MyPower.CZ

Není lepší spustit to přímo na tom linuxu přes docker? Ne že bych s tím měl zkušenosti, ale na stránkách mají návod.

Já to nechci celé předělávat od základu a vyrábět znova. Cíl je přidat druhou baterii a hotovo. Další rozšiřování je prostorově neřešitelné, jak z pohledu panelů tak místa uvnitř objektu, takže to musím vymyslet tak, abych tam to oddělené jištění dvou packů předřadil a tím to vyřešil. Nejschůdněji se jeví ta varianta použít stejný ocelový box pod to, sešroubovat je dohromady a do něj vložit pojistky. S ohledem na šířku to vypadá na ty spodky pro 160A, 4kusy a holt si koupím žehličku..

omlouvám se za trochu offtopic to kodl69: mám HA na prastarém NTB se 3 GB RAM jako VirtualBox (na Linuxu). NTB nemá UEFI, tak to nešlo napřímo. Není to nic moc, Linux sotva hýbe myší, topí to. Pomohl bych si, kdybych místo Linuxu+VirtualBox přeinstaloval proxmon?

Takhle delam pripojnice ja:-) Pasovina 30x10mm. - nejistim nikde a pokud si pamatuju dobre Victron nedoporucuje jistit - protoze se muze stat ze pak si vezme - po komunikacnich kabelech.

Nejlepší info o protokolu jsem našel tady: https://github.com/ai-republic/bms-to-inverter/issues/11 V tom vlákně je odkaz na popis toho protokolu: https://github.com/ai-republic/bms-to-inverter/files/14157973/CAN-Bus-Protocol-Sermatec-high-voltage-V1.1810kW.1.pdf A k němu i nějaká nalogovaná data. HV protokol používá 29-bitové ID, LV protokol používá 11-bitové ID. Měnič musí dostat informaci o max. napětí od baterky, protože jinak by nevěděl, kolik tam má poslat. A snad by měl umět poslat to nabíjecí napětí i na nepřipojenou baterku, protože ta baterka může mít zakázané vybíjení, a tak její výstup bude pro měnič zdánlivě odpojený. V praxi to skutečně znamená odpadlý stykač, kdy je povolený jen směr dovnitř přes diodu. Viz například modelový obrázek: HV_BMS.jpg A já tam samozřejmě pošlu příznak "vybíjení zakázáno". Ale jsou to zatím jenom moje vlhké sny. Momentálně lepím jednoduchý HW s procesorem STM32, abych měl čím tu virtuální baterku simulovat. Dělám to zatím jen jako bastl, ke kterému bude připojených několik tlačítek pro ovládání (zapnutí/vypnutí nabíjení, nastavení různých proudů a napětí). A budu doufat, že nějak bude fungovat hlavně to vypnutí nabíjení, abych měl čím do DC vypnout. Asi ještě před těmi pokusy pro jistotu vyrobím plánovaný "kontaktor". Bude to IGBT spínací tranzistor, přemostěný stykačem. Při zapnutí se vždy napřed sepne IGBT a pak (skoro hned) sepne stykač. Při vypnutí se napřed vypne stykač, a až po nějaké prodlevě vypne i to IGBT. Tím by mělo být zajištěno, že na tom stykači nebude hořet žádný oblouk, i když to nebude žádný speciální stykač pro DC.

Pro zajímavost tady je odkaz na příspěvek v jiném tématu kde jsou videa k jedné instalaci s 95 kWp v panelech a k tomu 120 kWh bateriové uložiště, ale má tam dost mizerné sklony. V tom druhém videu je tam v čase od 17:00 i graf kolik mu to dělalo denní výroby v jednotlivých dnech loni mezi 20.10. až 17.11. a zmiňuje tam, že v nejhorších dnech mu to dává za den okolo 6 kWh.

