
1.7 mm na 16 článkov vedľa seba. Takže 0.85 mm na 8 vedľa seba?
Dnes jsem nechal ABS 2hod na 3.45V a hodinky ukazovali +1,4mm takže to máme rozptyl mezi 30%-100%SOC 1,7mm, kdybych tam ty pružiny neměl tak by došlo k velkému tlaku na články při tak masivním boxu který mám. Záleží jak kdo má udělaný stahovací box, já to mám z 10mm plechu, tam se nic nepoddá 🙂
Odskúšané, funguje. Síce to pri zapojení píše bežnú cenu, nakoniec vo výpise je konečná suma nula. Akurát že mi to nabíjalo max 80 kW namiesto 180 kW, možno to robia schválne 😃
Ano vhodnost použití pružin se dá vyvozovat i z doporučení např. u výrobce EVE, který u svých LFP článků typu MB31 uvádí v datasheetu doporučenou kompresi v rozmezí 3000N až 7000N s následujícím upozorněním. 4.6 Síla komprese buněk Tabulka 13 Parametry limitů síly stlačení buněk Doporučená kompresní síla: 3000 N až 7000 N Okamžitá maximální kompresní síla: ≤ 10000 N Kompresní síla článku nesmí být větší než 10000 N, jinak může dojít k poškození článku. 4.7 Síla bobtnání článku Vlastnosti, jako je tloušťka elektrody, mohou vést k rozpínání článku během používání, což generuje sílu, a tato síla se zvyšuje se snižováním kapacity článku. Síla bobtnání článku viz Tabulka 3: při 70% SOH: ≤ 50000 N při 60% SOH: ≤ 60000 N Zákazník musí při návrhu modulu plně zohlednit vliv síly bobtnání. Produkt generuje během používání roztažnou sílu a tato roztažná síla je přibližně 60000 N, když se kapacita článku sníží na 60 % za zkušebních podmínek 15 mm ocelového plechu + 0,0 mm mezera (prostor pro roztažení buněk). Zákazníci musí při návrhu produktu zohlednit spolehlivost strukturální pevnosti a při seskupování článků se doporučuje rezervovat roztažný prostor 2,0 mm až 2,5 mm.
Jak mas nastavenou teplotu?Ale underterm tam nemas ... Vem to tim Overkill, tam jde vypinat/zapinat nabijeni a vybijeni extra. To rele se nechytne hned, musi se to odkliknout a pak fyzicky odpojit a pripojit ten balancni konektor, staci ten z plusove strany.
Souhlas. Pružiny ano. Ale chce to i pružné spojky. Třeba já jsem k článkům dostal tvrdé propojky.
Screenshoty BMS Na základní obrazovce je myslím problém údaj discharge:off a Protection Locking. BMS.jpg Jednotlivé články se jeví OK Clanky.jpg Discharge switch off - asi by mělo být on - jak nastavit? Parametry 1.jpg Locking yes - asi by mělo být no, nevím jak nastavit.... Parametry 2.jpg Vůbec netuším co s tím....
Už jen to, že se o nějaké měření výstupu ani nesnaží a své závěry zakládá jen a pouze na měření samotného Victronu, a to i přesto, že se může přetrhnout v měření na vstupu (z baterie). Nezmínil ani na kolik zatěžoval, takže si člověk mohl myslet jedině to, co mu předkládal... jeho vlastní dojmy... A to mu naštěstí vypadla ta první baterie, jinak bychom se dozvěděli, že při 6kWh výstupu si to bere z baterky 11kWh 😂💩 Mnohem větší hodnotu vidím v "minirecenzi" přímo zde ve vlákně, i když můžou být výsledky taky mírně zkreslené, už je tam aspoň snaha o skutečné změření hodnot. Je vidět, že Victron to s tím měřením na výstupu asi moc neřeší, ale nezkontrolovat to vůbec? Prostě matlal. Taky ho mám doma, takže zítra zkusím proměřit rozdíly na vstupu a výstupu a pak můžeme porovnat s Goldem1 a uděláme si mnohem větší a lepší závěry o účinnosti, než od toho matlala.
Hodně staré vlákno, ale.... Viděl někdo na trhu ty balancery? Nebo to byl jen pokus, jak získat nějakou tu finanční podporu/dotaci? Osobně mě ten projekt přišel jen jako účelová snaha o získání finančních prostředků. Vymyslet produkt, který je hodně diskutovaný, nabídnout řešení, obalit to do líbivého obalu a předhodit před obecenstvo... A pak jen čekat a doufat, že to vyjde a připluje pár kapříků. Z mého pohledu jak tenkrát, tak i nyní o skutečnou výrobu a vyřešení problému vůbec nešlo... Cílem byla výhra a "ocenění". Nebo že by se ty balancery dali někde koupit?
