Osobně pro vytěžování budu kupovat tenhle měnič https://eshop.neosolar.cz/menic-napeti-epever-ipower-plus-5000w-48v, mají i 3 kW variantu https://eshop.neosolar.cz/menic-napeti-epever-ipower-plus-3000w-48v. Prozatím mají 12 a 48V, ale viděl jsem, že je i verze na 24V.

Je to kompatibilní.

Zdravím. Zvažuji že bych jej koupil. Chci se zeptat jak je to s kompatibilitou? Mám 3 ks typ "B".

BMS je na 120A. Očekávané maximální proudy jsou: solar 15A, síťová nabíječka 20A, nabíjení z alternátoru do 50A, měnič 20A, 12V spotřebiče 20A. Ještě spekuluju, že tam udělám více děr. Prostě se nějakého přehřívání nebojím. Jestli to dobře chápu, BMS má dvě teplotní čidla - jedno na drátku, které jsem zasunul mezi články (to je pod tou štříbrnou páskou zvrchu) a to druhé asi bude uvnitř BMS. Tedy budu moci potom sledovat, jestli je teplota OK. Měřil jsem proud z alternátoru se stávající PB baterií a naměřil jsem 30A. Počítám, že LiFePO má menší vnitřní odpor a tedy tam poteče větší proud. Držák na pojistky je z TME, typ MIDIVAL. https://www.tme.eu/cz/details/mta-0x01499/automobilni-pojistkova-pouzdra/mta/0101499/ Ten propojovací plíšek jsem si vyrobil sám. Ten originální mi přišel nevhodně drahý.

Unás zatím dobře,sice nic moc ale baterky malinko nad polovinou a každý den i trochu vykoukne sluníčko,i když jen na krátko.Pak začne pršet,případně i snežit ale dlouho se to neudrží.Pokud to alespon zůstane takto,tak bych měl vydržet,doma vše jede bez omezení ,takže i auto se nabíjí..

Tak jak vypadáte,já ještě max dva dny a jdu na DS.Venku nekonečně škaredé počasí.

1010.cz: Pro odpojování střídače od DS bys nemusel používat stykač, dá se na to použít vstup DRED střídače GW(odpojí se výstup k DS a jede jen výstup UPS), kterým se taky vypíná střídač na povel distributora od "HDO". Dá se nějak vypnout režim UPS(krom odepnutí zátěže z výstupu UPS), třeba pomocí relé vřazeného do obvodu aku? Nerozumím té tvé regulaci, kde bere informaci PLC o výši přebytků? S tím vypínáním od HDO vyzkouším Informace si stahuji komunikací se střídačem po MODBUS RTU. Napojeno na konektor pod EMS krytkou. Mám seznam registrů. Některé parametry se dají i přepisovat (např. měnit General mode na jiný).

ja furt nechápu, že máte v sems vidět ty jednotlivé fáze jak na měřici tak na střidači já to mám jenom takhle: Klikni na symbol který vidíš v levém horním rohu (kříž se šipkami).

1010.cz: Pro odpojování střídače od DS bys nemusel používat stykač, dá se na to použít vstup DRED střídače GW(odpojí se výstup k DS a jede jen výstup UPS), kterým se taky vypíná střídač na povel distributora od "HDO". Dá se nějak vypnout režim UPS(krom odepnutí zátěže z výstupu UPS), třeba pomocí relé vřazeného do obvodu aku? Nerozumím té tvé regulaci, kde bere informaci PLC o výši přebytků?

tak pomalu budou peníze na Letní měnič.Nechci do budoucna zjistit že sem koupil slabí měnič. Tak zatím tápu mezi: Napěťový měnič 24VDC-AC230V KS3000P (čistý SINUS)=8000,0Kč= nižší zpotřeba na prázdno. Kombinovaný měnič napětí 3KVA-24, DC/AC 24V/3000W, regulátor PWM=7990,0Kč= větší zpotřeba na prázdno. Kombinovaný měnič budu využívat jen jako měnič,ne jako regulátor. Ten kombinovaný měnič má asi pořádný trafo,to o tom KS 3000P nevím.Nemá ho někdo? a zkušenosti?

to BMS se uchladí? Ty držáky na pojistky jsou odkud?

ja furt nechápu, že máte v sems vidět ty jednotlivé fáze jak na měřici tak na střidači já to mám jenom takhle:

Tak jsem si připomínky vzal k srdci. Takhle by to šlo, ne?

Hlídat na 95% nabití baterek nebude asi to pravé ořechové, vysvětlím proč. Zhruba při SOC 90% omezí BMS nabíjecí proud v prvním kroku (u mne z 25A na 10A), a pak postupně na 5A -> 2A ->1A ->0A. Jakmile začne proud do baterek omezovat a nenabídneš střídači nějakou spotřebu, necháš výkon na střeše (u Tebe potenciálně mezi SOC 90-95% ). Já to mám uděláno tak, aby v okamžiku omezení nabíjecího proudu pod 25A nastal první stupeň vytěžování (bojler), pod 10A druhý stupeň (dvě 600l akvária). Díky za názor a jsem si toho vědom. Ale ještě to moc neřeším. Nyní mám 2 baterky a max. nabíjecí výkon jsem zaznamenal 3600W a co bylo nad (baterka má s 2 bloky nab. proud 18A) a šlo do sítě, jsem řešil postupným vytěžováním. S dalším blokem baterky bych se měl dostat na cca 5180W (96Vx3x18A) co je nad a nespotřebuji tak by šlo zase do sítě. Jenže to už budu od sítě odpojen a nepoznám přetok (v ostrovu dojde omezení vlastního střídače, když bude hodně slunka). Leda že bych třeba našel v komunikaci nějaký parametr podle kterého bych to poznal a mohl na to regulovat (možná snížený účiník ? ...). (pak přibude konečně JZ strana se 4kW ... jinak jsem zažil letos snad jen 3dny kdy vydrželi baterky spolehlivě do rána). Takže až bude ta hranice od které klesne max. nabíjecí proud (SOC na cca 90-95%) tak zkusím dávat pulsy do zátěže ale jen tak abych baterku udržel na té úrovni kdy se nebude vybíjet. Tedy ještě podle velikosti proudu baterky, budu zatěžovat (cyklicky každou 1s o 1% více) dokud nedojde k vybíjení (mrakem, zátěží, spotřebou) a přestanu s tím hned když se baterka přestane nabíjet nebo začne vybíjet... abych udržel baterku fit. Pokud vypne termostat a dostane se hodnota u SSR na 100%, začnu podobně regulovat jinou a následující SSR zátěž. Prioritu bude mít bojler před nádržemi. Poslední nádrž se asi nikdy nenabije A nebo to celé bude jen podle sledování směru toku proudu (výkonu), tedy u nabíjení aku nikdy nic nevytěžovat a po skončení nabíjení na 100% či po max. hodnotě nabíjení (5180W) začít s vytěžováním a nevybíjet. Stejně se střídač o to stará sám. Jen mu tu energie navíc budu pomalu přetahovat do vody (pokud ji slunce dá). Stykačům se zatím snažím vyhnout, ze slunka chci maximum i do vody a pak prát v pračce a mýt v myčce jen teplou vodou přes termostatický ventil (asi 40°C) abych zkrátil jejich progr. cyklus o dobu ohřevu a snížil nebo vyloučil nárazový odběr (s dostatečně teplou vodou se vynechá ohřev). Ještě zvažuji přednostní relé na konvici kdy by se při zapnutí konvice odpojila pračka s myčkou automaticky.

Zdravím, do 14 dnů jich budu potřebovat 28ks. Šlo by to i s dokladem? To bohužel neumím.

Prodám MPPT regulátor Oplocký AC 3kW. Byl dva roky v provozu. Plně funkční a spolehlivý. Včetně nerezového rozvaděče a digitálního U / I / W / Ah měřáku. Celna 4500 Kč. Přešel jsem na Studer.

Zdravím, do 14 dnů jich budu potřebovat 28ks. Budou nějaké k dispozici a šlo by to i s dokladem?

Tady zavází víc komín. O něj jsem se už několikrát bouchl, takže tohle místo je pro můj mozek stejně zakázané. Já zas nemám rád věci po fasádě a je to věc chutě. Jen zase já a ne na truc kodlovi, budu doporučovat žulu místo betonu, nebo držáku na zdi. Vypadá to dle mého oka líp a stejně každej má svůj pohled. Třeba moje žena mi řekla, že je jedno kde ta ošklivá krabice musí být, jen ať to nemá na očích, když je na zahradě.

Prodám Wattrouter M SSR regulátor + měřící modul. Tak jak je na fotce. Pár let ležel ve skříni. Chtěl jsem ho použít na jeden on-grid ale k tomu nedošlo. Cena 2700 Kč.

Hlídat na 95% nabití baterek nebude asi to pravé ořechové, vysvětlím proč. Zhruba při SOC 90% omezí BMS nabíjecí proud v prvním kroku (u mne z 25A na 10A), a pak postupně na 5A -> 2A ->1A ->0A. Jakmile začne proud do baterek omezovat a nenabídneš střídači nějakou spotřebu, necháš výkon na střeše (u Tebe potenciálně mezi SOC 90-95% ). Já to mám uděláno tak, aby v okamžiku omezení nabíjecího proudu pod 25A nastal první stupeň vytěžování (bojler), pod 10A druhý stupeň (dvě 600l akvária).

Nikto nič?

Teď jsem si přečetl odpověď... 28 modulů je minimum na jednopokojovej byt s 3f přívodem. krátký součet nutných pozic v rozvaděči: 3 hl. vypínač 4 přep ochrana 1 jistič ovládání sazby 3 varná deska (alt. 2) 2 boiler (jistič + stykač) 1 chráničojistič světla (alt 2 mod) 4 chránič zásuvky 7 zásuvky (samostatné okruhy) pračka, sušička, myčka, trouba, mikrovlnná trouba, 2xlinka, pokoj 25 modulů... Když to pošlu do http://overeninavrhu.cz tak mi vyjde oteplení pro plast. rozvaděče pod omítku pouze pro eti 2x14 modulů (asi podvod), a nabídne mi skříně na min. 36 modulů: https://navrh-rozvadece.cz/rozvadec/skr ... &_fid=yy9l -nevím, jestli odkaz bude fungovat i když to zavřu. Podle mě minimum na patro rodinnýho domku je skříň 48 modulů, a pokud je tam i elektrický topení, tak spíš 72 a víc... Jenom v rychlosti jsem to tam naházel, doopravdy by to chtělo trochu péče, tak jenom na ukázku dokumentace k rozvaděči: https://click.pstmrk.it/2s/navrh-rozvad ... _AMGQ5TKB6 a tady možnost editace a vytvoření dokumentace ke skutečnému zapojení https://click.pstmrk.it/2s/navrh-rozvad ... OhnsCFoGrk Edit: střecha pěkná, bude asi spojená s bleskosvodem, a budeš řešit ty stejný problémy jako quickyprd, tj přepěťovky 25kA, pospojování CY 25mm2 a podobný další drahý věci, který zdaleka překonají rozdíl ceny nevodivé střešní krytiny...

Další "zavazecí klima" -tohle jsem udělal před lety taky, a po výměně už je klima na držáku na zdi, ve výšce něco nad 2m, a nikde nezavazí.

Co by si si objednal tentokrat a povazujes za nutnost, bluetooth, UART ci 485? Už jsem psal: Bluetooth jsem napoprvé u Daly nerozchodil a nechal být, mělo by být ale řešitelné novým fw, viz odkaz ve vlákně výše. S Daly pracuji tak, že ji přes UART připojím k PC a provedu úvodní nastavení, zálohu konfiguračních parametrů, ověření, že vypíná (odpojím např. jeden drátek z baterie) a podobně. Pro běžný provoz ji mám připojenou přes RS-485 k PLC, takže v mé případě se využije UART (interface UART-UAB) a 485 (jen konektor s drátkem). Přitom kabel "UART-USB" nechávám povalovat u BMS, abych ho měl v případě potřeby hned pro připojení k PC k dispozici, pokud by bylo třeba. Jinak samozřejmě, BMS má smysl právě pro jednotlivé packy baterií zvlášť. U Daly RS-485 zapojení umožňuje jednoduché připojení více packů na jedno interface, jak jsem popisoval výše, bez nějakého dodatečného hardware. Prosim ta zapajas tie BMS paralelne cez USB porty na jednom pocitaci, alebo umoznuje ten "protokol" zapojit viacero zariadeni na jedno USB? Pytam sa preto ci si mam kupit na notebook USB hub, lebo nemam taky ktory ma 6 USB vstupov

Takze neco mas na back-upu, zbytek na ac vystupu, ktery odepnes? Nepremyslel jsi o prepinaci back up/grid/menic off - abys nemusel nic prepojovat? Pak by stacilo jen vyresit, aby to po nabiti baterek slo do vody. Jedním přepínačem to nejde vyřešit ale už jsem něco vymyslel. Mám 4-pól. přepínač se středovou mezi polohou (OFF) a přepínám všechny spotřebiče na UPS nebo GRID. Pojedu OSTROV přesně takto: Trvalé spotřebiče (lednice, pelet. kamna, všechny světla, pokoje nahoře) mi zatěžují UPS na 47% pokud je vše zapnuté včetně klimatizací v pokojích. K tomu ponechám rychlovarnou desku protože ta neumí pokračovat. A také sporák ... s tím, že ho nebudu s deskou používat najednou. Pak budou 3x SSR relé pro regulaci přebytků (bojler, akumul. nádrž 1 a 2) ... zatěžovat budu "přebytky" když bude baterka mít >95% a budu hlídat aby se nevybíjela. V ostrovu bych mohl vytěžovat spotřebiče do vody (jeden po druhém) i tak aby nedocházelo k vybíjení baterky. Flikr zůstane doma Dále tu bude jeden stykač s 3mi kontakty který budu odpínat pokud vznikne přetížení. Na stykači bude myčka, pračka a rychlovarná konvice ... tyto spotřebiče umí bezproblémově pokračovat po odpojení a připojení ke zdroji. Stykač bude s rozpínacími kontakty (jestli seženu) a ovládat ho budu přes PLC (možná z toho udělám 3 samostatné jedno kontaktní stykače). Vznikne-li tedy přetížení (>3,3kW v některé fázi), tak odpojím stykač(e) a současně hned přeruším vytěžování do vody na SSR1 až 3. Automaticky aniž bych zjišťoval co se stalo (bude to asi způsobovat varná deska). Odpojovat budu s hysterezí. Toto bude zajišťovat aby nešel střídač do poruchy a současně jsem nebyl nijak zvláštně omezován. Konec OSTROVA a UPS: Napájení GW mít nebude .... pouze za vyjímky, kdy přepnu celou UPS zátěž na GRID, tak si připnu i napájení jističem aby se mohla FVE podílet na spotřebě domu. V této době má ale střídač větší spotřebu a jsou už možné přetoky do sítě na rozdíl od ostrovu kde po nahřátí vody se bude střídač sám omezovat. Větev UPS bude odpojená ale baterky se mohou dobíjet ... vybíjet se nebudou. V noci nemá připojení měniče k síti už smysl neb se nemá co podílet na spotřebě. Tento režim nechci nijak komplikovat s oddělováním spotřebičů na 2 části pokud to nebude potřeba. Při výpadku si vše přepnu na ostrov sám a ručně. Režim na střídači bude vždy GENERAL MODE. Rychlé foto zde: http://www.1010.cz/mdostrov.jpg

Ano, kolik jich potřebujete?

Tak již koupeno.

je možnost nákupu stále na pořadu dne ?? ta možnost proměnných parametrů mi připadá lákavější než držák GWL

Ešte 16ks voľných k odberu.

Koupím XCOM-CAN ke Studeru, do odvolání aktivní.

Tak to jsem rád, že to nebude test se zklamáním jinak dodám že nestála víc než jiná a odkaz: https://a.aliexpress.com/_mP3nhTh

Tak si jdu pomalu za svým... Střechy pro první fázi již dokončuji. Jakmile se z toho trochu vzpamatuji a přestane všechno bolet, tak příjde na řadu fotovoltaika. Chráničky protáhnu v trapézu v hřebeni... Jen jsem se chtěl připomenout, že se neflákáme a myslím to vážně

Mám jeden poznatek a zároveň i dotaz. Teď jak je hezky, tak panely dávají krásně 3-4kW.. ale stoupá mi zároveň spotřeba ze sítě. Když je PV pole vypnuté. tak mám na každé fázi odběr cca 1A, ale když FV pole zapnu a naskáče tam z PV panelů cca 3kW, tak mi na fází L3 stoupne odběr, alespoň dle Eastronu až na 11kW - viz obrázek. Vůbec tomu nerozumím, proč se tak dějě, poradil by někdo? Já tam tedy vidím 11A a ne 11kW. Proudy neřeš, ty se nepodaří dostat na 0A, protože jalovina a harmonické. Řeš pouze činný výkon.

Pylony co jsem mel na zkoušku jsem vrátil a objednal sem 2x https://www.taratech.cz/lfp-baterie-s-b ... kiTUn5XJ-0 přijdou začátkem května, tak uvidíme, jak se to bude chovat. Od dodavatele jsem dostal několik datasheetu a ujištění, že se jedná opravdu o velmi kvalitní battery pack. Nabídka se zdá dobrá. Velmi by mne zajímalo, jak to bude vypadat a ve skutečnosti fungovat. Nabádám k opatrnosti. Firma je mladá, doménu má od ledna, stránky horkou jehlou, nedodělané, kontakty žádné pevné, sídlo v paneláku, jiná provozovna žádná, ... Majitel domény a 95% majitel firmy figuruje podle rejstříků v dalších 34 společnostech, z toho jich je dost v likvidaci. Přeji mladým a podnikavým úspěch, ale tohle ve mně moc důvěry nebudí. Buď opatrný.

V logoch distribúcie vidím jalový odber a jalovú dodávku.. doteraz som to tam nemal objavilo sa to nedávno... viď graf Jalový odber sa začína od 6:15 ráno a končí okolo 19:45 je tak max do 200W a jalová dodávka max do 80W Prečo?

video z dronu https://www.youtube.com/watch?v=BOd-5zDNvLQ Vše moc hezké.

Jeste dodam: garaz je hned vedle aleje 15m stromu. Kontrukce garaze je same drevo. Existuje varianta zakopani zemniciho pasku, ktery bych spojil jak s konstrukci panelu, tak s prepetovkou u panelu? To se těžko vymyslí, chtělo by to nějaký nákres. Já budu například pro zemnění konstrukce panelů na domě extra přidělávat další svod, který potom v zemi protáhnu až k vedlejšímu stávajícímu svodu, kde je oba spojím. Jde o to aby i ten nový svod měl vyhovující zemní odpor, pokud se bude dělat revize bleskosvodů. A zem přepětovek v garáži připojím na extra kabel, který chci vyvést ven a spojit se stávajícím svodem těsně nad zemí.

Tak dneska přišla hračka aktivního balanceru z Číny a tak se o víkendu asi mrknu znovu k aku. Vybral jsem nakonec "firmu" heltec, protože to alespoň vypadalo ne úplně čínsky a třeba tam bude trochu kontrola kvality. Tak pak kdyžtak napíšu, jak se snaží. Tu samou od stejného dodavatele jsem dneska zapojoval. Druhá mi jede už cca půl roku a trochu rozhozené baterky 100 Ah (li-ion) při sestavování za pár hodin krásně srovnala. Původní přelévačka taky z ali se trápila 3 dny a bez většího efektu...

Taky bych to uzemnil ideálně mimo dům, rozhodně bych to netahal 50m CYA až do domu. Na té garáži je pak otázka, jestli pod střechou či v blízkosti labelů od panelů, ještě než "vlezou" do svodiče není nějaký rozvod elektriky, železné nosníky apod. aby si blesk nepřeskočil sem...apod., to by byla potřeba i pořádná ochrana i v rozvaděči v domě. Aby to odnesla maximálně jen garáž, ale ne barák. Neni tam nic takoveho.

Jeste dodam: garaz je hned vedle aleje 15m stromu. Kontrukce garaze je same drevo. Existuje varianta zakopani zemniciho pasku, ktery bych spojil jak s konstrukci panelu, tak s prepetovkou u panelu?

Jistěže je možnost mazání/editace vlastních příspěvků dvojsečná, ale měla by i jiné výhody: Mohl bych v původní příspěvek "trochuwiki charakteru" (viewtopic.php?f=23&t=6004&p=143161#p143161) po čase na základě připomínek a zkušeností upravit, s upozorněním, že jde o update/novou verzi, a nikoli postovat příspěvek nový (http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f ... 80#p143237), který by už ovšem potřeboval upravit znova...

Já si zase myslím, že příspěvek by neměl být editovatelný, jakmile už není poslední a někdo na něj reagoval. Mě osobně o pravopis a věci s tím spojené vůbec nejde. Vždy ocením technický přínos, před písmenkovými nedostatky, pokud je pochopitelný smysl. Znám to z více fór, přijde hlava chytrá otevřená, je ochotná se podělit o věci šikovný, ale písemný projev má rezervy, tak se na něj sesypou všichni češtináři (ze kterých nikdy nic nevypadlo) a je po hlavě otevřené. Obávám se, že pravidla pro editaci by byli složitý jak parní stroj, proto bych needitoval. Aspoň si každý rozmyslí, co napíše. Nedokážete napsam, myslel jsem si A, ale změnil jsem názor, myslím si B? No a pokud se vyskytne někdo, z koho neustále padaj nesmysli, dostane banána.

Prodáno, možno smazat

Pani ,ale tu nejde o to ,že sa niekto na fóre pomýlil, to sa stane a aj keď niekto podripne tak v rámci srandy. Ale toto je komerčne predávaný pristroj za nekresťanské peniaze. A tam takéto chybičky krásy nemajú čo hľadať. Darmo sa admin pohoršuje.

Tak dneska přišla hračka aktivního balanceru z Číny a tak se o víkendu asi mrknu znovu k aku. Vybral jsem nakonec "firmu" heltec, protože to alespoň vypadalo ne úplně čínsky a třeba tam bude trochu kontrola kvality. Tak pak kdyžtak napíšu, jak se snaží. Další přírůstek do systému je nová klima, kterou se podařilo tento měsíc profinancovat a tak konečně budeme moc pálit přebytečné výkony doma do tepla/chladu na což se těším převelice. Byl to celkem porod vybrat slušnou firmu v okolí a hlavně jsem si vymyslel, že chci podstavec z žuly a na ní jsem čekal 14dní a pak zjistil, že ty bloky nejsou moc na onemanshow. Pomocí krabic z kartonů, palety a polistyrenu jsem to z auta na místo nakonec dostal a výsledek za to rozhodně stojí.

To těsnění čeká mě na střeše pergoly.Krokve maj 4,5m tak musím vzít ty 2,25m nakonec jich potřebuji 24Ks. Menší by mi tam zbytečně zatékalo.

Zbyla mi jedna úplně nová, nerozbalená baterie Pylontech US3000C. Cena 32.807 s DPH. Doklad od plátce DPH. Pošlu kdekoli do ČR (po dohodě i do SR). Doprava v ČR cca 199,- Kč. Nebo osobní odběr na Praze-východ.

Tiež som za to aby autor príspevku mal možnosť svoje posty upraviť, a aby to bolo spravodlivé, mala by sa uchovávať aj pôvodná verzia príspevku(skrytá), ak by si ju niekto chcel rozkliknut. Upozornenie na chybu ostatnými by ale malo byť cez SZ a nie do vlákna, ale to je už o každom z nás...

Jsem pro časově neomezenou opravu příspěvků zvláště ve vlastním založeném vlákně (tématu), ale jen opravy chyb nebo doplnění a upřesnění, bez změny významu příspěvku. Případně uložení a možnost zobrazení předchozích verzí? Možná by stálo i za zvážení aby tvůrce některých témat (vláken) si je nějakým způsobem sám moderoval a udržoval si je, jestli je to možné.

Osobně jsem si vědom svých gramatických slabin. To že mě na to někdo upozorní a někoho to snad i pobouří, tak beru jako součást života. Snad alespoň někdy informace je cennější, než tvar a gramatika. Každý umí něco, ale pokud přijde začátečník a začne popisovat výkon panelů v KW a ne v kWp, tak je celkem jasné, že potřebuje nasměrovat na popis jednotek, aby si uvědomil, co která znamená před další diskuzí. PS: Nekonečná věta, ale nějak mi to jinak nešlo. Osobně mi fórum s gramatickými chybami nevadí, není to ani bible, ani učebnice a pokud to autora pobuřuje, tak ať si to víc kontroluje.

video z dronu https://www.youtube.com/watch?v=BOd-5zDNvLQ

No takový luxusní místo tam nemám. Zadní sedačka je na kolejnicích, přední sedačky jsou otočné.. Box je z překližky a bude to ve skříni z překližky. Tloušťka co dům dal. Ještě uvažuju to tam dát bez bedny - ušetřil bych místo. Ono tam nakonec není dost místa, takže vedle baterky bude asi jen BMS. Měnič půjde do skřínky u stropu (plánuju ho používat opravdu příležitostně, takže bude vyndavací na konektoru XT90 a bude provozovaný jen s otevřenýma dvířkama). MPPT půjde asi zpátky na stěnu hliníkové bedny s chlazením pro ledničku a síťovou nabíječku dám asi na místo originální síťové nabíjekčky. Ještě je to v procesu. Každopádně díky za podněty, proto sem ty fotky dávám.

Nechci se zapojovat do flame, jen upozorňuji, že zpětnou změnou příspěvku po delší době se velice snadno přeruší kontinuita celého vlákna/změní smysl/další příspěvky se stanou nesmyslnými/chybnými či nadbytečnými atd. to umí nadělat také dost zmatku.

Naprosto souhlasím s Kybosem. Možnost editace vlastního příspěvku po dobu půl hodiny je dost málo. A konkrétně ty kWh a kW se tu dost často pletou a opakují. Ten kdo potom nezná úplné souvislosti, tak mu ten příspěvek nedává smysl a rozvíjí zbytečnou debatu. Je to jako by jsi pletl km a km/h, taky jsou to podobné jednotky, ale vyjadřují něco naprosto jiného. Když napíšeš jel jsem 120km, nebo 120km/h, tak je to dost podobné, ale je to přeci dost rozdíl. To není žádné buzerování, ani machrování. Měl jsem pocit, že to tu je technické fórum, tak bychom se měli i technicky alespoň trochu správně vyjadřovat.

Taky bych to uzemnil ideálně mimo dům, rozhodně bych to netahal 50m CYA až do domu. Na té garáži je pak otázka, jestli pod střechou či v blízkosti labelů od panelů, ještě než "vlezou" do svodiče není nějaký rozvod elektriky, železné nosníky apod. aby si blesk nepřeskočil sem...apod., to by byla potřeba i pořádná ochrana i v rozvaděči v domě. Aby to odnesla maximálně jen garáž, ale ne barák.

