkonu ako ja a greenbono - ja som si svoje "GBO" musel v scade naprogramovať sám Ale mne to stačí

jasně pošlem za chvilku správou

Tak ja ho teda zoberiem. Dohodneme sa cez SZ?

Pokud je to tak jak jsem zjistil já,problém s rozcházením článků jsem měl hlavně v začátku,když byla kapacita baterie malá s navýšením kapacity a nasazení kapacitních balancérů skoro o baterce nevím a jen trošku koriguju napětí mezi letním a zimním období,uvidíme,jak se to bude chovat po připojení sporáku,zda postačí dva měniče,či bude třeba pripojit třetí....

Vymením mesiac používaný axpert vm II nabehane cca 10kw za victron mppt regulator ideálne nieco na štýl 150/60 alebo 150/70

Podle mne je to škoda

Super! Ta orientace V-Z je pro provoz přitápěcí klimy v přechodném období mimořádně vhodná. Jak to skončí? 20kWp? Oto ahoj. Prosimte nevim sam nevim. Panelu mam jeste 9 ve stodole. Ty bych taky rad umistil. No takze ja osobne si myslim ze zrusim to co je na drevniku provizorne 9ks na stresnich latich... a ty pridam k tem co jsou ve stodole a to mam tedy celkem 18 panelu na umisteni na hlavni strechu. Hlavni strecha je cisty jih. Takze zrejme bude V Z to co je a vyleze hlavni strecha na 30 panelu. Tak aby to bylo pekne ucelene na hlavni strese. Celkem to bude asi 13.5 kwp pokud moje kalkulacka nema velky offset. Toz to bude finale...a leto me nezajima tam toho bude dost ale prechodne obdobi na to se tesim... Ahoj V.

1) Nabít a odpojit od zdroje 2) Při trvalém připojení ke zdroji, pohybovat se v napěťových mezích daných výrobcem. Nedává přece smysl nažduchat baterku po okraj a následně ji trošku vybít. Čemu bych pomohl? Ničemu, jen baterce ubírám v počtu cyklů. Pokud s nabíjením skončím na 51,6 hned, baterka se mi převelice odmění ve své životnosti. Nebo na životnost baterky kálí bílý tesák? "Nabít a odpojit od zdroje" Ale kdy je nabito v případě použití pouze režimu BULK a FLOAT? Toť otázka. Protože pokud nabíjím v režimu BULK konstantním proudem, musím mít svorkové napětí baterie na hodnotě o úbytek na vnitřním odporu článků vyšší (ve zjednodušeném náhradním schématu) než je vnitřní napětí článků. Pokud neznám aktuální vnitřní odpor akumulátoru, nemohu znát ani vnitřní napětí článku a to přesto, že znám nabíjecí proud i svorkové napětí článku. Navíc akumulátor nefunguje přesně podle zjednodušeného schématu, jelikož je v něm taky nějaká chemie a hmotnostní toky, které mají určitou dynamiku. Po ukončení nabíjení se tedy články ani trošku nevybijí, přestože se jejich svorkové napětí sníží. Pokud tedy nastavím napětí v režimu FLOAT na hodnotu svorkového napětí baterie na kterém se baterie po nabití ustálí bez připojení dalších zdrojů nebo spotřebičů, je to v podstatě totéž jako "Nabít a odpojit od zdroje" Pokud bude nabíječ takové napětí na svorkách akumulátoru přesně udržovat, poteče případný zatěžovací proud pouze z nabíječe a nikoliv z baterie. Nabíjení pouze v režimech BULK a FLOAT mi připadá pro články poněkud surové zejména v případě, kdy balancéry nejsou schopné zpracovat plnou velikost nabíjecího proudu v režimu BULK. Zejména u Li baterií s velmi plochou nabíjecí křivkou může být problém určit správně konec nabíjení bez znalosti vnitřního odporu jednotlivých článků baterie. Já se přikláním spíš k opatrnějšímu způsobu nabíjení s konečnou fází v režimu konstantního napětí a sníženého proudu, která dá článkům čas na vyrovnání napětí pomocí balancérů, které nemusí potom být dimenzované na plný nabíjecí proud v režimu BULK.

Ok sorry. Smaznu to

mam malou zahrádku tak bych něco uvítal, ale nemam s těmato hračkami zkušenost ideálně kdyby to zvadlo orbu ,ale to je asi nerealne . Zatim uvažuji o tomhle https://www.mall.cz/kultivatory/fieldma ... ab=reviews

ČEZu Distribuci je do toho v podstatě to, aby v případě výpadku sítě nedocházelo k energizaci sítě a možnosti usmrcení pracovníků... To je to, co řeší především. Jinak pokud narazíte na rozumného člověka (Pardubice ho mají), tak jste v pohodě. To není ten skutečný důvod spíše výmluva nebo nesmysl když to někdo z distribuce tvrdí. Dokud nejsou nasazeny zkraty tak se pracuje jako by to bylo pod napětím. Nějaká FVE v řádech kW je proti atmosférické elektřině nebo generátoru co tam může kdokoliv připojit úplné nic. Nedávno jsme řešil zfázování dvou trafostanic v lyžařském areálu s turistickou chatou kde měli NN i VN přípojku s vlastní trafostanicí. No a podle tarifu a aktuální ceny se tam přepínají na NN straně mezí NN přípojkou (transformátorem distributora) a VN přípojkou (vlastním trafem). A to přepínaní je realizováno tak, že obě trafa (distribuční i soukromé) běží několik sekund paralelně aby nenastal výpadek. (Měli to špatně zfázované, distributor vyměnil trafo (přecházelo se tam z 6kV na 22kV a najednou tam byly výpadky NN jističe soukromého trafa, tak přidali na jističi, potom to už nevypadlo, ale stejně světla sotva svítili a trafo výhružně vrčelo když šli fáze proti sobě a proto mě tam zavolali abych to vyřešil). Takže když tam někdo odpojí VN a bude na tom pracovat bez zkratovaček a automat tam začne přepínat sítě, tak se mu tam to VN přetransformuje přes NN z druhého trafa a bude tam mít VN napětí. A myslím že toto není jediný případ a nebezpečí které může nastat, FVE která má houby zkratový výkon je proti tomu úplné nic. Moc jsem nevěřil tomu, že je výhodné platit dvě přípojky NN i VN, ale ty lyžařské areály mají nějaké speciální smluvní tarify, takže mi tvrdili že se jim to vyplatí. Jo a také jsem se setkal z jedním zákazníkem co měl do jedné haly 4 NN přípojky z toho dvě měl distributor na jiný transformátor a všechny přípojky byly v hale samozřejmě vzájemně propojené. Zákazník se strašně divil že se mu stále "točí" elektroměry i když všechno vypne a některé dokonce "opačně" i když tam nemá zdroj . Tak jsem mu vysvětlit že přes něj teče vyrovnávací proud mezi těmi transformátory podle toho jak je které zrovna zatížené a dle přepnutých odboček. To jsou všechno věci které distributor nemá šanci uhlídat a co vyvádějí někteří průmyslníci je někdy dost šílené.

Ak zlyhá regulátor, tak je na řadě ochrana. Pořád levnější, než zničit akumulátory ať už jsou jakékoli. A zničit se dá jakýkoli akumulátor.

Dobrý den. Po několika dnech pěkného počasí mohu konstatovat že vytěžování dle napětí baterie je lepší než dle SOC. Ráno najede východní sekce, napětí baterie se postupně zvedá. Poté, co začne najíždět jih se napětí dále zvedne a sepne se vytěžování do bojleru. Zpravidla to bývá mezi 8-9 hodinou. Baterie dál běží v bulku, po doběhnutí napětí na 55,2V přejde do floatu (SOC je 90-95%). Proud do baterie klesne na několik A, do 100% většinou doběhne mezi 14-16 hodinou. Po 15 hodině se slunce dostane za stromy, vytěžování většinou udělá 2-3 cykly. Pak zabere západní sekce a vytěžování ještě cca 1,5-2 hodiny pere se do bojleru. Srovnání obou variant vytěžování při hezkém počasí je: Dle SOC: bojler cca 2-4 hodiny, SOC baterie 100% Dle Vbat: bojler cca 7-10hodin, SOC baterie 100% Za horšího počasí se vytěžování spíná dle napětí baterie, vzhledem k tomu, že napětí baterie musí být nad 53,8V minimálně 10 minut jde ee že slunce problikavajiciho mezi mraky do baterie a bojler se tak sepne až při větším nabití baterie (typicky 80-85%). Výsledek je pak dle slunečního svitu, ale pokud dojde k sepnutí vytěžování při horším počasí je baterie nabitá nejméně na 80%SOC. Celkově mi tak vytěžování dle napětí baterie přijde lepší. Tlumí proudový nápor do baterie, využije se podstatně více energie ze střechy a přijde mi že i lépe kopíruje sluneční svit. Při poklesu napětí se vypne a zbytečně nevybíjí baterie. Kdežto dle SOC se vytěžování seplo až později odpoledne, pokud se baterie nabila na 100% a zašlo slunce tak měnič baterie vybíjel až do nastaveného vypinaciho SOC bez ohledu na napětí baterie. Popsal jsem zde své dosavadní poznatky s oběma způsoby vytěžování. Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

Trocha keď sa v robote nudim,tak stale pozriem na ponuku po bazaroch a čo som nenašiel. Za 2000€ starši plastovy elektromobil,len bez baterie. https://auto.bazos.cz/inzerat/117654910 ... -ambra.php Keby nebola situacia aka je,tak ho zaraz beriem,ovšem,ak sa bude dať prihlasiť,inak to nema cenu riešiť. Baterie doň sa daju poriesiť za 2-2500€ lionkove a už si iba uživať jazdu. Hmotnostne kusok prekračuje staru škodovku,teda pri lionkovej baterii a 16kW trojfazovom motoriku to musi trhať asfalt.