Zajímavá informace. Takže PylonTech US2000C 15x50Ah se balancuje při napětí 3.5V na článek (takže na nejvyšším článku může být na začátku balancování i o dost víc) a končí se na rozdílu pod 30mV. Já bych se na tak vysoké napětí bál jít, ale balancoval bych na menší rozdíl. Balancuje už zhruba od 50-51V celkového napětí baterie, pokud je rozdíl mezi napětím článků větší jak 26mV : Battery Volt Curr Tempr Base State Volt. State Curr. State Temp. State SOC Coulomb BAL 0 3343 0 17600 Idle Normal Normal Normal 80% 40020 mAH N 1 3344 0 17600 Idle Normal Normal Normal 80% 40020 mAH N 2 3343 0 17600 Idle Normal Normal Normal 80% 40020 mAH N 3 3345 0 17600 Idle Normal Normal Normal 80% 40020 mAH N 4 3343 0 17600 Idle Normal Normal Normal 80% 40020 mAH N 5 3343 0 14400 Idle Normal Normal Normal 80% 40020 mAH N 6 3344 0 14400 Idle Normal Normal Normal 80% 40020 mAH N 7 3344 0 14400 Idle Normal Normal Normal 80% 40020 mAH N 8 3343 0 14400 Idle Normal Normal Normal 80% 40020 mAH N 9 3344 0 14400 Idle Normal Normal Normal 80% 40020 mAH N 10 3367 0 16800 Idle Normal Normal Normal 100% 49979 mAH Y 11 3367 0 16800 Idle Normal Normal Normal 100% 49979 mAH Y 12 3366 0 16800 Idle Normal Normal Normal 100% 49979 mAH Y 13 3367 0 16800 Idle Normal Normal Normal 100% 49979 mAH Y 14 3366 0 16800 Idle Normal Normal Normal 100% 49979 mAH Y PS - výsledky jsou z experimentu - posledních 5 článků je z jiného Pylontechu s jiným vnitřním odporem než prvních 10 + už bylo odpenuto nabíjení

Potom snad mít přehled nad čipsetem toho usb, měl jsem dvojitý dock od axagonu na jmicronu a musel jsem sním šlahnout doslova o zem aby mne nemapadlo do něj dávat hhd, navíc zálohovací. U konce mi ten čipset několikrát ke konci zálohování vymazal tabulku HDD a disky byly po chybě prázdné, takže po asi třetím vymazání disku o 8Tb po práci zálohování mých dat asi 20 hodin, jsem stím musel šlahnout o tu zem a dodnes bez problémů používám, jednodocky ITEC černo bílý. UI píše že bezproblémový je asmedia. Takže čipset pro usb bych určitě nepodcenil. AS media je no problem. Mám naněm nyní 18Tb disky a ze zásady nikdy už nechci vícedock, hlavně kvůli rychlostem při zálohování. Některé docky mají ventilátor. nebo dotisknout krytku s ventilátorem plus filtr, ten dekl je záhodno mít. Q__.png itec dock u3hddock - Hledat Googlem — Mozilla Firefox.png AI. ASMedia (např. ASM1153E, ASM235CM): Adaptéry s těmito čipsety jsou obecně považovány za nejspolehlivější pro bootování z Raspberry Pi 4. Mnoho uživatelů potvrzuje, že fungují bez problémů a často podporují i funkce jako UASP (USB Attached SCSI Protocol) a TRIM, které výrazně zvyšují výkon SSD.

Pibi, v tom extenderi to ide pomenovat tie rele? Snímek obrazovky 2026-01-26 143431.png

Tak nic, konec nabídky. Naloženo a za chvíli jedeme na šroťák.

Tu je aj pre napr. 1PM mini Gen3 - https://www.printables.com/model/670373-shelly-mini-din-rail-mount Dva nutne potrebujem, aby som to moje ghetto upratal 👍

Ty máš myslím ale HV stringy, pri 2S je ten pomer asi 2. Buď to ide, alebo nejde 😂

