MyPower.CZ

Ty máš myslím ale HV stringy, pri 2S je ten pomer asi 2. Buď to ide, alebo nejde 😂

Včera bylo dobře vidět, jak nesprávným napětím poklesne výkon. Při správném napětí byl poměr výkonu dvou stringů 368 W / 91 W = 4,0 Pokud už jeden string s napětím ujel dolů, poměr byl 277 W / 47 W = 5,9. A při ještě nižším osvětlení to bylo na 193 W / 25 W = 7,7.

Distribuční území - ČEZ ChlapeczDediny: Ty vlákna o plánovaných FVE pročítám aspoň měsíc. A hodně jsem se tam již dověděl. Ale ne tolik, jako jste mi zde v tomto vlákně poradili za poslední necelé dva dny(hlavně včera). V těch vláknech je užitečného tak 1%. (např.včera jsem četl vlákno, kde se místo fve probíraly vyfocené mříže na oknech nějaké chalupy na samotě jestli jsou vkusné nebo ne. To fakt nepotřebuju vědět, ale měl bych to pročíst poctivě...) Baterie - ta cena těch bateriových článků je mnohem rentabilnější. Okamžitě jsem změnil úhel pohledu na celou věc. Naučit se to poskládat i s policemi a oplechováním zvládnu. Otázka: Jak se díváte na ten postup, že bych nejprve koupil těch baterií méně(nevím, třeba 10kWh). K nim část panelů a ostatní věci. A časem(za rok dva) bych přikoupil zbytek baterií. To bych už mohl mít i nějakou představu, kolik celkem asi může má rodina potřebovat. A postupně přidával jak panely, tak elektroniku, tak baterie. Pochopil jsem, že většina lidí když má kde se rozšířit, tak toho nelituje a má za to, že to měla udělat hned. Proto bych při realizaci počítal s tím, že to bude větší elektrárna, než jen na ohřev vody. Někdo někde zmínil, že se staré a nové baterie nemají míchat. Zřejmě kvůli různé degradaci článků. Vzal jsem kalkulačku a trochu počítal. V zimních měsících potřebuji 500kWh(17kWh/24h). Panely14kwp pod úhlem 30° by to zvládly. Otázka je, kdy. Kdybych měl baterii na třeba týden(7x 17kWh), možná bych mohl přečkat zimu bez DS. A návratnost by byla do těch 10let určitě. Spotřebu máme dlouhodobě 6-7MWh/rok. Tolik peněz ale hned z jara nedám. Taky nechci kupovat po zbytek roku jen baterie :))) Panely naplacato: Oprášit je jednou dvakrát za zimu není problém. Problém jsou stíny na zahradě+fasádě, modifikovaný asfaltový pás na střeše který nechci provrtat a zatěsnit stovkami vrutů(do mezery mezi stropem a střechou se nemám jak dostat na kontrolu, jestli tam teče) a sklon střechy 5° od vodoroviny k severu. Na tu střechu svítí celý rok jako na jediné místo na zahradě. Dělat na těch pásech konstrukce k naklopení znamená je přivrtat do krokví. Pokud budou ležet, nebo když bych je jen lehce přinazvedl(o 10°?) k Jihu, udělal v okrajových řadách větrolamy(nemám na střeše zídku dookola střechy), tak profily na kterých by panely ležely by mohly být přikotveny ke krokvím přes okraj střechy a ty profily by jen ležely na asf.pásech.Taky bych je mohl vypodložit ať se časem neprotlačí-snížit bodové zatížení. To je ale na jinou diskuzi. Nicméně musím kalkulovat s více variantami. Střecha by měla unést několik tun(v projektu se počítá s možností obytného druhého patra v případě potřeby). I s uličkami mezi řadami na střechu vleze 66 x 400W panelů. Panel otočený na sever nikdy nedá 400W. Střídače nemusí být na 26,4kWh. Chtěl-li bych pokrýt měsíční spotřebu pod tímto úhlem i v nejslabším prosinci, měl bych mít instalovaných 30kWp(prosinec by pak dal teoreticky přes 500kWh) Střídače: Na tom ještě musím zapracovat. Když je baterie dostatečně velká, a panelů je hodně, pak je asi více menších střídačů výhodnější než jeden dva velké. Možná by bylo výhodné v zimě sdružit více panelů do jednoho střídače kvůli snížení vlastní spotřeby. Asi by to šlo i zautomatizovat. Jestli bych do budoucna uvažoval nad posíláním do sítě to nevím. Distribuční složka se furt zvedá a spíš se ještě zvedne. Být u EONu je navíc draží než být na spotu u zetenergy. Ale tuto tému ještě nemám v hlavně vůbec rozpracovanou. Nic, jdu studovat další problematiku. děkuji za informace zatím