Jestli o něco šlo, tak šlo o potrubí do nejaderné části, které nemá na nic vliv. A bylo jasné, že se na to přijde, protože všechny trubky se rentgenují. A ten poslední odstavec bych vynechal, demagogicky podsouvá něco, co není pravda. Když to budou rentgenovat tak jako v Dukovanech (na kopírce), tak se na to přijít nemusí, rozhodně ne hned.

Možná mě nekteří ukamenují, ale AGM baterie co byly na odchodu jsem dolil destlilkou co se do článků vešlo, zhruba 2-3 deci na článek . Nechal den stát a potom začal nabíjet. Prakticky 24 hodin vařily jak brambory na plně zapnuté plotýnce, pak se var silně zmírnil, v té době jsem přestal dobíjet cca 15V a nechal vychladnout. Další den jsem díry které jsem zhotovil pro kontrolu a dolití uzavřel a baterka sloužila dál. Téměř všechna dolitá voda se vyvařila,případně nasákla do desek, zbylo cca 5mm nad deskami což jsem ponechal. Nedomnívám se, jako mnozí zde, že když do AGM baterie dodám 10-20ml vody, že jí to nějak pomůže. To nemůže prosáknout do celé plochy desek. Jednalo se o staniční co už nechtěly pracovat. Moje doměnka je, že lety provozu vyschl e-lit, protože při běžném plném nabití si tu a tam odfoukly a v momentě kdy přestaly odfukovat začaly zlobit, protože asi byly suché. Tak jsem jim dopřál pořádné provlhčení. Neměřil jsem kapacitu před ani po, prostě jejich výdrž při stejném provozu stoupla. Po čase jsem je ještě poslal dál s tímto vysvětlením a člověk cosi je odvezl se neozal, takže asi i u něj nějakou dobu sloužily. V zásadě jsem to pojal jako buď to pomůže, nebo půjdou stejně do šrotu.

Ahoj, ja mam delsi dobu zapojem 3f elmer s Modbusem a merim si minutove maximuma a minutove prumery cinneho a zdanliveho vykonu na fazi, kterou zamyslim krmit z FVE... Data posilam na Thingspeak (Vzorkovaci fr. je 1Hz = max co elmer umi). Vysledky za posledni 4 dny jsou v grafech nize ... Upravil jsem podle soubehu spotrebice na dane fazi tak, abych max pokryl zakladni spotrebu s min. menicem ... Odesláno z mého BLN-L21 pomocí Tapatalk

U nás bolo niekoľko dní jasno, ale rozdielne teploty. Keď bolo ráno -1 *C a popoludní 18 až 19 *C, tak som robil priemerne o 11 % menej, ako keď bolo ráno -5 a popoludní okolo 6 až 7 *C. Ja mám všetky poly panely. Zaujíma ma, ako je to monokryštalických panelov. Máme niekto mono a presné merania, keď je úplne jasný deň, a teploty okolo 5 *C a potom jasný deň a teploty okolo 19 *C, aký je tam rozdiel ?

Dobrý den, máme tu pátek, a to znamená, že jsme pro vás připravili další článek k diskuzi a zamyšlení. Tentokrát to bude poněkud ožehavější téma, týkající se bezpečnosti jaderných elektráren. Přeji hezký den. Karel Kilián Razie v jaderné elektrárně vyvolává otázky kolem bezpečnosti 3. března tohoto roku proběhla ve slovenské jaderné elektrárně Mochovce policejní razie. Jejím důvodem bylo podezření z podvodu při dostavbě dvou bloků. O jaký podvod se mělo jednat policie neuvedla, nicméně slovenský Denník N tvrdí, že jde o dodávku nekvalitního potrubí. To měla dodat česká firma ŠKODA JS a.s. nebo některý z jejích subdodavatelů. Slovenská policie razii, do které bylo zapojeno sto policistů, zdůvodnila vyšetřováním zvlášť závažného zločinu podvodu, který souvisí s dostavbou třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny. Podle původních plánů mělo být do třetího bloku již letos zavezeno jaderné palivo. Kauza obestřená tajemstvím Oficiální zdroje neuvádějí k provedené razii podrobnější informace z důvodu stále probíhajícího vyšetřování. Na sociální síti Facebook slovenská policie 3. března publikovala příspěvek, ve kterém uvádí: „Specializovaný tým "Elektro" spolu s přibližně 100 policisty a dalšími osobami právě zasahují v areálu jaderné elektrárny Mochovce v rámci policejní akce s krycím názvem "Atom".“ Dále uvádí, že akce byla realizována v rámci trestního řízení vedeného za zvlášť závažný zločin podvodu, který přímo souvisí s dostavbou 3. a 4. bloku elektrárny. Policisté slíbili, že další informace uvolní, jakmile to umožní situace. Policejní zásah potvrdil také tiskový mluvčí Slovenských elektrární Miroslav Šarišský, nicméně důvody a průběh celé akce neupřesnil. „Stejně, jako ve všech dosavadních případech, Slovenské elektrárny poskytují součinnost policejním orgánům v plném rozsahu.“ uvedl. Nejde o první zásah Nutno podotknout, že březnová policejní akce nebyla v Mochovcích první. Národní kriminální agentura zde zasahovala již v listopadu loňského roku. V rámci akce s krycím názvem „Manažer“ byly zadrženy dvě osoby - manažer akciové společnosti a jednatel jednoho z dodavatelů prací a služeb. Tehdy se však jednalo o záležitost hospodářského rázu. Dle oficiálního vyjádření totiž docházelo až k tisíciprocentnímu navyšování fakturovaných prací proti skutečnosti. Všechny neopodstatněně navýšené faktury byly dodavateli kompletně proplaceny. Tentokrát je problém v kvalitě 4. března zveřejnila slovenská policie na Facebooku další podrobnosti, týkající se provedené razie. Z nich vyplývá, že zásadní problém v tomto případě nebyl ani tak ekonomický, ale svým způsobem mnohem závažnější. Jedná se totiž o kvalitu materiálu. „Prostřednictvím několika společností byly na dostavované bloky jaderné elektrárny dodávány různé materiály, které kvalitativně, z hlediska jejich složení, výrobního postupu nebo původu, neodpovídají materiálu, za který byly vydávány a za které poškozená společnost i měla zaplatit.“ Konkrétní skutečnosti, důležité pro trestní řízení, zjišťovali policisté přímo v rozestavěných blocích 3 a 4. Konstatovali však, že finanční a jiné možné následky prověřované trestné činnosti v současné době není možné konkretizovat. Slovo závěrem Pokud by vyšetřování ukázalo, že na stavbu slovenské jaderné elektrárny byly dodávány méně kvalitní materiály, byl by to nebezpečný precedens. Mimo jiné by potvrdil obavy rakouské vlády, která se snažila zabránit dostavbě právě z důvodu obav týkajících se bezpečnosti. Škoda JS však odmítá jakoukoli vinu. Tiskový mluvčí Ján Stolár uvedl, že se firma cítí být poškozena: „Firma od provedení auditů u svých dodavatelů, které pravděpodobně vedly ke vzniku konkrétních podezření na neshody v dokumentaci, intenzivně a transparentně prověřuje rozsah a dopady zjištěných neshod, a to ve spolupráci s objednatelem, společností Slovenské elektrárne.“ Provozovatel webu MyPower.cz Filip Procházka celou situaci komentoval slovy: „Sám tvrdím, že atomová elektrárna je sice výkonný a stabilní zdroj energie, ale korupce, podvody a touha po zisku z ní mohou udělat značně nebezpečnou záležitost. Uhlídat to je dost těžké s ohledem na komplexnost a složitost celého projektu.“ Možnou nebezpečnost pak demonstruje na názorném příkladu: „Když se ošidí fotovoltaická elektrárna, tak shoří anebo nejede, ale škoda je nulová. Když se ošidí větrná elektrárna, tak se třeba zláme a spadne na zem a tím škody končí. Když se ošidí atomová elektrárna, tak škody jsou na desítky let, likvidace stojí daňové poplatníky náklady v řadu miliard a zóna kolem atomovky je dlouhodobě neobyvatelná - stačí se podívat na Černobyl na Ukrajině či Fukušimu v Japonsku.“ Co si myslíte o zásahu policie v JE Mochovce?