Akurátna inštalačná krabica sa obvykle hľadá ťažko, o priestor treba vskutku bojovať. Že to máš z horľavého dreva, by som ani tak neriešil, v aute môže horieť kadečo. Ale je to dosť masívna preglejka a tá priečka bude asi zbytočná. Okolo regulátora, nabíjačky aj meniča by mal byť voľný a vzdušný priestor kvôli chladeniu. Toto sa mi fakt nepáči, skús hľadať iné riešenie. Skús pre inšpiráciu pozrieť sem : viewtopic.php?f=13&t=2639#p45250 Dal som menič aj regulátor voľne prístupný a v podstate k nohám. Mal som spočiatku obavy, či to niekto nevykopne. ale je to v pohode. Len treba upratať vodiče, aby sa nedopatrením niečím nenabúrali.

Bez zkušeností mi to jde pomalu, ale nějak postupuju. Místa je tam jak v hodinkách, ale nějak se to tam snad nacpe.

Prijde mi to jako psuti nekterymi zdejsimi vytecniky zcela zbytecne za to ze se nekdo uklepne a misto kWh napise kW i kdyz z kontextu je cela vec zcela jasna. Ale proc si nerypnout, ze jo. Vzdyt to je nejlepsi a tim mnoho dosahneme. Lide budicek... uz je cas vstavat.... Mýliti se je lidské. Každý se může zmýlit, ale jen hlupák na své chybě trvá. Tohle fórum, díky zásahu admina z diskutujících ty hlupáky dělá. Když jej čte někdo s odstupem času, vypadá to jako by pisatelé příspěvků na svých chybách trvali. Je to dáno tím, že timeout možnosti editace příspěvku byl adminem zkrácen na půl hodiny, což je doba, za kterou se většinou nestihne provést korektura do správného stavu, pokud si chyby nevšimne pisatel ihned po zveřejnění příspěvku. Ale třeba je to adminův cíl a chce mít fórum plné chyb. Já bych se ale přimlouval za prodloužení možnosti editace alespoň na týden, což je podle mého mínění doba, za kterou si chyby může někdo všimnout a pisatele upozornit, když už si toho pisatel nevšimne sám. Časový limit jednoho týdne by mohl stačit i na ochranu, pro kterou byl tento limit zaváděn, aby pisatelé v návalu emocí po sobě nemazali celou svou stopu na fóru a fórum by se tím stávalo nepřehledným a špatně čitelným. Pokud by se doba možnosti editace prodloužila, dostal by i karelkylian možnost upravit chybu ve svém příspěvku http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=125&t=7097#p146570 a fórum by získalo na věrohodnosti a serióznosti. Já osobně budu velmi rád, pokud mne na chyby, které jsem v mých příspěvcích přehlédnul, někdo z čitatelů upozorní a velmi rád je opravím, budu-li k tomu mít možnost a rozhodně to nebudu považovat za rýpání.

Ad 2. ta zem PE 6mm2 je tažená z hlavního rozvaděče, z kterého je provedena ostatní elektroinstalace po domě? Ano, přesně tak. Ad 2. Snažil bych se to zemnění od přepětovek v garáži táhnout extra a když už spojovat se zemněním domu, tak někde mimo dům, těsně u zemnícího vedení. Až budu táhnout DC vedení od panelů, mohl bych tam tu 16 hodit k tomu. a) po cestě bude relativně mělce zemnící pásek (není pod základy, ale vedle) b) nebo dát na zemnící lištu Co je lepší varianta?

Sice to tady nějak umřelo, ale podělím se, kdyby to někdo náhodou řešil... - měl sem prohozené dvě fáze a zfázováno doleva. Zjistil sem to až když jsem si postupně vyzkratoval multimetrem jednotlivé vodiče a na sloupku zjistil, že z hodin mi jde jiné barevné pořadí kabelů než z hlavního jističe. Jakmile jsem to sfázoval správně, už to krásně vyrovnávalo na 0. Zároveň jsem rovnou pořídil pořádnou vadasku a zfázoval to všechno doprava. Pylony co jsem mel na zkoušku jsem vrátil a objednal sem 2x https://www.taratech.cz/lfp-baterie-s-b ... kiTUn5XJ-0 přijdou začátkem května, tak uvidíme, jak se to bude chovat. Od dodavatele jsem dostal několik datasheetu a ujištění, že se jedná opravdu o velmi kvalitní battery pack.

Ad 2. ta zem PE 6mm2 je tažená z hlavního rozvaděče, z kterého je provedena ostatní elektroinstalace po domě? Snažil bych se to zemnění od přepětovek v garáži táhnout extra a když už spojovat se zemněním domu, tak někde mimo dům, těsně u zemnícího vedení.

To se ale týká jejich interního IT systému. To s portálem si myslím nesouvisí.

Tak uklepnout se může každý, o tom žádná. Ale než to jde ven, měl by se výrobek výrobek zkontrolovat a taková do očí bijící věc opravit. Chápu, že absolventy humanitních a sociálně experimentálních oborů to nechává v klidu, ale v technice by měla platit nějaká přesnost vyjadřování. Nemám nic proti domácí výrobě, pro sebe mám ubastlené kde co, ale s vědomím, že za případné škody si nesu odpovědnost sám. Toto zařízení se ale připojuje do sítě, mělo by projít zkušebnou, mít CE a prohlášení o shodě.

jen pár poznatků co mám od mistra kodl69....svodič T1+T2 25kVa co nejblíže k panelům. Uzemnění přes CYA 16. Na druhém konci vedení (50m) Svodič T2...CYA 16. Více rad si ale netroufám...já řeším plechovou střechu s hromosvodem. Tam to je trochu jinak. A nebo postavit pořádný stožár hromosvodu vedle garáže, tak 10m vysoký a pořádné uzemnění do země

PREDANÝ - Soluowill NP1200-24... ostatné je ešte k dispozícii

Mě by spíš trápilo že uvedená 2% přesnosti měření jsou až 1V.Takže ten displej je tam v podstatě na dvě věci, když je nastavení nutné tak jako tak udělat za pomoci multimetru.Stav ZAP/VYP by vyřešila ledka.A za ty peníze lze v klidu pořídit LOGO! které má výstupy čtyři a zvládne toho násobně více, dokonce plnohodnotný dálkový přístup.Nejsem z oboru ale s těmi rýpaly ohledně jednotek souhlasím.Je to věc přesnosti a za chvíli bychom mohli kapacitu udávat v kočkoskocích které by zase někdo zaměňoval s kočkodřímotem, což je jasná jednotka výkonu. Je to stejné jako dnešní noviny plné hrubek.Všichni chápeme sdělení, ale jazyk dostává zabrat.V podání profesionálů by bylo na místě držet se pravidel, jinak se vracíme k malbám v jeskyni.

Aha. Tak to abych s tím svým "soukromým portálem v PLC" raději pohnul... m

ano

Zdravím, je to jeste aktuální?

Ahoj, chci osadit střechu garážového přístřešku panely. Potřebuji vědět, jak co nejlépe a smysluplně (a levně) provést ochrany. Fakta: - v garáži je elektroinstalace spojená přes podružný rozvaděč s hlavním rozvaděčem v domě. - ochrana mezi domem a garáží je pouze proudová přes jistič 6kA. - panely na garáži by byly v sériovém vysokonapěťovém stringu s DC jištěním (gR) a přepěťová ochrana T1T2. Poté 50 m oddělené vedení do měniče. - střecha garáže je falcovaný plech. - měnič je z AC strany chráněn T2 přepěťovkou Otázky: 1. Jak uzemnit konstrukci a střechu bez bleskosvodu? 2. Pokud bude přepěťovka v garáži, je k pospojování k dispozici pouze 6 mm2 PE. 3. Nebo přepěťovka až v domě? 4. Nebo udělat bleskosvod na garáži a udělat to standardně (a tím i chránit lépe dům?) 5. Nebo garáž nechat být a místo LPS investovat do jiskřiště a ochrany před rozvaděčem?

Včera večer po setmění pečení chleba :-/ + Na panelech nyní leží sníh = Dnes 6:26 ráno přepnutí na DS . Při mém přístupu "nabíjej pouze ze slunce" to vypadá na použití stále přichystané metly. Podle toho, jak jsou "dole" baterie rozhozené, je pro mé packy nyní napětí pro připojení na DS 49.6V tak akorát (?) - a hlídat: Daly BMS jen minibalancují a nebalancují při vybíjení, takže to vypadá na přidání "normálních" balancerů (asi á la kybos, tj. "ali cívkové"). Až přidělám lepší logování, bude také zajímavé měřit, kolik vlastně procent nominální kapacity baterií mohu využít, zatím to vypadá podle měření SOC BSP (které bylo včera na 100%, tj. zkalibrované) někde kolem 60% . Další důvod přidat balancery. Ladím také první verzi ovládání Studerů, je to sice méně chytré než přes portál, ale zato bez portálu . Budou tam tlačítka pro nejužitečnější funkce typu "připoj DS nabíječ", "vypni VT" a podobně:

Daly BMS má určitou řekněme vlastnost, na kterou mne upozorňoval Mikel (který sám nabízí jinou značku ): balancování se u Daly neděje při vybíjení (viz např. http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?t ... 82#p146682 kde "0000" v okénku u "Balancování" znamená, že se nebalancuje momentálně žádný článek).

Díky moc, pánové, teď vyrážím z domova, ale budu sledovat / vyzkouším. Tak brin asi nejpřesněji udeřil hřebíček na hlavičku: vnitřní odpory obou packů se při nižším napětí prohodí - momentálně dává mnohem více proudu Catl. SOC je btw zcela mimo (dáno i tím, že jeden pack byl dobíjen samostatně).

Ahoj, ty dva si tedy vezmu. víc SZ.

Hezky podvecer. Ano jdou. Ja pouzivam pro zapojeni do serie ty jws300-15 na 30V+.

Co by si si objednal tentokrat a povazujes za nutnost, bluetooth, UART ci 485? Už jsem psal: Bluetooth jsem napoprvé u Daly nerozchodil a nechal být, mělo by být ale řešitelné novým fw, viz odkaz ve vlákně výše. S Daly pracuji tak, že ji přes UART připojím k PC a provedu úvodní nastavení, zálohu konfiguračních parametrů, ověření, že vypíná (odpojím např. jeden drátek z baterie) a podobně. Pro běžný provoz ji mám připojenou přes RS-485 k PLC, takže v mé případě se využije UART (interface UART-UAB) a 485 (jen konektor s drátkem). Přitom kabel "UART-USB" nechávám povalovat u BMS, abych ho měl v případě potřeby hned pro připojení k PC k dispozici, pokud by bylo třeba. Jinak samozřejmě, BMS má smysl právě pro jednotlivé packy baterií zvlášť. U Daly RS-485 zapojení umožňuje jednoduché připojení více packů na jedno interface, jak jsem popisoval výše, bez nějakého dodatečného hardware. Diky za info, takze vsetky protokoly okrem CAN busu. Potrebujem si najst najlacnejsiu potrebnu konfiguraciu lebo sa mi to 6x predrazi, ked potrebujem kupit 6ks Kupim 80A na skusku vyskladam jeden pack a uvidim co dalej. Dakujem

Toto http://www.pmec.cz/data/pear01_04.pdf ste pozerali? Dano, ten clanok poznam a koresponduje s tym co som uverejnil o tlmivkach pre LF menice. Toroidy z materialu 26 nie su velmi vhodne, sendust (alebo KOOL Mu) je vhodnejsi. Skusam seriove radenie dvoch tlmiviek sendust+vf material a zda sa, ze to funguje. Nieco podobne ma, myslim, kybos vo svojom menici. Jedine co sa asi dost zmenilo je cena materialov. Cinania vyrabaju sendust celkom masivne a jeho cena je niekde aj na urovni mat 26.

Je to zcela unikátní zařízení u kterého se udává spotřeba v milivoltech, to ospravedlňuje jakoukoli cenu. Takze pouze chybny potisk kde nekdo misto W napsal V muze byt problemem s vnimanim ceny, i kdyz zarizeni muze fungovat fakticky naprosto v poho a byt k uzitku? Aha, tak az tak dukladne jsem to nezkoumal. Tak to pak asi pro nektere ok. Prijde mi to jako psuti nekterymi zdejsimi vytecniky zcela zbytecne za to ze se nekdo uklepne a misto kWh napise kW i kdyz z kontextu je cela vec zcela jasna. Ale proc si nerypnout, ze jo. Vzdyt to je nejlepsi a tim mnoho dosahneme. Lide budicek... uz je cas vstavat....

ono je hodně důležité vědět co je tam za články. Spousta čínských malovýrobců si už bastlí pytlíky sama.

To nevadí , niektorí sme pochopili. Inak dosť mi to pripomína termostaty Protronic. Tie sú taktiež vizorovo "na kolene robené" za špičkové ceny

No je to necelých 8,5 hektaru...

Je to zcela unikátní zařízení u kterého se udává spotřeba v milivoltech, to ospravedlňuje jakoukoli cenu.

To je přeci jedno ne? To tebe nemusí zajímat. Uděláš předobjednávku a pokud se bude lišit, tak tě osloví zda chceš, nebo ne. Pokud ne, tak nevezmeš. Ono jde o to jestli to za tu cenu vůbec stojí.

95€ ???????????? To dakto predava aj celu elektrareň k tomu,abo čo. Veď to je už jaka zlodejina. Cela elektrarna za 2470,- CZK jako jo ? Fakt ? Nemam s inzeratem nic spolecneho ale tohle jsem nejak teda nepochopil.

Pokus o vytazovanie na zaklade napatia baterie. https://dom.bazos.sk/inzerat/123614178/ ... ltaike.php 95€ ???????????? To dakto predava aj celu elektrareň k tomu,abo čo. Veď to je už jaka zlodejina.

Je to v podstate monitorovacie napäťové relé akurát s displejom... Pokiaľ nepotrebujete displej tak takéto relé stojí od cca 36€

Pokial tam chces pripojit iba BMS, tak tie vystupky stacit budu, ak pouzijes makku spajku na hlinik, tusim to je Sn70Zn a nejaku pajkovaciu kvapalinu, ta bude obsahovat kyselinu, takze potom riadne ocistit.

Pokus o vytazovanie na zaklade napatia baterie. https://dom.bazos.sk/inzerat/123614178/ ... ltaike.php

Tak nato rovno zabudni, ze ti obycajna pajka bude drzat na hliniku tak ako na medi. Existuju makke spajky na hlinik SnZn, ale ak to ma byt prudovy spoj, tak je to nepouzitelne, presne preto sa to zvara laserom. Este by bola moznost pouzit tvrdu spajku na hlinik, ale tam treba vyssiu teplotu 400-450°C, ale to skor teplom znicis clanok ako sa ti to podari zaletovat. Do vyvodu sa neda vyvrtat diera a narezat zavit ? (Podobne ako pri SAMSUNG SDI clankoch) Musim nas tym pouvazovat, ale naozaj netusim kolko tam je materialu a skuska pokus omyl je pre mna neprijatelna. Dakujem za postrehy. Akurat ma napadlo jednoduche riesenie za pouzitia krokodilov na tie vystupky ked odstranim integrovamu BMS.

Tak nato rovno zabudni, ze ti obycajna pajka bude drzat na hliniku tak ako na medi. Existuju makke spajky na hlinik SnZn, ale ak to ma byt prudovy spoj, tak je to nepouzitelne, presne preto sa to zvara laserom. Este by bola moznost pouzit tvrdu spajku na hlinik, ale tam treba vyssiu teplotu 400-450°C, ale to skor teplom znicis clanok ako sa ti to podari zaletovat. Do vyvodu sa neda vyvrtat diera a narezat zavit ? (Podobne ako pri SAMSUNG SDI clankoch)

Prodám MPP Solar PIP 3024MSXE. Zakoupený 12/2020. Vyzkoušený. Cena 11000,- Kč https://www.fve-mp.cz/eshop/p/kombinova ... e-10004-66

No, pájení na hliníku tahle cínem asi ne. Pojistky jsem zatím nedával, ale od věci nejsou. Přesnost měření napětí neovlivní.

neviem si predstavit ako by som prichytil jednotlive kable ku clankom. Já to udělal takto: viewtopic.php?f=23&t=6004&start=300#p144185 Ovšem pojistka na každý drátek by být i měla. Dakujem tiez mam podobnu starozitnost doma a mohlo by to fungovat i na hliniku ked to fungovalo na medi. Dorabal si i istenie kazdeho drotiku? lebo urcite to neprida na presnosti merania a ked to neriesi vyrobca BMS za ucelom ochrany svojho zariadenia, tak si asi mysli ze je to OK bez istenia.

neviem si predstavit ako by som prichytil jednotlive kable ku clankom. Já to udělal takto: viewtopic.php?f=23&t=6004&start=300#p144185 Ovšem pojistka na každý drátek by být i měla.

Na hliník asi nic nepřipájíš tak, aby to bylo k něčemu. Buď závit a očko, nebo lisovat, nýtovat, atd. Dalo by se přivařit bodově, ale na to nebudeš asi vybavený. Udělej fotku, jak vypadá baterka a uvidíme. Aj som si myslel, ze to nebude take jednoduche, fotka je o 4 prispevky vyssie. Zeby som konecne nasiel vyuzitie bodovacky od Matessa

Na hliník asi nic nepřipájíš tak, aby to bylo k něčemu. Buď závit a očko, nebo lisovat, nýtovat, atd. Dalo by se přivařit bodově, ale na to nebudeš asi vybavený. Udělej fotku, jak vypadá baterka a uvidíme.

V inom vlakne mi uz marsal pomaha s jeho skusenostami s BMS, ale aby toho nebolo malo, neviem si predstavit ako by som prichytil jednotlive kable ku clankom. Mam ich skusit na ten hlinikovy bus bar prispajkovat, alebo daky iny napad? Rezanie zavitov asi nie je najstasnejsie riesenie ani tam nie je na to dostatocna hrubka materialu.

Já tomu taratechu nevěřím. Ta cena s DPH je v podstatě s nulovým ziskem po zaplacení cla a DPH, možná dokonce lehce do záporu. Našel jsem si ceny tohodle verku na Alibabě, ten konkrétní model. Je možné, že si vyjednali nějakou lepší cenu.

Prodáno, inzerát není aktuální.

Co by si si objednal tentokrat a povazujes za nutnost, bluetooth, UART ci 485? Už jsem psal: Bluetooth jsem napoprvé u Daly nerozchodil a nechal být, mělo by být ale řešitelné novým fw, viz odkaz ve vlákně výše. S Daly pracuji tak, že ji přes UART připojím k PC a provedu úvodní nastavení, zálohu konfiguračních parametrů, ověření, že vypíná (odpojím např. jeden drátek z baterie) a podobně. Pro běžný provoz ji mám připojenou přes RS-485 k PLC, takže v mé případě se využije UART (interface UART-UAB) a 485 (jen konektor s drátkem). Přitom kabel "UART-USB" nechávám povalovat u BMS, abych ho měl v případě potřeby hned pro připojení k PC k dispozici, pokud by bylo třeba. Jinak samozřejmě, BMS má smysl právě pro jednotlivé packy baterií zvlášť. U Daly RS-485 zapojení umožňuje jednoduché připojení více packů na jedno interface, jak jsem popisoval výše, bez nějakého dodatečného hardware.

Dakujem pani za pripomienky z praxe, ktore mne chybaju a tym ovplyvnuju rozhodovaci proces Dnes som si tak spal a prepadla ma myslienka, ze ja vlastne ani nepotrebujem 14S BMS 300A, pretoze nemam taku bateriu Pre dosiahnutie 14S musim zapojit seriovo 2 paky 2P6S a z tretieho 2P2S aby som sa dostal na 14S konfiguraciu a tym padom zlozene packy zapojit na zbernicu paralelne. Tymto pocinom by som potreboval 6ks BMS lebo budem mat tolko zlozenych packov. Asi by bolo jednoduchsie nedavat tam BMS, len monitorovat napatie a teplotu na jednotlivych zlozenych packoch . A čím by jsi to chtěl měřit, to napětí a teplotu? Myslím, že v tvojem případě by bylo dobré mít právě BMS ke každému packu 2P14S a přes tu BMS to připojit na tu sběrnici. Nepotřebuješ potom třeba BMS na tak velký proud, ale to napětí jednotlivých článků by jsi měřit měl a něco by se mělo konat, pokud to nebude v pořádku. Nebo je varianta to přeskládat jak xP14S a jednu BMS. Nevím kolik máš článků, proto si za x dosaď vhodné číslo. Mam 168 clankov v 14 packoch, ktore by som musel prerobit co bol prvotny plan, ale uz teraz sa mi do toho nechce, lebo je to ho proste vela. Ano tiez som nad tym tak uvazoval, ze by na kazdy pack stacila 60A BMS a v pripade vypadku jednej paralelnej vetvy sa nic nedeje (neodpali AXPERTov), cize by to bolo lepsie i na udrzbu ... Takze uz sa len sustredit na 60-100A BMS 14S ktore maju daky vystup na monitoring, lebo prepinat bluetooth na 6BMS za ucelom monitoringu ma urcite velmi rychlo prejde, ak samozrejme nebude problem s bluetooth modulmi ako to bolo u lacnejsich BMS.

Dakujem pani za pripomienky z praxe, ktore mne chybaju a tym ovplyvnuju rozhodovaci proces Dnes som si tak spal a prepadla ma myslienka, ze ja vlastne ani nepotrebujem 14S BMS 300A, pretoze nemam taku bateriu Pre dosiahnutie 14S musim zapojit seriovo 2 paky 2P6S a z tretieho 2P2S aby som sa dostal na 14S konfiguraciu a tym padom zlozene packy zapojit na zbernicu paralelne. Tymto pocinom by som potreboval 6ks BMS lebo budem mat tolko zlozenych packov. Asi by bolo jednoduchsie nedavat tam BMS, len monitorovat napatie a teplotu na jednotlivych zlozenych packoch . A čím by jsi to chtěl měřit, to napětí a teplotu? Myslím, že v tvojem případě by bylo dobré mít právě BMS ke každému packu 2P14S a přes tu BMS to připojit na tu sběrnici. Nepotřebuješ potom třeba BMS na tak velký proud, ale to napětí jednotlivých článků by jsi měřit měl a něco by se mělo konat, pokud to nebude v pořádku. Nebo je varianta to přeskládat jak xP14S a jednu BMS. Nevím kolik máš článků, proto si za x dosaď vhodné číslo.

Rezervováno.

Já mám taky sestřih 9/11, v zimě 13/17, ale ta paní co se mnou bydlí, trápí fén celkem pravidelně. A nejsi jediný, kdo tenhle problém s hf měničem a nesymetrickou zátěží zaznamenal. Dá se to vyřešit ale tak, že zapojíš zároveň větší ohmickou zátěž, třeba boiler, a ten nedovolí té nesymetrii vzniknout...

Dakujem pani za pripomienky z praxe, ktore mne chybaju a tym ovplyvnuju rozhodovaci proces Dnes som si tak spal a prepadla ma myslienka, ze ja vlastne ani nepotrebujem 14S BMS 300A, pretoze nemam taku bateriu Pre dosiahnutie 14S musim zapojit seriovo 2 paky 2P6S a z tretieho 2P2S aby som sa dostal na 14S konfiguraciu a tym padom zlozene packy zapojit na zbernicu paralelne. Tymto pocinom by som potreboval 6ks BMS lebo budem mat tolko zlozenych packov. Asi by bolo jednoduchsie nedavat tam BMS, len monitorovat napatie a teplotu na jednotlivych zlozenych packoch .

Všechny Panely odebrány .

fén s I. stupněm přes diodu je moje obvyklá testovací zátěž pro LF měniče, a nemají s tím žádnej problém, to jsou ty výhody HF měniče. Föhn na nic nepotřebuju (jsem na ježka), no a místo Krupse jsem pořídil Juru, ten to nedělá. Výkřik do tmy typu "...LF měniče, a nemají s tím žádný problém... " poněkud připomíná tvrzení nejmenovaného politika o tom, že zná spoustu lidí, kteří se chtějí nechat očkovat sputnikem. Abych uvedl informaci o GW a problémem s fénem s diodou na pravou míru, dodávám, že jsem ho zaznamenol jednou po více než 20min. provozu fénu Rowenta 1600W. A toho Krupse klidně zapůjčím.

ja jsem bral variantu BMS16T 300A. Z vyroby je to na dodany shunt nakalibrovane tak neni potreba nic menit. Ja mam ale jeste BMV700. Prislo mi zbytecne tam mit teda jeste dalsi, takze jsem napojil na shunt od BMV a tim padem musel provest kalibraci. (v menu pred tim varuji, ze jestli nemas vybaveni tak to nemas spoustet) Nejprve jsem si nadaval ze jsem to "posr.l", ze jsem mel radeji zapojit i dodanej shunt a mit tam teda dva... Ale pak se to povedlo. Musi se to nakalibrovat vse najednou a neopustit menu kalibrace. Tzn, na 3 kroky. 1) kalibrace nuloveho proudu, 2) kalibrace proudu nabijeni, 3) kalibrace proudu vybijeni Pak to sedi dobre a shoduje se s udajem ktere ukazuje BMV700. bluetooth mi opravdu netrapi. kdyz uz bych se chtel podivat, tak diky BT k tomu budu muset stejne jit a to uz se muzu podivat rovnou na ten display dulezite je ze to ma rs232. Pak to lze cist napr pomoci raspberry a zkouknout odkudkoliv, treba z mobilu na web strance. na Axpertu mam take BT ale ze bych ho nejak pouzival se vubec rict neda. Pri instalaci menice jsem to zkousel, ale vzdalenost BT je tragicka a stejne tam neslo nastavit vse.

Prosim ta, pozeram na 300A verziu a pisu, ze nabijanie je len 150A. Ked tam napojim 2x Axperta po 80A a 1x 60A MPPT nabijac, tak som na dvojnasobku nabijacej kapacity BMS. Vyzera to nezrealizovatelne, ci zbytocne prehanam a mozem to tak zapojit ? Nu, pokud by se měly naplnit proudy, o kterých píšeš, uvažoval bych o BMS s vyššími nominálními proudy (V případě Daly namátkou https://www.aliexpress.com/item/1005001803913333.html) Ja mohu doporucit Chargery BMS. Uz dorazila, je zapojena a spokojenost. Sice nema bluetooth ale vycitani hodnot (napeti clanku, proudy, vnitrni odpor kazdeho clanku atd.) lze kablikem... a nebo pak sledovat na displayi ktery je s tim dodavan pro zobrazovani udaju a nastaveni. Ma balancovaci proud 1.2A. https://www.aliexpress.com/item/32977318118.html Dakujem za postreh, ale videl som na nu negativnu recenziu (kalibracia nabijacieho/vybijacieho prudu), tak som ju vylucil so shopping listu, ale mozno nepravom. Ide i o online monitoring, co telefon s Teamviewrom zabezpeci.