Tak napište na podporu... Koho to zajímá může zkusit napsat na info@he3da.com a nebo může použít tento webový formulář na dotazy, ale je otázkou jestli se vůbec dočká nějaké odpovědi. Jsou to výrobcem určené stacionární baterie, najděte mi že jsou ve vozidle a možná změním názor. Jedna zmínka o použití článků HE3DA ve vozidle by tu byla v článku z roku 2021 HE3DA: baterie z továrny Magna Energy Storage na Rallye Dakar uvedli zprávu o testování článků HE3DA v závodním kamionu na rallye Dakar a také v kamionu, který plnil na rallye Dakar funkci doprovodného vozidla. Na rallye Dakar byly články HE3DA (zejména v závodním kamionu) vystaveny drsným podmínkám. Na Dakar se baterie HE3DA v rámci testování vypravily jak v útrobách doprovodného nákladního vozidla Tatra, tak přímo v závodním kamionu. Na Dakaru jsou baterie vystavené nahodilým změnám teplot, otřesům a nárazům, vlhkosti a dalším vlivům. Během cesty se kromě funkce a bezpečnosti baterií zjišťuje například i jejich samovybíjení nebo odolnost kontaktů a dalších komponentů vůči korozi. Posádka je s dosavadním chováním baterií velmi spokojena. Palubní baterie doprovodného vozidla společně s fotovoltaikou poskytují dostatek elektřiny pro denní i noční provoz zázemí. Startovací baterie bez problému plní svou funkci i při jízdě pouští a pokusný článek uložený na palubě závodní Pragy po několika etapách nevykazuje žádné opotřebení nebo samovybíjení. . servisni_kamion_HE3DA_na_rallye_Dakar.png . Ostatní referenční projekty, které zatím zveřejnili se týkají jen stacionárních bateriových uložišť, ve kterých jsou články HE3DA umístěny vždy jen vývody nahoru. Pokud jde o vozidla tak na webu HE3DA v sekci Využití je zmíněna kromě stacionárního použití i možnost použití článků HE3DA pro autobaterie do vozidel i jako trakční baterie do elektromobilů. Pominuli, že je to spíš jen "vlhký sen", protože hromadná výroba se jaksi stále moc nedaří ani pro stacionární použití, tak skutečnost, že to je to zmiňováno jasně naznačuje, že možnost použití článků HE3DA ve vozidlech výrobce připouští. Autobaterie 24V HE3DA přichází s alternativou bezpečné a cenově dostupné lithiové startovací autobaterie. Akumulátor splňuje veškeré potřebné parametry, tedy výkon, mechanickou odolnost a provozní teplotu do 80 °C. Autobaterie 48V 48V autobaterie představuje řadu inovací v automobilovém průmyslu. Jakmile je budou výrobci automobilů připraveni využít, HE3DA je schopna dodávat tyto baterie o rozměrech a váze dnešních olověných akumulátorů, tudíž bez nutnosti změny designu karoserie. Baterie pro elektromobily HE3DA je cestou k bezpečnému a cenově dostupnému vysokovýkonovému akumulátoru s rychlonabíjením. Nakonec, najděte to v návodě, protože články u kterých v návodě není jasně sděleno, že mohou být v jakkékoli poloze... K článkům HE3DA výrobce veřejně neposkytuje odkaz na stažení žádného datasheetu/návodu, který by popisoval způsoby použití těchto článků. Je pravděpodobné, že provozovatelé dosud instalovaných uložišť (zmíněných v různých referencích výrobce) k tomu nějaký návod dostali, ale žádný z těch návodů není veřejně dostupný.

Tohle rika kalkulacka!

Každá ukazuje jiné napětí mimo jiné i proto, že jedna ukazuje napětí pod zátěží a druhá napětí naprázdno.