Kolega pořídíl tohle https://www.aliexpress.com/item/32977318118.html ve variantě se 100A bočníkem. Po upgradu firmwaru to měří pěkně.

To tady tomu křivdíš Napětí to hlídá po článcích. tady je pohled do střev https://www.youtube.com/watch?v=9nGDzDH-lgA Ale asi to tak dopadne, jestli by oprava vyšla na více jak 100 kč. To je pak ještě dalších peníze za nové aku a jak sem psal. Nový stojí 500,-

Vito,trocha som uvažoval,ako dopadne tato bateria,ale rozhodol som sa,že ostane na 12v vetve. Tuto vetvu použivam stale,ale iba na drobnosti,meranie a planujem aj automatizaciu,de musim mať oddeleny zdroj. Dôvod slabeho použivania bol mizerna kapacita baterie. Teraz,ale bude kapacita dobra,tak ju použijem aj ako založnu kapacitu,teda poslednu zachranu a bude tahať veškeru drobotinu v dielni. Teda bežne do 100Wh. Uvažoval som ju použiť na 24v vetvu,ale tam mam luhovky o dostatočnej kapacite a na rovnake použitie su tieto baterie nezlučitelne. Dokupovať,alebo hladať olovene baterie nechcem,tak ostala iba takato možnosť. Ale do buducna sa môže ukazať čokoľvek,veď aj tato bateria sa ukazala z nenazdajky a iba trochu usilia ma stala,aby som ju dostal domov. Keby som takuto bateriu mal skoro pred 20 rokmi,jak som začinal fotovoltaičiť,tak by som bol štastny preštastny,lebo v tedy som mal najviac zopar vyradenych olovenych baterii o žiadnej kapacite a o niečom takom ako je led svetlo sa ani nechyrovalo. Dokonca som nedavno objavil na starom hdd fotky,ako som to mal zavesene na okne,ake baterie a regulator som mal. Škoda,že nemam celu dokumentaciu od uplnych začiatkov,len v tedy mať digitalny fotoaparat bola tiež riadna rarita. Príma, dík za popisku tvé výzkumné činnosti. pokud zůstanou na 12V a tedy pojede na to dílna a regulace atd, no proč ne. každopádně Ti přeji mnoho štěstí s návratem kapacity !!! určitě nám napiš jak to bylo před a jak to bylo po testech. Díky Vítek

Děkuju všem ochotným, co se mi ozvali do PM. Doprava právě dovalila https://www.banggood.com/Paron-JX-D5301-Multifunctional-Ratchet-Crimping-Tool-Wire-Strippers-Terminals-Pliers-Kit-p-1175325.html?rmmds=myorder&cur_warehouse=CZ a k mému velkému překvapení nástavce pasujou i na moje předpotopní kleště. Nástavce si teď pohlídám líp. Pro admina - možno uzavřít jako vyřešené.

Ani jedno.Občas jim to nejde,tentokrát to nešlo trochu déle.

Jak že to má ryobi?

... na sběrném dvoře jsem již stálý zákazník.... Já jsem musel zavést pravidlo pro návštěvu sběrného dvora a to že: Při odjezdu z SD vezu méně harampádí než když jsem přijel. A máš aspoň nějaké motivační penále když se nepodaří dodržet kvóty?

Ono se to uklidní a koruna se zase dostane vůči euru na normální hodnoty, bez obav.

Ahoj potreboval bych pred nakupem potvrdit / poradit: 1. Podporuje Venus OS tento Victron Phoenix C (VE.Bus) menic? V demo zarizenich aplikace VictronConnect neni uveden ... Pokud podporuje, je videt jeho aktualni vykon na uvodni obrazovce jako u jinych VE.Bus zarizeni (Multi / Quatro)? 2. Lze MK3-USB pouzit pro nastaveni Victron Phoenix C menice i jeho pripojeni k RPI+Venus OS? 3. Bude menic spravne pracovat spolu s VE MPPT, BMV7xx a Venus OS nastavenym na SVS a DVCC On? Jakekoliv pripominky vitam... Odesláno z mého BLN-L21 pomocí Tapatalk

Ahoj, jak resite revize elektra? mate doma revize na elektro vcetne FVE v ostrovnim provozu? Jde mi primarne o to jak se na to tvari pojistovna. Diky. Ono hlavně záleží jakou máš pojistku a jaké jsou podmínky,před několika lety mi schořela stodola,částečně i mou blbostí,takže jsem měl spoluúčast,toto jsem nahlásil pojištovně předem a byl jsem samkcionován dle staré smlouvy mínus 5 procent...jak je to ale u nových smluv,nemám tušení,je třeba se ptát nejlépe přímo na pojištovně,protože ani likvidátor neví jak to bude nakonec posouzeno,to dělá někdo jiný podle údajů likvidátora....

Nazdar vědátoři, jedu v režimu záloha 2,bez přetoků a nelze nastartovat měnič jen z AKB, jako skutečnou zálohu.Mačkám 3 sec. rozsvítí se ikonka AC _napájení zálohy,ale po vypnutí DS to chcípne. Nemohu nastartovat zálohu a přitom baterie jsou nabité. Jednou kontrolně se to podařilo,když jsem to nepotřeboval. Co s tím_poraďte prosím.

Doporučím chytrý balík. https://www.chytrybalik.cz/objednavka

Velmi zhruba má peroxidová kúra probíhat takto. Zjistíš který článek je v aku špatný a ten vyleješ do připravené nádoby. Obvykle obsahuje elektrolyt kal, ten se nechá sedimentovat nebo se přefiltruje. to je proto aby se omezil kal který by se jinak usadil na dně nádoby a mohl by desky zkratovat. Doba vylití by měla být do jedné hodiny. Do vylitého elektrolytu se přidá 30% peroxid, kolik Ah má baterka, tolik ml peroxidu.. Elektrolyt se naleje do článku a vaří, vaří , vaří za pomoci desulfátoru. Matějův desulfátor není na velké akumulátory vhodný, má nevhodně zvolený opakovací kmitočet při kterém má článek velkou impedanci a desky proto nepojmou energii pulsů. Jozef 51 je guru na defulfátory a repase olověných baterií. dokázal mi zachránit mnoho totálně zasulfátovaných článků.

Znovu k dispozici - po dohodě vráceno kupujícím pro nevhodnost k 20s Ni-Cd bateriím...

Prodam Victron menic 24V/230V trvaly vystup 500W ,druhy menic trapez 2 zasuvky 24V/230V 1500W na odporovou spotrebu,utahne lednici/mrazak vyzkouseno bs nekolika typech lednic..... stary funkcni ,Victron kratkodobe udrzi 600-700W bruska aj. spotrebice ...tusim ze 2-3 roky od nakupu ....zaruka na 5 let....Victron 3500,- menic Trapez 1200,-

Další newsletter od pana Kučery: Novinky z projektu MES - informace k aktuální situaci a založení fondu https://www.televizeseznam.cz/video/x-t ... l-64035936

Ahoj, chel by som posielat data zo svojej FVE, mam len dynamicku IP takze asi budem potrebovat fveid. Naivne som pouzil fveid vygenerovane pre mirolog ale to asi takto nefunguje Peter

Tak bez ochranyho obvodu to nepujde. ted se to po 2 hodinach provozu vypnulo a jedna sada clanku sla az na 2V. po odpoeni zateze zustala 2,54V. Mozna to jeste predelam na ty Lionky, uvidime.

Pomaly pokračujem s prerábkou môjho mini systému. Teraz testujem nové zapojenie monitorovania cez ďalší Lan Controller. Tu mám terajšie monitorovanie cez LK Pôvodné meranie cez LK zostane, len sa presťahuje do novej skrinky kde bude aj nový LK. Všetko som umiestnil do troch plastových krabíc. Snažil od seba oddeliť ovládacie a silové obvody. Pôvodný LK3 bude merať: - prúd a napätie z panelov, - prúd z regulátora do batérií - celkové napätie na batériách - prúd na vstupe a výstupe meniča - teplotu panelov, priestoru batérií, regulátora, meniča a vonkajšiu. LK počíta v kW, okamžitý výkon panelu, regulátora, vstup meniča a výstup meniča. Taktiež počíta celkovú energiu v kWh, vyrobenú panelom, regulátorom, meničom a spotrebovanú meničom. LK bude ďalej počítať rozdiel medzi dodanou a odobranou energiou z batérii (aspoň budem mať približný prehľad o energii v batériách). Tento LK bude ešte zabezpečovať vypnutie meniča pri podpätí na celej batérii a odpojenie panelov od regulátora pri prepätí na celej batérii. Ako som tu už písal, tak v novom systéme budem mať batériu poskladanú z batérií Lion 18650. Tento nový LK bude monitorovať jednotlivé bloky Lion batérií 18650. Budem merať napätie samostatne na všetkých štyroch blokoch batérií a taktiež teplotu nad každým blokom. Tento druhý LK bude ešte zabezpečovať vypnutie meniča pri podpätí na jednotlivých blokoch batérii a odpojenie panelov od regulátora pri prepätí na jednotlivých blokoch batérii. Celkom príjemne ma prekvapilo presnosť merania napätí cez LK na jednotlivých blokoch batérií. Tu mám také hrubé rozmiestnenie jednotlivých prvkov. Regulátor tam pôjde Epever a taktiež budú nové medené lišty pre jednotlivé bloky batérií. Ešte uvažujem, že istič pre napájanie meniča prehodím na pravú stranu a možno ho nahradím poistkami. V novom zapojení som zmenil aj prepínanie medzi sieťou a meničom. Použil som čínsky prepínač a pomocné relé. Pripomienky sú vítané.