Tak napište na podporu... Koho to zajímá může zkusit napsat na info@he3da.com a nebo může použít tento webový formulář na dotazy, ale je otázkou jestli se vůbec dočká nějaké odpovědi. Jsou to výrobcem určené stacionární baterie, najděte mi že jsou ve vozidle a možná změním názor. Jedna zmínka o použití článků HE3DA ve vozidle by tu byla v článku z roku 2020 viz tento odkaz uvedli zprávu o testování článků HE3DA v kamionu, který plnil na rallye Dakar funkci servisního vozidla. První test na rallye Dakar V roce 2020 před Vánocemi se baterie HE3DA vydaly na cestu z Horní Suché do Saudské Arábie. Servisní auto/kamion HE3DA bylo vybaveno shrnovací střechou, na které byly instalovány solární panely o výkonu 2,5 kWp. Panely nabíjely 2 x 15 kWh battery packy HE3DA vyrobené již v Horní Suché. Baterie HE3DA napájely 2 AC střídače 5 kW a 1,5 kW a DC výstupy 60 V a 24 V. Vše fungovalo díky energie z baterií. Kuchyňka, lednička , toaleta se sprchou , osvětlení , topení , internet wifi , audio , svařovací agregát, dokonce tam byl i kávovar Delongi a na zádi servisního kamiónu nákladní jeřáb. . servisni_kamion_HE3DA_na_rallye_Dakar.png . Ostatní referenční projekty, které zatím zveřejnili se týkají jen stacionárních bateriových uložišť, ve kterých jsou články HE3DA umístěny vždy jen vývody nahoru. Pokud jde o vozidla tak na webu HE3DA v sekci Využití je zmíněna kromě stacionárního použití i možnost použití článků HE3DA pro autobaterie do vozidel i jako trakční baterie do elektromobilů. Pominuli, že je to spíš jen "vlhký sen", protože hromadná výroba se jaksi stále moc nedaří ani pro stacionární použití, tak skutečnost, že to je to zmiňováno jasně naznačuje, že možnost použití článků HE3DA ve vozidlech výrobce připouští. Autobaterie 24V HE3DA přichází s alternativou bezpečné a cenově dostupné lithiové startovací autobaterie. Akumulátor splňuje veškeré potřebné parametry, tedy výkon, mechanickou odolnost a provozní teplotu do 80 °C. Autobaterie 48V 48V autobaterie představuje řadu inovací v automobilovém průmyslu. Jakmile je budou výrobci automobilů připraveni využít, HE3DA je schopna dodávat tyto baterie o rozměrech a váze dnešních olověných akumulátorů, tudíž bez nutnosti změny designu karoserie. Baterie pro elektromobily HE3DA je cestou k bezpečnému a cenově dostupnému vysokovýkonovému akumulátoru s rychlonabíjením. Nakonec, najděte to v návodě, protože články u kterých v návodě není jasně sděleno, že mohou být v jakkékoli poloze... K článkům HE3DA výrobce veřejně neposkytuje odkaz na stažení žádného datasheetu/návodu, který by popisoval způsoby použití těchto článků. Je pravděpodobné, že provozovatelé dosud instalovaných uložišť (zmíněných v různých referencích výrobce) k tomu nějaký návod dostali, ale žádný z těch návodů není veřejně dostupný.

Vidím to podobne s tou eeprom 😎

zima zataženo panel je v létě a za slunečna vodorovně panel je v zimě a za slunečna vodorovně panel je v létě vodorovně a je zataženo panel je v zimě vodorovně a je zataženo Nyní zima zataženo stále lehce sněží a souboj černých rámů a panelů MONO versus staré modely POLY se stříbrným rámem V případě MPPT-1 a MPPT-2 na stejný střeše a se stejným úhlem cca 43°. Pod čarou jsou i on-line. Snímek obrazovky_26-1-2026_115539_vrm.victronenergy.com.jpeg PS: Z černých to bez pomoci sjelo samo

A z tohoto to nejde bootovat a jet? https://rpishop.cz/m2-sata-a-msata-karty/2784-suptronics-x850-msata-rozsirujici-deska.html

Tohle rika kalkulacka!