Prosim ta, pozeram na 300A verziu a pisu, ze nabijanie je len 150A. Ked tam napojim 2x Axperta po 80A a 1x 60A MPPT nabijac, tak som na dvojnasobku nabijacej kapacity BMS. Vyzera to nezrealizovatelne, ci zbytocne prehanam a mozem to tak zapojit ? Nu, pokud by se měly naplnit proudy, o kterých píšeš, uvažoval bych o BMS s vyššími nominálními proudy (V případě Daly namátkou https://www.aliexpress.com/item/1005001803913333.html) Ja mohu doporucit Chargery BMS. Uz dorazila, je zapojena a spokojenost. Sice nema bluetooth ale vycitani hodnot (napeti clanku, proudy, vnitrni odpor kazdeho clanku atd.) lze kablikem... a nebo pak sledovat na displayi ktery je s tim dodavan pro zobrazovani udaju a nastaveni. Ma balancovaci proud 1.2A. https://www.aliexpress.com/item/32977318118.html

Prosim ta, pozeram na 300A verziu a pisu, ze nabijanie je len 150A. Ked tam napojim 2x Axperta po 80A a 1x 60A MPPT nabijac, tak som na dvojnasobku nabijacej kapacity BMS. Vyzera to nezrealizovatelne, ci zbytocne prehanam a mozem to tak zapojit ? Nu, pokud by se měly naplnit proudy, o kterých píšeš, uvažoval bych o BMS s vyššími nominálními proudy (V případě Daly namátkou https://www.aliexpress.com/item/1005001803913333.html) moje nabijacie su maximalne, ktore mozno nikdy nenastanu, tak ako Daly uvadza ich maximalne prietokove, ktore by asi nikdy nemali nastat, ale jeden nikdy nevie, hlavne pokial by system presiel upgreidom, aby toho netrebalo az tolko menit. Co by si si objednal tentokrat a povazujes za nutnost, bluetooth, UART ci 485?

Prosim ta, pozeram na 300A verziu a pisu, ze nabijanie je len 150A. Ked tam napojim 2x Axperta po 80A a 1x 60A MPPT nabijac, tak som na dvojnasobku nabijacej kapacity BMS. Vyzera to nezrealizovatelne, ci zbytocne prehanam a mozem to tak zapojit ? Nu, pokud by se měly naplnit proudy, o kterých píšeš, uvažoval bych o BMS s vyššími nominálními proudy (V případě Daly namátkou https://www.aliexpress.com/item/1005001803913333.html)

https://www.taratech.cz/lfp-baterie-s-b ... KqYX84D8_Y

aha, to psal někdo jiny o te střeše na pergolu, těsnit mezi sebou panely na střeše. mě dodali co jsem chtěl i když jsem nebral paletu. dokonce mi dali ještě slevu. nemají asi zajem kuli tomu blbemu rozmeru. moc širokej.. na montaž jsou lepší užší delší.. můj nazor..

fén s I. stupněm přes diodu je moje obvyklá testovací zátěž pro LF měniče, a nemají s tím žádnej problém, to jsou ty výhody HF měniče.

"tesnit" ? co mam tesnit? pisal som ...neochotny su, len paleta udajne iny ani nemaju zaujem. Kto by ale mal ked tam daju 35ks... Vsetci beru 2.1-2.2 450w

hoj trošku mimo tema. jak to budeš těsnit ? a skoušel jsi tam zavolat ? oni mají často i panely které nejsou vubec v eshopu. skus tam napsat nebo zavolat co potřebuješ. i množství se dá domluvit, i když je tam napsana paleta.

Osobní odběr na trase Hodonín x Žďár nad Sázavou. 1) MPPT solární regulátor Victron Energy SmartSolar 100/15, kupovaný 12/2020, používaný 2 měsíce. Cena 3000kc. 2) 2ks Trakční (GEL) baterie GOOWEI ENERGY OTL26-12, 26Ah, 12V, stáří cca 4 a 8 měsíců. Prakticky nepoužité. 1000kc/ks 3) Autobaterie BOSCH S5 013, 100Ah, 12V v perfektním stavu, vyrobena 10/2019. Cena 1750kc. Zbytek cena dohodou: 4) DD05CRTA 2 in 1 Boost Charger Module & DC DC Step Up Converter DC 2.5V 3V 3.3V 3.7V to 4.2V 5V Charging board 5) 2x 5V 2.1A Solar Mobile Power Bank Charger Module Lithium Battery Charging Board Boost Step Up For 18650/Lithium Polymer Battery 6) 2x DC 6V-40V To 5V 3A Double USB Charge DC-DC Step-down Converter Module 7) 2 páry MC 4 konektorů 8) 2x 12V Battery Low Voltage Cut off Automatic Switch Recovery Protection Board Module Undervoltage Switch Module Charging Controller 9) 3S 12.6V 100A w/Balance Li-ion Lithium BMS PCB Protection Board 10) Ochranný obvod a balancér pro 3 Li-Ion články 18650, proud do 8A

Update: 2x elektromer - po cca 8€ merač kapacity batérie s Hall senzorom - cca 16€ Menič napätia CARSPA DC/AC 24V 600W čistý sínus - cca 50€ Menič napätia Soluowill NP1200-24, 1200W, 24V DC, čistý sínus - veľmi málo používaný len pre vyťažovanie do bojlera 500+500W - cca 90€

Takze neco mas na back-upu, zbytek na ac vystupu, ktery odepnes? Nepremyslel jsi o prepinaci back up/grid/menic off - abys nemusel nic prepojovat? Pak by stacilo jen vyresit, aby to po nabiti baterek slo do vody.

Taková zajímavast, které jsem si dříve nevšiml. V režimu ostrov (možná je to tak i v jinejch režimech), když není kam cpát energii, zatlumuje GW jeden string (ten slabší) až k nule, ten druhej, víc osvícenej, jede naplno a teprve když aní z něj to není kam dávat, zatlumuje GW ten druhej. A obráceně, když pak stoupá odběr, přidává ten silnější do maxima a pak teprve přidává na tom méně osvíceném. Žil jsem v domění, že si to GW reguluje proporcionálně na obou.

Toto http://www.pmec.cz/data/pear01_04.pdf ste pozerali?

EG8010 - 20khz PWM, je to v datasheetu . 210A tlumivka z číny - opět čínský koeficient, 100A bych tomu snad věřil. S materiálem mám podobný zkušenosti, modrý toroudy jsou na tohle asi nejlepší. Ještě jsem kdysi v PJ zkoušel nějakej nf ferit, tam to fungovalo tak, že naprázdno to mělo poměrně velkou indukčnost i při pár závitech, a při větší zátěži se to přesytilo tak, že se to projevovalo pomalu jako vzduchová cívka To dagus: u lanku cya nejsou ty žíly od sebe izolovaný, tj je to vlastně jeden drát. Kdežto 50x1mm2 z lakovanýho drátu je 50x1mm2, a sin efekt funguje víceméně "pro každej drát zvlášť" - ale to je dost zjednodušený, další co to zhoršuje je proximity efect - vzájemné působení polí sousedících vodičů, magnetické pole jádra... O skin efektu a proximity je něco třeba tady https://www.dataforth.com/catalog/pdf/t ... rrents.pdf Technickej problém u mnohovodičovýho vinutí je to, aby se dráty střídaly, tj ne že jeden je celou dýku uprostřed vinutí a jinej celou délu na povrchu, a zároveň aby se z toho ta civka dala namotat, a zároveň aby byly všechny přibližně stejně dlouhý.... Pro první a třetí podmínku by nejlíp vyhovovalo něco jako pomlázka, kde se vodiče střídají, ale zase by se to nedalo rozumně ohnout kolem jádra...

Toto je moj experimentalny trafak 300VA s tlmivkami 100uH material sundust a 4uH material 2. Na obrazku su vsetky testovane toroidy. Modry a cierny sundust daval podobne a najlepsie vysledky. Zlty ring (material 26) sa prehrieval podstatne viac ako modry a cierny sundust. Konstrukcia jedneho typu tlmiviek pre menice LF je vidiet v ponuke https://www.aliexpress.com/item/3281938 ... 5392%23851 a na prilozenom obrazku kde je tlmivka na 210A. Ak ma niekto vhodne pristroje (ja nemam) bolo by dobre zmerat kmitocet na ktorom pracuje PWM v EG8010. Podla nepriamych naznakov usudzujem, ze EG8010 pracuje na kmitocte kde skin efekt nie je az tak vyrazny a nie su potrebne drasticke upravy vinuti trafaka a tlmiviek. Tlmivky maju zachytit vyssie harmonicke pulzu. A skinefekt na ich vinutiach tejto cinnosti moze napomoct. A ked sa zachytia vyssie harmonicke pulzu na tlmivkach - tak trafak znesie aj klasicku konstrukciu a klasicke vinutia. Mozno:) Takto vypada sinusovka z experimentalneho menica 300VA pri zatazi cca 70%. Menic je vyladeny tak ako najlepsie viem. Sinusovka je (snad:) temer idealna (lepsia ako som zvykol vidat v diskuziach australskych for) a bez zakmitov.

Moc děkuji za nabídku, mám spřízněného "mrazíka" tak nevím jak bude xichtit na mnou dodanou Ale urřitě Tvou nabídku využiji, už jen proto abych zjistil jak moc je spřízněný

Vyber něco u Daikinu coby se ti líbilo a pošli mi todo SZ. Pošlu ti cenu, která tě určitě příjemně překvapí.

Jasný chápu. Poohlídnu se i po Daikinu, ale nemám neomezený rozpočet a jsou citelně dražší Toshiba se mi do toho vměstnává líp a šunt to dle mne taky není. U Toshiby si můžu dovolit jejich nejvýš postavené produkty u Daikinu ne No a navíc mám v záloze primitivnější ovládání pokud s něčím sofistikovanějším pohořím. Každopádně díky za informace

Toshibu neznám detailně. Vždy se snažím kupovat to nej (je s tím pak nejmíň starostí) a to je v případě klímatizací Daikin. Navštívil jsem v minulosti oba jejich závody zde v ČR (Plzeň i Brno) a nemůžu proti nim říct půl slova. Technologicky jsou na špici a podle toho co jsem viděl ve vývoji, tak budou i nadále. Jako příjemný bonus pro mně je, že na výrobky Daikin mám super nákupní ceny.

Děkuji za vyčerpávající odpověď.

batérie SDI predané

Takto může vypadat tlumivka s potlačeným skinefetem.

můžeš ještě napsat jak máš nastavené nabíjení? Tvůj nabíječ je stvořen pro nabíjení LiFe? Nebo to máš ošetřené Bms? Pro nabíjení úložiště používám solární nabíječe Tristar nebo síťový nabíječ Delta. Oba typy nabíječů byly původně určeny pro nabíjení olova ale jejich variabilita nastavení je umožňuje využít i pro úložiště se smíšenými technologiemi ukládání energie (olovo AGM + LiFePO). Vyrovnávací nabíjení mám nastaveno na 54,54 V. Ale je to trochu složitější, jelikož mám v úložišti pět stringů baterií, každý je jiného stáří a trochu jiné technologie, musím hlídat ty nejohroženější články a to jsou nejstarší ojeté Winstony, které už mají nejen rozdílné kapacity ale i rozdílné velikosti samovybíjení. Proto jsou na nich nasazeny dva odlišné systémy BMS. Jeden z nich jsou klasické lineární paliče nastavené napevno na 3,4 V, které jsou umístěné na společném chladiči. Na tomto chladiči jsou umístěny také termistory nabíječů, které původně měly hlídat teplotu baterií. Prostřednictvím těchto termistorů ovlivňuji výstupní napětí nabíječů Tristar formou vhodného nastavení strmosti teplotní konstanty. Funguje to tak, že když dojde k ohřevu společného chladiče, tak nabíječe Tristar sníží nabíjecí napětí a tím se uzavírá smyčka zpětné vazby. Vhodným nastavením strmosti teplotní závislosti se tak omezí teplota chladiče na cca 60°C. Tato regulace funguje analogově a spojitě. Jelikož jsou všechny stringy úložiště na jednom společném DC busu, tak se ostatní stringy přizpůsobují tomu nejhoršímu (s největším rozptylem parametrů článků). Kromě BMS, který má každý string vlastní, omezují nabíjecí proud v konečné fázi nabíjení ještě dva vytěžovače s různými prahovými úrovněmi (cca 53,6 V). Třífázový síťový nabíječ Delta má letní nastavení EQ=54,4 V ABS=53,6 V FLOAT=53,3 V. Delta se spouští pouze v režimu nízkého tarifu pokud je předpověď zataženo a je SOC pod 30%, nebo pokud má běžet vytápění tepelnými čerpadly a je SOC pod cca 50% (korekce ručně dle skutečného počasí). V zimě jsou nastavení síťového nabíječe na jiných úrovních (je preferováno plné úložiště). Regulace síťového nabíječe funguje diskrétně a kromě sledování napětí sleduje i výstupní proud, síťové napájení a teploty nabíjecích jednotek na jednotlivých fázích. Nabíječ je redundantní a sleduje opotřebení jednotlivých modulů a připojuje je do provozu tak, aby docházelo k správnému rozložení výkonu i z hlediska jejich oprotřebení. Nastavení nabíječe umožňuje upravit časování nabíjení a určení způsobu a podmínek přechodu mezi jednotlivými fázemi nabíjení.

Chápu dobře, že vezmeš 55x drát smaltovaný stočíš ho k sobě, slepíš a pak 18x obtočíš kolem jádra? To mi zní stejně jako těch 150dratků v lanu CYa 70mm2, jen s menší přesností. Nebo uděláš 55 samostatných 18ti otoček z té 1.2ky a až na výstupu je spojíš? Když to teď čtu, tak je fakt, že u pulzních zdrojů jsem si všiml jakéhosi spojování vodičů s menším průřezem. Ne že bych se do něčeho takového někdy pouštěl, jen mě to zajímalo z akademického hlediska. Zkušenost mám takřka nula, jen odebírání závitů ze sekundáru toroidu pro snížení AC napětí, ale to je proti této debatě nic. Ale ne že by mě to nebavilo číst a vidět kam až u někoho tento koníček sahá.

ještě k posměšku ohledně skin efektu na 25kHz: není to taková sranda, jak si leckdo myslí: https://www.roboterm.cz/home/kalkulator-hloubky-vniku - 25kHz, měď, 0.41mm - potom všechny dráty tlustší než 1mm už jsou tímhle jevem ovlivněny, a drát s průřezem 50-70mm2 dokonce poměrně hodně. Hlavní problém se skin efektem není v trafu, ale v tlumivce, ta by měla být nekompromisně navinutá "vf lankem" složeným z max. lakovaných 1mm vodičů. Viz moje nedávný fotky měniče při zatížení. Vzhledem k tomu, že mám objednaný trafo jenom s primárním vinutím (sekudár prej celkem 18 závitů) tak si na tom dál záležet, a těch 55 paralelních drátů průměru 1.2mm na délce cca 10m tou akumulátorovkou stočím dohromady a pak ručně znásilním do trafa. Určitě to bude lepší, než použít CYa 70mm2. A ano, tohle jsou průřezy zvící distribučního transformátoru pro malou vesnici

co tyto? https://www.getrading.eu/fvpanely/kusov ... 562-p.html Jako musím to pořešit taky rychle moc velke "2250 x 1048 x 35 mm"

Díky, principiálně to chápu, ale to je tak vše... Prostě to jde. Já se dívám spíš po Toshibě, ale tento princip by tam mohl taky být použitelný. Je tak?

Mám firmware 414 (GW10K-ET a 7.1kW Pylontech Fore H2). Trápí mne trvalý odběr v jedné z fází, tedy na 2 dodávám a z jedné vždy beru (cca 50-150W i více). To samozřejmě zaznamenává 4Q el.měr a za celý den odeberu až 10kW i když se snažím regulovat přetoky (dosud jsem je blbec reguloval podle součtu). Sice už jsem zaznamenal vzácné okamžiky, kdy mám přetok ve všech 3 fázích, zkoušel jsem na ně regulovat ale nic to nenahřeje protože se to děje až od 1kW přetoku výše a krátkodobě. Jedu v General režimu který pravděpodobně kvůli tomuto stavu opustím a začnu situaci řešit jinak. Ono je hezké sledovat malé číslo v součtu odběru/přebytku na fázích, jak to ukazuje SEMS ale skutečnost dle měsíční fakturace je odlišná. Chybu v zapojení nikde nemám. Otázka je na firmware? Dělá to každému nebo je to vada firmware? Napadlo mne, že minusové číslo může být vlastní spotřeba a nedá se toho zbavit. Asymetrii mám zapnutou ale přelévá se to dost podivně i při celkem stabilním odběru a za jasného počasí. Přesně tohle teď řeším. Řeknu ti k tomu svoje poznatky. Měřím svým měřícím modulem. Baterie Pylontech H48050. Firmware 040413. 1. Přetoky na všech fázích jsou vzácné, jak říkáš. 2. Z jedné fáze měnič neustále bere. Dle situace plus mínus 300 W. 3. Do dalších dvou fází to měnič strká. Tzn. není výroba, nejsou baterie, není odběr: L1 -300,L2 130,L3 130. 4. Fáze ze které je odběr se střídá. 5. Ještě mě čeká dlouhodobější detailní měření. Ale už teď vím, že to bude třeba 3-6 kWh za den. 6. Naštěstí u mě, většinu z těch přetoku do jiných fází zachytí wattrouter do bojleru. 7. Na stejné instalaci jsem měl gw5k-ET a ten to nedělal (ten měl zase spotřebu vysokou pořád) 8. Vytáčí mne, když se baterie nabíjejí, výroba je větší než zátěž a vidím ty záporné čísla. 9. Sems statistiky jsou pro nás bohužel z hlediska celkové výroby a spotřeby zavádějící vzhledem k měření po fázích. 10. U toho gw5k-ET byl problém, že PV master kecal ohledně výkonů. Řešil jsem měřící cívky atp. V tomto je tehle měnič přesnější. 11. Osobně si myslím, že by to chování by mělo jít upravit softwarově. I na dálku, přes čínana v německu. Zatím se do toho nepouštím. Zde náhodně vybírám včerejšek. Přetoky ve 3 fázích jsou vzácné a přesto na ně reguluji ohřev vody abych současně nebral ze sítě. Ale přicházím tak o spousty energie co nespotřebuji. Takže se mi nepodařilo naplno ohřát bojler a akumulační nádrž ani v den kdy měla výroba 31kWh. Je celkem problém ohřát vodu jenom z přetoků co jsou na 3 fázích. Během nabíjení aku nebývají všechny 3 fáze v dodávce a tak ještě čekám na energii co se nevejde do aku a začne přetékat ven. Chce to více panelů, mám jen JV stranu a JZ tomu pomůže. Jinak když je nabito a výroba z panelů končí, tak odpínám jistič pro napájení střídače a přecházím na ostrov. V tu chvíli nedodávám a spotřeba klesne na jednotky až desítky Wattů. Nemám ještě vše na UPS straně, jinak by tam mohla být 0W. Když se aku vybije, zapnu jistič. Chystám se, že to udělám automaticky stykačem podle úrovně baterie abych nešel do poruchy. Ráno už se aku nabíjí ... až se nabije, tak přetoky ve 3f řídím ohřev vody a po skončení výroby přepínám na ostrov a pořád dokola. Výhoda je, že elektroměr už se tolik "netočí" a baterka vydrží přes noc o něco déle. Za asi 5dnů jsem zprůměroval hodnoty tím odpojováním jsem denně na 3,5kW odběru a 4kW dodávce. Ale když jsem reguloval podle součtu, měl jsem denní odběr přes 10kW. Takže rozhodně úspěch. Firmware ještě neřeším, chci dál testovat. Nevýhoda je pak hlídání 3,3kW na fázi a to asi budu muset také řešit a to přepojováním některé zátěže z UPS na GRID (asi sporák a deska). Pokud je odpojen přívod střídače, tak co není na UPS a je tedy na gridu tak zde se už nepodílí výroba panelů na spotřebě a beru energii ze sítě. OSTROV mi nyní dává čím dál větší smysl a to znamená přidat panely a baterku. Pak už to bude zase celé jinak a nezbyde než řešit poměr proudů směrujících do nabíjení a zbytek do vody. Nastěstí to jde celkem lehce, protože data v PLC mám. A tak rozhodující bude aktuální teplota vody

jdou zapojit dva tyto zdroje jako nabíjení 48V baterie - tedy v sériovém zapojení?

Já plánuji Daikin s WiFi modulem a řízením pomocí http příkazů. Akorát já to budu řešit přes Loxone. Reference na toto řešení mám kladné.

Díky za shrnutí. Nejvíc člověka naštve, když dostane něco jiného než čekal. Když s těmi nedostatky dopředu počítá, tak mu to až tak nemusí vadit. Nezbývá než doufat, že s novými dalšími aktualizacemi FW se neobjeví další mouchy co původně nebyly. Trochu mě mrzí, že GW podminuje záruku střídače použitím doporučených aku, tím pádem padá nějaký bastl na bázi Mikelových článků, ledaže by se podařilo při komunikaci nasimulovat přítomnost Pylonů

Přesně tak

2ks techto zdroju na prodej cena 1000Kc / Ks zasilkovna 65Kc.

Par kusu na prodej cca 3-4ks Podminky a cena 900 stale stejna.

Ahoj JJ do serie je pouzivam na 30+

Dobrý den. Potřeboval bych poradit ve věci s níž nemám nejmenší zkušenost Omlouvám se pokud se nebudu vyjadřovat dostatečně odborně, ale moc o této problematice nevím. Budu se snažit popsat principy tak jak dokážu.... Chci pořídit klimatizaci a náramně by se mi líbilo ji ovládat PLC Siemens LOGO! řady 0BA7 a to v rozsahu zapnout/vypnout, ale hlavně zadat cílovou teplotu a nejlépe přepínat rychlost ventilátoru. To hlavně kvůli klidu v noci i za cenu nižšího výkonu. Zatím se dívám po Daikin jež umí EIB-KNX. Taky k LOGO se dá použít rozšiřující modul EIB-KNX. Nemám však páru jestli je to takto schopné spolupracovat Druhá varianta je klima Toshiba, ta se stejně jak Daikin dá ovládat přes wifi a aplikaci v chytrákovi. Stejně tak novější LOGO 0BA8 umí spolupracovat. Tak mně napadá jestli by to šlo přes wifi řešit. Přiznávám se, že jsem ani nelašoval po netu, bo si nejsu jistý, že bych nalezené informace byl schopný "dát do hromady" S LOGO si poradím, jede mi jich 6 na síti jako domácí automatizace kde čeho, mimo jiné FV ale toto je na mne moc... Budu moc rád za každé nasměrování, zkušenost či eventuální fyzickou pomoc. Díky.

Měnič má svoje mouchy, ale zatím funguje bez jedinýho zaváhání ("už to bude rok ...). Nepochybuju o tom, že jsou lepší měniče, ale s tím jsem do toho šel. Bylo by možno uvést ty mouchy G10K ET? Pomohlo by mi to v rozhodování jestli použít Solax nebo GW. Se Solaxem má dobré zkušenosti Tom. Zkušenosti s tímhle měničem jsou tu roztroušené v různých vláknech. Když shrnu trable, tak - v režimu "OnGrid" neuhlídá 100% přetoky (budiž, to zatím asi žádnej střídač) - v režimu "OnGrid" majitele (dle mne oprávněně) rozčiluje, že si střídač vypomáhá z baterek, i když by asi nemusel (přetok do gridu dotovanej baterkama, byť malej, je fakt k nasrání) - výrobce to asi řeší, jsou různé verze fw a každá se projevuje trochu jinak, já to nemužu posoudit, protože jedu ostrov - některý spotřebiče ho shazujou do restartu (není jich moc), typicky fén/horkovzduška s omezením výkonu diodou, kávovar Krups (s tím se podle mne dá žít a nelze to vyloučit skoro u žádnýho střídače) - já to řešil zvláštním okruhem mimo střídač - každej string se chová trochu jinak, ověřeno u 2 ks (nastartuje se za jiných podmínek) - projevuje se pouze v zimě po ránu za nízkýho osvětlení Co se týká výhod - funguje - asymetri v ostrovním režimu zvládá opravdu dobře, v OnGrid režimu nemohu posoudit - dá se celkem přetížit - dají se z něj docela pohodlně dostat data (v lokální síti) pro automatizaci (já používám HomeAssistant) - refresh 20s - po základním nastavení (celkem jednoduchej proces) je samosprašnej a bezúdržbovej (to považuju za samozřejmost a v současný době to asi splňuje skoro každej střídač)

díky za odpověď. Takže ten drátek na páčce není to hlavní co aktivuje, hlavní aktivaci dělá ten kolík do boku, jehož pohyb se přenáší ze strojku do strojku?

Ne všechny jističe a hlavní vypínače mají shození cívkou pomocí páčky i spoušťového mechanismu a to i jednoho výrobce, u mne Eaton. Používám to stejně jak si myslím, že to má být použito. Nemyslím, že by stringy mělo cenu jistit a protože hlavní vypínače jsou dražší, tak jsem použil B25A. Nemám momentálně ze stringu víc jak 15A a napětí do 130VDC což dávají naprosto v pohodě (vyzkoušeno za plného proudu i napětí). Plánuji vyšší proudy a tam hodlám použít hlavní vypínače. Na propojení stačí u páček nerez svařovací drát průměr 2mm, a i když je o malinko menší (origo je tuším 2,1mm) tak je vše v pohodě. Toto je ale spíš kvůli nahození. Vypnutí spoušťovým mechanismem vyžaduje minimum síly a je u Eatonu pomocí kolíků průměr 1mm což jsem řešil opět nerez svařovacím drátem. Stačí naštípat kousky patřičné délky. Jedna cívka mi shazuje 17 jističů a to naprosto suverénně, jen tipuji, že ani dvojnásobek by nebyl problém. Edit: Ten kolík na boku se nepootáčí, ale zatlačí na mechanismus v v dalším jističi. U Eatonu je to zde a OEZ to má obdobně.

Já mám tento a jsem spokojen https://m.aliexpress.com/item/100500153 ... .jpg_.webp Testoval jsem na burtech a skutecne,kdyz jsem zvysil napeti na 1s tak se zacalo zvysovat i na 16s

cívka shodí jističů klidně deset. Akorát musí být propojena nejen páčka, ale i spoušťovej mechanizmus, viz návod na instalaci cívky. spojky spoušťovejch mechanizmů se dají snadno vykuchat z třífázovejch jističů, že by se daly samostatně koupit, nevím. https://www.oez.cz/zbozi-prilohy/114775 ... _SV-LT.pdf To je taková ta tyčka na boku strojku? To se při aktivaci vysune nebo otočí - tyčka nebo hřídelka?

Zatim nejsem moc spokojen s timto je to asi to stejné skoro nic to nedělá napětí na članku musi byt 3,8V aby zacala svitit příslušná Led...testoval jsem to raději na starych akku abych si nové nepoškodil nějakým čínským nesmyslem.Navic si myslim,že by to chtelo balancovat už u napětí 3,3-3,4V ty clanky se potom poměrně dost rozjižději.

co tyto? https://www.getrading.eu/fvpanely/kusov ... 562-p.html Jako musím to pořešit taky rychle

můžeš ještě napsat jak máš nastavené nabíjení? Tvůj nabíječ je stvořen pro nabíjení LiFe? Nebo to máš ošetřené Bms?