Dobry den, tyto baterie jsou jiz vsechny prodany. Aktualne mohu nabidnout tyto baterie viewtopic.php?f=64&t=5645

Nelze. to jsem zjištoval, co axpert to ICC pokud jsou na jiných fázích. pokud to je paralel, chová se axpert jako jedna mašina, a tam se to loguje po jednom USB kabelu zapojeným do raspberry

....... To vyzerá zaujímavo ,ale priznám sa ,že o takej značke som ani nepočul. ....... Obvodově je Soluowill nemlich to samé jako Carspa. Horší plošňák - při závadě si musíš dát víc bacha aby Ti teplem neslezly spoje. Předpokládám, že součástky jsou také optimalizované na cenu. I klidová spotřeba je cca to samé. Na odporovou zátěž dobrý, spínané zdroje LED žárovky a motory jen na vlastní nebezpečí. Proudové a napěťové rázy holt HF technologie této cenové kategorie nezvládne. Od Hadexu bral radioamatér Schotter ale jestli vede i měniče netuším. Sídlo má v Popradě, ale jestli tam má i prodejnu? Vlastně i Tipa je kámoš Hadexu.

Ahoj Kiwi: Timhle jsi si odpovedel sam . "Potom mám dva roky 24 V FVE, kde sú Axpert 3000 VA PF1 a Victron Phoenix, 5000 VA + Winston, tam beží od rána do večera indukcia, klímy, tažba, bojler, takže meniče sú celý den zaťažené na 60 až 70 %."

K mání jsou palety(po 30ks) panelů 290Wp Canadian Solar. Cena za Wp je 0,249€. Cena panelu při paletovém odběru je 1980kč bez DPH u nanosun.cz

a nebo stačí přiložit šroubek k závitu, pokud je to metrickej závit, tak stačí posuvkou průměr a přiložit závit k závitu, pokud zaklapne M6, je to 1mm stoupání, pokud M8, je to 1.25mm stoupání, viz tabulka: https://e-konstrukter.cz/prakticka-info ... t-stoupani. K čemu měrky, když je máš pravděpodobně doma... Pokud průměr nesedí, závit už na oko vypadá jinak (ostřejší) a nezaklapne přesně žádný z uvedených, tak je to whitwort: https://e-konstrukter.cz/prakticka-info ... rtuv-zavit - tam už jdou metrický matice jenom za použití nadprůměrnýho násilí. Ano je to M10 x 1,25, mam je vytočený. No tak výhodma v práci máme snad všechno

Záleží kdy bylo stavěno, já mám malej domek s 60ti modulama a mám dva 3faz chrániče, dva jednofáz a ještě jsem tam nasoukal od elektrárny digitální can odpočet jištění přívodu k elektrárně a přepínání 1/0/2 od elektrárny. Prostor je podobný tomu co mám doma já. Upřímně je jasné že se to tam nevejde. Další věc i kdyby nakrásně vešlo, tak pokud nechceš jen jako já vykrejt světla a slabé spotřebiče do 800W, tak na měniči bude na 99% větrák a poběží furt. To manželka nezkousne v chodbě. Osobně jsem si naivně dal všechno do jediného možného prostoru pod betonové schody a je to žalostně málo místa i na 800W měnič. Když budeš počítat že potřebuješ na axperta+bižuterie 2m2 na stěně a 0.6m2 na zemi tak se vejdeš. Na menší ploše to podle mě neuděláš, pokud chceš teplo, klimu, světlo. taktiež ďakujem - bude to musieť ísť inde

Díky moc!!! Za odpovědi už jdu objednávat, vsadím na tu NGK B4H. Odesláno z mého Lenovo K33a42 pomocí Tapatalk

Mel bych zajem das zaruku ze to po vybaleni a par tydnu pojede?mas k tomu man.doklady...

Doufám, že všichni bez úhony, kromě 2 letců s hladkým přistáním na začátku. Hlavně Marshallův domeček.(pokud jsi stihl kotvit). Díky za starostlivost, potěší to, ano, fortifikace domečku udělaná hned v "jeřábnický den" obstála . Obstálo znovu i vše ostatní. Snad může být pro někoho zajímavé, že bez náznaku jakékoli obtíže obstála i ta konstrukce na střeše, "jen" na betonových obrubnících bez kotvení do střechy, posléze ještě přitížená vším betonovým, co po stavbě zbylo. Podobně obstála bez náznaku pohybu i "zahradní" konstrukce, která je přikotvená ve středech zemními vruty, ale kostky, na kterých to stojí, jsou bez betonu). Tak věřím, že to vydrží i v příštích vichrech. Fotky sem nedávám abych se chlubil (šlo to udělat i lépe), ale třeba to někomu pomůže při podobných větrných meditacích, které jsem svého času vedl já... Cau Marsale: kolik jsi tedy daval zatez na panely?? Cca na m2? Bavim se o reseni konstrukce, ktera nemuze byt kotvena do konstrukce strechy!!! Dle tohohle kalkulátoru by mohlo stacit pro 1m2 pri rychlosti vetru do 40m/s cca. 100kg zatez, takze na panel (1,6m2)160kg!!!! Ale bavime se asi o kolmem smeru, pod 45st by to mohlo byt na tech 100kg panel. Co vy na to??? https://www.engineeringtoolbox.com/wind ... _1775.html Pozn.: Kazdopadne posledni radu bych stejne videl rad trochu zavetrovanou. Asi trochu jako tu:

mate niekto skusenost, ako je na tom Pylontech US3000 v kombinacii s vlastnou LIFEPO 15S alebo 16S baterkou? Mam totiz WInstony 48V, 16S (cellog, mandy pumpa) v setupe Studer XTM48-4000, VT80, BSP500 s bocnikom. Na zaciatku mesiaca som skusmo presiel na nastavenie 15S a max.U 52.5V, aby som si preveril pripadne problemy s planovanymi Pylontechmi US3000. V pohode, napatie neprekracujem. Dnes som postavil rack 42U ako Doc. Jouda, nahodil 3x US 3000, Studer-CAN a skonfiguroval a zapojil. CAN nabehol, vsetko si riadi CAN+studer, ale mam trosku otazky: 1) BPS500 z configu RCC-03 zmizol. Lebo CAN je v nastaveni auto a v podstate nemam pravo menit nic? 2) Je to v pohode to takto nechat? Ci mam pre istotu (dost sa bojim, aby som tu neriesil high voltage error message ako Victronisti) nahodit WINSTONY zasa do rezimu 16S? (budem mat rezervu do 54V, co musi IMHO stacit. Winston baterka je 5KWh, pylon je aktualne 3x3.6, planovany 4x3.6. 3) ci rozchodit nejaky CAN monitor a ak napatie na rozbalancovanych PYLONTECHoch prekroci 52.5, tak stykacom odpojit panely v zaujme ochrany proti prebijaniu. Dik za akekolvek postrehy.

Mal by som prosbu na miestnu odbornú verejnosť. Chcem si do systému zakúpiť sinusový menič. Vrámci možností do cca 150€ a aspoň 1000W-24V Z tohto filtra mi vychádzajú len dve možnosti a to Carspa P1000-24 a Green-cell INV18. Máte niekto s nimi skúsenosti hlavne čo sa týka vlastnej spotreby a účinnosti? prípadne, ktorý by ste odporučili? Teraz mám 600W carspu modifikovaný a ten sa zatiaľ javí spoľahlivý a som s ním spokojný,okrem toho že je modifikovaný. Len prosím nechoďte na mňa s victronom, lebo 500€+ za menič je pre mňa nereálne.

rezervovane

Neměl by prosím někdo na prodej BMS pro 15S Lion z článků 18650 ? Proudově na 100A.

No jo, to jsem tam mel... problem je, ze po CAN busu baterky chteji od Victron regulatoru nabijet na 53,2, Victron ma v OS Venus GX uz asi natvrdo nastavene Vmax na hodnotu 52V. Nicmene denne pri prekroceni hodnoty 51,6V vyhlasi po CANbusu baterky Pylontech do dystemu "High Voltage" hlasku. Uz si s tim nevim rady, nabijeni (respektive v te chvili asi uz jen balancovani clanku pokracuje normalne dal a pak uz se hlaska neobjevi a nabiti baterek skonci na hodnote 52, respektive na hodnote 51.9V... Distributor Pylontechu mi rekl, ze to neni jejich vec, ze to je vec nastaveni Victronu a Victron tvrdi, ze to dela Pylontech...

