
Myslím, že srovnávat MP 5kW a 4k5 nový model na váhu je správné. A rozdíl ve váze je. V minulosti jsem s toroidními transformátory hodně experimentoval až do té míry, že jsem si nechal svinout na míru jádro z nejlepšího mat. pro toroidy jaký vůbec existuje a to je SU extra. To sice vedlo k možnosti vyššího magnetického sycení, ale účinnost ani volnoběžné ztráty se nesnížily. Spotřeba naprázdno transformátoru je dána hlavně ztrátami v železe. Hysterézními ztrátami ty rostou přibližně lineárně s amplitudou magnetické indukce B. Vírivými ztrátami ty rostou přibližně s B na druhou a s f na druhou .Pokud snížíte počet závitů, aby se při stejném napětí dostalo jádro do vyšší indukce, pak B se zvýší a to má a následek , že ztráty v jádru rostou. Lepší materiál / SU, SU-permalloy atd. / sice sníží ztráty při stejné indukci, ale pokud B zvýšíte, velká část úspory se ztratí. Ušetřil jsem trochu mědi a to bylo všechno. Hliníkové technologii a CCA drátům jsem na chutˇnikdy nepřišel. To jsem nikdy ani nezkoušel. Hliníková technologie je osvědčená čínská cesta jak hodně využívat ke chlazení vzduch co je zdarma. I s nejlepším trafem jsou vždy ztráty a horší učinnost. Proto jsem pak přešel k technologii bez transformátorů a když jsem docílil v jednofázovém modulu bez transformátoru DC / AC sinus volnoběžnou spotřebu 2W na 3kW modul a při zatížení DC/AC sinus modulu 3kW zátěží 1kW s účinnost konverze 98% pro 1kW zátěže věděl jsem, že je to správný směr. Také postupy vyžadují ale HIS i když je stále řeč o ostrovním systému bez DS. Nebo DS jen jako záloha s aut. přepínačem sítí. Takové parametry s volnoběžnou spotřebou už se ale nedaří běžně dosahovat pro jednofázové moduly bez transformátoru DC/AC sinus pro výkony 10kW nebo 22kW. Ale pořád stále o parník ,mnohem lepší jak s transformátorem. Učinnost a volnoběžná spotřeba technologie bez transformátoru je možné vylepšovat podle toho kolik peněz chci utratit za polovodiče a za řízení modulu. Prostor pro vylepšování parametrů zde je. A koncepci, kterou v poslední době zastávám je, spotřebovat energii z panelů přímo v modulu DC/AC sinus bez transformátoru a jen malou část energie vést do baterky na vyrovnání energetické bilance při kolísání energie z panelů. Při této koncepci pak stačí mnohem menší baterka a ušetřené peníze naopak dát do panelů.
to jo, spis uplne zabije. Kdy zjsme videl vide dave jonse z eevblog, jak resil na strese jeden kabel od anteny, tak tohle bude hodne spatny
freecad je docela peklo. Zkousel jsme to pred lety, doklepal jsme v tom co jsem chtel ale tech bugu co jsem tam potkal. Fusion je proti tomu raj. Nekdy to zkus. Principy tam jsou uplne stejne.
Jasné, niečo to meria, ale nemám to s čím porovnať.
Trafo vinutý hliníkovým vodičem je blbost, to měly jenom nejlevnější svářečky. Jediná technicky přijatelná úspora váhy je v tomhle případě na trafu. A to je podle mě možná jenom použitím mnohem lepšího materiálu na jádro trafa. Potom to trafo bude menší i při drobek větším výkonu, tj když je menší jádro s lepším mí a nebo s vyšším sycením, tak se na něj dá míň závitů (mí) a zároveň kratších). To jsou celkem základní kupecký počty. Ale měl jsem dolem, že v oblasti trafoplechů posledních 50 let žádnej extra posun nenastal, nebo to jenom nevím? EDIT: zeptal jsem se AI, a prej za posledních 30 let se jádra pro stejný parametry zlehčíly o 15%, ale to pořád není ten rozdíl výkonu proti hmotnosti u toho multiplusu. A o 8kg má být lehčí 6k5 proti 8k, kterej má ty parametry dost podobný... 8kg ze 30kg je ale pořád 26%, takže jenom o trafu to asi nebude... Já nevím jestli spekulovat nad něčím, co říká sám Victron ve veřejně dostupných zdrojích, má smysl... (technický aspekt věci pomíjím)
Nikam. Proto jsem psal, že to není Pavlovův pes, který sliní vždy. Zvětšení objemu interkalací na grafitové anodě je minimální. Právě proto se používá grafit. Všelijaké ty nové materiály (které by třeba umožňovaly dosahovat vyšších kapacit) jako křemík v anodě, nebo dokonce úplně jiné principy jako články NaIon, mají právě většinou problém s tím, že jim anoda při nabíjení výrazně bobtná. Ale u LiIon s grafitovou anodou to tak není. Pokud se LiIon "nafukuje", tak je to způsobeno vznikem mikrobublinek mezi elektrodami a separátorem. Jsou velmi malé, ale protože vrstev elektrod je hodně, tak se to nasčítá. Není ale řečeno, že vůbec vzniknout musí. A i když by vznikly, tak jim jednak vnější tlak (daný stažením) brání v jejich expanzi. Tím je taky nutí difundovat mezi elektrodami a separátorem pryč, mimo oblast elektrod. Tam už ničemu nevadí, protože jejich celkový objem je malý a tak příliš neovlivní tlak v článku.
