MyPower.CZ

Jen pro úplnost - Otův Tristar se nakonec dostal ke mně, já na něj koukal a postupným měřením a IR kamerou jsem zjistil, že hlavní CPU je v pánu - proražený, má kraťas Vcc proti zemi asi 0,15 Ohmu. Takže konečná, s tím nejde nic dělat, protože neznáme/nemáme vnitřní program, i kdybych ho nakrásně vyměnil, bude to mrtvé. @kodl69 - nemám s tím příliš zkušeností, ale v blokovém schématu driveru fetů IR2181S v Tristaru vidím logické hradlo mezi LIN a HIN, tedy podle toho, co vidím, je shoot-through poměrně nemožný. Ten driver nezapne dolní fety pokud je zapnutý signál na horní fety. Co na to tak koukám, tak by to dokonce mělo jít provozovat tak, že dolní signál do driveru by se nechal stabilně na HIGH a poslal by se PWM pouze do HIN, tedy vstupu horního driveru horního fetu. Ale třeba se pletu, koukal jsem na to jen zběžně. Ale to hradlo tam je v blokovém schématu. @kybos / Jozef51 - všechny 3 cívky v Tristaru mají stejnou indukčnost cca 120 uH a poměrně velký DCR 10 miliOhm, tedy to není zrovna moc dobře udělaná cívka. I blbý laciný EPEver má cívku s polovičním DCR asi okolo 4,5 miliOhmu a dokonce s ještě o kousek vyšší indukčností (a i ta je udělaná stále blbě, hřeje jako prase). Tedy tím asi hypotéza kybose padá. Spíše to bude kvůli minimalizaci ripple tak, že Tristor to budí zpožděně o 120°ty jednotlivé drivery, takže výstupní proud je hodně konstantní, neripluje. Tomu odpovídá i velikost indukčnosti. Je vidět, že je to dnes už předpotopní návrh, jak tu psal Jozef51, tlumivky jsou vinuty tlustým drátem, takže musí mít obrovské AC ztráty, protože už třeba při 40 kHz (nevím, na kolika jede Tristar, ale spíš ještě na víc) vodí měděný kabel pouze do hloubky 0,3 mm, což znamená, že jakýkoli vodič, který má víc jak 0,6 mm průměr, bude značně ztrátový a to o to víc, čím je jeho průměr vyšší než 0,6 mm. Dneska se to vine pomocí litz wire s izolovanými (!) vlákny právě max 0,6 mm průměr (pro 40 kHz, pro vyšší frekvence ještě slabšími), pak je šance, že ACR (AC rezistance při frekvenci PWM) bude skoro stejná jako DCR. A je to i důvod, když se podíváte do Tristar manuálu, že tam uvádějí v grafech, že čím větší rozdíl vstupního napětí od napětí baterie, tím je účinnost dramaticky nižší (virtuální frekvence na cívce je nepřímo úměrná hodnotě času PWM_ON (=duty), tedy napěťovému převodu střídače). Dnes už by to šlo minimalizovat, kdyby se tam daly lepší cívky. @ Jozef51 Stabilizátory v Tristaru jsou nikoli 12 V, 5V a 3.3V, ale je tam hlavní 12 V, pak 3,3 V (CPU, PIC, EEPROM) a dále je tam 1,8 V - ten třetí je možná pro Vcore procesoru, nic jiného mě nenapadá. CPU mého měřeného Tristoru od Oty byl v pánu, takže se už nedalo nic zjistit. Z toho první stabilizátor musí zvládat vysoké vstupní napětí, to je ochrana všech MPPT měničů proti odpojení baterie za provozu. Aby to neodkráglovalo CPU a další logiku. Bez toho to při prvním odpojení baterie za provozu odejde do věčných lovišť (ono to většinou odejde stejně, pokud konstruktér nezajistí, aby se cívka někam rozumně mohla vybít, ale CPU zůstane živé, tedy pak stačí vyměnit silovou část. Primár cívky se posadí skrz diodu střídače (low side paralelně k low mosfetu) na zem, ale sekundár cívky řádně kopne a to se musí někam utopit. Na to CPU nestihne zareagovat ihned a odpojit vstupní mosfety (těch 8 malých stříbrných placiček na PCB Tristaru u Vin+), tak rychle CPU nepracuje. Dávají se tam TVS ochrany proti přepětí, ale při několika možných napětích baterie je to složité je správně naprojektovat. Vskutku by mě zajímalo, jak se mohlo podařit to takhle celé propálit včetně CPU. Kdyby bouřka, tomu bych věřil. Ale jinak by se to nemělo stát, alespoň přes napájecí větev, co jsem tam tak koukal. Spíš tam mají v Tristaru nějaký problém s tím, že Vcc CPU je sice chráněné, ale vstupy nejsou (prostě se na to při návrhu vykašlali, což je škoda). A velmi pravděpodobně to tak bude. Že to CPU zabilo přepětí na vstupu, možná zrovna od toho IR budiče. Protože pokud dobře vidím, není tam mezi IR2181S a CPU piny vůbec nic, dokonce ani malý rezistor. Takže je to jasný.