MyPower.CZ

Díky za odpověď. Na to JKBMS jsem se podíval, a byl jsem z toho lehce zmatený. Hlavně teda z reálných nabídek na Alibabě, jinde jsem to neviděl prodávat. Pokud neumí zákazníkovi jednoznačně a přehledně popsat co bude v dané sestavě potřebovat, a pokud výrobce neumí napsat ani nějakou orientační cenu, tak ať si to nechá. To DIYBMS je pěkné, ale jak jsem psal, stejně bych si to musel přeroutovat. Jednak to zmenšit, a hlavně to udělat nasazovací přímo na terminál. A procesory AVR prostě už používat nechci. K Tvým výhradám: pořád nějak nemůžu najít scénář, kdy by přesné SOC bylo nějak zásadně podstatné. Možná tak pro dobrý pocit, ale jinak v praxi k ničemu. Pokud mám elektriky z panelů dost, tak je budu cpát do baterky co se vejde. Pokud nebudu mít dost, tak mi to stejně nijak nepomůže a měnič si zbytek vezme z gridu. Není to auto nebo mobil, abych podle SOC plánoval jak daleko dojedu nebo jak dlouho ještě budu moct telefonovat. A řídit podle SOC jestli si mám pustit rychlovarku a si uvařit kafe, to asi ne. Nerozumím cos myslel dělením u nějakého INA. Jak jsem psal - buď vyhoví Hall, pak není co řešit. Nebo nevyhoví, tak nastoupí měření na záporném pólu. Dokonce možná ani ne na bočníku, ale na nějaké části kabeláže nebo tišťáku (s kompenzací teploty). A kdyby to z nějakého důvodu nevyhovělo (teď si neumím představit proč, ale předpokládejme to), tak budu měřit nahoře a malý procesor (visící napěťově na tom vysokém potenciálu) to galvanicky oddělené pošle dolů. Mimochodem procesory STM32 (mnohem výkonnější než AVR) jsem nakoupil za cca 10Kč/kus. Tedy v řecké měně cca 0.4 Euro/kus. Dodatečný optoizolátor zase tak samozřejmý není. Na každém modulu samozřejmě *) jeden bude, tak jestli tam na konec posadit ještě jeden dodatečný, udělaný s vyšší napěťovou odolností, to nebí nezbytnost, jen vylepšení. *) Poznámka: ono to dokonce ani s tím optronem na každém modulu nemusí být tak samozřejmé. Vzhledem k tomu, že je tam jasně daný napěťový skok proti sousednímu článku, tak by se to dalo udělat dokonce i galvanicky neoddělené. Možná se nad tím ještě zamyslím a zkusím to namalovat. Kromě ušetřených pár korun by to hlavně mohlo komunikovat o dost rychleji. Oboustranně osazená deska: původně jsem to neměl v plánu, protože mám technologii na přetavení jen jednostranně osazených desek a tu druhou stranu budu muset pájet nějakým náhradním způsobem. Ale nevím, jestli se s tím na jednu stranu vejdu. Taky by se mi líbilo, že by procesor byl schovaný dole a nebyl tak zranitelný. Navíc termistor bych stejně chtěl mít ze spodní strany, tedy směrem k článku. Inspirovat se zdrojákem moc neumím. Nerad čtu cizí kód a dumám, co tím autor myslel a proč to napsal zrovna takhle. Pokud to tedy není něco excelentního (jako jsou třeba některé věci v jádře Linuxu), kdy je to obohacující. Většinou je pro mě jednodušší a příjemnější si to napsat sám, zgruntu na zelené louce. Takže studovat zdroják možná v případě nějakých nejasností kolem komunikačního protokolu, kdyby něco nebylo jasné s popisu nebo logů. V čem máš pravdu je fakt, že dělat 80 desek bude celkem záhul. No ale dal jsem se do boje, tak musím bojovat. Mimochodem docela inspirativní mi přišel obrázek, kdy někdo dneska prodával starou LV baterku. Bylo to na vedlejším serveru. https://solarforum.cz/download/file.php?id=9158 Tam právě měl udělanou distribuovanou BMS podobného typu, nasazenu přímo na terminály článků. Ale měl tam takovou zajímavost, že propojení mezi jednotlivými moduly měl udělané jen 1-drátově. Přijde mi to jako dobrý nápad, když jako druhý pól můžu použít to silové propojení.