"Uvidím, jestli to tak zůstane nebo baterkám časem dojde, že už mají něco naběháno" Nedojde, alespoň u mě nedošlo
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Date | Sun time | astronomical twilight begin [ ? ] | nautical twilight begin [ ? ] | civil twilight begin [ ? ] | sunrise | transit | sunset | civil twilight end [ ? ] | nautical twilight end [ ? ] | astronomical twilight end [ ? ] |
| 11.12 | 8 hrs, 16 min | 05:38:23 | 06:17:02 | 06:57:36 | 07:34:48 | 11:43:17 | 15:51:46 | 16:28:59 | 17:09:33 | 17:48:12 |
| 12.12 | 8 hrs, 16 min | 05:39:11 | 06:17:52 | 06:58:28 | 07:35:44 | 11:43:45 | 15:51:47 | 16:29:02 | 17:09:39 | 17:48:19 |
| - 55 sec | + 48 sec | + 50 sec | + 52 sec | + 56 sec | + 28 sec | + 1 sec | + 3 sec | + 6 sec | + 7 sec | |
| 13.12 | 8 hrs, 15 min | 05:39:58 | 06:18:40 | 06:59:19 | 07:36:37 | 11:44:13 | 15:51:50 | 16:29:08 | 17:09:47 | 17:48:29 |
| - 50 sec | + 47 sec | + 48 sec | + 51 sec | + 53 sec | + 28 sec | + 3 sec | + 6 sec | + 8 sec | + 10 sec | |
| 1.1 | 8 hrs, 17 min | 05:48:21 | 06:26:59 | 07:07:31 | 07:44:41 | 11:53:31 | 16:02:20 | 16:39:30 | 17:20:03 | 17:58:40 |
| + 2 min, 26 sec | + 8 min, 23 sec | + 8 min, 19 sec | + 8 min, 12 sec | + 8 min, 4 sec | + 9 min, 18 sec | + 10 min, 30 sec | + 10 min, 22 sec | + 10 min, 16 sec | + 10 min, 11 sec | |
| 1.2 | 9 hrs, 25 min | 05:31:21 | 06:08:33 | 06:46:43 | 07:20:47 | 12:03:31 | 16:46:14 | 17:20:19 | 17:58:29 | 18:35:40 |
| + 1 hrs, 7 min | - 17 min, 0 sec | - 18 min, 26 sec | - 20 min, 48 sec | - 23 min, 54 sec | + 10 min, 0 sec | + 43 min, 54 sec | + 40 min, 49 sec | + 38 min, 26 sec | + 37 min, 0 sec | |
| 1.3 | 11 hrs, 0 min | 04:46:30 | 05:23:27 | 06:00:13 | 06:32:00 | 12:02:17 | 17:32:34 | 18:04:21 | 18:41:06 | 19:18:03 |
| + 1 hrs, 35 min | - 44 min, 51 sec | - 45 min, 6 sec | - 46 min, 30 sec | - 48 min, 47 sec | - 1 min, 14 sec | + 46 min, 20 sec | + 44 min, 2 sec | + 42 min, 37 sec | + 42 min, 23 sec | |
| 1.4 | 12 hrs, 53 min | 04:35:18 | 05:16:14 | 05:54:53 | 06:27:01 | 12:53:50 | 19:20:39 | 19:52:48 | 20:31:27 | 21:12:23 |
| [DST] | + 1 hrs, 53 min | - 1 hrs, 11 min | - 1 hrs, 7 min | - 1 hrs, 5 min | - 1 hrs, 4 min | - 8 min, 27 sec | + 48 min, 5 sec | + 48 min, 27 sec | + 50 min, 21 sec | + 54 min, 20 sec |
| 1.5 | 14 hrs, 37 min | 03:13:12 | 04:06:56 | 04:52:30 | 05:28:16 | 12:47:05 | 20:05:53 | 20:41:39 | 21:27:13 | 22:20:57 |
| [DST] | + 1 hrs, 43 min | - 1 hrs, 22 min | - 1 hrs, 9 min | - 1 hrs, 2 min | - 58 min, 45 sec | - 6 min, 45 sec | + 45 min, 14 sec | + 48 min, 51 sec | + 55 min, 46 sec | + 1 hrs, 8 min |