Měnič má svoje mouchy, ale zatím funguje bez jedinýho zaváhání ("už to bude rok ...). Nepochybuju o tom, že jsou lepší měniče, ale s tím jsem do toho šel. Bylo by možno uvést ty mouchy G10K ET? Pomohlo by mi to v rozhodování jestli použít Solax nebo GW. Se Solaxem má dobré zkušenosti Tom.

Kolik mají ty amorfy štítkově dohromady? 7kWh není moc, já bez kloudného vytěžování jsem už udělal 10kWh za den s 3.4kWp poly a to podle mě ještě pořádná část zůstala na střeše, protože baterka byla plná kolem oběda a klimatizace bude až příští týden a nejžravější spotřebič mám zatím kávovar a ono u třetího kafe za hodinu tě už ani neuspokojí že je ze slunce zadarmo .

Prikladám foto výroby za včerajšok, okolo 15tej sa trocha zatiahlo tak to kúsok padlo. Inak zatial je maximum čo dokážem za deň vyrobiť +- tých 7kwh ako je vidno.

Je to líné a nenabíjí to víc než 18A ... občas si to změní na 7A. Nabijeni je Ok. Jeden kostka/modul je 37Ah, nabiji .5C=18A, takže docela šetrně. Na 7A to spadne na posledních 5% nebo při vyšší teplotě - taky OK.

Prave tie 2.1-2.2m su Vacsinou vykon 450w a toto je 1.86 a ma 440m. Ostatne 400w su 1.75 takze o 10cm dlzky ma +10% vykon na viac a usetrim tak 2-3 panely plochy. Potrebujem niekoho kto s rozhodne teraz nie kto bude dalsi polrok zozmylat

Ty, které jsou uvedeny odkazu výše jsem zkoušel jako první. Fungovaly, ale byly poněkud nestabilní. Poblikávaly i v době, kdy k tomu nebyl důvod, jelikož články byly srovnané. Nyní jsem je nahradil podobným modelem od jiného obchodníka https://www.aliexpress.com/item/4000790255916.html?spm=a2g0s.9042311.0.0.49cf4c4dPamBY7. Tyto se jeví jako výrazně stabilnější a ani nebliknou, když k tomu není důvod. Možná jsem měl v prvním kole jen smůlu na špatný kus ze špatné várky. Blikaly totiž jen v provedení 9S. V provedení 16S jsou stabilní i kusy z první várky. Na první pohled bez podrobnějšího zkoumání se zdá, že balancéry objednané v druhé várce mají rozměrnější indukčnosti. Ale reálné parametry jsem neměřil a demontáž a měření indukčností jsem neprováděl. Obě provedení mají stejný konektor a jsou zaměnitelné 1:1 jen zasunutím do konektoru. Rozměry plošného spoje mají drobné odlišnosti.

pro porovnani ze dneska. Nesymetricka ohmicka zatez (trva cca 30min), baterie vybita, 8:00 zatazeno, GW8-ET, FW 614. a ze vcerejska podival sem se i na statistiku SEMSu a data portalu CEZu za brezen. Docela to sedi, koupil jsem o cca 25kWh (spotreba celkem 570kWh) vice a poslal ven o 4kWh vice nez zobrazuje SEMs. Takze chyba cca 5% na spotrebe, cca 12% na vyrobe. to neni az tak spatne.

Sháním něco takového na zastřešení pergoly.Doufám že s tím nebude nějaký problém od stavebního úřadu.Zatím by mi stačilo 12Ks ale nevím ještě tu delku lepší by bylo tak 210-220cm.

Osobně věřím, že delší životnost budou mít tlumivky ve srovnání s kapacitory ve funkci akumulačního prvku. Tabulková životnost superkapacitoru je kolem jednoho milionu cyklů v ideálních podmínkách a to se mi jeví jako velmi krátká doba na to aby to vůbec mělo smysl instalovat. Kromě toho je klidový proud tlumivkových přelévačů energie řádově menší než kapacitních. Ostatní parametry jsou srovnatelné (udaná velikost balančního proudu, startovací diference pro zahájení balancování). Proto jsem zvolil tento balancér https://www.aliexpress.com/item/33002903687.html?spm=a2g0o.productlist.0.0.301d1602ONucJM&algo_pvid=5a2fa818-65cf-4dd4-bae2-cb61c578eea4&algo_expid=5a2fa818-65cf-4dd4-bae2-cb61c578eea4-6&btsid=2100bddf16142676348367317eebed&ws_ab_test=searchweb0_0,searchweb201602_,searchweb201603_ Prosímtě jak jsi spokojen s timto balancerem na Mikelovych článcích?

Doporučuju pro HF HV střídač vytvořit samostatný vlákno, tohle je trochu zamíchání hrušek s jabkama...

Díky za pohled z reálné praxe. Vážím si toho, že mi na moje "tupé" otázky odpovídáš a máš s náma trpělivost a až přijede přepínač, tak ho vklidu použiji. Díky.

Ahoj, Nechcel by niekto tieto panely https://shop.iftech.cz/monokrystalicke- ... y-ram.html ? Maju dobry vykon na rozmer (mam limit miesta na strechce a 2.1m+ su moc) Výška: 1868 mm Šířka: 1134 mm Hloubka: 30 mm Min odber je 35ks a ja potrebujem tak 20-22ks cca. Nikde inde ich neviem najst Pripadne tip kde ich kupit? Dik!

Já vím co znamená 4kvadrantový střídač. Ten může být jak jednofázový tak 3 fázový a nevěděl jsem jaký máš v plánu. Tak to nevím jak chceš udělat galvanické oddělení bez trafa aby jsi mohl vše jedním pólem spojit s N (PEN).

ok takze standby... 1. Vies aj zmerat kolko zere ked ide dom v noci z baterii nejaka bezna prevadzka povedzme 300-400w, kolko si zobere menic aby to cele obsluzil? 2. Nejaky dovod preco si volil GoodWe vs ine menice na trhu? Pripadne po nejakom case celkova spokojnost? Aby som mal nejake porovnanie so Solax (viewtopic.php?f=4&t=6097&p=145470#p145470) Na odhadnutí spotřeby dle bodu 1. sice stále nemám data, ale za posledních 90 dní běžného provozu (ostrov, v případě nedostatku enregie přepnutí na ČEZ, všechny spotřebiče jsou na BackUp výstupech) mám 180 kWh ztráty. Tím je míněno, že na režiji střídače a ztráty z nabíjení/vybíjení 16,8kW pylonů padlo v průměru 3kWh/den. Za tu dobu jsem z 9,3kWp dostal (leden-březen) 1160kWh, takže ztráty jsou cca 15%. Nemusí to bejt uplně přesně, budu to dál sedovat.

"Jozef51" Naprostý souhlas, psal jsem to na začátku i s poděkováním za to že se má sílu tomu věnovat a chuť dělit se a vzdělávat. Rozhodně to je hodno respektu a já to nijak nesnižuji. Jak jsem psal, v principu souhlasím, mít na výběr to co se tu řeší ve většině případů, tak jdu do stejného řešení, i když bych se musel smířit s (pro mě) nevýhodami které má. Rozdíl je v tom, že to mám v hlavě i doma postavené spíš směrem k HV a protože si dokážu takový systém který by mi vyhovoval víc (a byl relativně bezpečný) navrhnout, jen se ptám, jestli jsou tu i další které by to zajímalo. Mimo českou kotlinu se HV baterie celkem začínají používat, a i tu jsou dostupné za zajímavé ceny, viz v bazaru prodávané moduly z i3. Co se řízení frekvence týče, podle popisu v datasheetu jsem nabyl dojmu, že to jde měnit analogově, viz citace: 8.6 Frequency Setting EG8010 has two frequency modes: constant frequency mode and adjustable frequency mode. ... ... In adjustable frequency mode, “10” outputs frequency in range of 0-100Hz and “11” outputs frequency in range of 0-400Hz. Pin FRQADJ adjusts the frequency as shown in figure 8.6a. Pin FRQADJ’s voltage varies from 0-5V, which is corresponding to the fundamental wave output frequency from 0-100Hz or 0-400Hz. This function accompanies with pin VVVF can be used in the single phase frequency transformer system. Každopádně microshift kolem 50Hz by šel udělat výměnou oscilátoru za VCXO a zase se dá ovládat plynule napětím v malém rozsahu kolem 50Hz. Případně s realizací pokusu o HW řešení variabilního posunu frekvence rád pomůžu, pochopil jsem z jeho poznámky, že Kodl69 si se SW rozumí výrazně hůř než s HW, proto jsem dal hint na HW řešení posunu frekvence. Čip podrobně vyzkoušený rozhodně nemám, ale princip jeho funkce znám. "Ja mu fandim a mimo ine je to pre mna aj uzitocne. Je to Jeho cesta." Nevím proč, ale při tomto jsem si vzpomněl na Mandaloriana "tomas" ne 3fázový (i když to jde taky celkem snadno) 4kvadrantový, to znamená, že dokáže pracovat ve všech 4řech kvadrantech, laicky řečeno ze sítě brát, i dodávat. Ano pospojování má výhodu mimo jiné i v tom, že se dají použít amorfní panely, a ne, nevyžaduje to použití trafa, právě naopak jeho nutnost eliminuje, proto ta vysoká účinnost a malá vlastní spotřeba. Má to i jiné výhody. napětí 355V je vybrané protože je to systémové napětí baterie z i3 (kterou mám) ale i jiných. Je samozřejmě možné mít baterii i o výrazně jiném napětí, vnitřní topologie to umožňuje, ale já to nepotřebuji. Je to beztransformátorový měnič, tedy ztráty v jádře nejsou. edit: cívky tam samozřejmě jsou, tak nějaké ztráty tam budou, ale jiné než v transformátoru.

A prosimtě jak se na tenhle přepínač dívá revizní technik? Ty to precijen děláš na profesionální úrovni, tak se ptám. Přijde mi to jako nerevidovatelné, pokud se o to zařízení bude revizní technik zajímat. Teď jsem si našel hezkej blog o vysvětlení pojmu tn-c tn-s tn-c-s. Bylo mi záhadou ta tn-s jak jsi psal že máš za. Ono pokud má měnič ground relay, tak je i za měničem tn-c a pak se může pokračovat v tn-c-s, ale tn-s by to bylo jen pokud by nebylo ground relay a to by byla asi IT síť, pokud by se jelo offgrid ne? Ale tn-s už se z toho asi stát nemůže ne, respektive možná jo bez ground relay a když jede na aku, ale jak se přepne na ds, tak to hned bude tn-c-s ne? Nehaním jen si ujasnuji jak se kdy ten měnič chová, respektive jak se značí ta síť. Pokud bych nepoužil ground relay, tak by ta síť byla na ds a bez ds rozdílná ne? No jsem zvědavej na kamaráda projektanta co mi to bude malovat, jak z toho bude nadšenej https://janhlavaty.cz/2014/12/tn-c-tn-c-s-tn-s/ Ještě se mi nestalo aby nějaký revizní technik chtěl nějaký certifikát na použitý přístroj v rozvaděči. Prostě změří impedanci, izolační stav, zkontroluje krytí z hlediska prostředí, shodu s dokumentací skutečného stavu. Investor rozhoduje o tom co zaplatí, revizního technik řeší hlavně bezpečnost pokud se s investor nedohodne jinak. Například v Temelíně a Dukovanech řeší i seizmickou odolnost rozvaděčů. Certifikáty chtějí někteří investoři u dotovaných projektů aby je předali úředníkem a to většinou jen pro panely, střídače, akumulátory, o tom zbytku nemají přehled ani většinou neví na co to je. Certifikát na vypínač, pojistku atd... ještě nikdo nechtěl. Ono jde požadovat i certifikát ke každému použitému šroubu a matici a i k použité konstrukční oceli že je to opravu ocel, atd... Omlouvám se správně jsem měl napsat TN-C-S. Zemnící relé nepoužívám u TN-C je to nesmysl. PEN ani PE se nesmí rozpojovat. A když si někdo rozpojí N tak u třech fází to také většinou se spotřebiči dopadne velmi špatně.

Prosim ta, pozeram na 300A verziu a pisu, ze nabijanie je len 150A. Ked tam napojim 2x Axperta po 80A a 1x 60A MPPT nabijac, tak som na dvojnasobku nabijacej kapacity BMS. Vyzera to nezrealizovatelne, ci zbytocne prehanam a mozem to tak zapojit ?

No přál bych vám vidět co mají třeba v některých nemocnicích jako přepínače nouzového zdroje, např. žádná mechanická blokace, ale hlavně že na tom mají CE. Zlatý Jotty.

Protože osobně tíhnu spíše k HV (high Voltage), HF (high Frequency) systémům, chystáme se vyrobit vlastního HV HF hybrida a zajímalo by mě, jestli by měl i zde někdo další zájem o takový systém (zatím bez dodávky do sítě - není problém udělat čtyřkvadrantový měnič, problém je v ceně certifikace začínající na cca 300t kč.) 3 fázový? - vše na jednom potenciálu , tedy N vstupu spojený s N výstupu, mínusem baterek, mínusem panelů. K čemu je dobré mít spojené N (PEN) s mínusem akumulátoru a panelů? Mimo amorfy v tom nevidím nic přínosného, ale zbytečnou komplikaci která vyžaduje použití galvanického dodělení - trafa. A tím i zbytečnou ztrátu účinnosti a zvýšení ceny. V beztransformátorových UPSkách ty akumulátory také nejsou spojené s N (PEN). Jestli chceš napětí akumulátoru kolem 355V tak ho stejně musíš zajistit proti dotyku a tedy jestli to bude galvanicky spojené se sítí nebo nebude už je jedno. Ty komerčně prodávané hybridní střídače dokáží pracovat s akumulátory v rozsahu třeba 100-800V. Takže se to zapojuje jako panely do série případně serioparalelně a je to krásně modulární jako panely. Je tam jen jednoduchý obousměrný Buck-Boost měnič bez galvanického oddělení s vysokou účinností. U některých jako třeba Kostal jde zvolit jestli je tam připojený akumulátor nebo panely, takže je jen otázka software jestli je ten MPPT vstup řízen tak aby hledal maximální bod výkonu nebo fungoval jako nabíječ akumulátoru, ale s hlediska hardware je to stejné zařízení takže je tam úspora nákladů a vývoje. - účinnost nad 95% ve všech režimech. s galvanickým oddělením (trafem) v takových malých výkonech je to nereálné zvláště při malé zátěži. Při 10kVA 50Hz budou ztráty jen trafu na prázdno trvale kolem 30W, při zátěži ještě vyšší. Trafo HF to už moc nezlepší. Se podívej jak je Infinisolar 10kW naprázdno nenažraný, potřebuje 150-180W. Toto jsou ztráty na prázdno, tedy převážně v jádře, a neovlivní to ani převod trafa jestli bude 1:1 nebo 1:20.

Vidíš. Pravda. No třeba by ti pan Li-u nějaký papíry i CE poslal kdyby se člověk optal. Je faktem, že Číňan dokáže namalovat ledasco. Dalším faktem je, že na to stejně nebudu mít patřičné oprávnění k tvorbě dokumentace. No v tomto směru mi přijde, že už nikdo si nic nesmí udělat, protože co kdyby. Ano ale i to je řešitelný. Pokud by byly potřebný papíry ať je to jak je to tak to pak už projektant za úplatu zkreslit může. Větší problém aby to bylo naprosto legální vidím v tom co psal kodl. Kdo to vyrobí repektive kdo se upíše na výrobní štítek rozváděče. A vydá oficiální dokumentaci aby to bylo neprůstřelný v případě průseru jakéhokoliv druhu. Kdy vlastně nastrává problém s DIY rozvaděčem? Až to zapálí sousedův barák nebo to někoho zabije. Do té doby není žalobce...

HV řešení má tu výhodu menších proudů. Tam vydím výhodu. Pro velké systémy velké baterky a beztrafový střídače. Každý stavíte něco úpně jinýho. Má tady někdo na fóru DIY HV baterku? Povětšinou jsem viděl 48V právě proto LF měniče a trafostanice

Vidíš. Pravda. No třeba by ti pan Li-u nějaký papíry i CE poslal kdyby se člověk optal. Je faktem, že Číňan dokáže namalovat ledasco. Dalším faktem je, že na to stejně nebudu mít patřičné oprávnění k tvorbě dokumentace. No v tomto směru mi přijde, že už nikdo si nic nesmí udělat, protože co kdyby. Tady nejde o to že by kdyby ale o to abysme se proinvestovali do blahobytu...ale jen některých...

Vidíš. Pravda. No třeba by ti pan Li-u nějaký papíry i CE poslal kdyby se člověk optal. Je faktem, že Číňan dokáže namalovat ledasco. Dalším faktem je, že na to stejně nebudu mít patřičné oprávnění k tvorbě dokumentace. No v tomto směru mi přijde, že už nikdo si nic nesmí udělat, protože co kdyby.

Ide mi o to ze nieco podobne je na ali, akurat ze bez dotykacu a za 540 , a ze tych 5.5kw je uz ozaj dost aj ked sa zopne viacero veci naraz + ma v sebe 100A nabijacku na 5.5kwp panelov, co je tiez super a za ten peniaz. Ide mi o to ze ci mozem do jeho vstupu "na siet" namiesto siete(nemam pripojku) napojit maly victron phoenix 800w, a ked by klesla spotreba napriklad pod 600w(co je asi 90%casu domacnosti, prebol by tento menic na "siet" kde by bol napojeny ten maly victron menic, tym by som usetril nejake watty, kedze ratan ze spotreba naprazdno ma okolo 60w, kdezto victron ma ale 5w.

Toto vlakno povazujem za velmi uzitocne a prinosne. Jeho tema je doma vyrobeny menic a to doma vyrobeny menic u kodla. Rozhodol sa ako sa rozhodol ma system 48V. Ako najvyhodnejsi sa mu javi LF menic a jeho rozhodnutie sa mi zda logicke a odpovedajuce jeho podmienkam. A to chapem znamena asi to, ze moje podmienky pre fotovoltaiku su podobne ako jeho a jeho rozhodnutia su tym padom blizke mojim. Mam dojem, ze otazky a namety e-certika (ale nie iba jeho namety) su zaujimave ale nemali by asi byt v tomto vlakne. Okrem ineho ak chcete pripomienkovat kodla je dobre si nastudovat a hlavne osobne odskusat jednotlive funkcie EG8010. Napriklad To EG80xx se dá nastavit do režimu kdy se mu řídí frekvence externě mám pocit pouhým napětím na jedné noze, pak by ti na sfázování stačil udělat jednoduchý obvod z OZ i bez programátora, až si budeš(/te) chtít hrát... toto nebude fungovat. Riadenie vystupnej frekvencie EG8010 funguje nie linearne ale diskretne v krokoch cca jednotiek Hz. O nafazovanie menica s EG8010 ku sieti cez nativne riadenie frekvencie (cez prislusny pin) sa pokusali na australskych forach a museli skonstatovat, ze touto cestou sa neda ist... pokracovat by sa dalo aj dalej ale znamena to iba dalsie plevenie uzitocneho vlakna. kodlova cesta ku menicu nie je najlahsia a najpohodlnejsia. Ba ani dokonca najlacnejsia. Je vsak najzaujimavejsia a pre mna daleko cennejsia ako kupa, prevadzkovanie a nastavovanie tisiciek aj moznonezmyselnych parametrov nejakeho komercneho menica (samozrejme neodsudzujem ani tuto cestu. Pri nejakych inych podmienkach je cesta tisicok parametrov - ta najoptimalnejsia:). Takze nechajte kodla pracovat, mylit sa, opravovat sa a hladat riesenia - v tomto vlakne. Ja mu fandim a mimo ine je to pre mna aj uzitocne. Je to Jeho cesta.

BMS přišla včera, tak ještě kus překližky a jdu do toho.

Budu stručnější Předně díky za fundovanou konstruktivní oponenturu zkušeného kolegy, Tady jsou odpovědi: "určitě bych v něčem takovým nechtěl vidět vlomenýho amatéra." Ani já ne, naštěstí pro oba, nějaký "skill" mám, mám za sebou několik dekád profesionálního vývoje systémů s nejvyšší třídou bezpečnosti (automotive, railway, aerospace). To jsem nezmínil. "Začnu od FV panelů ve 400V stringu - DC proudový chránič cca v ceně celýho mýho LF měniče" A kam bys ho chtěl dát? Tím že odpojíš panely od měniče svod na panelech zmizí? Jinak ano, uvnitř systému bude mimo jiné snímání proudů HALL snímači a havárie jej odstaví přes BYPASS stykač. "nutné ochrana před NDN, obtížně řešitelná údržba něčeho takovýho" Ano, ochrana NDN je samozřejmost a hrabání se uvnitř za provozu není plánováno jako běžná obsluha. To asi ani u jiných řešení. Baterie má vlastní odpojovač, takže odpojená baterie od systému na svorkách nebude mít napětí. "Pokud dobře čtu, tak to má být něco jako on-line UPS" Ano, podobný princip. "Ohledně LF (na běžném napětí do 120V DC) si dovolím trochu oponovat" účinnost Jedna věc je ztráty v transformátoru, ale zbytek je v obou řešeních podobný. i U LF musíš to trafo budit tranzistory s nějakou PWMkou přece, takže tenhle princip a ztráty jsou v obou řešeních. Jedna z výhod HV HF řešení je ale ve VÝRAZNĚ menších proudech a tím i výrazně menších ztrátách na RDSon. Skin efffect na desítkách kHz? "ELEKTROLYTYCKÉ KONDENZÁTORY - kvízová otázka: jaká je jejich životnost, při zatížení impulsním proudem na hranici (v číně hodně za hranicí) hodnot v datasheetu? Kolik by stály kondenzátory s odpovídajícím impulsním proudem a přepokládanou životností 10000hodin/105°C?" Mám tu NIPPON U36D462P 450V 2200uF, rok výroby 1999, 15 let v provozu 405V impulzní odběr polomůstek 12kHz 3kVA trvalý odběr 2kVA, teplota 64st.C shodou okolností jsem je měřil minulý týden, 1925uF 40mOHM @1kHz. Ony ani ty kondenzátory nejde házet do jednoho pytle. Mimochodem ty kondenzátory jsou potřeba i v tom řešení s EG80xx "Proč by u LF měniče nemohl být jeden vývod zapojen jako N?" Souhlasím, když máš trafo, může být propojený N, ale kdybych chtěl použít EG80xx ne jako LF měnič s trafem za xx tis (pro 10kW), ale jako budič můstku a jen LC filtr ala Axpert, tak je problém v tom střídání polarity po půlvlnách, o rušení které to generuje nemluvě. A s touto variantou (bez trafa) to porovnávám. "Ztráty a účinnost: Co bude lepší?" Právě proto se snažím o řešení s malou spotřebou a zároveň i velkou účinností. A tomu malé napěťové skoky mezi konverzemi a "malé" spínací proudy u HV řešení nahrávají. Určitě se shodneme že se dá snadněji udělat účinnější měnič DC/DC 400V@10A / 300V @13A než třeba 24V @170A / 300V 13A " Já už mám dávno jasno. Znovu napíšu: HF MĚNIČ JE VÝHODNÝ PRO VÝROBCE, NE PRO UŽIVATELE" Je to Váš/tvůj osobní názor, beru, já se s ním do jisté míry i ztotožňuji. Pokud porovnáváme LF s HF nízkonapěťovým systémem se všemi jeho nevýhodami. Což jsou v podstatě jediné možnosti volby většiny uživatelů zde na fóru. Já právě proto, že s tím souhlasím, ale zároveň mi moc nevoní představa soukromé domácí trafostanice, volím HF HV systém, který si myslím, že je nejrozumnější varianta z prostorového i provozního hlediska. Zase můj osobní názor, není třeba se přít o preference kohokoliv z nás. "-nafázování na síť pro možnost plynulého přepnutí stykače při poruše/přetížení. to je taky mým nedostižným cílem, bez vlastního SW kterej nedokážu sám vytvořit..." To EG80xx se dá nastavit do režimu kdy se mu řídí frekvence externě mám pocit pouhým napětím na jedné noze, pak by ti na sfázování stačil udělat jednoduchý obvod z OZ i bez programátora, až si budeš(/te) chtít hrát... Uff, tak nakonec to není až tak stručné

To snad platí jen při koupi jen jednoho kusu a ještě za hotové,při platbě více kusů a na fakturu,kartou,převodem z účtu se zaokrouhluje až celková suma,pokud ne je to lichva....a kartou a z účtu se to nezaokrouhluje vůbec... hmm 16% marze je lichva pri nakupu za 4,32 a prodeji za 5,-? Tak to vy pak asi pracujete za 10,-Kc na hodinu? No nevím ale kvůli pár podložkám nikam nechodím a pokud někdo prodá jen pár podložek za hodinu,tak to opravdu nevím proč by měli mít otevřeno,o to ale nejde,jde o nesmyslné zaokrouhlování tam,kde to není vůbec třeba.Je to asi jako v hospodě,kde chtěli platit každé pivo zvlášt a ani se nanamáhali vracet.Ai dokonce u stolu deset počítal jako když nosí po jednom,to udělal jen jednou a pak se divil,všichni už měli pěkně drobné přesně a začal dělat,že tam nejsme,nijak nešlo o ty drobné ale o princip...rád dám i navíc ale musí to být z mé vůle...ono to začne v malém a pak to jede ve velkém,viz naše slavná vláda...

bezna praxe, nakup 4, prodej 8. uvedomte si, ze se kvuli tem 4 k dost nabehaji. kdyz si toho koupite 1000 ks, je to jina liga...

Díky moc, pánové, teď vyrážím z domova, ale budu sledovat / vyzkouším.

Příklad tohoto typu solární elektrárny lze nalézt u města Jülich v německém Severním Porýní-Vestfálsku. Zařízení se rozkládá na ploše 18 000 čtverečních kilometrů, na které je umístěno více než dva tisíce heliostatů, jež směřují sluneční světlo na centrální 60 metrů vysokou věž. Poněkud pochybuji o velikosti uvedené plochy. Na 18000 čtverečních kilometrů dopadá v poledne kolem 15GW solárního výkonu. 18000 čtverečních kilometrů má kruh o poloměru přibližně 75 km. Pochybuji, že by se na těch 75 km odrazem od zrcadla trefili do věže 60m nad zemí. Už jen zakřivení paprsků vlivem nestejné teploty a tím i hustoty vzduchu při zemském povrchu udělá na takovou vzdálenost větší odchylku. Ani hustota rozložení zrcadel není při takové ploše zrovna příznivá (jedno zrcadlo na 9 kilometrů čtverečních). Osobně si myslím, že chyba vznikla vypuštěním desetinné čárky při překladu a skutečná plocha je tisíckrát menší. Na satelitních mapách jsem tak rozsáhlou stavbu (průměr 150 km) u města Jülich v německém Severním Porýní-Vestfálsku nenašel.