Prodáno.

Ahoj přátelé, nějak nám to tu padá do zapomnění, tak jsem se rozhodl se opět jak jinak než podělit s Vámi o poznatek Ve VVÚ Vitova chatrč bylo provedeno zapojení vícero Victronáckých věcí na raspberry. 1) BMV712 přes VE.Direct USB - to je monitoring baterie - doted šlapající samostatně 2) Fangpusun MPPT 150/60 TR - to re MPPT regulator Victron - taktéž šlapající samostatně kombinace obou najednou přes 2x USB VE.Direct možná není, v ICC se objevují u baterky nesmysly a u regulátoru taky. takže až se budete pídit jako já po nějakém výsledku nezbývá než se poučit a vzit to jako fakt. Primárně jsem chtěl victron, a to z toho důvodu že mi bude logovat hodnoty PV do monitorovacího systému, jelikož Manie naprogramoval přičítání do total PVwatts i čtením z tohoto protokolu. Zdá se že se nějaké položky ve VE.Direct protokolu opakují, resp možná tam není přesně adresovaná pozice. Možná taky Manie nepočítal s tím že někdo kdo má 2 a více axpertů paralelně bude dávat jak BMV tak ještě další externí nabíječ. Samostatně s jedním victron zařízením to samozřejmě funguje. Jen zopakuji že obě Victron zařízení samostatně připojené ( jedno nebo druhé) funguje perfektně na první dobrou. Takže až to někdo bude zkoušet tak se prosím nelekejte je to vlastnost tohoto zařízení. celkový projev u mojeho systému je že v grafech nemám nasčítané PVwatts, od příspěvku fangpusunu a na něm připojených 2 kW panelů, a proto to může vypadat jako že baterie nabitá, proud do baterie kladný, napětí baterie na floatu, a výkon z měničů větší než PV výkon. Tak se neděste... Mě jde primárně o BMV a SOC, abych tušil jak jsem na tom. Ahoj z výzkumné chatrče

Zdravím , kamarád prodává Fibaro Home center 2 black. Ještě v záruce. Nějaký info třeba zde: https://www.mojefibaro.cz/produkty/home-center-2/ Cena 8000Kč.