Koukám,že koloběh jede stále stejně dál a ani po jedenácti letech se to moc ku předu u bastlířů neposunulo 😂 . Zakladateli vlákna doporučuji postavit FVE tak,aby fungovala dostatečně i za pět-deset let dle vývoje v domě. -Stavět na výkon který bude už počítat s maximálním provozem. -Při stíněné střeše dělat stringy po dvou panelech a dát je na samostatné LV regly. Optimizéry moc nepomůžou při velkém zastínění a ani ty integrované v panelu co existují, když string zdegraduje stínem pod možnosti HV MPPT.Tohle jde rozšiřovat do nekonečna . -Měnič s dostatkem výkonu když přibude EV,nebo dětí,nebo bazén atd ,ale nepřehánět to s cenou, protože všechny stejně chcípnou na kondenzátory fety do 7-10let a pak je rozdíl měnit kus za 75tKč ,nebo 18tKč . -Baterku bych na barák s 10kWp a 11kW měničem nedával menší než 25kWh,spíš větší a s těmi nároky co přibudou i násobek :-) Už se dá narazit na 16kWh hotové bedny s BMS na kolečkách za 27tKč,tak proč nezačít hned s 32kWh. -Monitoring na to naroubovat a sbírat data ze všeho co potřebuji. -Kvalitně odvést instalaci a užívat. Těmi nezávislými komponenty získáte jednoduše opravitelný systém,který se dá v průběhu času vyměňovat za novější s nízkými náklady. Zrovna nyní jsem řešil paraelní kombikrabice s MPPT vstupy(2x5.5kW) ,které se nedají už sehnat a díky tomu se musí pro poruchu jedné odstavit i ta druhá a nahradit dalším měničem a přikoupit dva regly MPPT. Měnič bych tedy koupil rovnou 11-15kW 1-f , nebo 20kW 3-f(ale ta cena). Panely se dají rozšiřovat dokud existuje místo, kde je dát a jen je věšet na další regly.Baterka se také špatně rozšiřuje po pěti-deseti letech když už ta původní nějak zdegraduje a změkne.Mám doma 43kWh a celkem bych ocenil s EV 55-65kWh,sice umím nabíjení v odpoledních hodinách rozložit do více dnů,ale už byly chvíle kdy jsem baterku vysál autem a na dům nezbylo.(dvě domácnosti). Chce to prostě přemýšlet trochu dopředu jak bude spotřeba v domě probíhat. S 1-f 11kW měničem se dá žít dobře,ale taky si umím představit ideálně tu 15kW, když dobíjím EV 7.6kW zrovna "dvěma fázema"(nabíječka to umí) z 1-f systému FVE. Toto asi bolo myslene mne (zalozil som vlakno :)), takze v prvom rade dakujem. Uz mam mnohe premyslene co a ako budem robit a kedze s FVE zacinam, tak to najskor chcem poriadne skusit: 1. PANELY: na strechu chcem dat cca 20 panelov (zmesti sa aj viac, nebudem skracovat konstrukciu a umiestnim ich tak, aby sa dali pridat dalsie). Nie zeby som to potreboval, ale chcem vidiet ako bude takto orientovana strecha vyrabat v lete, jesen a zima... 2. STRINGY panely budu v HV stringoch (vid menic) - pravdepodobne 10s2p 3. MENIC Aj ked v buducnosti je mozne ze skoncim pri VICTRONE, tak nemam v plane s nim zacinat hlavne kvoli cene. Mam tu dve moznosti: a) 11KW kombimenic EASUN (axpert klon) - najpravdepodobnejsia verzia; dobra cena; ked za par rokov zdochne, alebo ho predam/vymenim b) DEYE - len ak ho zozeniem za zaujimavu cenu, nemam v plane dat 3xtolko zan ako za EUSUN 4. BATERIA Zacnem s 16Kwh DYI a cca rok potiahnem, potom by som pravdepodobne kupil este jednu na celkovo 32KWH 5.VYTAZOVANIE Zatial len bojler, ale mozem casom pridat akumulacnu nadrz a spojit to s podlahovkou. Chcem sa pri tom zacat hrat s HA. 6. EV Chcel by som Elroqa :D aaaale nie tento rok. To je taky rychly navrh planu, uvidime, ktore body nepojdu podla planu, ale potom ste tu este VY, cela komunita :D

Děkuji, vyzkušim.

Ne skříň, jenom BMS 😃

To se mi nezdá moudré, kolik je EMI filtrů na indukcích, na počítačových zdrojích, na televizorech, na skoro celém baráku z více jak 50% a G chrániče ani nevíme co jsou zač, a proč? Protože vada věci která to způsobuje by se měla odstranit. U mne to dělalo uzemnění u jedné staré trubicové zářivky, potom starý bakelitový jistič, VFD a opálený spodky v pojistkové skříni na sloupu.