Jak funguje solární elektrárna? (2. díl) Před týdnem jsme přinesli první díl článku Jak funguje solární elektrárna? Dnes budeme pokračovat a společně se podíváme na dva další méně obvyklé způsoby, jak lze sluneční paprsky proměnit na elektrickou energii. Hned v úvodu je vhodné podotknout, že tentokrát to budou poměrně exotické metody. Solární věže Solární věže využívají stovky až tisíce plochých zrcadel (heliostatů), která odrážejí a koncentrují energii slunečních paprsků do přijímače, umístěného ve věžovité konstrukci. Tato metoda je schopna soustředit sluneční světlo až 1500× silněji, než by bylo možné získat pouze z přímého slunečního záření. Příklad tohoto typu solární elektrárny lze nalézt u města Jülich v německém Severním Porýní-Vestfálsku. Zařízení se rozkládá na ploše 18 000 čtverečních kilometrů, na které je umístěno více než dva tisíce heliostatů, jež směřují sluneční světlo na centrální 60 metrů vysokou věž. Americké ministerstvo energetiky ve spolupráci s dalšími společnostmi zabývajícími se elektrickou energií postavilo a provozovalo v 80. a 90. letech minulého století první ukázkovou solární věž poblíž kalifornského města Barstow. V současnosti jsou USA postaveny tři solární věže: elektrárna Ivanpah o výkonu 392 MW na dně vyschlého jezera Ivanpah v Kalifornii, projekt Crescent Dunes o výkonu 110 MW v Nevadě (který aktuálně není v provozu) a 5MW věž Sierra Sun Tower v poušti Mojave v Kalifornii (byl její komerční provoz ukončen, neboť s výjimkou nejslunnějších dnů byl její provoz příliš nákladný). Koncentrovaná sluneční energie se používá k ohřevu vzduchu uvnitř věže, kde teplota dosahuje až 700 stupňů Celsia. Teplo se zachycuje v kotli, který vyrábí páru a pomocí parní turbíny a generátoru se používá k výrobě elektřiny. Kromě vzduchu se využívá k přenosu tepla voda. V současnosti jsou zkoumány a testovány pokročilejší systémy, které budou používat dusičnanové soli. Jejich hlavní výhodou má být lepší schopnost přenosu a akumulace tepla ve srovnání s vodou nebo vzduchem. Právě schopnost akumulace tepelné energie umožňuje systému vyrábět elektřinu i za oblačného počasí nebo v noci. Tento typ solární elektrárny je ideální pro provoz v oblastech s nepříznivými povětrnostními podmínkami. Například v poušti Mojave v Kalifornii bez problémů odolala krupobití a písečným bouřím. Jejich nevýhodou jsou však příliš vysoké provozní náklady. Solární rybníky Posledním typem solární elektrárny, a nutno říci, že opravdu exotickým, je solární rybník či solární vodní nádrž („Solar Pond“). V podstatě se jedná o mělkou nádrž (některé zdroje ji označují jako „bazén“) naplněnou slanou vodou, která zachytává a akumuluje teplo ze slunce. Princip je ve své podstatě jednoduchý: dopadající sluneční paprsky ohřívají dno mělké nádrže. Tím dochází i k ohřevu vody nad povrchem dna a snížení její hustoty. V normálním rybníku nebo vodní nádrži se voda na dně jezírka zahřívá, její hustota klesá a ona proto stoupá k hladině. Z tohoto důvodu je do vody v solárním rybníku postupně přidávána sůl, dokud nedojde k jejímu úplnému nasycení. Úroveň koncentrace soli se tak zvyšuje s hloubkou, čímž se také od povrchu ke dnu zvyšuje hustota a nedochází tak k promíchávání vrstev. Voda s vysokým obsahem soli se tak snadno nemísí s vodou s nízkým obsahem soli, proto proudění probíhá jen v jednotlivých vrstvách, mezi kterými dochází jen k minimálnímu promíchávání. Tento proces koncentruje tepelnou energii a snižuje tepelné ztráty. Tímto postupem vzniká takzvaná tepelná past („thermal trap“). Nakumulovanou energii lze buď přímo použít - například k výrobě elektřiny pomocí turbíny - nebo uložit pro pozdější použití. Kromě výroby elektrické energie ji lze také využít jako zdroj tepla. Voda s vysokým obsahem soli může v průměru dosáhnout až 90 stupňů Celsia, zatímco vrstvy s nízkým obsahem soli udržují teplotu přibližně kolem 30 stupňů Celsia. Horká, slaná může být poté odčerpána a použita k výrobě elektřiny pomocí turbíny. Tento typ elektrárny se používal například v letech 1984 až 1988 v Izraeli v elektrárně Beit HaArava. Další solární rybníky byly vybudovány v Bhuj v Indii (již není v provozu) a v texaském El Pasu. Jak jste viděli v tomto a předchozím díle tohoto článku: solární elektrárny nejsou jen o fotovoltaických panelech. Existuje řada různých způsobů, jak lze sluneční energii využít a transformovat v náš prospěch. Zdroj: interestingengineering.com.

Popisovaná technologie je podle mě na hranici výroby pro firmu, určitě bych v něčem takovým nechtěl vidět vlomenýho amatéra. Vidím množství těžko a tím pádem draze řešitelných problémů. Začnu od FV panelů ve 400V stringu - buď galvanické oddělení (zde asi nemá být, když má být uzemněný - pol baterie a nebo DC proudový chránič cca v ceně celýho mýho LF měniče. nebezpečný napětí baterek, tj nutné ochrana před NDN, obtížně řešitelná údržba něčeho takovýho. Pokud dobře čtu, tak to má být něco jako on-line UPS - tam bude díky dvojí konverzi účinnost mnohem horší, než přepínání DS/měnič kontaktem... Ohledně LF (na běžném napětí do 120V DC) si dovolím trochu oponovat: účinnost 95-98% což s trafem nejde proč by nešlo? Doporučuju si napřed si něco zjistit o trafech z konce dvacátého století, ne z první poloviny dvacátého století... Jestli si myslíš, že HF trafo je na tom s účinností obecně líp, tak bych si dovolil vyvést z omylu. Už třeba proto, že většina feritových materiálů nejlíp funguje (má nejmenší ztráty) při teplotách blížích se 100°C (a co ty zbytečně ohřátý dráty na trafu, skin efekt a t.d.), musí fungovat mnohem víc spínacích prvků (další ztráty), a navíc, konstrukce MUSÍ OBSAHOVAT ELEKTROLYTYCKÉ KONDENZÁTORY - kvízová otázka: jaká je jejich životnost, při zatížení impulsním proudem na hranici (v číně hodně za hranicí) hodnot v datasheetu? Kolik by stály kondenzátory s odpovídajícím impulsním proudem a přepokládanou životností 10000hodin/105°C? možnost mít N výstupu propojený s N vstupu Proč by u LF měniče nemohl být jeden vývod zapojen jako N? nic tomu podle mě nebrání, sám to takhle provozuju, primár od sekundáru mám důsledně galvanicky oddělený, zpětná vazba je přes malý 2VA trafo, variantně přes optočlen... Ztráty a účinnost: Co bude lepší? 1.) když 3 hodiny denně budu mít ztráty v měniči při 4 KW výkonu někde v řádu 0.5kW (pesimista, se zkušeností s čínskejma trafama) tak přijdu denně o 2kWh. Klidový odběr měniče ale budu mít max. 25W, tj za dalších 20 hodin měnič sežere na vlastní spotřebě 0.4kWh. Sečteno, ztráta je 2.4kWh za 24 hodin při provozu na 4kW. realita bude ale lepší, trafa mají při menším zatížení menší ztráty. 2.) U HF měniče (akspert) kterej má vlastní spotřebu 80-100W to bude za 20 hodin 2kWh, a reálná účinnost měniče při jmenovitým výkonu přes 90% taky nepůjde, tj 1.6kWh z 16kWh za měničem (optimistický odhad) - přišel jsem o 3.6kWh z 16kWh za měničem. Co si potom mám vybrat, možná lepší účinnost nebo nižší klidovou spotřebu? Já už mám dávno jasno. Znovu napíšu: HF MĚNIČ JE VÝHODNÝ PRO VÝROBCE, NE PRO UŽIVATELE, teda aspoň v poloostrovní FVE, což je snad cílem většiny uživatelů zde na fóru. - aktivní řízení zátěže změnou frekvence přímo měničem -nafázování na síť pro možnost plynulého přepnutí stykače při poruše/přetížení. - tohle jsou věci, který může umět i LF měnič, ale pořád se nenašel nikdo, kdo by napsal to řízení měniče a nemusely se používat ty čínský shity. Rád to odzkouším na HW svýho LF měniče, tj paraleling, kmitočtový řízení odběru, to je taky mým nedostižným cílem, bez vlastního SW kterej nedokážu sám vytvořit...

4.16 kWh * 6 kc/kWh = 24.96 kc. Cena uz je 6.7kc/kWh vic nez dva roky uz sem ti tu jednou psal v tomhle prispevku 25.3.!! mam chatu na stejnem miste jen 150m vzduchem od tebe.

To snad platí jen při koupi jen jednoho kusu a ještě za hotové,při platbě více kusů a na fakturu,kartou,převodem z účtu se zaokrouhluje až celková suma,pokud ne je to lichva....a kartou a z účtu se to nezaokrouhluje vůbec... hmm 16% marze je lichva pri nakupu za 4,32 a prodeji za 5,-? Tak to vy pak asi pracujete za 10,-Kc na hodinu?

Zkontroloval bych vnitřní odpor jednotlivých sad. Lze to velmi prostě vždy pustit jenom jednu sadu a dát tomu velkou skokovou změnu zátěže, např trouba, nebo nějaké topné těleso. Zkontrolovat změnu napětí na baterii podělit dle Ohmova zákona změnou proudu v ten okamžik a máme zhruba DC vnitřní odpor. Asi bude u druhé sady o kus větší. Chová se to tak i když je menší stupeň nabití? Zkusil bych ještě změřit při tom větším odběru úbytky na kabelech a na BMS. Něco z toho by mělo napovědět. Pokud to vyjde špatně pro jednu sadu baterií, tak bych se ještě přesunul na úroveň jednotlivých článků. Mě se ten rozdíl zdá celkem velký. test by bylo ideální dělat někde při SOC cca 50%.

Krásná debata, zaujalo mě toto vlákno i ochota o něco se podělit. Díky za to. Jen tu cítím potřebu zaměřit se primárně na nízkonapěťový LF systém. Princip měniče s využitím EG80xx má svoje obrovské výhody a pár nedostatků, které mě osobně vadí, i když musím říct, že funkčnímu provozu nijak nebrání a vyvažuje je jednoduchost konstrukce. Nicméně mě osobně chybí primárně tyto vlastnosti: - cycle-by-cycle limitace proudu pro ochranu koncových tranzistorů - možnost mít N výstupu propojený s N vstupu - řízení výstupního napětí v reálném čase (během každé periody PWM) a ne přes usměrňovač s kondenzátorem se zpožděním regulace v řádu vteřin. To je důvod proč to musíte mít strašně předimenzované. - minimální ztráty (účinnost 95-98% což s trafem nejde) Sekundárně bych rád tyto vlastnosti: - aktivní řízení zátěže změnou frekvence přímo měničem -nafázování na síť pro možnost plynulého přepnutí stykače při poruše/přetížení. - dososávání výkonu ze sítě na primární straně (ne paralelní provoz) - Mít vše na jednom potenciálu , tedy N vstupu spojený s N výstupu, mínusem baterek, mínusem panelů. -funkční (bez zkreslení sinusovky nad 5%) i při nesymetrickém odběru (triaková regulace - vysavač, vrtačka ap) Protože osobně tíhnu spíše k HV (high Voltage), HF (high Frequency) systémům, chystáme se vyrobit vlastního HV HF hybrida a zajímalo by mě, jestli by měl i zde někdo další zájem o takový systém (zatím bez dodávky do sítě - není problém udělat čtyřkvadrantový měnič, problém je v ceně certifikace začínající na cca 300t kč.) Základní vlastnosti v kostce: - 2x PV vstup 450-900V MPPT - vstup ze sítě pro dososávání a dobíjení baterie (oboje plně výkonově i časově nastavitelné) - HDO vstup pro řízení vlastností dle tarifu (například dobíjení v nízkém tarifu - cca 355V napětí baterie typicky ze zde prodávaného akupaku s BMW i3, tesla ap. včetně komunikace s tovární BMS a ochran - výkon 5-10KW korekce účiníku 0,8-1,2 (díky řízení napětí a proudu v reálném čase) - cycle-by-cycle limitace proudu pro ochranu koncových tranzistorů -krátkodobá přetížitelnost na 150% výkonu - aktivní řízení zátěže změnou frekvence přímo měničem -nafázování na síť pro možnost plynulého přepnutí stykače při poruše/přetížení. - vše na jednom potenciálu , tedy N vstupu spojený s N výstupu, mínusem baterek, mínusem panelů. - účinnost nad 95% ve všech režimech. - AUX vstupy a výstupy pro řízení vlastností a zátěže diskrétními signály (PLC) - možnost "zakonzervování" rezervy kapacity baterie pro případ výpadku sítě (tedy např při 10% SOC se plynule přejde na 100% výkonu ze sítě, baterie se nevybíjí ani nenabíjí (pokud nesvítí slunce, nebo není nastavené nabíjení ze sítě), a v případě výpadku sítě se domácnost napájí z těch 10% baterie) Díky vnitřní topologii se nikdy nepřepíná mezi sítí a PV systémem mechanickým kontaktem, (vyjma poruchy a následným přepnutím na BYPASS), jak z baterie tak ze sítě se napájí spotřebiče přes řízený měnič, tedy přepínání PV-Síť je nepostřehnutelné. Navíc díky oddělení od sítě se poruchy, krátkodobé špičky, přepětí ap nikdy nepřenesou na výstup a nezničí spotřebiče (typ. při bouřce)

Podle mě je to hlavně rozdílnou nabíjecí a vybíjecí křivkou těch článků. Některé mají kapacitu nahoře, některé uprostřed a některé dole. Je to běžná věc. Můžete takto paralelně spojit klidně olovo, lifepo a li-ion a když to správně napěťově nadimenzujete, zůstane olovo nabité až do chvíle, kdy bude li-ion i lifepo vybité na bezpečné napětí a převezme od nich pak zátěž.

Než hádať treba zobrať merák a odmerať skutočné hodnoty, napätie na batérii a prúd. Ak napätie na bateriách bude zhodné zostáva už len rôzny stupeň nabitia, rozdiel v chémii, rozdiel vnútorného odporu. Ešte môže byť problém článku - vyššie napätie. BMS podle kontrolních měření měří dobře, takže zobrazené hodnoty sedí . Hmmm, takže pokud oba packy mají shodné napětí, pak to musí být buď aktuálním stavem nabití a/nebo rozdílnými vnitřními odpory packů.

Než hádať treba zobrať merák a odmerať skutočné hodnoty, napätie na batérii a prúd. Ak napätie na bateriách bude zhodné zostáva už len rôzny stupeň nabitia, rozdiel v chémii, rozdiel vnútorného odporu. Ešte môže byť problém článku - vyššie napätie.

Člověk musí měřit, aby věděl... Pozoruji při nabíjení i vybíjení značně rozdílné proudy do dvou packů, které mám. Než začnu zkoumat v detailu, zeptám se tady na zkušenosti - vnímám, že příčin může být více: mírně rozdílná délka kabelů ("dole" je o cca 0.75m delší, ale je to 50mm2), přechodový odpor v kontaktech, rozdílné přechodové odpory/úbytky v BMS, různý vnitřní odpor obou packů (obojí nové, ale různé typy). Měl by k tomuto někdo nějaké zkušenosti/komentář? SOC z BMS je iniciační a zcela mimo realitu, mám to tam jen pro orientaci.

To snad platí jen při koupi jen jednoho kusu a ještě za hotové,při platbě více kusů a na fakturu,kartou,převodem z účtu se zaokrouhluje až celková suma,pokud ne je to lichva....a kartou a z účtu se to nezaokrouhluje vůbec...

K tomu napájení: NUC má v biosu nějakou položku ohledně hlídání napájení, pokud napětí poklesne tuším pod 11V, začne vypínat kde co, v první řadě grafickou část procesoru, tj zhasne monitor. Už se mi to s neznačkovým 12V zdrojem napájeným z 50V DC párkrát stalo, prostě na 2s zhasne monitor a pak se jede dál. Příčina odběru byl vybitej telefon připojenej přes USB... Aha, to jsem si nevšiml, díky. Já nakonec skončil s použitím originální nabíječky. Ten malý příkon opravdu těší.

Zkušenosti ne, ale taky jsem se na to díval, a za podstatně menší cenu. Pídil jsem se po informacích, sehnal "datasheet", podrobné nastavení, a přijde mi to nezajímavé. Jestli jsou dodané informace co jsem dostal správně, tak: - přisosávat ze sítě neumí, umí jen tlačit do sítě svůj výkon - tlačit výkon skrz vstup (LINE-IN) do sítě umí, ale bez možnosti jakéhokoliv nastavení kromě limitace max. výkonu nastavením v menu (nemá řízení výkonu frekvencí ani odpojování - u nás legislativně i technicky nepoužitelné) - ostatní parametry stejné jako axpert (ze kterého vnitřní zapojení vychází) Suma sumárum dodávku do sítě nejde použít, bez ní je to axpert s dotykovým displejem.

Děkuji, přesně jak jsem psal S je sice dodržena, ale vzhledem k plechové krytině je to úplně jedno. V jaké rastru mají být spojeny panely s bleskosvodovou soustavou? Mám dvě řady po 8mi panelech, tedy určitě obě řady každá zvlášť ze strany a nahoru k bleskosvodu jistě po krajích a pak cca po 2metrech. Dolní hrany panelů taky tak jen přichyceny k falcu či okraji plechové střechy. Přepětovky jsem koukal, a na rovinu říká, že v tom mám, trochu maglajs. Stejně tak pojistné odpojovače. Hned pod střechu do plechového rozvadeče třeba toto https://www.citel.cz/produkty/ds50pvs/#DS50PVS-500 nebo https://eshop.neosolar.cz/prepetova-ochrana-500-v-dc Sem by byl sveden i uzemňovací CYA 16 od panelů na svorkovnici a kde by byly i obě přepěťovky a odtud CYA 16 v samotné chraničce do TM na hlavní zemnící svorkovnici. Oba stringy by ještě měli 2x CITEL 500V před vstupem do měniče ve vlastním malém rozvaděči (16-18pozic), kde by byly odpojovací jističe 12/16A (https://eshop.neosolar.cz/pojistny-odpi ... anelu-16-a) A přímo od panelů by ještě vedlo dodatečné samostatné přímé uzemnění přímo na hlavní svorkovnici. Čerpáno odsud (kromě zdejšího fóra) https://eshop.neosolar.cz/data/images_c ... 150dpi.pdf Aź tu budu někoho poptávat, tak nechci, aby to zase bylo blbě...děkuji moc pane kodl

pěkný, chint mají i dc jističe, ale doprava dražší než zboží... Až to někdo najde ve shopu s rozumnou dopravou, tak bych to možná zkusil objednat, můj iC60n C50A s vyrážecí cívkou je na plným slunku na hranici možností...

Vyrabaju sa aj na 24V pre TOMZN istice, dokonca su aj verzie, ktore maju pomocne kontakty, len su za inu cenu. https://www.aliexpress.com/item/4001080297312.html

Kdo nechce převíjet, tak jsou i na nižší napětí https://www.aliexpress.com/item/33025603558.html ale je potřeba si k nim pořídit i správný typ jističe na který pasují.

Uz som to pisal v inom prispevku, pre TOMZN do 63A a 125A su tieto : https://www.aliexpress.com/item/33037973878.html https://www.aliexpress.com/item/4000899852477.html Pre nizsie napatie treba previnut cievku, co je robota tak na 10 minut.

Já myslím že se to sehnat dá. Chnt bude podobný, jen je třeba vyhledat model atd. Název třeba možno inspirovat zde a pak třeba vzít něco na zkoušku. CZK 43.49 12%OFF | CHINT Auxiliary Contact XF9 for NB1 NBH8 NB1L NBH8LE Circuit Breaker https://a.aliexpress.com/_mPRllXv

Skusenost s tymto ma niekdo ? http://shop.mypower.cz/hybridni-menic-r ... enzor-3960 (alebo s revo e, malo by to byt asi to iste len bez dotykoveho displeja) ,vyhody /nevyhody , spotreba na prazdno, vie prepat pri nizkej spotrebe na siet(pri akej)?

nic bych tady pro rakušáky a skopčáky nestavěl,zaseto bude nás všechny stát jen prachy,Temelím je náš a elektřina zněj se rve ven,pro svojí potřebu další elektrárny nepotřebujeme,potřebujeme možná novější nebo modernizované,skopčáci jaderky odstavují,a okolní státy se předhánějí ve stavbě jaderek a lezení západu do zadku.kdybychom si tu nezničily průmysl,mohlo to bejt postavený u nás celé.

K tomu napájení: NUC má v biosu nějakou položku ohledně hlídání napájení, pokud napětí poklesne tuším pod 11V, začne vypínat kde co, v první řadě grafickou část procesoru, tj zhasne monitor. Už se mi to s neznačkovým 12V zdrojem napájeným z 50V DC párkrát stalo, prostě na 2s zhasne monitor a pak se jede dál. Příčina odběru byl vybitej telefon připojenej přes USB...

jádro pudla Já to sice neviděl, ale jádro pudla mi přijde jako dost dobrý Prostě jádro chápeš jaderné ...

Právě běží na ČT1 Jílková a dostavba bloků a konečně tam je někdo kdo řekl jádro pudla : "20ml z kapes daňových poplatníků na divadlo a nic z toho nikdy nebude."

Tak ono jsou proste drahe. My kupujeme Cupal podlozky po 1000ks M6 a cena je 3,57 bez DPH tj 4,32 s DPH, tak 5,- je proste je zaokrouhlena cena, protoze 0,50Kc mince uz nejsou

Predane vsetko

Už se jeden elektrikář v předdůchodovým věku našel, celková ceny byla "pěkně děkuju"

trafopájka je indukční zátěž. Z principu při přerušení obvodu se snaží udržet poud obvodem tím, že se na ní zvýší napětí. A když se to podaří trefit, tak spínač zase sepneš zrovna v opačné půlperiodě na maximu a je hotovo. Vlastně jsi spojil zdroj v protifázi. Podobně fungují obecně transformátory, čím větší, tím víc. Třeba ve výkonných audiozesilovačích...

Zkus mi popsat, jak je dodržena vzdálenost panelů a vodičů od hliníkové krytiny? nějak si to nedokážu představit. Ty máš panely cca 30cm nad krytinou, a na izolačních držácích? Vodiče, procházející přes krytinu, jsou určiotě všude ve vzdálenosti s od toho plechu? nebo je hliník nevodivej? Takže na vzdálenost s raděj zkus zapomenout... Přepěťovky T1 na 25kA co nejblíž vstupu do budovy, a všechno spojený se vším, vodiče začínají na CY16mm2, a víc je víc...

Dovolil bych si vás trochu uvést do "právnického státu" - na jednoho elektrikáře připadají tři až čtyři právníci. Rozvaděč je výrobek, tj vyrábí ho výrobce, který k tomu musí dodat potřebnou dokumentaci (viz zákon 22 o výrobcích) , a pokud jde o DBO - "částečně typově ověřená rozvodnice", tak musí doložit splnění podmínek návrhu, jednou z nich je třeba oteplení rozvaděče při osazení danými součástkami. Po vyrobení výrobce DBO provede kusovou zkoušku, vystaví k tomu dokumentaci včetně návodu k obsluze a instalaci, charakteristiky rozhraní a.t.d. a na rozvaděč dá výrobní štítek. Revizní technik rozvaděč při výchozí revizi nereviduje, pouze přívod a vývody z něj, ale to už je instalace, a proto se revizní zpráva nazývá "zpráva o revizi el. instalace". Pokud rozvaděč není DBO tak se ověřuje zkratová odolnost, izolační zkouška nestačí jen 500V a.t.d., vzdušné a povrchové vzdálenosti... tomuhle se normální výrobce rozvaděče vyhne, už proto, že to někdo musí zaplatit. Výrobci přístrojů a skříní obvykle mají nějaký návrhový systém, kde s použitím jejich komponentu dokáže "výrobce" vytvořit odpovídající dokumentaci. Výjimka je http://overeninavrhu.cz kde se za darmo dá vytvořit dokumentace k rozvaděči z komponent Bonega, z ostatních za peníze... Ale pokud se ve skutečnosti použijí jiné komponenty, než je specifikováno v "ověření návrhu" tak je celá dokumentace k rozvaděči neplatná... Potom výrobcem rozvaděče může být někdo kdo na to má živnost a odpovídající paragraf vyhlášky 50... Ještě bych si dovolil upozornit na nástrahy tohoto ve chvíli, kdy někdo řekne: přidej mi tady do rozvaděče dva jističe na xxx a chránič na zzz... potom ten, co tohle udělá, je nový výrobce rozvaděče, a měl by dodat kompletní dokumentaci...

máš to pěkně vymazlené. Ještě chvíli a začnu ti to závidět:). Já jak nejsem 100% kamarád s PLC, tak jsem zatím v klidu. Máš ambici z toho udělat CAN BMS pro Studer? nebo to má být čistě monitoring? Neplánuji z toho dělat CAN BMS pro Studer. V plánu je monitoring s notifikací typu "ujíždí článek" + lehká zpětná vazba do studeří infrastruktury (ovládané pomocí stejného PLC) jako "omez nabíjecí proud", "povol dobíjení z DS" a podobně.

vďaka vám za pomoc, dám vedieť ako to potom funguje.

k těm DC jističům TOMZN jsem ty vyrážeče nenašel, proto jsem se ptal

cívka shodí jističů klidně deset. Akorát musí být propojena nejen páčka, ale i spoušťovej mechanizmus, viz návod na instalaci cívky. spojky spoušťovejch mechanizmů se dají snadno vykuchat z třífázovejch jističů, že by se daly samostatně koupit, nevím.

máš to pěkně vymazlené. Ještě chvíli a začnu ti to závidět:). Já jak nejsem 100% kamarád s PLC, tak jsem zatím v klidu. Máš ambici z toho udělat CAN BMS pro Studer? nebo to má být čistě monitoring?

můžeš dát link na ty cívky? Já jsem včera googlil našel jsem tohle: Jističe DC https://www.oez.cz/jistice-pro-jisteni- ... du-1polove Vyrážecí cívky jsem pochopil že jsou napěťové spouště. https://www.oez.cz/napetove-spouste-173 Ceny nejsou zrovna lidové, ale hodně regulátorů má málokdo tolik, aby se to nedalo zaplatit. Ale to máte DC jističe, vyrážecí cívky, přepěťovky,....

krásné by bylo, kdyby někdo uměl kvantifikovat dlouhodobou přesnost měření SOC. Opravdu ovšem kvantifikovat, dojmy jsou dobré pro starou Blažkovou:)

Jsi si jistý, že se v EU nesmí "čínský šmejd" používat? Věřil bych, že se to v EU nesmí prodávat, ale požívat nevím. Jen mé domněnky....