Každá ukazuje jiné napětí mimo jiné i proto, že jedna ukazuje napětí pod zátěží a druhá napětí naprázdno.

Koukám,že koloběh jede stále stejně dál a ani po jedenácti letech se to moc ku předu u bastlířů neposunulo 😂 . Zakladateli vlákna doporučuji postavit FVE tak,aby fungovala dostatečně i za pět-deset let dle vývoje v domě. -Stavět na výkon který bude už počítat s maximálním provozem. -Při stíněné střeše dělat stringy po dvou panelech a dát je na samostatné LV regly. Optimizéry moc nepomůžou při velkém zastínění a ani ty integrované v panelu co existují, když string zdegraduje stínem pod možnosti HV MPPT.Tohle jde rozšiřovat do nekonečna . -Měnič s dostatkem výkonu když přibude EV,nebo dětí,nebo bazén atd ,ale nepřehánět to s cenou, protože všechny stejně chcípnou na kondenzátory fety do 7-10let a pak je rozdíl měnit kus za 75tKč ,nebo 18tKč . -Baterku bych na barák s 10kWp a 11kW měničem nedával menší než 25kWh,spíš větší a s těmi nároky co přibudou i násobek :-) Už se dá narazit na 16kWh hotové bedny s BMS na kolečkách za 27tKč,tak proč nezačít hned s 32kWh. -Monitoring na to naroubovat a sbírat data ze všeho co potřebuji. -Kvalitně odvést instalaci a užívat. Těmi nezávislými komponenty získáte jednoduše opravitelný systém,který se dá v průběhu času vyměňovat za novější s nízkými náklady. Zrovna nyní jsem řešil paraelní kombikrabice s MPPT vstupy(2x5.5kW) ,které se nedají už sehnat a díky tomu se musí pro poruchu jedné odstavit i ta druhá a nahradit dalším měničem a přikoupit dva regly MPPT. Měnič bych tedy koupil rovnou 11-15kW 1-f , nebo 20kW 3-f(ale ta cena). Panely se dají rozšiřovat dokud existuje místo, kde je dát a jen je věšet na další regly.Baterka se také špatně rozšiřuje po pěti-deseti letech když už ta původní nějak zdegraduje a změkne.Mám doma 43kWh a celkem bych ocenil s EV 55-65kWh,sice umím nabíjení v odpoledních hodinách rozložit do více dnů,ale už byly chvíle kdy jsem baterku vysál autem a na dům nezbylo.(dvě domácnosti). Chce to prostě přemýšlet trochu dopředu jak bude spotřeba v domě probíhat. S 1-f 11kW měničem se dá žít dobře,ale taky si umím představit ideálně tu 15kW, když dobíjím EV 7.6kW zrovna "dvěma fázema"(nabíječka to umí) z 1-f systému FVE. Toto asi bolo myslene mne (zalozil som vlakno :)), takze v prvom rade dakujem. Uz mam mnohe premyslene co a ako budem robit a kedze s FVE zacinam, tak to najskor chcem poriadne skusit: 1. PANELY: na strechu chcem dat cca 20 panelov (zmesti sa aj viac, nebudem skracovat konstrukciu a umiestnim ich tak, aby sa dali pridat dalsie). Nie zeby som to potreboval, ale chcem vidiet ako bude takto orientovana strecha vyrabat v lete, jesen a zima... 2. STRINGY panely budu v HV stringoch (vid menic) - pravdepodobne 10s2p 3. MENIC Aj ked v buducnosti je mozne ze skoncim pri VICTRONE, tak nemam v plane s nim zacinat hlavne kvoli cene. Mam tu dve moznosti: a) 11KW kombimenic EASUN (axpert klon) - najpravdepodobnejsia verzia; dobra cena; ked za par rokov zdochne, alebo ho predam/vymenim b) DEYE - len ak ho zozeniem za zaujimavu cenu, nemam v plane dat 3xtolko zan ako za EUSUN 4. BATERIA Zacnem s 16Kwh DYI a cca rok potiahnem, potom by som pravdepodobne kupil este jednu na celkovo 32KWH 5.VYTAZOVANIE Zatial len bojler, ale mozem casom pridat akumulacnu nadrz a spojit to s podlahovkou. Chcem sa pri tom zacat hrat s HA. 6. EV Chcel by som Elroqa :D aaaale nie tento rok. To je taky rychly navrh planu, uvidime, ktore body nepojdu podla planu, ale potom ste tu este VY, cela komunita :D

Děkuji, vyzkušim.