OK, dík, já pojedu přes wifi

ono je preorder a preorder. https://www.nkon.nl/en/rept-cb84-345ah-lifepo4-3-2v-grade-a.html je za 14 dní, to je u nás na eshopu popsaný jako "zboží v externím skladu" Já to měl taky jako preorder, a ani mi nevadilo, že jsem čekal skoro 2 měsíce, aspoň jsem na to nachystal místo, dorazily bedny a vůbec. Už je to složený, jenom v těch baterkách není nic víc, než elektrika, co přišla z číny, a moc se nepředali...

Taky to teď začínám řešit. Zatím teoreticky. RS485-2 má jako master BMS s adresou 0, takže jedině pasivní vyčítání. Na RS485-1 nemám nic, victron jsem projil přes CAN. HW je jasnej, ESP32 +RS485 převodník. A teď otázka: když to připojím k RS485-1 , budu tam mít údaje o napětí všech článků všech spojenejch baterek, nebo to musím zapojit na RS485-2 ? Ovládat přes to asi nic nepotřebuju, stačí data co má victron přes CAN. A hlavně, nějakej vzorej Yaml, kde bude to vyčítání napětí z více BMS přes modbus, to sám jistě nedám. Z toho sisi nejsem vůbec chytrej, je tam toho na mě moc a nevím co je pro můj případ, nebo jestli to tam vůbec je.

regulator_user's manual.pdf manual k regulatoru tady, k vrtluli poslu

Ale jinak "Dunkelflaute" máme i u nás. Ještě, že jsme po vzoru německých soudruhů, nepovypínali včechny atomovky a uhelky.

Teď jsem kouknul na Shelly 3EM co mám na přípojce a napětí 230,2V , 229V, 235,4V . Ta poslední fáze je teď jedinná zatížená s odběrem 5A, protože je naní TČ.

Už máš ty odpojovače vyzkoušený? Já jsem si je v rámci rekonstrukce fotovoltaiky koupil taky, ale ještě to nemám v provozu. Oproti českým ty svorky vypadají dost čínsky.

Super, že je na Pylontech priamo komponent ;)

Ja to zkousel jako prvni ale jak mam Iphone tak ukazuje MAC zakodovane😂Ted jsem to zkusil na S61 co mam kvuli termokamere a tam MAC jdou.Diky

Bohužel nemám jiné články, na kterých to vyzkoušet, ale podle měření jsou články v pořádku. Ten vypínač jsem zkoušel taky, všechno možné v zapnutém i vypnutém stavu. Trochu mě zaráží, že při připojení nehází jiskru jako všechny moje 16S JBD, ale to je možná tím, že je to jen 8S a jen 50A 😃. Odpojení silových vodičů nic neřeší, připojená už je jen záporným vodičem, kladný jde komplet mimo BMS. EDIT: mám už všude 48V, tahle je pozůstatek 24V systému.

Už v 1942 to Němcům zamrzalo, není to tak dávno, co se k nám vozili Vita z Portugalska a těm se zimou zkracovali kabely a vytahovali z konektorů 😂 Němci si zkrátka nedají říct, ideální svět neexistuje.

Tak vzhledem k nezájmu snižuju cenu na 350 EUR za všechny 3 měniče - jeden je NOVÝ

Nakonec jsem sehnal cernou ty kabely nejak rychle z bazose mizi, ale Lapp to zase znaci po svem😂Prvni jsem myslel ze to je nejaky jiny kabel a v datasheetu je pak H1Z2Z2-K😂

je možné že v budúcnosti pôjde vývoj oboma smermi. V aplikáciách kde viac záleží na váhe (energetickej hustote) napr v automotive to bude LiOn a v statických aplikáciách kde bude určujúca cena možno sodík uvidíme

Odhalení tajemství displejů JKBMS. Dnes jsem složil jednu bednu s displejem dodaným k bedně, je to ten s plastovým rámečkem. Displej je zapojený přes dva mezikusy do miniaturního konektoru na desce s čínskými znaky. Google tvrdí, že ten rozsypaný čaj znamená displej. Displej ukazuje jenom tu jednu baterku. Položka pro další packy tam prostě není. Na destičce displeje jsou piny označené RS 485 + a -. Druhý displej je koupený s jinou BMS samostatně, konektor na BMS je označený RX a TX, kabel vede do konektoru na BMS označeného UART. Tenhle displej na BMS se switchem na master ukazuje napětí na všech propojených BMS přes RS485/2. IMG_20260123_182658_064.jpg Na druhé fotce jsou snad vidět ty rozdíly v konektorech. To mě zas Číňani dostali. IMG_20260123_182759_092.jpg Že na obou konektorech jsou vyvedené dva piny pro zapínací tlačítko, není to podstatné, co řeším.