Vidíš. Pravda. No třeba by ti pan Li-u nějaký papíry i CE poslal kdyby se člověk optal.

Tak to by ještě mohli dodělat VTčka.

A jak to projektant použije, když to nemá papíry a tedy to tam nemá co dělat? Jak může revidovat něco co se nesmí používat v eu? Chápu že ti jí dá, protože se otočí a už je to stará revize a mohla být provedená změna a tedy není zodpovědný. Ale je to správně?

RT reviduje dle projektu. RT řeší bezpečnost, imepdanční smyčky, zemní odpory, krytí atd. Podle mě RT neřeší že máš v rozvaděči "činskej šmejd". (V uvozovkách protože mám jottu a funguje pěkně) Proč by to neměl zrevidovat, když to projektant použije.

Ještě pár poznámek k Daly pro ty, kteří by si to programovali: - Big endian… - Vyčítání se zatím jeví bezchybně (momentálně se dvěma paralelně zapojenými Daly na RS-485, viz výše), mám v programu ošetřovány všechny možné komunikační chyby a jeví se, že se to ani nevyužije…. - Vyřadil jsem z programu nakonec úplně i timer, který umožňoval nastavit odezvu mezi dvěma odeslanými zprávami (nejkratší cyklus PLC je od cca 4 milisekund, což se jeví, že Daly stačí). Co se týká timeout timeru send-response, ani když jsem ho zkušebně nastavil na 0, žádné chyby timeout nepřišly. - Funkce 0x95 a 0x96 vracejí něco jiného než ostatní funkce, je třeba to ošetřit zvlášť, chvíli jsem si toho nevšiml a divil se... Osobně ale vyčítání napětí jednotlivých článků považuji za zbytečné, stačí mi hodnoty napětí a pořadová čísla článků s nejmenším a největším změřeným napětím, což získám pomocí 0x91 a nezpomaluji tím otočku komunikace, která i díky 9600 Bd není bleskurychlá (pro obě Daly mám refresh všech hodnot za cca 0.8s) - Zatím se nechystám na odposlouchávání celé komunikace, která by odhalila jak např. odpojit baterie programově. Pokud by to někdo udělal nebo udělá, sem s tím . Kolegové z konkurenčního fóra hlásí, že s BMS komunikují pomocí „Sinowealth BMS Tool“ (http://www.cleverbms.com/download.html), což umožňuje například rozšířené možnosti kalibrace, ale zatím jsem nepotřeboval zkoušet, jeví se, že dokonce proud to v mém případě měří dobře

Ano, pravda. Osa je jedna hodina. Ještě k tomu obrázku. Zátěž na L1 1400 W Zátěž na L2 200 W Zátěž na L3 75 W PV produkce 1075 W Baterie dává 435 W Měnič z toho vykouzlí na elektroměru: L1: -400 L2: 130 L3: 130

A prosimtě jak se na tenhle přepínač dívá revizní technik? Ty to precijen děláš na profesionální úrovni, tak se ptám. Přijde mi to jako nerevidovatelné, pokud se o to zařízení bude revizní technik zajímat. Teď jsem si našel hezkej blog o vysvětlení pojmu tn-c tn-s tn-c-s. Bylo mi záhadou ta tn-s jak jsi psal že máš za. Ono pokud má měnič ground relay, tak je i za měničem tn-c a pak se může pokračovat v tn-c-s, ale tn-s by to bylo jen pokud by nebylo ground relay a to by byla asi IT síť, pokud by se jelo offgrid ne? Ale tn-s už se z toho asi stát nemůže ne, respektive možná jo bez ground relay a když jede na aku, ale jak se přepne na ds, tak to hned bude tn-c-s ne? Nehaním jen si ujasnuji jak se kdy ten měnič chová, respektive jak se značí ta síť. Pokud bych nepoužil ground relay, tak by ta síť byla na ds a bez ds rozdílná ne? No jsem zvědavej na kamaráda projektanta co mi to bude malovat, jak z toho bude nadšenej https://janhlavaty.cz/2014/12/tn-c-tn-c-s-tn-s/

Je to zaujímavý regulátor. Vyskúšam ! Bohužiaľ, na tom linku nie je priložený správny manuál. Ale podľa linku nižšie je nastaviteľné všetko potrebné, teda stop charge aj float. Nedá sa prehliadnuť, že Čína ponúka aj netradičné napätia, okrem 36 V aj 60 V. To pre pwm regulátory rozširuje možnosti použitia. Čo by ste povedali na 6 panelov 300+ Wp na 60 V batérii na regulátore za 34 USD ? Len keby boli meniče 60/230 ........ https://www.aliexpress.com/item/32522551129.html

tiez pouzivam to fazove rele s plynulim analogovym riadenim, axpert s nim nema problem...

Prodám starší vlakové měniče 48 V pro zářivku 20W,všechy fungují zkoušel jsem je a při 46V berou 645mA,tedy udaje na štítku sedí.Cena 300Kč za kus nebo 800 za všechny tři.přeprava DPD.více sz.díky.

Cenu naznačili?

Tyto TOMZN jsou v pořádku a fungují jak mají: https://www.aliexpress.com/item/4000944 ... 4c4dkdwJpC přitom jsou úlně stejné jak ty Jotty. Ty nedobře fungující Jotty se liší v plošném spoji uvnitř. Jo a ty signalizační kontakty na žádném tomto přepínači nesignalizují skutečný stav přepínače, ale jen stav toho vnitřního relé co řeší tu logiku priority zdroje. Když chci signalizovat skutečný stav přepínače tak k tomu používám ten N-pól který tam mám vždy navíc, protože elektrárny zapojuji vždy v TNC systému, je to bezpečnější. Systém TNS až pro okruhy jednotlivých spotřebičů, zásuvek a světel.

teď když koukám na vyrážecí cívky, uměla by jedna shodit alespoň dva DC jističe? Důvod je jasný, nezabíralo by to tolik místa a bylo by to levnější. Z hlediska funkce bych potřeboval, "když shodit, tak všechny". Teoreticky by to mělo jít, přecijen to bude i pro 2p 3p jističe, tak proč ne? No zkus jednoduše napsat na OEZ a on se ti ozvou. Osobně jsem to takhle dělal se stykačem a ozval se mi pán s možnostmi.

Nevěnoval jsem tomu pozornost, ale je to stejnej vzhled zpracování a styl popisků. zde TOMZN: https://www.aliexpress.com/item/1005001374203617.html?spm=a2g0o.productlist.0.0.53367347qeizNR&algo_pvid=d3fdd750-d576-4d47-9f55-cfbae20253ed&algo_expid=d3fdd750-d576-4d47-9f55-cfbae20253ed-1&btsid=2100bdf016178885741407357eb36c&ws_ab_test=searchweb0_0,searchweb201602_,searchweb201603_ Značku Yotta,Tomzn, Geya beru jako brand jednoho výrobku ve fabrice pro více značek a tomzn to solar umí.

Zde náhodně vybírám včerejšek. Jeden obrázek vydá víc než stránka povídání. Tenhle je fakt moc pěkný. Ale jedna věc mi chybí: jak je časově dlouhá vodorovná osa na tom obrázku?

Ano, už je pryč.

Narazil jsem na tento regulátor. Podle manuálu je plně nastavitelný. Nemáte s ním někdo zkušenosti? https://www.neven.cz/kategorie/elektronicke-soucastky/solarni-technika/solarni-regulatory/sl03-4830a-originalny-pwm-30a-solarni-regulator-nabijeni-30a-36v-48v-60v-pro-li-li-ion-lithium-lifepo4-baterie/

Uz je predany ?

No já doufám, že ten PID v kombinaci s 4-20mA SSR to nebude On / OFF, ale že to právě bude postupně skákat v nějakých stupních otevření. Snad se nepletu. V dokumentaci od toho regulátoru jsem to bohužel nevyčetl. Je tam jen že PWM regulace má nejrychlejší takt 1s. To jsem samozřejmě nechtěl, tak jsem šel do toho fázově řízeného SSR. Pokud by to tak nefungovalo, tak je mi to k ničemu Jak máš prosím--tě v LK3 nastaveno postupné otevírání toho DTY220D? Přes PWM? Klidně do PM, ať to tady neplevelíme.

Tak se do toho pustím sám. Objednal jsem na Ali: - PID regulátor REX-C100 - 4-20mA SSR 80A (počítám s čínskou konstantou zatížení ) Právě počítám jaký bude potřeba pro 0-10V vstup regulátoru udělat napěťový dělič. Co by jste řekli na 20k víceotáčkový trim. Když ho nastavím 18k / 2k tak je poměr 9. Takže při napětí 62V na baterii bude na výstupu z děliče 6,1V. Regulátor má přepínání funkce topení / chlazení = pro mě vytěžování, i nějakou "auto adapt" funkci, která by měla nastavit složky PID tak, aby se automatika naučila držet to vstupní napětí co nejblíže nastavené hodnotě. Vidíte někdo nějakou zásadní chybu v této konstrukci? M. Majkl, ten PID regulátor REX-C100 bude asi spínať SSR relé len 0 a 100%, tak pulzovanie tam zostane a nebude to plynulé riadenie výkonu. Ja teraz skúšam na riadenie výkonu toto a ovládam to cez LK3. Skúšal som aj plynulé riadenie podľa prúdu do akumulátora, no viac sa mi pozdáva skokové v troch stupňoch podľa prúdu do akumulátora. Ďalšia podmienka na zapínanie jednotlivých stupňov je napätie akumulátora. Pri tom plynulom sa mi nepáčil zvuk meniča, pri skokovom má len trochu hlasnejší transformátorový zvuk.

Dobrý den, tak se chystám konečně na pořádnou opravu/tvorbu ochrany před bleskem mé instalace. Vše samozřejmě u mě bude dělat firma/řemeslník, ale jelikož vidím a slyším, jak to kdo dělá, či spíše nedělá tak jsem to tu nejdříve díky Vám studoval. Současně mám: Hliníkovou krytinu, vzdálenost S je sice dodržena, ale to u plechové střechy moc nehraje roli, DC přepětovka CITEL 1000V je až u měniče a je uzemněna jen CYA 6mm2. Samotné panely jsou uzemněny také CYA 6mm2. Rozvaděč má vše jištěno přepěťovkami. Tedy blesk by prošel hezky přes neobydlenou půdu do instalační šachty a přes plechové potrubí rekuperace do celého domu... Pozitivum je, že blesků zde je minimum a za dvacet let co zde bydlím (celá lokalita) zde nebyl případ úderu blesku...ale spolehněme se na to že Dle zde a v kníšce.eu čtených postupech by to mělo vypadat asi takto (plánuji i string rozdělit na dva stringy na využití obou MPPT): Panely a jejich konstrukci spojit s "hromosvodem" (tedy v mém případě AlMgSi ) po cca dvou metrech? Hned pod střechu do plechového rozvaděče dát T1+T22 ochranu 2x 500V, id nich CYA 16mm2 v samostatné chráničce do hlavní uzemňovací svorkovnice. DC vedení od stringů povede dál každý pár ve své chráničce do TM (je to o trochu více než 10m) k měniči, před kterým bude ochrana T1 2x500V, od nich opět CYA16mm2 do svorkovnice. Podle DEHN manuálu to vypadá, že mám spojit panely se svorkovnicí taky CYA 16mm2, nebo stačí tak 6mm2 co tam už je? P.S. raději oželím jednu US2000C cihlu za pořádnou ochranu před bleskem... Moc díky pánové

Zdravím, dnes mi Číňan psal, že dokončují kopie VS-120 a VS-70 a budou záhy v nabídce.

Umppt bude kolem 30 V. Takové napětí je s pwm regulátorem dobré pro 24 V baterii. U 12 V baterie bys ztratil asi polovinu výkonu a to by byla škoda. Takže nějaký mppt regulátor a ten by měl zvládnout na výstupu proud, který dva tyto panely budou dávat do 12 V baterie, tedy 2*175=350 W, 350/12=30 A. Popřípadě nastavit jeden panel na západ a druhý na východ, pak by dávaly vyrovnanější proud od rána do večera a třeba by se vešly společně do 20 A. A jestli to bude olověná baterka, tak ta nemá ráda moc velké proudy, třeba někdo poradí, jakými max. proudy nabíjet - jestli je to něco kolem 0,2 C, tak pro baterii o kapacitě 100 Ah je max. proud 100 * 0,2= 20 A. Umpp je 36V, prevadzkoval som to na 24V s pwm ale aj tak prides o cast vykonu. odporucam mppt regulator aj pre 24v system pri tychto paneloch - su to 72 clankove panely. popripade pwm na 24v a ozeliet kusok nevyuziteho vykonu.

Diky za odpovede...pekny den

Mám firmware 414 (GW10K-ET a 7.1kW Pylontech Fore H2). Trápí mne trvalý odběr v jedné z fází, tedy na 2 dodávám a z jedné vždy beru (cca 50-150W i více). To samozřejmě zaznamenává 4Q el.měr a za celý den odeberu až 10kW i když se snažím regulovat přetoky (dosud jsem je blbec reguloval podle součtu). Sice už jsem zaznamenal vzácné okamžiky, kdy mám přetok ve všech 3 fázích, zkoušel jsem na ně regulovat ale nic to nenahřeje protože se to děje až od 1kW přetoku výše a krátkodobě. Jedu v General režimu který pravděpodobně kvůli tomuto stavu opustím a začnu situaci řešit jinak. Ono je hezké sledovat malé číslo v součtu odběru/přebytku na fázích, jak to ukazuje SEMS ale skutečnost dle měsíční fakturace je odlišná. Chybu v zapojení nikde nemám. Otázka je na firmware? Dělá to každému nebo je to vada firmware? Napadlo mne, že minusové číslo může být vlastní spotřeba a nedá se toho zbavit. Asymetrii mám zapnutou ale přelévá se to dost podivně i při celkem stabilním odběru a za jasného počasí. Přesně tohle teď řeším. Řeknu ti k tomu svoje poznatky. Měřím svým měřícím modulem. Baterie Pylontech H48050. Firmware 040413. 1. Přetoky na všech fázích jsou vzácné, jak říkáš. 2. Z jedné fáze měnič neustále bere. Dle situace plus mínus 300 W. 3. Do dalších dvou fází to měnič strká. Tzn. není výroba, nejsou baterie, není odběr: L1 -300,L2 130,L3 130. 4. Fáze ze které je odběr se střídá. 5. Ještě mě čeká dlouhodobější detailní měření. Ale už teď vím, že to bude třeba 3-6 kWh za den. 6. Naštěstí u mě, většinu z těch přetoku do jiných fází zachytí wattrouter do bojleru. 7. Na stejné instalaci jsem měl gw5k-ET a ten to nedělal (ten měl zase spotřebu vysokou pořád) 8. Vytáčí mne, když se baterie nabíjejí, výroba je větší než zátěž a vidím ty záporné čísla. 9. Sems statistiky jsou pro nás bohužel z hlediska celkové výroby a spotřeby zavádějící vzhledem k měření po fázích. 10. U toho gw5k-ET byl problém, že PV master kecal ohledně výkonů. Řešil jsem měřící cívky atp. V tomto je tehle měnič přesnější. 11. Osobně si myslím, že by to chování by mělo jít upravit softwarově. I na dálku, přes čínana v německu. Zatím se do toho nepouštím. Zde náhodně vybírám včerejšek.

můžeš dát link na ty cívky?

Alebo chatku prerobím na 24V a doložím batériu. To je správne riešenie pre PWM

tiez by som bol za to, aby sa preto urobila extra diskusia. blokovy modularny navrh, na zaciatku kludne mensi vykon (co ja viem 5kW)

S tím pwm regulátorem to bude fungovat. Ale při baterii 12 V to bude vyrábět jen polovinu energie.

ďakujem rva, Našiel som ešte jeden tip, kde sa otvara vzadu kryt, kde su diody , ktere prepoja stringy paralelne, kde by malo klesnuť napätie na pol...no záleží či sa to bude dať prerobiť a nepo.... Takže možem zobrať na začiatok PWM, kde by som "oželel" polovicu výkonu. Vstupné U by nemalo prekročiť 50V Regulátor nabíjania PWM EPsolar VS3024AU 12-24V 30A? Alebo chatku prerobím na 24V a doložím batériu.

a ty jsi někde viděl tenhle typ mechaniky od Jotty jako solární?

teď když koukám na vyrážecí cívky, uměla by jedna shodit alespoň dva DC jističe? Důvod je jasný, nezabíralo by to tolik místa a bylo by to levnější. Z hlediska funkce bych potřeboval, "když shodit, tak všechny".

mopadzi: díky za laskavou nabídku. Ať si o tom každý myslí co chce, já ji považuji za laskavou. Sám totiž umím rozhodnout, jestli je pro mě nějaká nabídka dobrá či nikoli. Na Ali nakupuji a vím, co co stojí a jak dlouho to jde z číny. Bohužel jsem se ale dopustil omylu, když jsem psal o 80A. V tu chvíli jsem si neuvědomil, že se bavíme o napětí před regulátorem. Na přívodu do regulátoru by pro nabíjecí proud 80A nemělo být překročeno 50A. Protože mám v testovacím provozu napětí do 47V na baterii, tak regulátor nedosahuje plného potenciálu. Nyní jsem za pěkného dne nepřekročil proud 40A z panelů. Tím se mi tedy asi víc líbí DC jistič, i když bude asi na hraně. Vyrážecí cívka by byl zajímavý bonus. Mrknu se na to. Možná až uvidím ceny, tak se mi třeba tak líbit nebude:). Zase na druhou stranu, potřeboval bych jich jen 5ks. Kodl69: ta přepěťovka ve strojovně má být asi na větvi od panelů a nikoli na bateriové větvi, že? díky všem za rady.

1. 5,4kW bude trojfáz protože na jednofáz je max.3,6kW 2. a kde ses to dočetl? Pololegální instalace bych nezkoušel. nebo si alespoň předem nastuduj sankce ať víš do čeho jdeš. 3.Přepanelovat nad 10kW lze ale spadneš do režimu licencované výroby.

A není to tím, že máš verzi generator a ne verzi solár?

Tak ty rt-18-125 budou z PRCu ne? CZK 122.55 | RT18-125AM AC 690V 125A DIN Rail Mount 58mmx22mm 1P 2P 3P 4P Fuse Holder https://a.aliexpress.com/_uynvmD Bychom měli spíš podpořit OEZ, když už to má alespoň nějakou historii u nás. Jojo + doprava a pojistka. Strašně na tom vydělam majlant Nevšiml jsem si, že to je inzerce prodeje. Nikomu kšeft kazit nechci a je mi jedno kolik, kdo na tom vydělá. No co asi každej dokáže googlit, tak toho směřování lidí fakt nechám. Jen jsem chtěl poukázat na rozdíl Čína/OEZ. Jestli je to nabídka, tak by měla být v bazaru a nebo líp označena, mě to nedošlo. Já si myslel, že ukazuješ co jsis pořídil ty, ne že to nabízíš. Takže se znovu tento měsíc omlouvám a doufám, že to je tento měsíc naposledy. Přecházím do read only módu ať zde nenaštvu půl osazenstva.

Diky za odpoved. Špirála priamo z panelov by bola ideálna, ale existuje vobec niečo také? A ako to napojiť? JE niečo ako špirála ale "to, čo premieňa elektiku z panelov na teplo", čo by sa dalo napojiť rovno napr. na 60V string? Diky, s pozdravom B

Pokud vím,tyto spirály jsou určené do koupelnových žebříků na letní provoz na sušení ručníků,dávají se do paneláků a pokud vím,jsou bezporuchové,já je ale nepoužívám,nebydlím v paneláku..

Máte prosím niekto skúsenoť s niečím takýmto? Tepelná špirála 400, 500, 600 W? https://www.prodoshop.sk/hlavna-stranka ... wkEALw_wcB

jj Každý máme prostě svou filosofii. Já jedu primárně ostrov, takže je pro mě důležitá plná baterka. Vytěžování do AN je až to poslední jen aby elektrika nezůstávala zbůhdarma na střeše. Primární zdroj tepla je dřevoplyn kotel.

Jak obrazně řečeno tahá vytěžovač za hřídel potenciometru?Prozraďte jak měníte odpor toho potíku.To už je vlastně Kybosuv vytěžovač? třeba https://www.tme.eu/cz/katalog/potenciom ... ni_100622/

Prodáno, možno smazat

nechci to taj plevelit, podivej se do meho vlakna. jestli to mas drazickej bojler, vetsinou ma dve 1kw spiraly paralelne, zmenou zapojeni se to da kombinovat, ale pozvi si k tomu elektrikare, nechci te mit na triku.

V jiném vlákně mi bylo doporučeno dát před topnou spirálu trafo.Z 230V udělat 120V a mám 1/4 výkon.Todle řešení se mi jeví jako lepší.Jak obrazně řečeno tahá vytěžovač za hřídel potenciometru?Prozraďte jak měníte odpor toho potíku.To už je vlastně Kybosuv vytěžovač?

Ja mám inú taktiku, najprv spotreba domu, potom vytazovanie a čo zostane ide do baterky. Samozrejme ak je zlé počasie, vytazovanie sa vypne. Lionkam nerobí dobre ak sa dlho držia na vysokom napätí, preto ich dotahujem až k večeru.

a ted si predstav, ze mi obrazne receno za hridelku potenciometru taha vytezovac, jak je treba. chodi mi to tak rok a zadny problem.

U LiIon napětí vypovídá o SOC celkem slušně. Dělal jsem i pokus s mými články abych viděl nabíjecí / vybíjecí křivku a dokud se nedostanu až ke "kolenu", tak je ta závislost opravdu skoro lineární. Takže ano, vytěžuju podle napětí. Maximální proud do (potenciálně vybitých) baterek mne netrápí, protože pro ně je 20A (11 000W / 55V = 200A z FV / 10P články) naprosto nezajímavé číslo. Primární je pro mě nabít baterku a pak teprve vytěžovat. EDIT - tím PID regulátorem, respektive jeho regulací vytěžovacího výkonu chci řešit situaci, kdy nestačí plně pokrýt poslední stupeň vytěžování - 4,4kW tělesa co mám v akumulačních nádržích a celý systém, který je teď on/off pulzuje.

Je tam triak, sinusovku to pochopitelně "oseká".Viz obr. Dioda odřízne jednu půlvlnu a druhá projde beze změn.

Pozerám že máš Lion, si si istý že je dobre vytazovat podľa napätia? Ja vytazujem podľa prúdu...

Tak potvrzuji,že po nahrání nového firmware do displeje 12.03 a do měniče 90.19 je s erorovou hláškou F55 pokoj.Včera a dnes kaskáda peaků slunce z poza mraků a vše jede jak má.Dělal jsem to přímo přes serial RS-232 ve starém PC co byl na místě jen s origo kabelem dodávaným s měničem. Pak jsem pustil Whatchpower a překvapil mě požadavek na heslo,když jsem chtěl zobrazit logy.Tam je nějaké nativní heslo pro vstup,v návodu jsem nic nevyčet ? Na wifi s apkou jsem četl heslo: "12345678" ,ale já tam byl kabelem a softem v PC.Bylo to první spojení s měničem,nikdo jiný tam nebyl a apka taky ještě nebyla použita. Když budete používat pro ten origo kabel převodník do USB, tak jedině použít originální čip Prolific PL2303TA v tom kabelu,ostatní vypadávají a můžou nastat trable s nedohrátým firmware a nefunkčním měničem,obzvlášť při přehrávání displeje,kde to jde napřímo!!! Něco takového,jsou ještě kabely s FTDi,ty nejedou a pak spousta pirátů: https://www.alza.cz/axago-ads-1ps-activ ... 4wQAvD_BwE

Tak se do toho pustím sám. Objednal jsem na Ali: - PID regulátor REX-C100 - 4-20mA SSR 80A (počítám s čínskou konstantou zatížení ) Právě počítám jaký bude potřeba pro 0-10V vstup regulátoru udělat napěťový dělič. Co by jste řekli na 20k víceotáčkový trim. Když ho nastavím 18k / 2k tak je poměr 9. Takže při napětí 62V na baterii bude na výstupu z děliče 6,1V. Regulátor má přepínání funkce topení / chlazení = pro mě vytěžování, i nějakou "auto adapt" funkci, která by měla nastavit složky PID tak, aby se automatika naučila držet to vstupní napětí co nejblíže nastavené hodnotě. Vidíte někdo nějakou zásadní chybu v této konstrukci? M.

co tam je? Tyristor? Nerozseká to sinusovku? Co na to měnič?Nepřehřívá se?Taky potřebuji snížit výkon topný spirály z 2000W na 1000W nebo 500W.Není to náhodou stejná funkce jako dát k topnému tělesu seriově diodu?

PS- ze Znojma (zdejší člen Duke) mám ty AUO a jsem s nimi (i cenově) spokojený Ceny jsou podle mě celkem srovnatelné s tím GWL. Vzal bych je od něj i tentokrát, ale má teď všechno stříbrný half-cut a to jsem vedle těch celočerných AUO dávat nechtěl.

Máš PM. Ať tady nedělám (nepovolenou) reklamu.

Pěkná cena. Kde to berete? Jsem od Znojmo a tady je také nějaký prodejce ale takové ceny nemá. Možná to bude také v tom, že jsem troškař. Potřebuji jen 12 ks. Ale za nějaký typ budu rád.

V jiné diskuzi jsem se dočetl, že podle PPDS od 1.1.2021 je rezervovaný výkon stanovený podle měniče. Můžu si tedy přepanelovat jak chci?

Mám něco hodně podobného, není to z Hadexu. Udělal jsem si na to krabičku s aktivním chlazením. Používám na snížení výkonu spirál v bojléru, k regulaci otáček na nářadí bez regulace (flexa, apod.). Za mě dobrá věcička.

Ahoj, již provozuji hybridní FVe, standardně připojenou. Distributor zapsal rezervovaný výkon 5,4 kW. (dle panelů) Nyní chci udělat nějaké změny na FVe, přidat panely atp. Zajímá mě, jak to udělat, aby distributor byl spokojený s tím, že jde o mikrozdroj do 10 kW. 1. Co to znamená rezervovaný výkon 5,4 kW ? (1,8 kW na fázi?) 2. Někde jsem se dočetl, že existuje pololegální omezení 16A na fázi. Pokud měnič zvládne dodat 3x16A, tak v závislosti na napětí se bude jednat třeba o 11,5 kW celkově. 3. Mikrozdroj do 10 kW znamená mít max 10 kWp panelů? (jedná se o štítkový výkon, může to být í více.) Díky

Ahoj, Rád bych se podělil o svou vychytávku. Zatím provozuji gridfree ménič (poloostrov je teprv ve výstavbě) a k zamezení mikropřetoků při spínání, ale i pro rozložení spotřeby do delšího časového úseku a navíc pro možnost případného běhu více spotřebičů na jedné fázi jsem nainstaloval k topným télesům pračky a myčky regulátory výkonu viz odkaz níže a nastavil výkon z 2000W na 1000W. Už provozji měsíc bez problémů. Používáte také někdo? https://www.hadex.cz/m458a-stmivac-a-re ... -do-4000w/

...Ale je super že udělali novou verzi toho čipu a už se těším na další variantu EG80xx kde snad už bude i 4 kvadrantní řízení 3 fázového víceúrovňového můstku. Zaujimava debata. Zopar experimentov s menicmi mam za sebou a zda sa, klasicka EG8010 bude pre moje ucely viac nez dostatocna. Takze nove variacie EG80.. prenecham inym. Ale - tomas - viackrat Ste v debatach na MyP nakusli problem 4 kvadrantneho menica a bez pokracovania. Tato tema uz pre mna zaujimava je a podla mna si zasluzi svoje vlakno. Moje vedomosti o tejto problematike sa momentalne rovnaju temer nule. tomas nechceli by Ste toto vlakno zalozit, napisat uvod do problematiky a trebars popisat algoritmus riadenia mostika takehoto menica? Mozno by to bolo zaujimave pre viacerych (pre mna urcite). Vopre vdaka.