Přesné měření SOC v BMS závisí na sofistikovaných algoritmech (jako je rozšířený Kalman filtr EKF), které berou v úvahu napětí, proud, teplotu a historii používání, spíše než na konkrétním modelu BMS a také na přesnosti měření; pokročilé algoritmy jako je např. Kalmanův filtr (UKF), zlepšují přesnost SOC o 10 až 15%. Klíčem je kombinace coulombovského počítání (integrace proudu) s měřením napětí a vnitřního odporu (impedance). Co ovlivňuje přesnost: Algoritmy: Pokročilé algoritmy jsou klíčové, protože baterie se chovají nelineárně. EKF efektivně zpracovává dynamiku baterie. UKF je přesnější o 10 až 15%. Metody: Kombinace coulombovského počítání (sledování náboje) a napěťových měření (napětí naprázdno) a testování impedance (vnitřního odporu) pro SOH. Vstupní data: Přesnost závisí na kvalitě dat z čidel (napětí, proud) a jejich zpracování. Potřeba individuální kalibrace čidel a měření s tím také souvisí. Výběr modelu pro odhad SOC/SOH Coulombovo počítání: Jednoduché a efektivní pro systémy, kde není kritická vysoká přesnost. Nejlépe kombinovat s korekčními algoritmy, aby se zabránilo driftu. Kalmanovy filtry (EKF, UKF): Skvělé pro nelineární lithium-iontové baterie. EKF je široce používaný, ale UKF nabízí lepší přesnost při složitých dynamikách. Dvojité nebo společné filtrační modely: Ideální, pro odhady SOC a SOH současně, zejména u systémů čelících stárnutí nebo teplotním výkyvům. Modely strojového učení: Vhodné pro systémy, které mají přístup k rozsáhlým datům o článcích. LSTM nebo stromové modely poskytují adaptivní přesnost, ale vyžadují více výpočetního výkonu. Požadavky na hardware a integrace Přesné senzory: Napěťové, proudové a teplotní senzory s nízkým šumem jsou klíčové. Kvalita senzoru přímo ovlivňuje přesnost odhadu, ale také i cenu. Přesné meření: Přesné měření souvisí se schopnostmi BMS dané omezenými možnostmi ADC. Vyšší přesnost znamená vyšší náklady, které výrobce cenově dostupných BMS nejsou ochotni akceptovat z důvodu obav o významné snížení prodejnosti. Výpočetní výkon: V závislosti na složitosti algoritmu (zejména ML modelů) by měl mít systém BMS dostatečný výpočetní prostor. Tepelný management: Jelikož teplota ovlivňuje chování a měření baterie, je vhodné integrovat teplotní senzory článků pro kompenzaci meření. Budoucnost Do roku 2030 se očekává, že odhadování SOC a SOH bude výrazně přesnější, přičemž chyby se zmenší díky: - Vylepšeným technikám fúze dat kombinujícím data ze senzorů a AI poznatky. - Algoritmům schopným se učit trendy stavu baterie v reálném čase. - Lepší integraci s BMS, optimalizujícím jak hardware, tak software. Závěr Neexistuje jedna univerzální „nejlepší“ BMS. Je třeba hledat systémy, které používají pokročilé adaptivní algoritmy (např. EKF, UKF) a kombinují více metod měření díky čemuž pak poskytují přesnější odhady SOC a SOH. Pro konkrétní aplikace je třeba hledat BMS s prokazatelně dobrými algoritmy pro odhad stavu. Info k JK-BMS Výpočet nebo odhad stavu nabití (SOC) je u JK-BMS jedním z nejčastějších problémů. Zejména po několika týdnech neúplného nabití a resetování BMS na 100 % se SOC může odchýlit až o 60 %, a to není dobré! Autor videa níže testuje přesnost SOC u JK-BMS v porovnání s Victron Smart Shunt. https://www.youtube.com/watch?v=L0oW0zcO-_I Test odhalil významný posun stavu nabití (SOC) u JK-BMS, zejména po obdobích bez plného nabití. Analýza dat zkoumá potenciální příčiny a strategie pro zmírnění těchto problémů. Jak je zmíněno pod videem na YouTube tak podobný problém existuje i u BMS DALY. Rozdíl mezi DALY 4S12V200A a Victron SmartShunt je "někdy" 25 až 30%. Zajímavé jsou následující příspěvky na YouTube pod tím videm. Problém je pravděpodobně v kombinaci nedostatečné přesnosti ADC a špatně naprogramovaného firmwaru. Obecně řečeno, pokud máte BMS s limitem (řekněme) 100 A nebo 200 A, rozsah měření proudu pro ADC bude alespoň dvojnásobný. To znamená, že k získání přesných jemnozrnných hodnot je potřeba alespoň 12bitový ADC a je lepší mít 16bitový ADC (ty jsou obvykle zabudovány v samotném mikrokontroléru). Navíc musí být naprogramován tak, aby odebíral mnoho vzorků za sekundu, aby se vypořádal s harmonickým zkreslením zpětně reagujícím ze strany střídače připojeného k bateriovému