Už jsem se pohl s pomocí CAS Modbus Scanner..

Ano, já vyzkoušel 3 varianty a je jich jistě víc - to už je na každém... To už sem asi nepatří - je to bazar, ne diskusní klub a já reagoval na více dotazů na toto téma a nabídl jsem to, co mě přijde z bezpečnostního a cenového hlediska - jako nejlepší 😃 Ať si to ale zapojí kdo chce jak chce 😎 Nabídl jsem i test a foto z reálného provozu na napětí ze systému - víc udělat nemohu = nikomu to nevnucuju 😉

Tak to udelej driv nez ty konektory a cteni dat bokem :) je to uplne uzasne. Jde tim ridit celej victron svet.

https://www.youtube.com/watch?v=-Y23nfAOiXQ Zpráva o kvalitě lithium-iontových baterií Každý rok se vyrobí miliardy lithium-iontových baterií typu 18650, které pohánějí vše od zubních kartáčků až po elektromobily. Pod povrchem se však skrývá skrytý svět problémů s kontrolou kvality a nebezpečných padělků, které ohrožují spotřebitele i výrobce. Pomocí CT vyšetření skenovali více než 1000 bateriových článků typu 18650 od 10 různých značek, od renomovaných výrobců originálních zařízení až po levné a naprosté padělky. Automatizovaná analýza se zaměřila na klíčové ukazatele bezpečnosti a kvality článků, včetně přesahu anody (AOH) a zarovnání hran, což jsou dva kritické faktory, které přímo ovlivňují výkon a bezpečnost baterie. Co bylo zjištěno. Bezpečnostní rizika Všechny baterie 18650 sdílejí stejnou anodovou cívku o rozměrech 18 mm x 65 mm, ale bezpečnost spočívá v roli. CT nám umožňuje vidět přesah anody a zarovnání hran, tedy geometrii, která určuje pokovování lithiem a zkraty. Zkreslené specifikace Prodejci napodobují důvěryhodné názvy a obaly modelů a poté nafukují specifikace. Zdokumentovali jsme nabídky kopírující značku Samsung 30Q a uvádějící kapacitu až 9900 mAh, zatímco typicky nabízí kolem 3000 mAh. Extrémní odlehlé hodnoty Levné šarže vykazovaly široké rozptyly a extrémní odchylky. I když se medián značky zdál být přijatelný, mnoho článků kleslo pod cílovou hodnotu přesahu anody ~0,500 mm a zarovnání se lišilo mnohem více než u výrobců originálního vybavení (OEM).

Třeba samoživitel(ka) se dvěma dětmi a měsíčním příjmem pod 3750€ (tj. pod cca 90 000 Kč) dosáhne na maximální příspěvek 6000€. Například na Daciu Spring je v Německu bonus od výrobce 5000€ a když se k tomu přičte maximální příspěvek 6000€ tak bude možné s tou dotací novou Daciu Spring pořídit okolo 5900€ (tj. v přepočtu za cca 143 000 Kč). V Německu je přibližně 2,8 milionu samoživitelů, kteří mají 2 a více dětí a drtivá většina z nich (až 90 %) má měsíční příjem nižší než 3750€, ale to samozřejmě neznamená, že všichni z nich budou mít byť těch 5900€ na EV, protože v Německu cca 37 % až 43 % samoživitelů se 2 a více dětmi žije pod hranicí chudoby nebo je závislá na státní pomoci (Bürgergeld). Většina z nich pokud už bude mít nějaké auto nebo si ho bude pořizovat tak to bude spíš nějaký starý ojetý spalovák.