Ahoj. Ja mam na chalupe v IBC fieldman kalovku v akci cca 600Kč, je tam trvale, jediny problem byl ji dostat dovnitr. Ale slo to naklapenim a tlacenim, jenom nevim jestli tam nemam vetsi diru nez 15cm.. A provazkem mam danou asi 8cm nad dnem. Jen si dej pozor na prumer hadice kdyz das hned malej prumer tak to vytlaci na 30m horizontalne ale na konci to moc nepotece. Ja mam 3/4 a na cca 20m uplne v pohode. Soused se opicil dal 1/2 a nadaval ze to netece. Zkus z te tesco kalovky odmontovat ten pripojovaci L kus jestli pak projde a jeatli to pujde pripadne namontovat bez vetsich nervu.

No poznám takéto aj s väčším priemerom. Len táto moja bola ako dar zadarmo, tak som nemal priveľa na výber. No čerpadla som začal pozerať az keď som ju zakopal.

Umppt bude kolem 30 V. Takové napětí je s pwm regulátorem dobré pro 24 V baterii. U 12 V baterie bys ztratil asi polovinu výkonu a to by byla škoda. Takže nějaký mppt regulátor a ten by měl zvládnout na výstupu proud, který dva tyto panely budou dávat do 12 V baterie, tedy 2*175=350 W, 350/12=30 A. Popřípadě nastavit jeden panel na západ a druhý na východ, pak by dávaly vyrovnanější proud od rána do večera a třeba by se vešly společně do 20 A. A jestli to bude olověná baterka, tak ta nemá ráda moc velké proudy, třeba někdo poradí, jakými max. proudy nabíjet - jestli je to něco kolem 0,2 C, tak pro baterii o kapacitě 100 Ah je max. proud 100 * 0,2= 20 A.

Ahoj, tady jsou fotky z instalace. Vpravo jsou rok staré AUO Sun Bravo, vlevo ty GWL. Panely jsou opravdu full black. Středové příchytky mám taky stříbrné. Musím ale říct, že když jsem poprvé uviděl / držel v ruce rám, tak jsem poněkud znejistěl. Tam už toho hliníku po "cost-cut" optimalizaci moc nezbylo Co by ale člověk chtěl za 2 300,- bez daně za 330W panel že?

Rasto ale ty nemáš full black ne? Vidím černej rám, ale bílé pozadí. Kousek od práce vídám full black a to je komplet černé. Ne že by to teda nebyl i tak posun proti poly a stříbrným rámem. Su cierneho prevedenia, len pri tom sklone 25stupnov to nie je dobre vidiet lebo sa odraza obloha, v tme ti ich fotit nebudem Vytiahol som rit z postele a vyzeraju podobne ako na predchadzajucej foto.

Alebo lepšie použiť pwm?

Ahojte, vedel by mi nejaký skúsenejší poradiť, mám 2ks panely 175Wp,Voc je 44,7V a Isc 5,23A Malo by to byť na 12V ostrovný systém. Aký mppt by som mohol použiť pri paralelnom zapojení.ďakujem

mozno troska mimo ale aj tak to napisem keby dakto do buducna chcel tiez zakopat takuto nadrz a potom nastal problem: su viacere typy ibc kontajnerov a maju aj rozne velkosti otvorov. ja som prave pre to kupoval ibc ktora ma sirsie hrdlo a da sa tam potom vtrepat viac moznych cerpadiel

Tak ho objednaj a možno rok-dva vydrží, ale asi by som ho vyťahoval vždy po použití a vydrží aj dlhšie. Tu máš link rovno z polska, donesie ti ho kuriér pekne až domov do týždňa tak ako mne. https://www.aliexpress.com/item/1005001 ... 4c4dNwlEH0

Dostalo se mi zhruba před půl rokem do ruky 4 Ks 12V baterií. Nyní je rozebírám a začínám proměřovat jednotlivé články. Zatím až na jeden mají napětí 3,34 V, jeden měl 3,30 V. Do nejslabšího jsem dodal do nabití cca18 Ah, do ostatních cca. 9Ah, což mi po půlročním stání nepřijde špatné. (bohužel netuším jestli byly před koupí nabity ) Napětí 4S se na žádné baterce za tu dobu nezměnilo. Zatím jsem vykuchal dvě a ty po článcích dobíjím. Jedná se o prizmatické články, každý několik P nacpané po složení do známé žluté krabice. Nabíjím modelářskou nabíječkou na konečných 3,6V. Po odstavení cca půl dne toto napětí klesne na cca.3,50V. To jen tak na úvod až to dokončím, dám sem kompletní záznam. A teď co mě trochu kazí radost, po rozříznutí pouzdra, zatím dva kusy, je cítit zápach elektrolytu. Nenašel jsem žádné mechanické poškození těch prisem, nevíte, mají nějakou pojistku přetlaku? Nebo jsou nějak neviditelně poškozeny? Napětí dlouhodobě drží, takže nevím. Možná budou všechny mírně nafouklé, jen ty svazky prisem, žlutý obal nafouklý není a články z něj jdou celkem slušně vytáhnout silou ruky. Hlavně by mě zajímal ten zápach elektrolytu, jestli tam jsou nějaké pojistky na prismách, nebo ne. Baterky sloužily 4 roky v elektroautě, takže asi dostávaly záhul jak při nabíjení, tak při vybíjení.

OEZ držáky jsou líp provedený, kvalitě taky odpovídá cena: https://ecoprodukt.cz/p/81732-pojistkov ... term=21613

ty používám teď, ale pokud chci řešit víc úrovní teplot a třeba taky nějakou časovou prodlevu, tak s tím už neuspěju, to už by byl domeček plnej koleček, NTC, arduino a kousek programu je podle mě účinnější...

Tak ty rt-18-125 budou z PRCu ne? CZK 122.55 | RT18-125AM AC 690V 125A DIN Rail Mount 58mmx22mm 1P 2P 3P 4P Fuse Holder https://a.aliexpress.com/_uynvmD Bychom měli spíš podpořit OEZ, když už to má alespoň nějakou historii u nás. Jojo + doprava a pojistka. Strašně na tom vydělam majlant

Tak ty rt-18-125 budou z PRCu ne? CZK 122.55 | RT18-125AM AC 690V 125A DIN Rail Mount 58mmx22mm 1P 2P 3P 4P Fuse Holder https://a.aliexpress.com/_uynvmD Bychom měli spíš podpořit OEZ, když už to má alespoň nějakou historii u nás.

Rasto ale ty nemáš full black ne? Vidím černej rám, ale bílé pozadí. Kousek od práce vídám full black a to je komplet černé. Ne že by to teda nebyl i tak posun proti poly a stříbrným rámem.

Můžeš prosím hodit nějakou reálnou fotku full black panelů na střeše? Díky Pozri si moju domovsku stranku, akurat som si nepriplatil za cierne prichyty.

Můžeš prosím hodit nějakou reálnou fotku full black panelů na střeše? Díky

Delaji takove simpaticke termostatove spinace v pouzdru TO220.Na Ali v ruznych teplotach...

Pro thomas,kde že se to dá koupit... Odpověď je v prvních třech slovech věty

Teď mám chvilku mezičas na zamejšlení se nad ochranama zesilovače. Protizkratová je jasná, ale nemám zatím moc dobře řešený přetížení a přehřátí, dokud to bude ovládat nějaký EGxxxx tak asi budu muset nasadit arduino, aby bylo varování aspoň dvoustupňový, tj napřed zapne větrák, když teplota ještě vzroste, bude zvuková signalizace a za nějakej čas, příp při dalším oteplení se to vypne. Podobně by měl fungovat i nadproud, trafo se nesmí přesytit, pak by bylo každý chlazení málo, a zase, prvně nějaký světelný a zvukový varování, nějakej kontakt, kterej rozpojí místní "hdo" signál (vypne se tím boiler, klimatizace a pod, tj zbytný věci) pak teprve nouzový vypnutí...

díky. Ty OPVP22 budou pořád příjemnější, než nožovky. Uvidím, do čeho bych je zabudoval. Měl by být u regulátoru nějaký svodič, když je v combiner boxu pod střechou, nebo u není potřeba? Já jen abych věděl, s jakým místem mám počítat. Dovezl jsem tohle cca 220.- ks i s pojistkou dle volby

Pro thomas,kde že se to dá koupit...

Jen pro zajímavost, teplo se dá převést rovnou na elektrický proud a to "odpadní" teplo ještě pěkně využít na ohřev třeba TUV nebo přitápět Žádná extra novinka, ale i tudy se dá jít. https://www.kurzweilai.net/a-high-perfo ... ing-device Popřípadě to kombinovat s klasickými F-V články a vyždímat ze slunce ještě o něco víc: https://www.mdpi.com/2411-9660/2/3/32

Na to se ti každý vykašle. To bys chtěl ještě nějaké záruky, atd. Z Číny ti to určitě nedorazí. Zatím nemáš představu co chceš, ale chceš za měsíc montovat elektrárnu?!? Můžeš zkusit oslovit třeba přímo Mikela. viewtopic.php?f=64&t=6376 Ale pochybuju, že nějaká firma ti dodá zbytek, baterie si vezme od tebe nějaké poskládané a bude držet nějaké záruky. Buď to udělej sám a záruky si řeš po své ose, nebo to celé zadej firmě na klíč a bude ručit firma. Všechno mezi je na nic. V tvém případě bych to viděl na firmu.

Aby jste se nehádali, tak nejlepší varianta jsou ty úplně bez trafa Tak se dělají ty největší výkony pro průmysl a s největší účinností, víceúrovňové 4 kvadrantní střídače http://www.sinexcel.us/storage-inverters https://www.trumpf.com/cs_CZ/produkty/v ... ka/menice/ pěkně do RACKu po 30kW vzájemně redundantní a unese to jeden člověk. A výrobci toroidů nebudou mít co žrát to už jinde jsme to je jiná vesnice. V takových výkonech samozřejmě HV baterky a bez trafa. Stejně jako u velkých ongridů. Ovšem pro domácí žvýkání řekněmě do těch 20kw mě přijde 48V v pohodě. I pro bezpečnost co se týče prací na těch našich domácích výtvorech mi to přijde fajn.

No osobně bych to dal do uv odolné chráničky. Zvířena jsou neponaučitelná stvoření a kde není integrovaná ochrana, tak bez další izolace asi ne. Je to drahý, je to pracný a je to otravný, ale ony si ptáci a kuny nedají říct a furt ty hady z kabelů ochutnávají a pak to u panelů může být celkem nebezpečný.

Ako viem poriešiť batériu za 1500 €/ 10kWh ? Či si myslel tým riešenie typu Pylontech ? Za tých 1500 € sa to dá vyskadať a vyriešiť aj to BMS, aby Victron dobre komunikoval s batériou ? Ak je to niečo čo si len tak ako laik neviem spraviť sám, tak rád niekomu zaplatím za to, že by mi to zložil. Je to tiež LiFepo4 riešenie ? Tak že kúpiš napr. 16ks 200Ah Lifepo4 (á90€) a zapojíš ich paralelne-sériovo - napr. na 24V systém je to zapojenie 8S(2P) + BMS. Toto riešenie teda nie je typu Pylontech kde sú články v "krabici" ktorú pichneš do racku a obsahuje články s BMS a aj s nejakým komunikačným modulom a SW na komunikáciu s vhodným meničom alebo "regulo-meničom". Bohužiaľ pri Lifepo4 je BMS viacmenej nevyhnutná - napätia sa pri Lifepo4 viac rozchádzajú ako napr. pri Li-Ion. Dobre, ale dá sa to finálne vyskladať aj s BMS ? Bol by ochotný mi niekto tu na fóre to poskladať, tak aby mi stačilo potom baterky odovzdať technikovi na pripojenie k Victronu ? Samozrejme, že za slušnú odmenu. Len ja by som potreboval tie baterky objednať asi inak ako z Číny, lebo FVE chcem robiť budúci mesiac a pri Číne je riziko, že nedorazia dovtedy.

Běhají tak, jak mají http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=23&t=1228&p=142965&hilit=+calb#p142965 Kdybych rozšiřoval, objednal bych je znovu, popřípadě bych se podíval i po ještě větší kapacitě. Reším a uvažuji též, trochu mne zaráží, pokud porovnám datasheet s Winstony http://shop.mypower.cz/shopfile?LFP-Product-Spec-40AH-200AH.pdf, že odpovídají rozměrově i váhově Winstonům 160. Je fakt, že zde prodávané LiFePO4 LISHEN 202Ah 3,2V jsou objemově i váhově ještě menší a kapacitu 200Ah mají. Je toi asi dáno vnitřní konstrukcí a tloušťkou vrstev.

Zkusím 4800 Kč + poštovné

Jsou to ty s čirým sklem? ano

Jsou to ty s čirým sklem?

Potom zvažuj batériu - na aké napätie bude ? Na 12 V s mppt prerobíš. Možno by bolo lepšie dať to na menovitých 24 V a potom konverziou dolu na 12 V. Doma mám 24V rozvod, ze kterého krmím světla, veškerou domácí elektroniku a taky mám 24V topné kabely v koupelnách (paralelně k teplovodní podlahovce, myšleno pro využívání přebytků během letního provozu). Takže by se mi víc líbilo ukládat 24V - úlohou baterie je primárně zálohovat tento okruh pro případ výpadku DS. Těžit krypto z baterky nechci resp. na tak velkou baterku nemám peníze (tam je spotřeba v jednotkách kilowatt), chtěl jsem pouze pomocí přebytků přikrmovat (odlehčovat) odběr ze sítě a myslel jsem, že bude snazší a levnější to dělat přímo do 12V větve (používám oddělené zdroje na 12V napájení grafických karet). Podle množství přebytků jsem chtěl zapínat a vypínat jednoltivé karty/počítače, ale to nejde dělat moc rychle - počítač musí běžet nějakou minimální dobu, aby vůbec dávalo smysl ho zapínat. Taky vypnutí chvilku trvá.

Díky, já na to možná koukám blbě, ale pro mě je lepší, když mi panel dá málo, ale delší dobu. Ta moje současná elektrárna s polykrystaly se zapne, až když každý panel dává aspoň 25W, a v zimě to jelo jenom pár hodin denně. Tady budu stíněný z různých stran, každý panel jinak a jindy. Raději bych výkon nahnal plochou (ještě mám cca 80 - 140 dalších metrů, které chci zastřešit, ale jsou to problematická místa co se týče stínu (na některé se ani nedostane přímé světlo, mírný severní sklon, z jihu vyšší budova). Takže to je primárně krytina resp fasáda, a jenom zkouším najít způsob, jak něco vyrobit, když už tam něco dávám)...

koupím poly panely 210W od Mikela Vmpp = 27,3 V Impp = 7,70 A Voc = 33,3 V Isc = 8,17 A ideálně 8 ks

Přemýšlím, jak bych to na Tvém místě udělal já. Kopal bych osobně co nejméně. Postavil bych někam uprostřed za panely (předpokládám, že je tam prostor) něco jako https://www.elektro-trutnov.cz/oez-np66 ... 9-p230014/ (resp. větší) a v něm udělal kombibox (switchbox nebo jak tomu budeme říkat). Každý string bych do něj přivedl solárním kabelem zvlášť, vázal to zezadu na panelech resp. tyčich bez chráničky (narozdíl od střechy, kde se posouvá sníh, tady snad nehrozí mechanické poškození, když to bude vyvázané dobře). V kombiboxu bych pak jistil každý drát, propojil paralelně a dal tam ještě T1(+T2) přepěťovku do nějaké jakžtakž země (zemnící tyč(e) + propojení na solární hranoly). Ze skříně bych vedl už dva tlusté CYKY ev. AYKY dráty asi zase vzduchem vzadu po panelech už v chráničce (ev. pokud to nejde, tak i zakopat), přímo k VT-80, těsně před něj bych ještě dal T2 přepěťovku a pojistkové odpojovače na oba dráty.

Na JJV střechu přes víkend přibylo 12 ks GWL/Sunny Mono 330Wp 60 cells, PERC Full Black panelů. Takže tímto jsem přes 11kWp štítkového výkonu.

Běhají tak, jak mají http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=23&t=1228&p=142965&hilit=+calb#p142965 Kdybych rozšiřoval, objednal bych je znovu, popřípadě bych se podíval i po ještě větší kapacitě.

Ahojte, hladam niekoho kto by vedel pomoct resp. zrealizovat instalaciu v Bratislave. Ide o RD, plocha strecha, moj plan je 8-12 panelov. Mam preferovanu konstrukciu aj panely, ale zatial nic objednane. Nemam vybraty menic (3f, grid-tie) Prebytky planujem vyuzivat na ohrev vody v bazene (zatial nic vybrate) Co hladam hlavne, je niekto na zapojenie elektro casti, ale nebranim sa aj rozumnej dohode instalacie "na kluc." Ak aj nie priamo pomoc, budem vdacny aj za tip na firmu s ktorou ma niekto miestny pozitivnu skusenost. Diky! M.

Ďakujem za typ. Najviac sa mi lubi to https://www.aliexpress.com/item/4000814 ... 4c4dzPyCf3 len škoda že je ta vodotesnosť poddimenzovaná.

ja mam čerpadlo Barwig bwv088 na 12v ponorene v studni už 2 roky pri 20m dlhej hadich a 6m vytlak a v pohode... odber toho čerpadla je 3.5A

nějaká osobní zkušenost?

Mam nejake otazky k zapojeniu (pre vysvetlenie prikladam situacnu schemu). Menic XTM a VT80 mam v garazi, pripojenie k sucasnemu switchoxu je popod chodnik 2x 25mm. Chcel by som Vas poprosit o nazory, ako pripojit aktualny solarny plot. Novy switchbox mozem umiestnit bud na mieste oznacenom zelenou na konci solarneho plota alebo za studnou (+- je to v jeho polovici). Otazky: - Akym sposobom napojit jednotlive stringy do switchboxu? mam tahat 6mm kabel ku kazdemu 3s stringu? Ci spojit aspon 3s2p na jeden 6mm kabel? Ak nie, ako? - Odpajace riesit na kazdy 3s string, alebo na 3s2p? - popod chodnik dalsie kable nenatiahnem, ale mozem to nanovo rozkopat (uff) a dat tam nejaku 120mm chranicku kovovu, lebo vidim, ze co 5 rokov to budem rozkopavat . teoreticky je moznost vytiahnut bateriovu zbernicu 48v ku pristresku a MPPT dat do pristresku alebo do rozvadzaca, ktory bude na konci plotu. - je mozne solarny kabel 6mm na plote nahradit napr H07 v chranicke? mam iny kabel k brane v chranicke asi 10 rokov bez problemov, preto ma to zaujima. Chranicku mozem aj zakopat, aj ked po plote mi to pride sikovnejsie. -dalsia moznost je liniova zbernica (25mm?) a pripajat panely cez male switchboxy (napr. kazdych 6 panelov cez 1 switchbox). Mate nejake dobre skusenosti s nejakymi malymi switchbox krabicami? Idealne kovovymi - plastu velmi neverim

Takze nejake slubene fotky: pouzite profily 80x80x3mm dlhe 3m, zaklad 1m, vyska stlpikov 2m. Cca kazde 3m, prekladane starym plotom (ale ten pojde casom asi prec. Nosne ALU profily drzi kladivkova matica a skrutka skrz profil (100x8). Idealna by bola 90x8, ale podlozil som maticou na druhej strane.

V Číně: https://www.aliexpress.com/item/4001083766967.html

Dnes zvažujem aj riešenie, nad ktorým som síce už krátko pred časom uvažoval, ale zavrhol som ho. Dať plynový zásobník na pozemok. Toto by totiž poriešilo veľa vecí. Vyriešil by som ohrev TÚV, kúrenie a ešte varenie na plynovej varnej doske prakticky bez elektriky. Myslím že toto je správne riešenie - asi by si ušetril na výkone alebo počte potrebných meničov... To čo by si ušetril dať do panelov ale aj bateriek... 10kWh v baterkách nie je pre takéto potreby nič, a v zime 10x nič. 10kWh Lifepo4 sa dá kúpiť a vyskladať za 1500€ teda pokiaľ nepotrebuješ riešenie typu Pylontech. Držím palce - vidím že miestny odborníci sa pekne zapájajú do debaty. Kde se dá sehnat 10kwh Lifepo za 1500eur?

Ahoj mám to čerpadlo čo kodl z ali, ale na dlhodobé ponorenie neodporúčam. Je tam klasický motor z uťahovačky a tesnenie na hriadeli, takže tomu dávam tak 50h fungovania. Kúpil som ho na polievanie stromov mimo civilizácie... Ale výkon je akože brutálny Tebe by sa hodilo BLDC čerpadlo, tie potvorky môžu byť vo vode aj 10 rokov a nič sa im nestane lebo sú celé zaliate a rotor je vlastne iba kus magnetu s vrtulkou. Neviem ale aký chceš výkon čerpadla, to od kodl dá minimálne 3000 litrov čo je už dosť šupa na tak malé čerpadlo na baterku. Mám aj toto čerpadlo a to je to bldc zaliate a teda môže byť neustále ponorené ale výkon je ´´len´´ 800l/h https://www.aliexpress.com/item/4000603 ... 4c4dCa3Z2S

Znižujem cenu na 140 €/ks.

Ako viem poriešiť batériu za 1500 €/ 10kWh ? Či si myslel tým riešenie typu Pylontech ? Za tých 1500 € sa to dá vyskadať a vyriešiť aj to BMS, aby Victron dobre komunikoval s batériou ? Ak je to niečo čo si len tak ako laik neviem spraviť sám, tak rád niekomu zaplatím za to, že by mi to zložil. Je to tiež LiFepo4 riešenie ? Tak že kúpiš napr. 16ks 200Ah Lifepo4 (á90€) a zapojíš ich paralelne-sériovo - napr. na 24V systém je to zapojenie 8S(2P) + BMS. Toto riešenie teda nie je typu Pylontech kde sú články v "krabici" ktorú pichneš do racku a obsahuje články s BMS a aj s nejakým komunikačným modulom a SW na komunikáciu s vhodným meničom alebo "regulo-meničom". Bohužiaľ pri Lifepo4 je BMS viacmenej nevyhnutná - napätia sa pri Lifepo4 viac rozchádzajú ako napr. pri Li-Ion.

kupoval jsem z ali 12V malinkou kalovku - asi bych ji nenechával trvale ve vodě ponořenou, přečerpala už cca 2m3 vody, zatím žije: https://www.aliexpress.com/item/4000814 ... 4c4dzPyCf3 ten rozměr je přes hrdlo, myslím si, že by se do IBC měla dát vecpat. Odběr cca 3-4A/12V Děckám na hraní jsem kupoval tohle, je to samonasávací, ale spíš tak na fontánku: https://www.aliexpress.com/item/3291213 ... 4c4dzPyCf3 tohle bere pod 1A/12V, děcka si s tím v takovým šikmým korytě poháněly přehrady a vodní kola... Taky pořád funguje, kolik přečerpalo nevím. Na zalívání je nejlepší kontejner podložit tak 30-50cm, a pak to teče samospádem, tahle technologie se spolehlivě využívá už několik tisíc let, leckde nepřetržitě celou dobu (římský akvadukty) ...

Spíš je potřeba, aby BMS "komunikovala" s regulátorm nabíjení. Vypnutí měniče na podpětí článku je extrém, ale to za pomoci jednoho drátu snad dokáže i tvoje BMS. Znovu opakuju, napětí celé baterky s více než 4 mi články nic neříká o napětí nejslabšího článku. Co je potřeba zajistit, hlavně u lifepo4 ( nad 90% SOC, i u Li-ion) aby napětí nejslabšího článku při nabíjení nepřerostlo rozumnou mez. Samotnej balancer, i když s velkým balancovycím prudem to obvykle nedokáže, musí se buď vytěžovat, aby nabíjecí proud byl menší než proud, který zvládne balancer spálit, a nebo omezit nabíjecí proud na regulátoru nabíjení. A jestli to funguje jako datová komunikace, nebo jeden drát, kterej nějak dokáže snížit proud z regulátoru, je jedno. Ve chvíli, kdy BMS odpojí baterku od rgulátoru nabíjení "v plným kalupu" tak je zaděláno na průšvih.

Ahojte. Zakopal som IBC 1000l nádobu. Na vrchu je otvor 150mm. Po zakopaní nádoby som začal hľadať vhodné čerpadlo no a to som akosi vôbec nenašiel. Najskôr som si bol istý že Tesco cerpadlá mi budú stačiť no klasická Tesco kalovka sa nevmestí cez otvor a memránové čerpadlo vrčí, trasie tak že sa pri čerpaní vody bojím že nádobu prederie... Nemáte nejaké overené čerpadlo na takýto účel? Najlepšie tak do 50Eur? Napaťová hladina môže byť 12V, 24V, 230V. Bude sa jednať o občasné zavlažovanie záhrady, preto nehľadám žiadnu výkonnú hasičskú mašinu . Zatiaľ som objednal z Aliexpr. takéto čerpadlo no bojím sa či vôbec bude fungovať.

Já se přiznám, že nechápu, proč jsou tu všichni posedlí komunikací bms baterie se střídačem. K čemu je to vůbec dobré? Mě osobně stačí hloupá baterie s obyčejným balancerem a tavnými pojistkami. Pojistky ochrání baterii před přetížením, balancer zabrání přebití nebo podvybití jednotlivých článků a riziko, že střídači rupne v kouli a baterii vybije pod určitou mez, klidně podstoupím. 48V střídače zpravidla končí na 38 V, takže baterii takové jednorázové vybití (kterého si zcela jistě všimnu), nezabije. Zvláště v případě li-ion. A vzhledem ke srovnaným cenám li-ion a lifepo (viz Mikel) mi přijde rozumné brát li-ion, které si střídač sám uřídí podle napětí.

Slunce bylo na východě, panely jsou na jihu. Samozřejmě, že pokud by to vydrželo do oběda, tak by to dávalo asi více, ale ono to za chvíli sjede.

Na plný slunce to je celkem málo, kolikrát mám podobnej "sněhovej výkon" i ze čtvrtinovýho instalovanýho výkonu.

Trafo, které zvyšuje výkon bych bral všemi deseti.