Sepsal jsem tady nějaké základy pro WIKI na běžné a často kladené dotazy. Jak budete mít čas přečtěte si to a případně řekněte co formulovat jinak, nebo co jsem napsal špatně. Základní principy: Solární panel mění sluneční energii na elektrickou (čti vyrábí) stejnosměrnou energii. Tuto energii nelze využít napřímo a je nutné ji nějakým způsobem zpracovat. Solární panely jsou několika typů: Monokrystalické, Polykrystalické a Amorfní. Amorfní panely fungují i bez přímého slunce relativně dobře a proto najdou uplatnění například v kalkulačce. Do solárního systému bych je v dnešní době již nezařazoval, protože jejich výkon je opravdu malý. Panely mají relativně vysoké napětí. (50-80V na panel). Výkonově nabízí kolem 40W na m2. Monokrystalické panely mají nejvyšší účinnost při přímém osvitu a také se o nich říká že mají nejdelší životnost. Pokud plánujete stavět systém s otáčením panelů ke slunci, tak tyto panely jsou jasná volba. Poznáte je na první pohled podle článků v panelu – mají zakulacené rohy. Výkonově nabízí kolem 190W na m2. Polykrystalické panely mají podobné vlastnosti jako monokrystalické, jen o malinko lépe chytají světlo mimo ideální úhel, mají čtvercové články a díky tomu zaberou větší plochu na panelu. Účinnost (tj. výkon panelu) je o něco nižší, ale bývají levnější. Výkonově nabízí kolem 180W na m2. Krystalické panely stárnou a je docela normální, že po roce ztratí 10% výkonu, ale potom už ten výkon moc neklesá (dalších 10% za 10 let…). Článek mé obvykle kolem 0,5V, takže 36čl jsou 18V (toto je panel vhodný pro PWM nabíjení 12V baterie jinak to nemá smysl kupovat), 60čl jsou 30V a 72článků jsou 36V (plus mínus nějaké drobné). Výkony panelu zde uvádím jen orientačně – vývoj jde kupředu a každý rok jsou panely a kousek výkonější. Neřekl bych že jedine mono, nebo jedině poly - panely každý volí dle ceny, nebo toho co se zrovna výhodného naskytne. U panelů nás zajímá v parametrech hlavně výkon, napětí v maximálním bodě výkonu a napětí na prázdno. Panely lze spojovat do série – do stringů (pro zvýšení napětí), nebo paralelně (pro zvýšení proudu). Panely zapojujeme podle toho jak je chceme využít. Výhodou spojování do série jsou nízké proudy a malé nároky na kabely, nevýhodou je potencionálně nebezpečné vysoké napětí a také případné zastínění jednoho či více panelu může vyřadit všechny z provozu. Paralelní spojování zvyšuje proud a tedy nároky na počet, nebo šířku kabelů. Zapojení se určuje podle typu zařízení ke kterému chci panely připojit. Panely tedy teoreticky známe, pojďme je nějak použít. Bez baterie Nejlevnější a nejběžnější varianta, používají se k tomu měniče přifázované k distribuční síťi. Pro tento provoz potřebujete schválení od distributora (čez / eon / pre – podle toho kde se nacházíte) Existuje několik variant těchto měničů: Nízkonapěťové jednofázové - tzv. Mikroměniče, obvykle se montují přímo na solární panel, jednoduché na zapojení, zastínění panelu nezlikviduje celý string. Nízkonapěťové - existují varianty s napětím přímo pro 1-3 panely, nebo pro napětí baterií. Vysoko napěťové jednofázové - obvykle určeno pro větší množství panelů v sérii. Obvykle pro 6-10 panelů v sérii. Vstup bývá v rozmezí například 200-500V. Tyto měniče existují ještě ve variantě s limiterem. Limiter měří proud jdoucí do té fáze například na vstupu do objektu a vyrábí jen takové množství energie aby odběr z distribuční soustavy (dále jen DS) byl roven 0. Systém to není dokonalý a vždy něco málo uteče, relativně to nestojí za řeč, ale distribucím se nezamlouvá, že chcete šetřit na elektřině, takže vám to stejně změří a dají vám za to mastnou pokutu. Tento systém má smysl tedy hlavně v případě že máte kam ukládat nevyužité přebytky (baterie / třeba ohřev vody) ale stejně musíte mít povolení od distributora. Vysokonapěťové 3-fázové, dělí se na 2 podkategorie, symetrické a asymetrické. Symetrické rozkládají energie ze solárů rovnoměrně na 3 fáze – takže pokud budete mít 3f 5000W přifázovaný měnič a na tom pověšeno 4000W v panelech a reálná výroba bude aktuálně kolem 2100W, tak to bude do každé fáze tlačit 700W. V tento moment když zapnete konvici s příkonem 2000W, tak 1300W na jedné fázi kupujete a 1400W na zbylých prodáváte. (v extrému můžete prodávat za 0,5Kč a kupovat za 5Kč) Asymetrické měří proud jdoucí do objektu a upravují výkon na jednotlivých fázích, tak aby byla přednostně nakrmena vlastní spotřeba v objektu a pokud něco bude odcházet z objektu ven bude to vyrovnané mezi všechny fáze. V tomto případě pokud budeme mít stejný scénář, tj 2100W a 5000W měnič, tak je nutné si dát pozor na jednu věc a tou jest že 5000W je celkový výkon, tzn na jednu fázi je to 5000/3=1666W. Pokud v tomto případě zapneme 2000W konvici, tak měnič dokrmí fází kde je největší odběr svým maximem a zbylých 333W se vezme ze síťe a 433W půjde ven na prodej po zbylých fázích. Pokud uvažujete o takovém systému není vůbec špatný nápad koupit si mnohem silnější měnič – třeba 10kW – 3,3kW na fázi už obvykle stačí každému. Hybridní měniče, nebo měniče možné přepnout do hybridního režimu. Jedná se prakticky o to stejné jako měniče s limiterem a navíc tyto měniče umožňují připojit i baterie, ale lze je provozovat i bez nich. Tyto měniče tedy taky není možné použít, protože v momentě kdy fungují současně s distribuční sítí, tak může k nějakým mikro přetokům dojít, ikdyž vám prodejce bude tvrdit že to možné není. Tyto měniče nedoporučuji používat v přifázovaném režimu, protože zde hrozí přetok. Pokud má nějaký měnič v případě přetížení, nebo nedostatečného výkonu v panelech schopnost si nějakou energii přicucnout ze sítě, tak má i nechtěnou schopnost ji do sítě omylem dodat. Pokud chcete mít jistotu, že žádná energie nemůže se dostat zpět do sítě, tak musí dojít ke konverzi síťového napětí na stejnosměrné (kde se nachází baterie) a druhou konverzí na střídavé. Koupě hybridního měniče dává podle mě smysl pouze v případě, že doufáte ve změnu legislativy v budoucnu a nyní jej chcete používat s baterií, bez hybridních funkcí. Přifázované měniče mají hlavní výhodu v absenci baterie, a také v jednoduchosti. Jejich výkon není nutné dimenzovat na požadovanou spotřebu, prostě co zapojíte to zapojíte a zbytek jde z DS. Jakýkoliv provoz přifázovaného měniče je tedy nutné mít schváleno o distribuce – schválené měniče nejsou levné. Jelikož prodej elektřiny je málo výhodný (prodáváte za zlomek toho co nakupujete), tak je vhodné využívat co možná nejvíce energii je možné. K tomu se obvykle používají vytěžovače s odporovou zátěží a přes SSR relé se poslední zbytky vyrobené energie ukládají do tepla (bojler, přímotop, …) Pokud vás tato varianta zaujala, na fóru mypower pravděpodobně moc štěstí nenajdete – spolupráce s distributory je velmi komplikovaná, na tyto systémy existují i dotace a to je pro naši komunitu sprosté slovo (předraženost dotačních systémů ji dělá i přes dotaci méně výhodnou než stavbu svépomocí). Bez baterie – přimo do teplé vody. Na první pohled se to může zdát jako hloupý nápad, protože od ohřevu jsou tu termické systémy, nicméně termické systémy mají několik problémů. Potřebují elektřinu ke správnému fungování (čerpadla, senzory, řizení) a při výpadku energie, nebo při nahřátí celé nádrže se přehřejí a dochází ke stagnaci. Tyto systémy mají expanzní nádoby, kam se přebytečný tlak uloží a také mají pojistný ventil a v nouzi si lehce odfouknou. Při jednom přehřátí nedochází ke zničení systému, ale způsobujete to degradaci solární kapaliny a pokud by tento stav nastával často může být degradace rychlá. Jako další komplikace těchto systémů je nutnost čerpadlové soustavy a trubky mezi nádrží a soláry. U Fotovoltaického ohřevu vody toto nehrozí. Délka drátů nemá velký vliv na výkon, dráty jsou menší než trubky, lépe se tahají a v případě nahřátí nádrže tuto energii přestanete z panelů odebírat a nic se neděje. Nevýhodou je nutnost instalace na výrazně větší ploše. Panel pro ohřev vody má asi 700W na m2 a solární panely kolem 180W na m2. Solární panely taky musí mít napětí vhodné pro topná tělesa. Obvyklý ideální počet je 8 60čl. (300Wp) panelů v sérii. Lze koupit bojler od dražic, který nabízí přimo 2 připojení jak na DS, tak na FV, je možné připojit vytěžovač pro optimální zatížení solárů, pokud budete nahřívat akumulační nádrž, tak vám jednoduchý vytěžovač (PWM) bude stačit za předpokladu že budete mít suché těleso. Pokud chcete použít těleso mokré, je nutné použít vytěžovač se střídavým výstupem, protože stejnosměrný proud způsobuje galvanickou korozi. Tento systém má nejrychlejší návratnost a to i přestože nahrazujete energii v NT (nízkém tarifu), protože baterie jsou drahé a zde nejsou potřeba. Přes léto, ale budete mít obrovské množství nevyužité energie. Systémy s baterií: Tento systém je drahý, ale může vám umožnit provoz bez DS ¾ roku. Principem je, že solární panely nabíjí baterie, na baterie je připojený měnič(e) a na nich je připojený váš dům. Tzn. elektřina v domě jde z měničů a není napřímo napojena na distribuční síť (měnič je zapojený mezi DS a hlavním rozvaděčem) Takovýto systém potom funguje jako velká UPS. Baterie jsou nabíjeny ze soláru, měnič vyrábí jen tolik aby pokryl spotřebu objektu a když baterie klesne pod nastavené minimum dojde k přepojení na síť. Tento systém dává nejvíce svobody, správně jej máte nahlásit jako UPS, ale pokud se nejedná o žádný hybrid, ale jenom opravdu o UPS k žádným přetokům prostě nemůže dojít. Tento systém je ale nejtěžší správně navrhnout. Měniče mají maximální výkon a při jeho překročení dochází u kvalitních ke krátkodobému zvládnutí přetížení – což je důležíté hlavně pro rozběhové proudy motorů (lednička, pračka), kdy jejich výkon je prvních 100ms 10x vyšší než obvyklý. Nekvalitní měniče přetížení nezvládnou a mohou shořet. Měniče je také potřeba dimenzovat tak aby nedocházelo k jejich přetěžování často. Je možné použít více měničů, ale každý měnič má nějakou vlastní spotřebu a mít 3 měniče pro 3 fáze je drahé na pořízení a vlastní spotřeba za rok už taky nebude malá. Pokud to nemá byt systém na hraní, tak se koukejte rovnou po 48V měničích, 5000W měnič je velice rozumná varianta. Obvykle to jde ruku v ruce s přepojením domu na 1fázi. Slabší měniče lze též použít, pokud mají například schopnost přepnout na DS v případě přetížení, časté přepínání jim ale dlouhodobě svědčit nebude (relé se prostě upřepínají k smrti). 