Jirko mám dotaz.Ty jsi teď hlavou ve Victronu. Dají se ve VRM přejmenovat dálkové ovládané přepínače v Cerbu?? Nĕjak na to nemůžu přijít. Díky V origo VRM nie (pokiaľ mi je známe). Ale dá sa to riešiť cez rôzne modifikácie. Mal som v Cerbe nahodenú modifikáciu pre staré UI (kvôli prídavným relé) a tam to premenovať išlo. Pri novej UI som to neskúšal.

Zde https://www.wattuneed.com/en/logs-pylontech-balancing-expert-diagnosis-warranty-2026.htm?srsltid=AfmBOooeAy4HKWylyCx2mQgkr0Xw8vI61G51YpL7a12_pFct-h7B45hT popis balancování údajně přímo od výrobce Pylontechu. Za mě mají ty doporučené proudy dost vysoké (BMS nestačí "pálit" napětí u rychleji nabitých článků)

Ne skříň, jenom BMS 😃

Zdravím všechny vysokonapěťové baterkáře. Ty s DIY baterkou obzvlášť. Jsou-li zde nějací. Bylo by fajn pokecat s někým podobně postiženým a předat si vzájemně rozumy, zkušenosti a popisy průserů. Já jsem se konečně po delších odkladech (daných netechnickými důvody) k tomu taky dostal. Aktuálně jsem nastudoval vysokonapěťové protokoly a asi to postavím (aspoň v prvním přiblížení) na HV protokolu Pylontech. Ten je úplně jiný než LV protokol Pylontech. Kolem toho LV je všude spousta informací a je to i hotové třeba v ESPhome. Kolem toho HV je těch informací míň, ale myslím, že už mám snad všechno potřebné. Protože baterku ještě nemám, tak zatím chci zkusit jen poloviční cestu - přinutit komunikací měnič aby nabíjel fiktivní baterku. Na bateriový výstup měniče připojím infrazářič a měnič napoveluju, aby ho "nabíjel" 200V a nějakým proudem. Jsem docela zvědavý, jestli to pojede. A hlavně co on udělá, když mu řeknu aby to nabíjel 200V a 1A, což v praxi musí dopadnout tak, že napětí na tom infrazářiči spadne dolů na nějakých 130-150V. Jestli to tomu měniči bude vadit nebo ne a jak se s tím popasuje. Pokud tady někdo má s podobnými pokusy nebo simulátory zkušenosti, rád bych dal řeč. Třeba nějací provozovatelé různých HV baterek z elektromobilů. Nebo jestli někdo jede přes MQTT bridge a podobně.

To se mi nezdá moudré, kolik je EMI filtrů na indukcích, na počítačových zdrojích, na televizorech, na skoro celém baráku z více jak 50% a G chrániče ani nevíme co jsou zač, a proč? Protože vada věci která to způsobuje by se měla odstranit. U mne to dělalo uzemnění u jedné staré trubicové zářivky, potom starý bakelitový jistič, VFD a opálený spodky v pojistkové skříni na sloupu.

OK, dík, já pojedu přes wifi

ono je preorder a preorder. https://www.nkon.nl/en/rept-cb84-345ah-lifepo4-3-2v-grade-a.html je za 14 dní, to je u nás na eshopu popsaný jako "zboží v externím skladu" Já to měl taky jako preorder, a ani mi nevadilo, že jsem čekal skoro 2 měsíce, aspoň jsem na to nachystal místo, dorazily bedny a vůbec. Už je to složený, jenom v těch baterkách není nic víc, než elektrika, co přišla z číny, a moc se nepředali...