systému. To zhruba znamená více než 4000 vzorků za sekundu. (1000 vzorků za sekundu je jeden vzorek na 1 ms a cyklus střídavého proudu je pouze ~16 ms, což nestačí k řádnému zohlednění harmonického zkreslení tvaru vlny). Je tu také kalibrace nulového proudu... no, potřeba jsou dvě kalibrační hodnoty. Nulový proud (protože operační zesilovače obvykle mají napěťové ofsety) a také pevný kalibrační proud 1 A nebo 10 A pro škálování (protože přesné rezistory nejsou dostatečně přesné). Pro výrobce se i v těchto případech snadno splete. Ale bez přesnosti ADC a vysoké vzorkovací frekvence nezáleží na tom, jak dobře je BMS kalibrováno. Vsadím se, že Victronův bočník má pro svůj proudový smysl mnohem lepší algoritmy. Na naší straně... na straně uživatelské konfigurace se vždycky rád mýlím v odečtu SOC a SOC podhodnocuji, místo abych ho nadhodnocoval. Nehledám extrémní úrovně přesnosti, ale pokud SOC ukazuje XYZ, chci vědět, že je to ve skutečnosti alespoň XYZ. Takže obvykle nakonec naprogramuji Peukertovu konstantu 1,05 v mém (např.) Victronovém bočníku. I když skutečná konstanta při C frekvencích, na kterých systém provozuji, je pravděpodobně spíše kolem 1,02. Nejnovější software V19 odstraňuje časovač Float a nahrazuje ho algoritmem Re-Bulk založeným na SOC. Tato změna situaci ve skutečnosti zhoršuje, vezmeme-li v úvahu chyby měření SOC u JK-BMS. Firmware JK-BMS by měl být upraven, protože je to nejjednodušší a nejhospodárnější způsob, jak vylepšit výpočet stavu nabití (SOC) bez nutnosti nového hardwaru. Existují 2 hlavní metody pro odhad hodnoty SOC: 1) Coulometr monitoruje nabíjecí a vybíjecí proud a integruje jej v průběhu času. Existují však i určité nevýhody: - Přesnost měření proudu je omezena přesností ADC. ADC s rozlišením větším než 12 bitů jsou poměrně rozsáhlé a výrazně by zvýšily výrobní náklady. Měření proudu muselo být navíc kalibrováno individuálně, aby se využila plná kapacita 16-ti bitového ADC, což také zvyšuje výrobní náklady. - Vysoké vybíjecí proudy vyžadují velmi nízké hodnoty odporu bočníku, aby se zabránilo velkým ztrátám a zahřívání. To snižuje měřené napětí na bočníku, a proto se měření stává náchylným k rušení. - A co je nejdůležitější, v průběhu času se přidávají integrační chyby. I při velkém úsilí o ADC převod se hodnota SOC bude stále více a více odchylovat od správné hodnoty. 2) Měření napětí pomocí vyhledávací tabulky přepětí SOC. - Přesnost této metody je omezena kvůli ploché křivce nabíjení a vybíjení (napětí vs. kapacita). - Kvůli vyhledávací tabulce je tato metoda omezena na specifickou technologii baterie (lifepo). - Hodnoty SOC z této metody se však nemění, a proto se jedná o preferovaný postup odhadu SOC po dlouhou dobu bez resetování. 3) Proč však tyto metody nekombinovat: - Po resetování (3,6 V = 100 % SOC nebo 2,5 V = 0 % SOC) začít s coulometrovou metodou po dobu max. 5 dnů. Poté se drift stane znatelným. - Po 5 dnech vypočítat jednou denně korekční hodnotu SOC z vyhledávací tabulky měření napětí, aby se eliminoval drift SOC. 4) Odhad korekční hodnoty SOC (jednou denně): a) počkat 20 hodin od poslední korekce (vyhnout se zbytečným výpočtům) b) počkat, dokud proud neklesne pod 0,5 A (za přesně specifikovaných podmínek při měření napětí se tento stav pravděpodobně vyskytne dvakrát denně za soumraku a večer) c) spustit kontinuální měření napětí a uložit posledních 16 hodnot (pro lepší přesnost ADC) d) opakovat bod c), dokud proud opět nestoupne nad 0,5 A (aby napětí mělo maximální čas k dosažení konstantní hodnoty) e) odhadnout průměrnou hodnotu z posledních 16 hodnot napětí (pro lepší přesnost ADC) f) z vyhledávací tabulky získat hodnotu SOC (na základě křivky napětí vs. kapacity) z naměřené hodnoty napětí g) odhadnout korekční hodnotu SOC z rozdílu mezi SOC coulometru a SOC z vyhledávací tabulky. (asi 10 % rozdílu?) h) přičíst tuto korekční hodnotu k SOC coulometru a použít tuto hodnotu jako novou hodnotu SOC coulometru. i) díky denní korekci hodnoty SOC lze kompenzovat drift Coulometru. Pro tento výpočetní postup nejsou nutné žádné hardwarové úpravy, Měření proudu i napětí je již implementováno. Navrhované hodnoty pro korekci proudu a stavu nabití (SOC) by měly být před konečnou implementací ověřeny.