5000W měnič pro 48V baterii s účinností kolem 90% potřebuje baterii schopnou dodat 116A – podle toho je třeba dimenzovat baterii. Solární regulátory nabíjení Mezi solární panel a baterie je potřeba umístit regulátor nabíjení. Regulátor může být součástí měniče, nebo může být samostatný. Regulátory rozlišujeme na PWM a MPPT. MPPT regulátory existují ještě ve vysokonapěťové verzi. PWM – pulse width modulation Jedná se o nejjednodušší regulátory, jejich úkolem je připojt panel k baterii když je na jeho výstupu napětí a nechat ho tam připojený, když dojde k dosažení koncového napětí baterie začne za pomoci PWM panel odpojovat a připojovat tak, aby se snížil nabíjecí proud do baterie a baterie nešla přes maximální napětí. Tento regulátor si lze představit opravdu jako vypínač. Regulátor potřebuje správně zvolené napětí panelu k napětí baterie a nehledá maximální bod výkonu panelu. Jedná se o nejlevnější „regulátor“, ale pokud je vše správně navrženo nemusí fungovat špatně a může podávat stejný výkon jako dražší MPPT. 18V panel se používá pro 12V (max 20V) baterie a 36V panel pro 24V baterie (max 40V). Nicméně se ukázalo, že 30V panel pro 24V baterii funguje obvykle také vskutku dobře. Proud uvedený u takového regulátoru je maximální a nesmí být překročen – mohl by způsobit destrukci regulátoru. Maximální proud panelu nesmí být vyšší než proud regulátoru. Dělají se obvykle jen pro 12 a 24V baterie, 48V lze sice někde taky najít ale není to moc běžné. MPPT Jedná se vlastně o hodně chytřejší zařízení – jeho základem je DC měnič napětí. (Po otevření měniče musíte vidět obrovské cívky) Na první pohled velice podobné zařízení, ale funguje tak, že napětí panelů přizpůsobí přes DC měnič napětí baterii a zkouší zatěžovat panel(y) tak aby z nich dostal co nejvíce energie. U těchto regulátorů opravdu dochází v rámci nějaké logiky a měření pravidelně k hledání bodu s maximálním výkonem. Tyto regulátory pro správnou funkci vyžadují napětí na panelech vyšší než na baterii, ale současně snesou napětí o dost vyšší. Základní se dělají obvykle pro 12 / 24V a dražší umí 12 / 24 / 48V baterie. Výhodou těchto regulátorů je vyšší vstupní napětí 100V maximum bývá minimálně, 150V není neobvyklé. Pokud má MPPT regulátor maximální napětí nižší obvykle to není MPPT, ale jen PWM (falešným MPPT se vyhnout). Výhodou těchto regulátorů je měnič napětí, takže můžu klidně 120V z panelů připojit k 12V baterii. Pokud bude měnič umět 150V na solárním vstupu a 40A (je to proud do baterie) a pokud k němu připojím 3x300Wp panely u kterých se napětí pohybuje kolem 100V a proud dodají až 9A (900Wp), tak to měnič zkonvertuje na 12V / 40A (480W) a zbytek zůstane ležet na střeše a nic se neděje. 40A měnič tedy zvládne cca 500W do 12V, cca 1000W do 24V a cca 2000W do 48V Vysokonapěťové MPPT Fungují stejně jako předchozí, ale vstupní napětí z panelů bývá vyšší – například 200-800V. Baterie: U baterií nás zajímá jejich napětí, kapacita, doporučený nabíjecí a vybíjecí proud, cyklická životnost. Obecně se baterie skládají z více prvku k dosažení požadovaného napětí. Každá baterie snese jiné zacházení, má jinou efektivitu nabíjení, je jinak nebezpečná, nebo se může různě vybíjet (DOD - depth of discharge – určuje kolik % skutečné kapacity reálně využívám) a také má různou kapacitu (Ah) a snese různé proudy (vyjádřeno v C, kdy 20C = 20 x kapacita a C20 = kapacita / 20). Hodnoty proudu nemusí být stejné pro nabíjení i vybíjení. Obecná pravidla platná pro všechny baterie jsou: A, nízké proudy zvyšují životnost, vysoké snižují. B, menší DOD zvyšuje životnost, plné cyklování ji drasticky snižuje C, mráz je pro baterie špatně, teplota nad 25 taky. D, sériově zapojené články mají tendenci se lehce rozcházet a balancování zvyšuje životnost. Olověné baterie: 2V na článek 1,7V vybito, 2,4V nabito (2,3V gel) Efektivita nabíjení: 50-90% Životnost v cyklech 50-100% – 500 až 2000 Životnost v cyklech 0-100% – 10 až 200 Samovybíjení: 3-20% za měsíc. Dělají se v napětích 2V, 6V, 8V a 12V. nejlevnější na pořízení, člověk se nemusí obávat přetížení tolik jako u jiných typů. Pokud chcete olověné baterie používat dlouho nesmíte je vybíjet pod nominální napětí. Jsou velké, těžšké, je v nich kyselina. Jednou za čas je dobré ja nabít na vyšší napětí. (2,6V na článek) Baterie je možné balancovat, ale není to úplně účinné, protože se obvykle ke 2V článkům nelze dostat a lze je balancovat jen částečně jako 12V kusy. Pokud je nebudete balancovat je možné, že vám jedna baterie bude chodit jiný cyklus než zbytek v sérii a u jedné to bude způsobovat přebíjení a u jiné nenabití. Jde řešit bez balancování a to tak že jednou za čas se baterie nabijí na vyšší napětí, kde plná baterie začne vařit a zahřívat se a ostatní se mezitím dotáhnou. Je potřeba ale doplňovat destilovanou vodu do článků. Olověných baterií máme několik typů: Startovací – jsou levné a moc nevydrží Gelové – nedá se doplňovat voda, jejich kvalita je různá, nedají se provařit. Trakční – rozdělil bych je na 2 skupiny a) ty co se na ně hrají a nejsou o moc lepší jak startovací jen stojí víc b) trojan, hoppecke,… kvalitní olověnou baterku poznáte taky podle toho že umožňuje připojení automatického systému pro doplňování vody. Tyto baterie, ale stojí tolik, že pokud je nekoupíte někde z druhé ruky... Olověné baterie nesmí být dlouho vybité – dochází k sulfataci. (kyselina přilne k olověné desce a funguje jako izolant, chybějící kyselina snižuje kapacitu a izolovaná deska snižuje maximální proudy) Vybitá baterie nemá kyselina ve vodě ale na desce a voda může zmrznout a baterii roztrhnout. Olověné baterie skladujeme zásadně nabité. Obecně olověné baterie doporučuji do začátku jen když je člověk koupí za cenu šrotu a počítá s tím, že dlouho sloužit nebudou... Nickel-Cadmium (NiCd, někdy též označované špatně jako NiFe) 1,2V na článek 0,8V vybito, 1,35V nabito (nabíjet můžeme klidně do 1,45V) Efektivita nabíjení: 70-90% Životnost v cyklech 0-100% – 1000-3000 Samovybíjení: 10% za měsíc. Relativně blbuvzdorná baterie, vydrží fungovat spousty let, může být uskladněna v jakémkoliv stavu nabití. Po té co baterie „zemře“ na počet cyklů stačí vyměnit elektrolyt (KOH) a jede se dál. Desky baterie zůstávají prakticky bez poškození. Baterie snese přetížení, mráz, přebití i hluboké vybití. A teď to horší… baterie není úplně tvrdá (srovnatelné s olovem) jak stárne elektrolyt stává se měkčí. Při přebití vaří a dochází k uvolňování vodíku! Baterie má obrovský rozptyl funkčního napětí. Pro 40 článku (48V) je to 32-58V – v takovémto rozsahu měniče chodit neumí a tak část kapacity zůstane nevyužitá. Baterie má taky docela velké samovybíjení a je ještě větší a těžší než olovo. Baterie je nutné odvětrávat a dolévat destilku. Pozor ale dolévat jen v plném nabití, protože hladina elektrolytu klesá s vybíjením a stoupá po nabití. Pokud dolejete vodu v nenabitém stavu může vám elektrolyt vytéct po nabití. Baterii taky nesvědčí částečné nabíjení a měla byt být část nabitá do plna. Z druhé ruky se jedná o dobré baterie, nové jsou velice drahé a pořízení nových nedoporočuji. Li-ion 3,7V na článek 3V vybito, 4,2V nabito Efektivita nabíjení: 90-95% Životnost v cyklech 50-5000 Samovybíjení: méně než 5% za měsíc. Baterie, která dnes hýbe světem (hlavně elektrickou dopravou) Lithiové baterie nabízí nejlepší poměr uložené kapacity vzhledem k velikosti i hmotnosti. Proto jsou nejlepší volbou do dopravních prostředků. Vyrábí se v různých tvarech a kapacitách, ale nejobvyklejší jsou varianty 18650, 21700 – kde první dvojčíslo značí průměr článku a zbytek jeho délku v milimetrech. Články 18650 se dělají v kapacitách až 3,5Ah a 21700 až 5Ah. Obvykle platí že čím vyšší kapacita, tím horší proudová zatížitelnost. Baterie může být nabíjena v jakémkoliv stavu vybití, ale její životnost není nekonečná, baterie stárne věkem a hlavně teplotou. Nominální počet cyklů této baterie je 500, ale dá se zvýšit i snížit způsobem zacházení. Hlavní je určitě teplota baterie. Pokud je baterie v teple degraduje sama velice rychle. Další neméně důležitá věc je proudové zatěžování, protože vysoké proudy jdou ruku v ruce s vysokou teplotou. Baterie nemá ráda mráz a optimální teplota provozu je 20 stupňů. Baterie se nesmí nabít přes 4,2V a vybít pod 3V – mimo tyto hodnoty opět dochází k nevratnému poškození. Baterie se nesmí skladovat plně nabitá, protože to urychluje stárnutí a taky né vybitá, protože se může samovybíjením dostat pod 3V. Baterie má docela lineární průběh napětí a lze podle napětí snadno určit stav nabití. Jelikož baterii vadí vysoké teploty je dobré ji spojovat bodováním a nikoliv pájením. Baterie může odejít na vnitřní zkrat a při paralelním spojení více článků to může začít (a stává se to) hořet. Každý článek by měl být připojený přes pojistku. Baterii je vhodné prodloužit životnost snížením rozsahu pracovního napětí. Tyto hodnoty prosím neberte úplně smrtelně vážně – je to na základě mého pozorování. Počet cyklů: 100% DOD (4,2-3V) – 300 až 600 80% DOD (4,1-3,5V) – 900 až 2000 70% DOD (4,05-3,6V) – 1500 až 3000 Snížením DOD, ale nedojde k velkému snížení kapacity, protože od 3,5V už baterie padá docela rychle a na konci články začínají hřát. Další varianta je snížení proudu a tím pádem snížení vnitřního zahřívání. Proud 20C = počet cyklů x 0,1 Proud 5C = počet cyklů x 0,2 Proud 1C = počet cyklů x 1 Proud C5 = počet cyklů x 4 Proud C20 = počet cyklů x 10 Články obvykle není nutné moc balancovat, obvykle se rozchází úplně minimálně, ale musí kolem nich být postavená ochrana BMS (battery management system), která zajístí, že pokud se nějaký článek v baterii dostane mimo normální hodnoty, tak dojde k odpojení baterie místo například přebití a požáru. BMS obvykle provádí i nějaké základní balancování. Vzhledem k tomu, že napětí odpovídá stavu nabití lze použít například přelévací pumpy. Stavba takové baterie může být lákavá, baterie je velice tvrdá, ale pokud je udělána špatně je to asi nejnebezpečnější baterie vůbec. LiFePO4, LiFeYPO4, nebo zkráceně LiFe 3,2V na článek 2,5V vybito, 3,65V nabito Efektivita nabíjení: 90-95% Životnost v cyklech 2000-8000 Samovybíjení: méně než 5% za měsíc. Rozhodně nejlepší baterie do solárního systému. Proti li-ion je zde vyšší hmotnost a velikost a taky o něco nižší napětí. Pro 48V systém se obvykle využívá 16 článků, ikdyž někteří výrobci používají jen 15. Články se vyrábí v různých kapacitách a počet cyklů není do smrti baterie, ale do poklesu kapacity na 80% nominální. Baterii lze používat i potom normálně dál. Obecně pro LifePO4 platí proud maximálně C2 pro zajištění co nejdelší životnosti (lépe C3). DOD snížit na 80% tj 3-3,4V. Problémem této baterie je že dochází k jejímu nafukování (velice pomalu pokud se k ní člověk chová dobře a velmi rychle když ji přebije), baterie proto musí být pevně spojena aby bylo mechanicky zabráněno jejím deformacím. Pokud baterii hodně přebijete dojde u ní k prasknutí přetlakového ventilu a vyvaření elektrolytu v podobě bílého kouře. Baterie ale nehoří a je velice bezpečná. Tvrdost baterie není na úrovní li-ion, ale stále se jedná o jednu z nejlepších aktuálně dostupných baterií na světě. U baterie lze jen velmi těžce poznat stav nabití – pokud má baterie 3,2V, tak nevíte jestli je na 30, nebo 80% nabití. Stav nabití lze určit jen přesným měřením Ah z a do baterie po jejím plném nabití. Baterii je nutné balancovat – článek nesmí překročit 3,65V a je proto nutné mít na baterii správně dimenzovaný balancer (1A balancer pro 40A nabíječ není úplně ono). Tato chemie má tendence rozcházet se mnohem víc než Li-ion. Přelévací pumpy nejsou tak účinné jako v případě Li-ion, ale jejich použití rozhodně není špatný nápad. Opět je dobré aby u baterie byla přítomna BMS, která v případě problému baterii odpojí aby zabránila trvalému, nebo většímu poškození.