Taky to teď začínám řešit. Zatím teoreticky. RS485-2 má jako master BMS s adresou 0, takže jedině pasivní vyčítání. Na RS485-1 nemám nic, victron jsem projil přes CAN. HW je jasnej, ESP32 +RS485 převodník. A teď otázka: když to připojím k RS485-1 , budu tam mít údaje o napětí všech článků všech spojenejch baterek, nebo to musím zapojit na RS485-2 ? Ovládat přes to asi nic nepotřebuju, stačí data co má victron přes CAN. A hlavně, nějakej vzorej Yaml, kde bude to vyčítání napětí z více BMS přes modbus, to sám jistě nedám. Z toho sisi nejsem vůbec chytrej, je tam toho na mě moc a nevím co je pro můj případ, nebo jestli to tam vůbec je.

regulator_user's manual.pdf manual k regulatoru tady, k vrtluli poslu

Ale jinak "Dunkelflaute" máme i u nás. Ještě, že jsme po vzoru německých soudruhů, nepovypínali včechny atomovky a uhelky.

Teď jsem kouknul na Shelly 3EM co mám na přípojce a napětí 230,2V , 229V, 235,4V . Ta poslední fáze je teď jedinná zatížená s odběrem 5A, protože je naní TČ.

Už máš ty odpojovače vyzkoušený? Já jsem si je v rámci rekonstrukce fotovoltaiky koupil taky, ale ještě to nemám v provozu. Oproti českým ty svorky vypadají dost čínsky.

Super, že je na Pylontech priamo komponent ;)

Ja to zkousel jako prvni ale jak mam Iphone tak ukazuje MAC zakodovane😂Ted jsem to zkusil na S61 co mam kvuli termokamere a tam MAC jdou.Diky

Bohužel nemám jiné články, na kterých to vyzkoušet, ale podle měření jsou články v pořádku. Ten vypínač jsem zkoušel taky, všechno možné v zapnutém i vypnutém stavu. Trochu mě zaráží, že při připojení nehází jiskru jako všechny moje 16S JBD, ale to je možná tím, že je to jen 8S a jen 50A 😃. Odpojení silových vodičů nic neřeší, připojená už je jen záporným vodičem, kladný jde komplet mimo BMS. EDIT: mám už všude 48V, tahle je pozůstatek 24V systému.

Už v 1942 to Němcům zamrzalo, není to tak dávno, co se k nám vozili Vita z Portugalska a těm se zimou zkracovali kabely a vytahovali z konektorů 😂 Němci si zkrátka nedají říct, ideální svět neexistuje.

Tak vzhledem k nezájmu snižuju cenu na 350 EUR za všechny 3 měniče - jeden je NOVÝ

Nakonec jsem sehnal cernou ty kabely nejak rychle z bazose mizi, ale Lapp to zase znaci po svem😂Prvni jsem myslel ze to je nejaky jiny kabel a v datasheetu je pak H1Z2Z2-K😂

je možné že v budúcnosti pôjde vývoj oboma smermi. V aplikáciách kde viac záleží na váhe (energetickej hustote) napr v automotive to bude LiOn a v statických aplikáciách kde bude určujúca cena možno sodík uvidíme

Odhalení tajemství displejů JKBMS. Dnes jsem složil jednu bednu s displejem dodaným k bedně, je to ten s plastovým rámečkem. Displej je zapojený přes dva mezikusy do miniaturního konektoru na desce s čínskými znaky. Google tvrdí, že ten rozsypaný čaj znamená displej. Displej ukazuje jenom tu jednu baterku. Položka pro další packy tam prostě není. Na destičce displeje jsou piny označené RS 485 + a -. Druhý displej je koupený s jinou BMS samostatně, konektor na BMS je označený RX a TX, kabel vede do konektoru na BMS označeného UART. Tenhle displej na BMS se switchem na master ukazuje napětí na všech propojených BMS přes RS485/2. IMG_20260123_182658_064.jpg Na druhé fotce jsou snad vidět ty rozdíly v konektorech. To mě zas Číňani dostali. IMG_20260123_182759_092.jpg Že na obou konektorech jsou vyvedené dva piny pro zapínací tlačítko, není to podstatné, co řeším.

Už jsem se pohl s pomocí CAS Modbus Scanner..