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Date | Sun time | astronomical twilight begin [ ? ] | nautical twilight begin [ ? ] | civil twilight begin [ ? ] | sunrise | transit | sunset | civil twilight end [ ? ] | nautical twilight end [ ? ] | astronomical twilight end [ ? ] |
| 27.12 | 8 hrs, 13 min | 05:47:26 | 06:26:11 | 07:06:54 | 07:44:17 | 11:51:06 | 15:57:56 | 16:35:19 | 17:16:02 | 17:54:46 |
| 28.12 | 8 hrs, 14 min | 05:47:42 | 06:26:25 | 07:07:07 | 07:44:28 | 11:51:36 | 15:58:43 | 16:36:05 | 17:16:46 | 17:55:29 |
| + 36 sec | + 16 sec | + 14 sec | + 13 sec | + 11 sec | + 30 sec | + 47 sec | + 46 sec | + 44 sec | + 43 sec | |
| 29.12 | 8 hrs, 14 min | 05:47:55 | 06:26:38 | 07:07:17 | 07:44:36 | 11:52:05 | 15:59:34 | 16:36:53 | 17:17:32 | 17:56:14 |
| + 43 sec | + 13 sec | + 13 sec | + 10 sec | + 8 sec | + 29 sec | + 51 sec | + 48 sec | + 46 sec | + 45 sec | |
| 1.1 | 8 hrs, 17 min | 05:48:21 | 06:26:59 | 07:07:31 | 07:44:41 | 11:53:31 | 16:02:20 | 16:39:30 | 17:20:03 | 17:58:40 |
| + 2 min, 41 sec | + 26 sec | + 21 sec | + 14 sec | + 5 sec | + 1 min, 26 sec | + 2 min, 46 sec | + 2 min, 37 sec | + 2 min, 31 sec | + 2 min, 26 sec | |
| 1.2 | 9 hrs, 25 min | 05:31:21 | 06:08:33 | 06:46:43 | 07:20:47 | 12:03:31 | 16:46:14 | 17:20:19 | 17:58:29 | 18:35:40 |
| + 1 hrs, 7 min | - 17 min, 0 sec | - 18 min, 26 sec | - 20 min, 48 sec | - 23 min, 54 sec | + 10 min, 0 sec | + 43 min, 54 sec | + 40 min, 49 sec | + 38 min, 26 sec | + 37 min, 0 sec | |
| 1.3 | 11 hrs, 0 min | 04:46:30 | 05:23:27 | 06:00:13 | 06:32:00 | 12:02:17 | 17:32:34 | 18:04:21 | 18:41:06 | 19:18:03 |
| + 1 hrs, 35 min | - 44 min, 51 sec | - 45 min, 6 sec | - 46 min, 30 sec | - 48 min, 47 sec | - 1 min, 14 sec | + 46 min, 20 sec | + 44 min, 2 sec | + 42 min, 37 sec | + 42 min, 23 sec | |
| 1.4 | 12 hrs, 53 min | 04:35:18 | 05:16:14 | 05:54:53 | 06:27:01 | 12:53:50 | 19:20:39 | 19:52:48 | 20:31:27 | 21:12:23 |
| [DST] | + 1 hrs, 53 min | - 1 hrs, 11 min | - 1 hrs, 7 min | - 1 hrs, 5 min | - 1 hrs, 4 min | - 8 min, 27 sec | + 48 min, 5 sec | + 48 min, 27 sec | + 50 min, 21 sec | + 54 min, 20 sec |
| 1.5 | 14 hrs, 37 min | 03:13:12 | 04:06:56 | 04:52:30 | 05:28:16 | 12:47:05 | 20:05:53 | 20:41:39 | 21:27:13 | 22:20:57 |
| [DST] | + 1 hrs, 43 min | - 1 hrs, 22 min | - 1 hrs, 9 min | - 1 hrs, 2 min | - 58 min, 45 sec | - 6 min, 45 sec | + 45 min, 14 sec | + 48 min, 51 sec | + 55 min, 46 sec | + 1 hrs, 8 min |