Zase aktualizace degradace baterky na Tesle Y 2023 LR(4x4) po třech letech provozu. Stav nové baterky byl 78.8kWh s tím že se používalo jen 75kWh. Nynější stav je 73.8kWh,tedy 5kWh ubylo po 49 000km Takže po třech letech provozu kdy baterka degraduje nejrychleji dojedu o 30km méně. Na 100% dobití ukazuje info 500km a na 80% 400km což v teplejším období není problém překonat. Mám měřenou spotřebu po dobu dvou let a je stabilní na 15.2kWh/100km. Úplně celková spotřeba nabité energie do auta na ujeté km je včetně ztrát a výhřevů s klimatizováním počas kempování,či parkování 24.6kWh. Fajn je rozbalancování za jízdy mezi články do 6mV. SOH tedy 93.7% ,měřeno při jízdě kdy bylo venku -7°C a články měly +7 a auto parkovalo přez šichtu venku: Screenshot_20260121-142008.png Screenshot_20260121-142018.png

Ty by si chcel, aby ti sused postavil 40m vetrník vedľa tvojho plota? Mne by sa toto teda rozhodne nepáčilo. Podle toho z které strany. Kromě ze severu by mi to vadilo, že by mi to část dne stínilo na panely. V Brně máme ve městě taky jeden takový menší vrtulník. Zřejmě podobné velikosti. Dřív jsem měl kancl tak, že jsem na něho z okna viděl. Bylo to příjemně uklidňující se občas na tu pomalu točící vrtuli podívat. Teď už tam nesedím a chybí mi to.

Ano Pavle, dodělání CANu a jeho nakrmení tak, aby emuloval stejný BMS standard jako Orion, REC či Batrium, se kterými si rozumí hromada měničů, je to nejmenší. Proč to výrobce neřešil a místo toho zvolil svůj vlastní proprietární protokol, je mi trochu záhadou. Bohužel, v případě boxů z Eskutru je hlavní BMS deska (modul X) opravdu tragická. Ani doděláním CANu by se to nikam neposunulo. Neříká se mi to lehce, protože designér té desky je opravdu expert na bateriové systémy, navíc velmi obětavý člověk. Právě díky informacím od něj jsem začal chápat, jak vše okolo BMS a balancování funguje. Potíž modulu X je, že je to klasický český výrobek. Má přesně ty vlastnosti, které jsem před mnoha lety zpozoroval u elektronických řídících systémů, které vyráběli firmy složené z bývalých zaměstnanců závodů Tesla, Eta a spol. Kdo se s tím někdy po revoluci setkal, asi už bude tušit, kam mířím. Desky modulu X jsem měl dvě nebo tři, viz bazar. Jak elektronika tak firmware si sebou viditelně nesou dědictví z postupného vývoje. Navíc, hlavní účel modulu X je spíše podpora autonomního provozu veřejného osvětlení, či napájení GSM vysílače, než použití ve FVE. Vyžaduje neskutečnou kalibraci pro měření proudu a ovládací SW je kapitola sama pro sebe. Komunikační protokol broadcastuje kombinaci hexa a cleartextu. CLI tam není vůbec. Je tam LAN port, bohužel natvrdo v režimu sériového emulátoru, takže jej nelze využít na nic jiného, než na logování do cloudu. Je tam několik výstupů typu open collector, reagovaly však úplně jinak, než měly. Na té desce je použito pár chytrých řešení, ale jako celek nemá robustnost a uniformitu, kterou bys očekával pro tisícové série. S BMS od Batria, kterou máš, se to absolutně nedá srovnat. Na Pylontechu je vidět úplně jiný přístup: nejlevnější formát článků, žádné šrouby a měď, ale letované spoje. Vše je ze standardních součástek, konektorů a čipů, které přímo jejich producenti (TI a MAX) dělají pro Balancing, BMS a Gauge meter. Obrovský důraz na bezpečné a plynulé omezení nabíjení a vybíjení pomocí armády FETů na monstrózním chladiči. Žádná mechanická relátka. CLI je fantastické a lze přez něj nejen vyčítat stav, ale i měnit parametry, kalibrovat, procházet event log. Nabídka protokolů je široká a s použitou implementací CAN a RS485 si rozumí každý druhý střídač, Victron, GoodWe, Axpert, Infini, SolaX... Ano, Pylontech je normální consumer-grade krám se spoustou věcí, které se mi na něm nelíbí. Jako celek je ale mimořádně robustní a neskutečně uniformní. Všechny (moje) cihly se chovají úplně stejně, BMS komunikuje a zasahuje přesně tak, jak je popsáno v dokumentaci. Za ty prachy je to prostě zlatý. Mohu se zeptat na nějaký problém s vyrovnáním SOC mezi bateriemi US 2000plus a správným nastavením pro jejich provoz?