Ano, já vyzkoušel 3 varianty a je jich jistě víc - to už je na každém... To už sem asi nepatří - je to bazar, ne diskusní klub a já reagoval na více dotazů na toto téma a nabídl jsem to, co mě přijde z bezpečnostního a cenového hlediska - jako nejlepší 😃 Ať si to ale zapojí kdo chce jak chce 😎 Nabídl jsem i test a foto z reálného provozu na napětí ze systému - víc udělat nemohu = nikomu to nevnucuju 😉

Tak to udelej driv nez ty konektory a cteni dat bokem :) je to uplne uzasne. Jde tim ridit celej victron svet.

https://www.youtube.com/watch?v=-Y23nfAOiXQ Zpráva o kvalitě lithium-iontových baterií Každý rok se vyrobí miliardy lithium-iontových baterií typu 18650, které pohánějí vše od zubních kartáčků až po elektromobily. Pod povrchem se však skrývá skrytý svět problémů s kontrolou kvality a nebezpečných padělků, které ohrožují spotřebitele i výrobce. Pomocí CT vyšetření skenovali více než 1000 bateriových článků typu 18650 od 10 různých značek, od renomovaných výrobců originálních zařízení až po levné a naprosté padělky. Automatizovaná analýza se zaměřila na klíčové ukazatele bezpečnosti a kvality článků, včetně přesahu anody (AOH) a zarovnání hran, což jsou dva kritické faktory, které přímo ovlivňují výkon a bezpečnost baterie. Co bylo zjištěno. Bezpečnostní rizika Všechny baterie 18650 sdílejí stejnou anodovou cívku o rozměrech 18 mm x 65 mm, ale bezpečnost spočívá v roli. CT nám umožňuje vidět přesah anody a zarovnání hran, tedy geometrii, která určuje pokovování lithiem a zkraty. Zkreslené specifikace Prodejci napodobují důvěryhodné názvy a obaly modelů a poté nafukují specifikace. Zdokumentovali jsme nabídky kopírující značku Samsung 30Q a uvádějící kapacitu až 9900 mAh, zatímco typicky nabízí kolem 3000 mAh. Extrémní odlehlé hodnoty Levné šarže vykazovaly široké rozptyly a extrémní odchylky. I když se medián značky zdál být přijatelný, mnoho článků kleslo pod cílovou hodnotu přesahu anody ~0,500 mm a zarovnání se lišilo mnohem více než u výrobců originálního vybavení (OEM).

Třeba samoživitel(ka) se dvěma dětmi a měsíčním příjmem pod 3750€ (tj. pod cca 90 000 Kč) dosáhne na maximální příspěvek 6000€. Například na Daciu Spring je v Německu bonus od výrobce 5000€ a když se k tomu přičte maximální příspěvek 6000€ tak bude možné s tou dotací novou Daciu Spring pořídit okolo 5900€ (tj. v přepočtu za cca 143 000 Kč). V Německu je přibližně 2,8 milionu samoživitelů, kteří mají 2 a více dětí a drtivá většina z nich (až 90 %) má měsíční příjem nižší než 3750€, ale to samozřejmě neznamená, že všichni z nich budou mít byť těch 5900€ na EV, protože v Německu cca 37 % až 43 % samoživitelů se 2 a více dětmi žije pod hranicí chudoby nebo je závislá na státní pomoci (Bürgergeld). Většina z nich pokud už bude mít nějaké auto nebo si ho bude pořizovat tak to bude spíš nějaký starý ojetý spalovák.

Zase aktualizace degradace baterky na Tesle Y 2023 LR(4x4) po třech letech provozu. Stav nové baterky byl 78.8kWh s tím že se používalo jen 75kWh. Nynější stav je 73.8kWh,tedy 5kWh ubylo po 49 000km Takže po třech letech provozu kdy baterka degraduje nejrychleji dojedu o 30km méně. Na 100% dobití ukazuje info 500km a na 80% 400km což v teplejším období není problém překonat. Mám měřenou spotřebu po dobu dvou let a je stabilní na 15.2kWh/100km. Úplně celková spotřeba nabité energie do auta na ujeté km je včetně ztrát a výhřevů s klimatizováním počas kempování,či parkování 24.6kWh. Fajn je rozbalancování za jízdy mezi články do 6mV. SOH tedy 93.7% ,měřeno při jízdě kdy bylo venku -7°C a články měly +7 a auto parkovalo přez šichtu venku: Screenshot_20260121-142008.png Screenshot_20260121-142018.png

Ty by si chcel, aby ti sused postavil 40m vetrník vedľa tvojho plota? Mne by sa toto teda rozhodne nepáčilo. Podle toho z které strany. Kromě ze severu by mi to vadilo, že by mi to část dne stínilo na panely. V Brně máme ve městě taky jeden takový menší vrtulník. Zřejmě podobné velikosti. Dřív jsem měl kancl tak, že jsem na něho z okna viděl. Bylo to příjemně uklidňující se občas na tu pomalu točící vrtuli podívat. Teď už tam nesedím a chybí mi to.