....... K čemu vlastně by to mělo sloužit? Zima, je tma i přes den. V poledne zapneš troubu a indukci. Měnič se začne potit. No tak ho nenechám trápit se, ale připnu transfer relé a docucnu z DS. Ale nechci aby nabíjel akumulátor. No a v noci, v době NT, protože se přes den nic nenabilo chci nabít proudem co jistič povolí abych ve dne finančně nekrvácel a distributor nemlaskal u, byť regulovaného, koryta. ........ možná u přechodu na záložní generátor . no přesně proto to Studer dělal. Bohužel mají malou fantazii o tom jak ukázat distributorovi, že Kalousek je jednička. ...... Jak se vlastně chová měnič při sepnutí RE a vice parametrech na YES (1539,1540,....1579 )udělá vše současně ? nebo musí být zvolen jen jeden param.? Děkuji M. co je YES to udělá. Klidně současně. Bacha na zacyklení se. Už se mi stalo že jsem si ze Studera udělal ve svém životě nejdražší bistabilní klopný obvod.

presne tak. Pokud to co ukazuje nemeri dodany a odebrany naboj z baterie tak netusim z ceho by to to soc pocitalo. Kdyz vidim co vsechno nastaveni je kolem soc v batriu tak si rikam ze soc neni uplne jednoduchy urcit. Pokud to cislo ma teda o necem vypovidat.

Hoj, z důvodu úprav úložiště na serveru dojde dnes 30.3.2020 od 23:00 k plánovanému výpadku mypower.cz. Obnovení provozu někdy během noci. Podle toho jak dlouho to bude trvat.

Prodám Li-ion články LEV50, změřená kapacita je mezi 32 - 33Ah z nominální 50Ah. Stáří cca 8let. Jsou ze sady z elekromobilu Peugeot IoN. Mohu sestavit, podle přání, jako bateriovou sadu, dle foto, vč. 5A aktivního balancéru. Příp. i jako jednotlivé články. Cena, hotová 7S sestavená na paletě, vč. balanceru - 5800,- Jednotlivý článek - 700,- (na přání mohu spáskovat na paletu) K dispozici cca 45ks Kapacita při jakém proudu, jsou to ty co smyslím?. Nájez ion 100tis km?

myslel som ze si priplacam u tejto znacky za to ze je to lahko opravitelne :O ked som pustil do mojho cinskeho pwm regulatura zvaracku siel pekne rozobrat, tranzistory na hlinikovom chladici s pastou a skrutkou. stacilo vymenit 7805 stabilizator a ide dalej

jo uz to chapu, na ty puvodni fotce, jsou nad sebou drzak spodniho profilu horni rady a horniho profilu spodni. to jo, ja myslel ze to mas na jednu radu

Proto bych to vzal přímo od výrobce a nikoliv od překupníka. Najdi si zkušenosti s reklamacema a možná budeš překvapen. Taiwanec je ochotný posílat celé desky při řádně zdokumentované závadě - která kolikrát byla zapříčiněna uživatelem.

Dobrý den, pro upřesnění KPM 160P -5ks KPM 120P -10ks NKT 90A -5ks

Včera som premeral LTO a rozdiel na člankoch je max 0,03V.......takže cca 10 mesiacov bez balancera. Lionky už budu v lete 3 roky bez balancera, su rozhodene 0,03-0,05V.

Lanzhd sa dostal na 650 cyklov.

Šest článků došlo. Jeden váží 70gramů. Začnu s testama.

Díky za měření a porovnání. Podle mě to je paráda.

tam je 4 kw na PV max. proud tam neni nebot se v axpertu neměří, měřená veličina je proud do baterky resp. na DC bus, pokud se nemýlim už mi to ted nemyslí..... no a co jsem testoval ja ruzne světové strany tak ano měl jsem chvíli i 8 kW na jenom PIP 5048MK, funguje to dokud nezajistíš to že tvuj odběr bude větší než PV in, tzn pokud bude vybitá baterka a tvuj odběr třeba 5 kW, tak pojede na maximum... nicmeně má limitor, který funguje na 81A se zastaví proud do MPPT, a tím tedy zvyší napětí, a proud do DC busu zustane na 81 A. no ale nedoporučuju to provozovat, pod plným výkonem pořád... je lepší použít externí nabíječ typu makeskyblue, fangpusun, victron, nebo od MPP solaru či midnite, cokoliv, jen ulehčit tomu MPPT.... pokud chceš aspon aby to trochu vydrželo... Ahoj V.

Slepice jsou pěkné potvory,ne nadarmo se jim říká slepičí traktor,dost velký prostor během chvíle přetvoří na tankodrom,a i té trávy tam moc neroste,a to je výběh dost velký...jelikož směsi nedávám,to bych si je mohl klidně kupovat a přišlo by mě to levněji,vynešené tu nabízí dost často a za celých 10 kč,jen je ted dost blbý čas na jejich transport.Začínám pozorovat stále větší zájem o domácí vajíčka a už i za dost slušnou cenu ale nějak mi jich navíc nezbejvá a pokud ano klidně je zkonzumuju sám.Uvidíme jak se to bude vyvíjet dál.Obilí beru od místního zemědělce,který má přebytky a to i přesto,že nekupuje do automatu uhlí ale topí tím obilím,je to mnohem levnější,než výkupní cena a není na nikom až zas tak závislej,doba je nějaká divná,snad se to brzo srovná i když se to zatím ani moc nezdá.Ne nadarmo se říká připravenému štěstí přeje.....

No jako vice prace = vice useru pisicich prispevky jinam, vice useru pozadujicich tohle a tamto, vice useru plevelicich vlakna, vice registraci, vice tohoto, vice tam toho ... vsak zname to... No a zejména mnohem víc blbců kolem sebe. Když uděláš nějakou překážku, třeba jen tu, že je něco ne úplně snadné najít, odfiltruješ 95 - 99 %. Můj server se třeba nikde neindexuje, občas někam maximálně tak postnu nějaký link, ale spíš se šíří v komunitě, která se celkem obstojně vzájemně zná (a která je téměř disjunktní s mypower.cz, ale to je asi vedlejší) -- a je tam klid.

Dík za odpověd´. Jsem z Benátek nad Jizerou ale mohl bych si přijet. Potřebuji jen jeden kus-na obytné auto. Chci si ho upravit na co nejvíce energeticky nezávislé a tento panel by vyhovoval. Honza.

Zdravím, odpadly mi nějaké rezervace takže zde aktuální stav panelů na skladě ve Znojmě. Ceny jsou při nákupu 1-2 ks, pří více kusech možná sleva. Dále mám pro vás (myslím si) zajímavou nabídku od nové firmy se kterou začínáme spolupracovat a to: Solární fotovolatický panel Jinko Cheetag JKM335M-60 PERC 335Wp - paletu (31) ks monokrystalických panelů. - rozměr: 1665x1002x35 mm - účinnost panelu 20,08 % - dodání do 10 pracovních dní - záruka 2 roky prodejce, 15 let od výrobce na funkčnost, 25 let od výrobce na pokles výkonu - vedená cena za 1 ks vč. DPH - minimální odběr 31 ks. - datový list na vyžádání. A jak určitě víte Jinko není žádný noname šmejd který vznikl před týdnem, ale je to ověřený výrobce s nejvíce prodanými panely za posledních několik let. Cena 3050,- bez DPH (3690,- s DPH) cena včetně dopravy v ČR Další info na http://www.getrading.eu nebo tel.: 00420 608 223 445 DP

Jsou háky ještě k dispozici? Děkuji

Toto je on.

Nikdo z nás si nedovede představit co vše je možné,a co za tím stojí,je to jako věštění z křištálové koule .Ještě nedávno by nikdo nevěřil,že bude situace jaká je a v případě čehokoli to platí též...je třeba zachovat klid a věřit v lepší zítřky i když to zatím tak nevypadá..

Ja mam na pripájanie dc zataze victron Ochrana batérií Smart BP-100 48V len zopnem gnd. Mam otestované pri 48v 50A trvalé a na 24 v vetve tým mam oddelené LI-ION od Lifepo4 a v pohode aj 100A