Ale přesto první článek, který dosáhne hranice, postupně doroste do 3,65 V a BMS se na charge odpojí... Pokud to bude vždy stejný článek a nepomůže ani top balancing tak máte v sadě zřejmě problémový článek vhodný na výměnu. Grund celé problematiky byl, že jsem baterky obdržel ve 2 sadách a jsou trochu rozházené. Neudělal jsem balancing na Top. Přišla mi bedna, tak sem články přeházel na 1S16P a nechám je se srovnat. Pak to nechám na BMS.. Pokud jste na té kompletní sadě ještě neudělal top balancing a zatím na ní není uděláno mnoho cyklů tak to udělte. Problémový článek si nějak označte. Nabijte všechny články na koncové napětí okolo 3,6V a pak je všechny zapojte paralelně 1S16P a nechte cca den na srovnání. Pak to přepojte zpět na 16S1P, ale ten problémový článek nedávejte na krajní pozici, ale někam doprostřed. Pak sadu vybijte na 3,1V na článek a poté zkuste znovu nabíjet sadu zdrojem s proudem CC 1A a sledujte jak se bude pohybovat balanční proud. Pokud se problém znovu zopakuje u dříve označeného problémového článku, tak máte v sadě problémový článek, u kterého ani top balancing nepomáhá a v tom případě doporučuji jej vyměnit za nový článek.

A kam počítáš ztráty, který budou okolo 30%?? 30%, to se mi nezdá, možná jak který systém, mám Deye SUN-10K LV, když nesvítí, tak denně dobiju cca 20kWh v NT a přes den vybiju a ztráta cyklu mi podle grafů a různých měření vychází kolem 10% (nezapočítávám do toho klidovou spotřebu střídače 65W, protože by běžel tak jako tak, jeho důležitou rolí je UPS). AI na můj modelový příklad tvrdí, že mám ztrátu 13.5%, to je pořád dobré, když mám elektřinu včetně dis. poplatků v NT již teď o cca 33% levnější, až budu mít navíc dinamický tarif, tak není o čem.

Další otázka. Myslíte, že by stálo za to, abych na té pergole opřel 4 panely na výšku(1,7 x 1,1m) o dům(a ukotvil je)? Zároveń bych ty panely více vytočil směrem k jihu, protože celá stavba je o 15°pootočena směrem k východu. A taky tam ještě koncem ledna jsou stíny do 10h. Nejpozději po 13:30 se tam začne stáčet stín z mého domu, nebo sousedova domu. Dalších 8-panelů(1,7x1,1m) bych dal na tu pergolu naležato. Ale protože ty stojící panely budou spodkem stát na pergole a o dům budou opřeny, budou mít ten spodek od stěny možná o 50cm odskočený směrem na pergolu. Tím pádem na pergole zbyde prostor 4,5x3,0m. Panely na délku mají 1,7m, takže abych tam mohl mít 2 nad sebou. Pergolu bych musel nadstavit nad okapem(z východu) o 40cm. Asi nějakými profily(jekl 30x20?). děkuji

Ahoj ,zdravím něco podobné by se mě siklo na blok 16s 314A slušně se optam šel bys s cenou trochu dolů? Moc tomu nerozumím tak raději návod k zapojení kabliku na články.Dekuji

No ale při tom mém nastavení CCCM_CV_ENABLE = True CELL_VOLTAGES_WHILE_CHARGING = 3.500, 3.490, 3.475, 3.460, 3.445 MAX_CHARGE_CURRENT_CV_FRACTION = 0.000, 0.005, 0.050, 0.250, 1.000 vychází dobíjecí proud při 3,45 V na 75 A, jenže v tomhle stavu už ty články stejně nejsou schopné tak velký proud přijmout. Chlapikovi nevim , jak bych to vysvetlil. :))