Ano Pavle, dodělání CANu a jeho nakrmení tak, aby emuloval stejný BMS standard jako Orion, REC či Batrium, se kterými si rozumí hromada měničů, je to nejmenší. Proč to výrobce neřešil a místo toho zvolil svůj vlastní proprietární protokol, je mi trochu záhadou. Bohužel, v případě boxů z Eskutru je hlavní BMS deska (modul X) opravdu tragická. Ani doděláním CANu by se to nikam neposunulo. Neříká se mi to lehce, protože designér té desky je opravdu expert na bateriové systémy, navíc velmi obětavý člověk. Právě díky informacím od něj jsem začal chápat, jak vše okolo BMS a balancování funguje. Potíž modulu X je, že je to klasický český výrobek. Má přesně ty vlastnosti, které jsem před mnoha lety zpozoroval u elektronických řídících systémů, které vyráběli firmy složené z bývalých zaměstnanců závodů Tesla, Eta a spol. Kdo se s tím někdy po revoluci setkal, asi už bude tušit, kam mířím. Desky modulu X jsem měl dvě nebo tři, viz bazar. Jak elektronika tak firmware si sebou viditelně nesou dědictví z postupného vývoje. Navíc, hlavní účel modulu X je spíše podpora autonomního provozu veřejného osvětlení, či napájení GSM vysílače, než použití ve FVE. Vyžaduje neskutečnou kalibraci pro měření proudu a ovládací SW je kapitola sama pro sebe. Komunikační protokol broadcastuje kombinaci hexa a cleartextu. CLI tam není vůbec. Je tam LAN port, bohužel natvrdo v režimu sériového emulátoru, takže jej nelze využít na nic jiného, než na logování do cloudu. Je tam několik výstupů typu open collector, reagovaly však úplně jinak, než měly. Na té desce je použito pár chytrých řešení, ale jako celek nemá robustnost a uniformitu, kterou bys očekával pro tisícové série. S BMS od Batria, kterou máš, se to absolutně nedá srovnat. Na Pylontechu je vidět úplně jiný přístup: nejlevnější formát článků, žádné šrouby a měď, ale letované spoje. Vše je ze standardních součástek, konektorů a čipů, které přímo jejich producenti (TI a MAX) dělají pro Balancing, BMS a Gauge meter. Obrovský důraz na bezpečné a plynulé omezení nabíjení a vybíjení pomocí armády FETů na monstrózním chladiči. Žádná mechanická relátka. CLI je fantastické a lze přez něj nejen vyčítat stav, ale i měnit parametry, kalibrovat, procházet event log. Nabídka protokolů je široká a s použitou implementací CAN a RS485 si rozumí každý druhý střídač, Victron, GoodWe, Axpert, Infini, SolaX... Ano, Pylontech je normální consumer-grade krám se spoustou věcí, které se mi na něm nelíbí. Jako celek je ale mimořádně robustní a neskutečně uniformní. Všechny (moje) cihly se chovají úplně stejně, BMS komunikuje a zasahuje přesně tak, jak je popsáno v dokumentaci. Za ty prachy je to prostě zlatý. Mohu se zeptat na nějaký problém s vyrovnáním SOC mezi bateriemi US 2000plus a správným nastavením pro jejich provoz?

Ale přesto první článek, který dosáhne hranice, postupně doroste do 3,65 V a BMS se na charge odpojí... Pokud to bude vždy stejný článek a nepomůže ani top balancing tak máte v sadě zřejmě problémový článek vhodný na výměnu. Grund celé problematiky byl, že jsem baterky obdržel ve 2 sadách a jsou trochu rozházené. Neudělal jsem balancing na Top. Přišla mi bedna, tak sem články přeházel na 1S16P a nechám je se srovnat. Pak to nechám na BMS.. Pokud jste na té kompletní sadě ještě neudělal top balancing a zatím na ní není uděláno mnoho cyklů tak to udělte. Problémový článek si nějak označte. Nabijte všechny články na koncové napětí okolo 3,6V a pak je všechny zapojte paralelně 1S16P a nechte cca den na srovnání. Pak to přepojte zpět na 16S1P, ale ten problémový článek nedávejte na krajní pozici, ale někam doprostřed. Pak sadu vybijte na 3,1V na článek a poté zkuste znovu nabíjet sadu zdrojem s proudem CC 1A a sledujte jak se bude pohybovat balanční proud. Pokud se problém znovu zopakuje u dříve označeného problémového článku, tak máte v sadě problémový článek, u kterého ani top balancing nepomáhá a v tom případě doporučuji jej vyměnit za nový článek.

