Mám ty chipy Beken v nějakých WiFi spínaných zásuvkách s měřením spotřeby. A naopak mě překvapilo jako to s firmware OpenBeken bezvadně funguje. Podle mě stejně dobře jako Tasmota na ESP, ale je to ještě rychlejší a konfigurace připojení do HA je ještě jednodušší.
Není to příliš zobecňující tvrzení, že BMS "má reagovat pouze na krajní hodnoty proudu a nikoli jeho omezením, ale vypnutím"? Neznám ty nízkovolťácké BMS, tam to tak možná je. (u všech?) Ale u vysokovolťáckých BMS si ta BMS ten proud řídí. Nikoli sama výkonově omezuje, ale průběžně úkoluje měnič, kolik ji má maximálně posílat. Takže tam dotaz "na aku hodnotu mam nastavit v bms maximalny dobijaci prud?" dává smysl. Takže by byla asi vhodnější formulace "u tohoto typu BMS ta BMS proud neovlivňuje, umí ho jen při případném překročení vypnout". Že si to řídí BMS je docela logické, protože ona zná nejlíp svou baterku. Pro měnič je baterka jenom black-box.
Já se na to naposled vykašlal, nastavil jsem JKBMS na max napětí 3.55V a normálně je nabil v sérii, MB31 jsem nabíjel napřed cca 20A, a od 3.4V už jenom 3A, takže balancer v BMS to stačil srovnávat skoro na setiny voltu. Lenost je hrozná věc, ale přináší pokrok, hlavně technický...
Já bych ty ESP8266 ještě nezatracoval. Celkem fajn se dají vyměnit za "divnowifi" moduly v termostatech z aliexpresu - aspoň pro mě je to jednodušší, než se nějak pokoušet zkrotit ty bekken čipy, nebo co to tam dávají... Zkoušel jsem ESP8266 bez HA, a nějak mi to padalo na hubu, po nějaké době, tam se asi nějak musí nastavit, aby se to nerestartovalo pořád dokola, když to nemá HA, ale nějak se mi to nepodařilo odladit. není na to někde nějakej podrobnej návod?
tak na aku hodnotu mam nastavit v jk bms maximalny dobijaci prud? Stručně řečeno žádnou. BMS má reagovat pouze na krajní hodnoty proudu a nikoli jeho omezením, ale vypnutím, a to je žádoucí leda když se podělá to co má proud skutečně průběžně omezovat což rozhodně není BMS. Takže primárně musíte nastavit omezení proudu pro nabíjení v MPPT regulátoru a nikoli v BMS. Pamatujte si jednu základní poučku, a to, že za běžných provozních podmínek ať už při nabíjení nebo vybíjení by BMS nikdy neměla reagovat, protože to není její účel. Účelem BMS je zasáhnout až teprve tehdy když selže to co má skutečně proud omezovat, a to je při nabíjení MPPT regulátor a při vybíjení měnič. Pokud máte více MPPT regulátorů paralelně tak musí být nějak komunikačně provázány, aby se spolu navzájem domluvily a nikdy do baterie při nabíjení netlačily víc než je vhodné a totéž v podstatě platí i pro paralelně zapojené měniče čerpající z baterie při vybíjení. BMS k takovému omezování vhodná není.
Inu, jak konstatoval Josef Švejk po dělostřeleckém útoku na vlak Červeného kříže, na světě je spousta věcí, které se nesmějí dělat, ale mohou se provádět. V teoretické rovině, jak by to mohlo být, tady tazatel odpovědi na své otázky najde a nebude-li mu cokoli jasné, zajisté se najdou ochotní, kteří rádi poradí. Víc lidí má víc rozumu. Ten poradí to, ten vono, a pak se dílo podaří, jak je to v tej naší hymně... Samozřejmě nelegální aktivity tu nikdo páchat nebude a i tazateli to nakonec nejspíš zapojí neznámý pachatel, gauner jeden.
Průměrná energie jednoho blesku je přibližně 250 kWh. Tato hodnota se může značně lišit, ale blesky mohou nést energii i v řádu stovek milionů až miliardy joulů, přičemž asi 50 až 90 % této energie se přemění na teplo a zvuk.
ono to cidlo tekavych latek muze namerit i jine veci. Jako treba deravy clanek a unik elektrolytu. Franta to uz clanek lepil mamutem :) Dle mého názoru není ani v článku 300Ah volného elektrolytu tak mnoho, aby na to zaregoval detektor plynu. Většina elektrolytu je vázaná ve svitcích a jen tak nevyteče. Při poškození obalu článku spíš postupně vyschne což se projeví postupnou degradací článku. Docela by me zajimalo, kdyz budu mit clanky treba na cetrisu, z clanku vytece elektrolyt, jak to zmeni jeho vodivost? Elektrolyt v článku LiFePO4 je iontově vodivý, nikoli však elektricky vodivý. Jeho hlavní funkcí je usnadnit pohyb iontů lithia mezi katodou a anodou během nabíjení a vybíjení, což je nezbytné pro funkci článku. Co kdyz elektrolyt navzlina i do obalu clanku vedle? Muze pres vzniknout nejaka elektrokoroze vedouci az na nejaky meziclankovy zkrat? Elekrolyt v LiFePo4 obsahuje rozpouštědla, která se brzo odpaří. Zůstane však sůl, která je v elektrolytu rozpuštěná byť třeba jen stopové množství, a to je Hexafluorofosfát lithný (LiPF6), který velmi lehce reaguje i se stopovým množstvím vody byť obsažené v okolním vzduchu, za vzniku kyseliny fluorovodíkové a ta už je poměrně agresivní i v malém množství. Leptá dokonce i sklo. Na plastový obal článku reagovat nebude. Ten by výrazněji poškodily spíš vyšší teploty. Kyselina fluorovodíková s vodou je silně vodivá, ale soli LiPF6, ze které spolu s vlhkostí vzniká není v elektrolytu zas mnoho. Takže jen těžko odhadnout jak velký vliv to bude mít na vodivost cetrisu v tom či onom případě.
