karelkilian (8 hrs)
Dobrý den,
máme tu pátek, a to znamená článek k přečtení, zamyšlení a případné diskuzi. Dnes se podíváme na ekologické dopady obnovitelné energie, jež by v budoucnu nemusely být právě zanedbatelné.
Přeji hezký den.
Karel Kilián
Rizika obnovitelné energie pro biologickou rozmanitost
Naše nejlepší energetické řešení by mohlo poškodit biologickou rozmanitost, pokud nebudeme opatrní, tvrdí Dharna Noor na webu Gizmodo. Její varující článek začíná faktem, že v současnosti pochází pouze 17 % celosvětově vyrobené elektrické energie z obnovitelných zdrojů.
Drtivý podíl na výrobě elektřiny tak mají tepelné elektrárny, spalující fosilní paliva, čímž přispívají ke globálnímu oteplování planety a probíhajícím klimatickým změnám. Je nad slunce jasné, že tento poměr musíme rychle změnit, abychom omezili emise skleníkových plynů a zpomalili klimatickou krizi.
Varující studie
Budování infrastruktury pro obnovitelnou energii vyžaduje intenzivní těžbu kovů. Ty se používají například pro výrobu větrných turbín, solárních panelů a dalších komponent. Hlavní riziko tkví v tom, že pokud tyto materiály nebudeme získávat dostatečně opatrně, může to způsobit značné problémy.
Příliš chvatná a bezohledná snaha o budování obnovitelných zdrojů energie bude představovat obrovskou hrozbu pro biologickou rozmanitost. Vyplývá to z výsledků studie, publikované na začátku září v odborném časopise Nature Communications.
Vědci se zaměřili především na škody, jež v tomto směru může způsobit rozšíření těžby nerostných surovin, potřebných k výrobě součástí pro větrné a sluneční elektrárny. Z dosavadního vývoje (patrně správně) předpokládali, že v následujících letech poroste poptávka a s ní i objem těžby.
Klíčové materiály
Na začátku autoři určili oblasti těžby po celém světě pro čtyřicet klíčových materiálů potřebných k výrobě obnovitelné energie. Na seznam zařadili kovy, jako je železo, hliník, kobalt, ale i vzácnější lithium či skandium.
Následně zjistili, o kolik by bylo nutné rozšířit oblasti těžby proti stávajícímu stavu, aby bylo možné pokrýt budoucí poptávku. Dospěli k závěru, že těžební oblasti by čítaly dohromady 50 milionů čtverečních kilometrů, tedy zhruba jednu desetinu zemského povrchu.
Aby vědci zjistili, jak by těžba mohla ovlivnit přírodu, překryli mapu současných a plánovaných těžebních míst mapou oblastí, které mají z přírodního hlediska zvláštní význam. Jednalo se např. o chráněná území, přírodní parky apod.
Výsledky vyděsily vědce
Výsledek porovnání uvedených mapových podkladů vyvolaly zděšení. Ukázalo se například, že 8 % současných a plánovaných těžebních oblastí zasahuje do vyhlášených národních chráněných regionů. Dalších 7 % by zasáhlo do oblastí, jež jsou klíčové z hlediska biologické rozmanitosti. 16 % by pak ovlivnilo prostory označované jako divočina.
„Tato místa se vyskytují globálně a jsou považována za zásadní pro přežití mnoha druhů již ohrožených jinými faktory, jako je změna klimatu,“ uvedla v e-mailu hlavní autorka nové studie Laura Sonter, která pracuje jako výzkumná pracovnice na University of Queensland v Brisbane. „Těžba v těchto místech by mohla zvýšit již tak velký tlak.“
Sonter konstatovala, že zvyšující se počet dolů v určitém konkrétním regionu může mít větší kumulativní dopad na biologickou rozmanitost, než jakou má jeden větší důl. Jedním dechem však podotýká, že je zapotřebí další zkoumání, aby se prokázalo, že k tomu v praxi dochází.
Zaděláváme si na problém
Přestože jsou zdroje obnovitelné energie prezentovány jako ohleduplnější k životnímu prostředí, lze v některých částech světa pozorovat negativní ekologické důsledky těžby minerálů využívaných ve stávajících technologiích.
Zpráva Mongabay uvádí jako příklad Guineu, nacházející se na západním pobřeží Afriky. Zde se ukázalo, že těžba bauxitu (zdroj většiny hliníku) představuje vážné riziko pro populace ohrožených západních šimpanzů.
Podobně na indonéském ostrově Sulawesi zjistili, že niklový důl způsobil degradaci prostředí a vytvořil tlak na některé zvířecí druhy. Konkrétně je jmenována populace kriticky ohrožené opice makaka chocholatého.
Co s tím můžeme dělat?
Bez pečlivého plánování pravděpodobně v budoucnu uvidíme více podobných případů. V současné době je připravována těžba v biologicky rozmanitých regionech, jako je Demokratická republika Kongo, kde se nacházejí džungle plné lidoopů a slonů. Ohrožená je také část Madagaskaru, kde žije ohrožený Mittermeierův sportovní lemur.
Pokud však vezmeme v úvahu uvedená rizika, můžeme toto poškození minimalizovat. Důležitým způsobem, jak zmenšit ekologickou stopu energie z obnovitelných zdrojů, je zvýšení účinnosti, které sníží množství potřebného materiálu. Celý průmysl může také pracovat na recyklaci co největšího objemu materiálů.
Politici by měli stanovit jasné hranice pro oblasti, kterých se těžba nesmí v žádném případě dotknout, tvrdí autoři nové studie. Politické zásahy v tomto směru označují za zásadní, protože nemůžeme vyřešit klimatickou krizi při současném zhoršení ekologické situace.
„Dobrou zprávou je, že naše studie naznačuje, že mnoho požadovaných materiálů existuje i mimo oblasti důležité pro biologickou rozmanitost,“ uvedla Sonter. „Abychom se vyhnuli možným kompromisům mezi výrobou obnovitelné energie a ochranou druhů a ekosystémů, musíme identifikovat nejvíce ohrožené lokality a druhy a zajistit, aby budování nových dolů nechtěně nevedlo k jejich vyhynutí.“
Co říkáte na tento výzkum?
Zdroje: earther.gizmodo.com, nature.com.