A kam počítáš ztráty, který budou okolo 30%?? 30%, to se mi nezdá, možná jak který systém, mám Deye SUN-10K LV, když nesvítí, tak denně dobiju cca 20kWh v NT a přes den vybiju a ztráta cyklu mi podle grafů a různých měření vychází kolem 10% (nezapočítávám do toho klidovou spotřebu střídače 65W, protože by běžel tak jako tak, jeho důležitou rolí je UPS). AI na můj modelový příklad tvrdí, že mám ztrátu 13.5%, to je pořád dobré, když mám elektřinu včetně dis. poplatků v NT již teď o cca 33% levnější, až budu mít navíc dinamický tarif, tak není o čem.

Další otázka. Myslíte, že by stálo za to, abych na té pergole opřel 4 panely na výšku(1,7 x 1,1m) o dům(a ukotvil je)? Zároveń bych ty panely více vytočil směrem k jihu, protože celá stavba je o 15°pootočena směrem k východu. A taky tam ještě koncem ledna jsou stíny do 10h. Nejpozději po 13:30 se tam začne stáčet stín z mého domu, nebo sousedova domu. Dalších 8-panelů(1,7x1,1m) bych dal na tu pergolu naležato. Ale protože ty stojící panely budou spodkem stát na pergole a o dům budou opřeny, budou mít ten spodek od stěny možná o 50cm odskočený směrem na pergolu. Tím pádem na pergole zbyde prostor 4,5x3,0m. Panely na délku mají 1,7m, takže abych tam mohl mít 2 nad sebou. Pergolu bych musel nadstavit nad okapem(z východu) o 40cm. Asi nějakými profily(jekl 30x20?). děkuji

Ahoj ,zdravím něco podobné by se mě siklo na blok 16s 314A slušně se optam šel bys s cenou trochu dolů? Moc tomu nerozumím tak raději návod k zapojení kabliku na články.Dekuji

No ale při tom mém nastavení CCCM_CV_ENABLE = True CELL_VOLTAGES_WHILE_CHARGING = 3.500, 3.490, 3.475, 3.460, 3.445 MAX_CHARGE_CURRENT_CV_FRACTION = 0.000, 0.005, 0.050, 0.250, 1.000 vychází dobíjecí proud při 3,45 V na 75 A, jenže v tomhle stavu už ty články stejně nejsou schopné tak velký proud přijmout. Chlapikovi nevim , jak bych to vysvetlil. :))

https://www.youtube.com/watch?v=oRmQzNO-5Bg Zde chybu 05 generovaly ventilátory, pokud měnič zjistil zátěž, zaply ventilátory a ihned přešel do chyby. Odůvodnění je někde v napájení vetilátorů, musí mít správný odběrový proud. Původně někdo nahradil kdesi v rohu smd odpor na 30Ω, po přidání dalších 15Ω se chyba vyřešila. poznámka: Při prohlížení problému bylo někde jinde popsáno že ventilátor musí být ten samý, že výměna za jiný může způsobit problém, takže možný problém od výroby v chybě vetilátoru. (změřit odběr a poměřit napětí jeho napájení při zapnutí zátěže)

S odkazovanou proudovou ochranou z Hadexu zkušenost nemám. U nás na firmě na zakázkách používáme k elektromotorům např. pro čerpadla, ventilátory apod. spíš tzv. motorové spouštěče jako je např. na obrázku níže, které mají malým otočným přepínačem nebo trimrem nastavitelný proud tepelné spouště a s tlačítky pro spojení a přerušení obvodu tj. jak zmiňuje kodl v podstatě tepelné ochrany.

Já běžně používám do 80A (ze dvou batt), protože dobíjení stačí a vybíjení taky, cca 4kW, nechci měnič přetěžovat. A tyhle OPV s 63A pojistkou mám na stávající - předělávané batt a byly úplně studené při tom proudu. Jinak celý život elektro vč silnoproudu, ale ne DC.😢