|
|
Date | Sun time | astronomical twilight begin [ ? ] | nautical twilight begin [ ? ] | civil twilight begin [ ? ] | sunrise | transit | sunset | civil twilight end [ ? ] | nautical twilight end [ ? ] | astronomical twilight end [ ? ] |
21.10 | 10 hrs, 28 min | 05:34:29 | 06:11:14 | 06:48:12 | 07:20:31 | 12:34:33 | 17:48:35 | 18:20:54 | 18:57:52 | 19:34:37 |
22.10 | 10 hrs, 24 min | 05:35:57 | 06:12:42 | 06:49:42 | 07:22:06 | 12:34:24 | 17:46:42 | 18:19:06 | 18:56:06 | 19:32:51 |
[DST] | - 3 min, 28 sec | + 1 min, 28 sec | + 1 min, 28 sec | + 1 min, 30 sec | + 1 min, 35 sec | - 9 sec | - 1 min, 53 sec | - 1 min, 48 sec | - 1 min, 46 sec | - 1 min, 46 sec |
23.10 | 10 hrs, 21 min | 05:37:25 | 06:14:10 | 06:51:13 | 07:23:41 | 12:34:16 | 17:44:51 | 18:17:19 | 18:54:21 | 19:31:06 |
[DST] | - 3 min, 26 sec | + 1 min, 28 sec | + 1 min, 28 sec | + 1 min, 31 sec | + 1 min, 35 sec | - 8 sec | - 1 min, 51 sec | - 1 min, 47 sec | - 1 min, 45 sec | - 1 min, 45 sec |
1.11 | 9 hrs, 50 min | 04:50:22 | 05:27:15 | 06:04:49 | 06:38:03 | 11:33:32 | 16:29:02 | 17:02:16 | 17:39:50 | 18:16:43 |
- 30 min, 11 sec | + 12 min, 57 sec | + 13 min, 5 sec | + 13 min, 36 sec | + 14 min, 22 sec | - 44 sec | - 15 min, 49 sec | - 15 min, 3 sec | - 14 min, 31 sec | - 14 min, 23 sec | |
1.12 | 8 hrs, 30 min | 05:28:50 | 06:07:07 | 06:47:06 | 07:23:34 | 11:39:03 | 15:54:33 | 16:31:01 | 17:11:00 | 17:49:17 |
- 1 hrs, 20 min | + 38 min, 28 sec | + 39 min, 52 sec | + 42 min, 17 sec | + 45 min, 31 sec | + 5 min, 31 sec | - 34 min, 29 sec | - 31 min, 15 sec | - 28 min, 50 sec | - 27 min, 26 sec | |
1.1 | 8 hrs, 17 min | 05:48:21 | 06:26:59 | 07:07:31 | 07:44:41 | 11:53:31 | 16:02:20 | 16:39:30 | 17:20:03 | 17:58:40 |
- 13 min, 20 sec | + 19 min, 31 sec | + 19 min, 52 sec | + 20 min, 25 sec | + 21 min, 7 sec | + 14 min, 28 sec | + 7 min, 47 sec | + 8 min, 29 sec | + 9 min, 3 sec | + 9 min, 23 sec | |
1.2 | 9 hrs, 25 min | 05:31:21 | 06:08:33 | 06:46:43 | 07:20:47 | 12:03:31 | 16:46:14 | 17:20:19 | 17:58:29 | 18:35:40 |
+ 1 hrs, 7 min | - 17 min, 0 sec | - 18 min, 26 sec | - 20 min, 48 sec | - 23 min, 54 sec | + 10 min, 0 sec | + 43 min, 54 sec | + 40 min, 49 sec | + 38 min, 26 sec | + 37 min, 0 sec | |
1.3 | 11 hrs, 0 min | 04:46:30 | 05:23:27 | 06:00:13 | 06:32:00 | 12:02:17 | 17:32:34 | 18:04:21 | 18:41:06 | 19:18:03 |
+ 1 hrs, 35 min | - 44 min, 51 sec | - 45 min, 6 sec | - 46 min, 30 sec | - 48 min, 47 sec | - 1 min, 14 sec | + 46 min, 20 sec | + 44 min, 2 sec | + 42 min, 37 sec | + 42 min, 23 sec | |