Dnes pod sněhem a stejně to dává. To jsou mi zázraky.

taktak.. jedná se o zvyšování napětí, protože čez vás nepřipojí myslím nad 10kWp, nebo tak nějak a na vyšší výkon se čezu nechce. Bez trafa do vysokého napětí u vysokých výkonů se neobejdete. Známý má 30kWp vodní zdroj a povedlo se mu to připojit bez trafa, ale prakticky jen díky nátlaku dodavatele energie na distributora - distributor (čez) přímo požadoval trafo.

Ano, v budoucnu to bude automatizované pomocí 2 stykačů a jejich vzájemné blokace. Ale momentálně mně to netrápí. S baterií se zatím nedostanu pod 50%.

[ [/quote]10kWh v baterkách nie je pre takéto potreby nič, a v zime 10x nič. 10kWh Lifepo4 sa dá kúpiť a vyskladať za 1500€ teda pokiaľ nepotrebuješ riešenie typu Pylontech. Držím palce - vidím že miestny odborníci sa pekne zapájajú do debaty.[/quote] Ako viem poriešiť batériu za 1500 €/ 10kWh ? Či si myslel tým riešenie typu Pylontech ? Za tých 1500 € sa to dá vyskadať a vyriešiť aj to BMS, aby Victron dobre komunikoval s batériou ? Ak je to niečo čo si len tak ako laik neviem spraviť sám, tak rád niekomu zaplatím za to, že by mi to zložil. Je to tiež LiFepo4 riešenie ? Dnes idem riešiť a zisťovať ten plynový zásobník. Zatiaľ by som namiesto TČ dal plynový kotol a na TČ spravil predprípravu. Chcem to spraviť tak, že keď bude elektrika, tak iba zvesím plynový kotol a zavesím jednotku TČ. Akurát bojler musím nájsť vhodný aj na plyn aj elektriku, aby som bojler nemusel meniť, teraz v lete ohrievať vodu aj z FVE a potom na neho napojiť len TČ namiesto plynového kotla. Kľudne mi dočasne bude stačiť aj obyčajný kotol, nepotrebujem kondenzačný.

No to aprilove počasie si zo mňa robi asi prdel. V noci po desiatej som došiel domov a vonka bolo super,len kus chladno. Teraz rano pozeram z okna,idem vonku a 5cm snehu,čo ani nejde oškrabať z panelov. Len tak som očistil 4ks,zapol prečerpavanie energie do hlavnej baterie,nahodil polonabitu bateriu z štvorkolky ku hlavnej baterii od solarka a utekal do roboty. Hadam sa to do obedu umudry a zlezie sneh,ale predpoveď ukazuje do večera minusove teploty. Teraz sa to tak potentovalo,keď solarko už dokazalo pokryť podstatnu energeticku časť spotreby domu?!!.

Je to líné a nenabíjí to víc než 18A ... občas si to změní na 7A. Max. nabíjecí a vybíjecí proud 18A by odpovídal, ta aku H2 má 37Ah a BMS by neměla pustit víc než polovinu, tedy 18,5A. V manuálu píšou: "může se stále vyskytovat odchylka max.100W, která bude exportována do sítě", pokud by těch 500W bylo trvale, tak je něco opravdu špatně.

Mě to teda nepřijde, v podstatě přepínám taky ručně - tj po zapnutí měniče se přepnou stykače z DS na měnič, ale měnič zapínám ručně. Na druhou stranu, mám proti Kobra23 hodně malou kapacitu baterií, takže to přepínání probíhá častěj, ale možná mám taky menší spotřeby... Poměr baterie/panely mám 2.9kWh/kWp, to bude mít asi podobný. A v zimě se běžně za jeden slunečnej den baterky u mě ani nenabijí doplna... Z vlastní režie tak rozsáhlýho systému bych měl asi taky obavy, ostatně u známýho tzv. "chytrej dům" má ve "vypnutým stavu" okolo 500W příkonu. U mě je to v tuhle chvíli včetně klidové spotřeby měniče 135W, a to svítím, jede PC s poměrně velkým monitorem a hraje i nějaká muzika, spousta zbytečností je ve standby...

Co mě trochu štve, že když konečně domáknu měnič s EG8010 k odolnosti a blbuvzdornosti, tak najdu něco jinýho, kvůli čemu budu muset tu výkonovou desku udělat celou znovu. Těžký život dobrodruha... Edit: EG8011 má opravený nějaký nectnosti EG8010, třeba to střídání SPWM na obou polovinách můstku, tak uvidím, co dalšího soudruzi sprasili v EG8025...

To je právě to, čeho bych rád dosáhl. Kaskáda měničů, třeba s výkony 4kW, 4kW, 4kW. Nebo 4kW, 6kW. Ale nevím, jestli ten EG8025 není další slepá cesta... Otázka je, jak vypadá signál na pinu 13 - ac fout - předpokládám, že tam bude 50Hz se střídou 1:1, ale můžou mě číňani překvapit... Další možnost je přiohnout výstupní proud druhýho měniče přes změnu zpětné vazby, ale to je teorie, musím počkat co přijde, postavit s tím nějakej zkušební měnič (teda zrovna dva) a otestovat to paralelní spojování. U 3f systému problém neočekávám, tam se jenom jedná o fázovej posuv, a měniče jedou každej za sebe. Ještě mě napadlo, že by se mohl detekovat průchod nulou u síťovýho napětí a použít ho k synchronizaci s měničem... Jo ten signál na tom pinu by mne také zajímal. Možná tam bude synchronizační frekvence a střída bude proměnná a tím bude master informovat na jaký výkon pracuje 0-100%. Těch slave měničů může snad být i více.

Pokud je to víc než tuším 15m, tak by měla být přepěťovka na obou koncích, ale to chce spíš místní posouzení, já mám svodič nahoře i dole... U regulátoru dobíjení mám DC jistič s vyrážecí cívkou (pořád nezapojenou, ale už se schyluje), ale nevím, jestli to existuje i na 80A, mám normální miniaturní C50A...

To Tomas: ano, to je jinej svět, kde není potřeba galvanický oddělení a změna napěťové hladiny, a kolikrát ani další parametry, pro nás důležitý, jako je hlučnost ventilátoru, se neřeší Když to nemusí být do RACKu tak jsou i bez ventilátorů - Solax, Goodwe, atd... Ale oproti těm průmyslovým do RACKu jsou to jen takové domácí omezené hračky kde není ani možnost použít libovolnou akumulaci - Goodwe. Ale je super že udělali novou verzi toho čipu a už se těším na další variantu EG80xx kde snad už bude i 4 kvadrantní řízení 3 fázového víceúrovňového můstku.

To je právě to, čeho bych rád dosáhl. Kaskáda měničů, třeba s výkony 4kW, 4kW, 4kW. Nebo 4kW, 6kW. Ale nevím, jestli ten EG8025 není další slepá cesta... Otázka je, jak vypadá signál na pinu 13 - ac fout - předpokládám, že tam bude 50Hz se střídou 1:1, ale můžou mě číňani překvapit... Další možnost je přiohnout výstupní proud druhýho měniče přes změnu zpětné vazby, ale to je teorie, musím počkat co přijde, postavit s tím nějakej zkušební měnič (teda zrovna dva) a otestovat to paralelní spojování. U 3f systému problém neočekávám, tam se jenom jedná o fázovej posuv, a měniče jedou každej za sebe. Ještě mě napadlo, že by se mohl detekovat průchod nulou u síťovýho napětí a použít ho k synchronizaci s měničem...

A takhle to blbne od počátku nasazení GW? Ty aku Force údajně mají mít nějaký problém s firmware, nemůže to mít souvislost? O tom jsem nic neslyšel ale zítra zavolám do Solidpoweru. Mě přišlo teprve 1 celé vyúčtování za měsíc a tak to začínám detailněji pozorovat. Prostě 395kW spotřeba a 92kW dodávka za měsíc mne překvapila. Hledám souvislosti ale u sebe je nenacházím. Prostě o 25-30% menší spotřeba než před pořízení FVE je dost málo. Při zapnutí a vypnutí konvice se ještě minutu pere s vyrovnáním asymetrie. Je to líné a nenabíjí to víc než 18A ... občas si to změní na 7A. Koupil jsem to v době kdy v původním firmware to neumělo rozpoznat baterky a někdy v prosinci mi tam přehráli tento firmware. Pak jsem ale čekal na výměnu 4Q elektroměru a celé se mi to nezdá. Jakoby se dostává s asymetrií do velkého rozdílu a pak odebírám třeba 1/4-1/5 výkonu z celkové spotřeby a to je dost. Zaznamenal jsem rozdíly od 50 do 500W v trvalém odběru a nebo i odběr ve všech fázích když to nebylo potřeba.

Co mě trochu překvapuje, že neřeší "power share" ale to se asi dozvím až to vyzkouším... Když mají stejný akumulátor, tak by s rozdělením výkonu asi nebyl problém, horší asi bylo kdyby měl každý měnič jiný akumulátor. I když by možná bylo i výhodné kdyby při malém zatížení pracoval jen jeden měnič a druhý se přidal až při větším zatížení.

kodl69: Trefil jsi to hřebíkem přímo na hlavičku. Nemám s obvody tohoto typu žádné zkušenosti a nečetl jsem podrobně ani celý datasheet. A přeji ti úspěšnou realizaci dostatečně výkonného střídače s novým kontrolérem a dlouhou životností.

Když se podíváš líp, tak ten šváb si hlídá napětí DC meziobnodu v rozsahu 440 až 320V a to všechno jenom kvůli podpětí/přepětí... Nečteš, nevíš. Mrkni třeba do sekce test: "EG8025 provides a test mode for debugging the working parameters of external circuit, such as gate drivers outputs, operational amplifier working, the rise and fall time of IGBT/MOSFET gates, output LC filter parameter, and etc. When Test_Mode is "1",EG8025 enters test mode. In test mode,EG8025 outputs an open-loop SPWM signals, which means that there are no protection functions, and the voltage feedback and current feedback are invalid" Bude to evoluce EG8010, nestěžuju si na něj jistě jenom já, navíc už je hromadu let starej, a proč by zrovna tohle dělali jinak. Že zatím není nikde schéma řízení LF? protože je to novinka, a výrobci digitálních centrál a hf měničů to zatím k ničemu nepotřebují. Zrovna ty invertorový centrály nemají v DC meziobvodu regulaci skoro žádnou, jenom otáčkama motoru... EG8010 jsem pomocí trimru v zpětné vazbě dostal výstupní napětí naprázdno od 160V do 250V (asi by šlo ještě dál, ale nechtěl jsem týrat trafo). Z téhle strany problém neočekávám. To Tomas: ano, to je jinej svět, kde není potřeba galvanický oddělení a změna napěťové hladiny, a kolikrát ani další parametry, pro nás důležitý, jako je hlučnost ventilátoru, se neřeší

Aby jste se nehádali, tak nejlepší varianta jsou ty úplně bez trafa Tak se dělají ty největší výkony pro průmysl a s největší účinností, víceúrovňové 4 kvadrantní střídače http://www.sinexcel.us/storage-inverters https://www.trumpf.com/cs_CZ/produkty/v ... ka/menice/ pěkně do RACKu po 30kW vzájemně redundantní a unese to jeden člověk.

to Kybos: prohlídni si datasheet, je tam na pinu 18 : Vac - voltage ac feedback, podobněně (snad líp než) jako u EG8010. Že se výstupní napětí reguluje napětím v meziobvodu není dogma, co já vím, tak většina HF měničů má napětí v meziobvodu vyšší než by bylo nutné (cca 400V oproti nutným 330V), a ten rozdíl je rezerva energie pro špičkový odběr, viz výše. potom je tam napěťová zpětná vazba do střídače, stejně jako LF. Díval jsem se na to a nenašel jsem rozsah regulace prostřednictvím pinu 18. Uvedené schéma v příkladu zapojení řeší regulaci napětí v meziobvodu řízením DC/DC měniče přes smyčku optické zpětné vazby. Předpokládal jsem, že hlavní změny vstupního napětí nahrubo reguluje DC/DC měnič a přes vývod 18 už funguje jen drobná korekce výstupního napětí dle zátěže střídače. Ale možná je rozsah regulace přes vývod 18 tak velký, že zvládne jak změny vstupního napětí tak i změny způsobené zatížením. To jsem se ale v datasheetu nedočetl. U LiFePO to asi nebude tak velký problém jako u jiných typů chemie, kde je rozsah napětí úložiště výrazně větší.

cca 40ks, nemáte to někdo zbytečný v šuplíku? 5-6Kč/kus co nacházím na netu mi přijde přemrštěná cena...

ono je to skoro jedno jestli 230V na výstupu děláš z 320V v meziobvodu, nebo přes LF trafo. V zásadě se to líší jen hodnotami napětí a proudů... Řekl bych, že tam těch odlišností bude více. Například regulace výstupního napětí se odehrává v DC meziobvodu, spínání jednoho IGBT bude chtít jiné buzení než spínání sady power MOS s relativně velkou vstupní kapacitou... toto povžuju za konstrukční odlišnosti. S EG 8010 taky šlo řídít jak HF měnič tedy střídač z 320V a nebo LF měnič. Detaily jako druh a počet spínqacích prvků jsou věcí konstrukce. Výstupní napětí třebas to EG8010 řídílo přes zpětnou vazbu úpravou PWM

Zabudni na amorfy, vezmi radšej toto : https://dum.bazos.cz/inzerat/133763587/ ... 215-wp.php Potom zvažuj batériu - na aké napätie bude ? Na 12 V s mppt prerobíš. Možno by bolo lepšie dať to na menovitých 24 V a potom konverziou dolu na 12 V.

Rozdíly lf a hf jsou jinde, Kybos řeší až poodružné detaily. nevýhody LF: 1.)velikost, váha a cena trafa. nevýhody HF: 1.) nízká přetižitelnost, je daná kapacitou kondenzátorů v meziobvodu, dimenzováním zvyšujícího měniče, a tím narůstající cenou. 2.) elektrolytycké kondenzátory v meziobvodu - značně zatížené, viz výše, s konečnou životností v řádu let, i značkové výrobky... 3.) vyšší klidová spotřeba, musí se spínat větší množství polovodičů (srovnej akspert a třeba XTM) 4.) problémy se zátěží jak indukčního, tak kapacitního charakteru, problémy se zátěží jenom v jedné půlvlně ( u velkých zátěží řádu kilowat v jedné půlvlně je tohle problém i pro LF) výhody LF: 1.) robustnost, vysoká krátkodobá přetižitelnost, 2.)spolehlivost, žádné předem očekávané poruchy dané konstrukcí výhody HF: 1.) nízká hmotnost (nízká cena dopravy z asie...), 2.) souvisí s 1, nižší cena. Neříkám, že HF měniče nemají svoje místo na slunci, třeba jako ongrid střídač k FV poli, kde se přetížení nedá nijak dosáhnout, jasně HF vyhraje. Ale jako ostrovní, nebo aspoň poloostrovní měnič vyhraje celkem jasně LF. to Kybos: prohlídni si datasheet, je tam na pinu 18 : Vac - voltage ac feedback, podobněně (snad líp než) jako u EG8010. Že se výstupní napětí reguluje napětím v meziobvodu není dogma, co já vím, tak většina HF měničů má napětí v meziobvodu vyšší než by bylo nutné (cca 400V oproti nutným 330V), a ten rozdíl je rezerva energie pro špičkový odběr, viz výše. potom je tam napěťová zpětná vazba do střídače, stejně jako LF.

A jak s tímto obvodem budeš řídit výstupní napětí?

velkou spotřebu nemám, pro předchozí měnič stačily dvě EGS002, tak to zas tak moc snad není? ale netuším, jak z číňana vypáčím k čemu je třeba pin 52 -fan rpm in a jak funguje, jak se řeší sdílení výkonu při paralelním chodu měničů... popis komunikace je takovej hodně neúplnej... trochu mě děsí popis: "When short circuit fault is happened, after a short time 30mS delay, the output will be turned off - v té chvíli už tam nejsou žádný mosfety, ale jenom doutnající zbytky... Takže raděj zůstanu u odzkoušenejch IR2127+IXDN614, snad se podaří "HO" výstup u toho EG8025 oblbnout stejně jako IR2110, 2127 v zapojení jako low side driver. Ale třeba to někdo otestuje a bude to fungovat...

Zkusím trochu oživit téma. Kvůli zelené úsporám jsem nainstaloval nejlevnější možnou variantu, tzn 1,5kW polykrystal a klasicky levný GoodWe střídač. Přemýšlím o dalším kroku, zase spíš něco za pár korun: Chystám se teď obloźit a zastřešit stání na auta (44m2 celkem, z toho střecha 24m2). Napadlo mě koupit levné (použité amorfní?) panely a krmit s nimi 12V větev, kterou napájím grafické karty (těžím krypto). Panely budou všemožně různě zastíněné, každý jindy a jinak, zvažuju low-cost řešení, kdy bych ke každému panelu připojil levný MPPT regulátor nabíjení baterky a všechny připojil k nějakému bateriovému úložišti. Tuto variantu jsem tady moc neviděl, nebo neumím hledat na fóru

Pozor na tyto novější přepínače Jotta https://www.aliexpress.com/item/4001201 ... 4c4dsFVmxf koupil jsem v září 2020, 4 pólové 125A (hlavní kontakty na levé straně) a mají to ovládání přepínacích cívek uvnitř chybně zapojené. Obě cívky mají napájené ze svorek BR a BN. Takže pokud není napětí na svorkách BR a BN tak se přepínač nepřepne na zdroj A i když je napětí na AR a AN a rudá LED svítí. Aby přepínač přepnul na zdroj A musí být napětí na AR a AN i BR a BN. Stejný problém jako zde: https://ae01.alicdn.com/kf/U5afdf47eed5 ... 9ad1cG.jpg Ale pokud máte na BR a BN svorkách vždy napětí, tak se ten problém neprojeví. Oproti té předchozí verzi tam také u hlavních kontaktů chybí plechy na zhášení oblouku. Doporučuji kupovat raději ty předchozí na 100A, kde byly hlavní kontakty na pravé straně, na fotce ten spodní přepínač.

ono je to skoro jedno jestli 230V na výstupu děláš z 320V v meziobvodu, nebo přes LF trafo. V zásadě se to líší jen hodnotami napětí a proudů... Řekl bych, že tam těch odlišností bude více. Například regulace výstupního napětí se odehrává v DC meziobvodu, spínání jednoho IGBT bude chtít jiné buzení než spínání sady power MOS s relativně velkou vstupní kapacitou...

Dozrel čas aby som prispel aj ja svojou kvapkou do mora. Už od solárnej kalkulačky v detstve ma fascinovala fotovoltaika, ten pocit že si prístroj vyrobý elektrickú energiu sám. Tak som postupne začal laborovať a zvolil si nasledovné komponenty. Menič: Infinysolar plus 3kW Batéria: Li-ion 14s 50Ah (bude sa pridávať) Panely: gs-55 zatial 36ks 24ks SZ 8ks JV (bude sa pridávať) 4ks J tam sa už viac nezmestí, je to vikier Spotrebiče zatial postupne len pripájam. Po dome ťahám vlastú solárnu sieť. Momentálne je napojený server, wifi, kamery, obehové čerpadlá na kúrenie, mrazák. Chladnička, čerpadlo v jazierku a uvčko bude zapojená čoskoro. Zapojené sú zatial spotrebiče tak aby mi tá mini baterka 2,5kWh vydržala napájať tieto spotrebiče čo najdlhšie, teraz to vychádza tak do 2hej rána. Budú sa pridávať ešte panely na JV tak aby tam bolo aspoň 24 ks a nie 8. Keďže infiny vie nabíjať iba 25A tak zatiaľ nemá význam pridávať viac. Keď sa podarí pridám fotky. Všetko je umiestnené v garáži presunuté z povaly kde mám s nastávajúcou teraz spálňu. Strigy sú 4s, systém je vlastne nadstavený ako hybrid, na vstupe ds prepäťovka, na paneloch hore pod škridlou prepäťovka a aj pred vstupom do meniča fv je druhá prepäťovka keďže ide kábel cez celý dom asi 30 metrov. Výstup z meniča je chránený prepäťovkou a prúdovým chráničom 25A. Potom je to rozvetvené na sólo ističe. Ak sa chytáte za hlavu a pýtate sa prečo som použil amorfné panely a prečo ich mám zatial viac na SZ než na JV odpoveď je že vďaka amorfom som lacno pokryl SZ stranu strechy kde mi v lete rozpaluje strechu a na povale sa nedá spať. Dom je stavaný pred 22 rokmi takže minerálna izolácia je tam nahádzaná ledabolo. Mám aj nachystanú prenosnú klimatizáciu ako taký malý vyťažovač elektrárne v letných horúčavách. Klíma má odber približne 700W a od 13tej hodiny do 17tej mi ju dokážu napájať panely bez nutnosti pužitia batérie.

Tak to ruční přepínání vnimám jako překvapivě velký kompromis v elektrárně bez kompromisů . Jednak jde o relativně dlouhá období, kdy je to se sluncem "na hraně", ale když třeba v zimě celý den zasvítí, tak proč slunce nevyužít, nejet na něj a nenabít baterky nebo i Teslu? A hlavně: co když přepneš v den D na baterky a v den D+1 na potvoru bude temno - budeš ručně přepínat zpět? Budeš ručně přepínat, když prostě bude mimořádná spotřeba uprostřed léta? Nevěřím, ruční obsluha FVE člověka baví měsíc dva a být strojníkem FVE není životní cíl. Vsadím se, že budeš i Ty nakonec vše směřovat k provoznímu stavu "o FVE nevím já ani posádka". S takovým cílovým stavem je zprvu trochu trápení - jak i mé kozlovské vlákno svědčí - ale ukazuje se, že to jde a se Studery pak (bez přetoků) i relativně lehce. Pozdrav Vítka, a někdy mi ještě povíš, kolik všechny Tvé stykače a měřiče žerou, uff.

No první co mně napadlo že je v něm tuna prachu a vlivem teploty se tam někde spíká přece jen je v pokojové teplotě i když nějaký větrání tam je není to žádná chladná místnost typu garáž sklep. Ale zas prachu tam moc nebylo. Je to starší i když klasika krabicojidní axpert hf jak všechny ostatní pokud vím. Jinak měnič jede pořád a jede na něj vše celá domácnost. od pc tv přes bojler. V zásuvce měřím klasika 231v při odběru cca 400w jinak po spuštění 2,2 kw rychlovarky to spadlo na 227 volt a drželo to tam. Termo kameru nemám ale mohu zítra si půjčit modelářskej infra teplomněr. odběr na prázdno mohu též zkusit. Musím po vypínat ted jen orientačně měnič ukazuje aku 52,2v a dodává cca 430wat bmv mněřič ukazuje odběr z aku 9,4a což zas nevypadá že by nějak enormně žral navíc ale zítra bych odpojil a nechal jen měnič. Kondiky tam jsou nějaké velké ale nic jsem nenašel je fakt že pokud se to nerozebere polovina věcí není vidět. Ale to bych chtěl asi přenechat někomu zdatnějšímu. Samozřejmě výměnou za ty věci kterým se říká peníze. Kdysi jsem něco nechával spravovat v bany-elektro ale internet už to nějak nezná jestli skončil? netuším. Ještě mě napadlo změřit ty kondíky za usměrňovačem na 320V zda mají ještě správnou kapacitu za ty roky, pokud se rapidně zmenšila jejich kapacita, pak by se mohli i přehřívat ty feritové trafa, nebo ty usměrňovací diody, chce to prověřit a proměřit.

s tímto souhlasím

No první co mně napadlo že je v něm tuna prachu a vlivem teploty se tam někde spíká přece jen je v pokojové teplotě i když nějaký větrání tam je není to žádná chladná místnost typu garáž sklep. Ale zas prachu tam moc nebylo. Je to starší i když klasika krabicojidní axpert hf jak všechny ostatní pokud vím. Jinak měnič jede pořád a jede na něj vše celá domácnost. od pc tv přes bojler. V zásuvce měřím klasika 231v při odběru cca 400w jinak po spuštění 2,2 kw rychlovarky to spadlo na 227 volt a drželo to tam. Termo kameru nemám ale mohu zítra si půjčit modelářskej infra teplomněr. odběr na prázdno mohu též zkusit. Musím po vypínat ted jen orientačně měnič ukazuje aku 52,2v a dodává cca 430wat bmv mněřič ukazuje odběr z aku 9,4a což zas nevypadá že by nějak enormně žral navíc ale zítra bych odpojil a nechal jen měnič. Kondiky tam jsou nějaké velké ale nic jsem nenašel je fakt že pokud se to nerozebere polovina věcí není vidět. Ale to bych chtěl asi přenechat někomu zdatnějšímu. Samozřejmě výměnou za ty věci kterým se říká peníze. Kdysi jsem něco nechával spravovat v bany-elektro ale internet už to nějak nezná jestli skončil? netuším.

ono je to skoro jedno jestli 230V na výstupu děláš z 320V v meziobvodu, nebo přes LF trafo. V zásadě se to líší jen hodnotami napětí a proudů... To z principu a funkčně ano, ale pokud to má být spolehlivé a dlouho fungovat v režimu 24/7 tak jedině LF.

ono je to skoro jedno jestli 230V na výstupu děláš z 320V v meziobvodu, nebo přes LF trafo. V zásadě se to líší jen hodnotami napětí a proudů...

Docela tápu jak to udělat.Kybosuv vytěžovač spíná podle napětí na baterkách.Do pergoly de jeden kabel 3x2,5Cu.Lednička,vařič a ohřívač vody je vše v pergole.Jedině do pergoly dát proudové relé,aby když se zapne vařič nebo lednice, tak se vypne ohřívání vody.To musím naštudovat. Do chladničky a do variča musí ísť plnohodnotná sinusovka. Prúdové relé pred chladničkou by po vypnutí chladničky poslalo rádiom ( zvonkom ? ) signál do relé, ktoré zapne kybosov regulátor s predradeným časovým relé. Na ňom je nastavený čas kratší ako dĺžka pauzy chladničky. Druhým zvonkom by sa pred použitím variča regulátor vypol, následne zapol. To by nebolo potreba v prípade, že varič za každých okolností ťahá prúd z batérie, je teda silnejší spotrebič, ako sú prebytky. No, nakoniec tých 20 metrov by sa dalo k vypnutiu a zapnutiu regulátora zájsť dvakrát za deň aj po vlastných ...

Dnes si tak brousím po aliexpresu a vyskočilo na mě tohle: https://www.aliexpress.com/wholesale?ca ... ext=EGS005 datasheet anglicky: https://www.egmicro.com/download/111/other ... Ostatně proč výrobci "opravdovejch měničů" používají pořád LF trafa? Odpověď, že by HF neuměli vyrobit je chybná. A není to náhodou kontrolér určený právě pro HF střídače? Alespoň z datasheetu to na mne dělá takový dojem.

Docela tápu jak to udělat.Kybosuv vytěžovač spíná podle napětí na baterkách.Do pergoly de jeden kabel 3x2,5Cu.Lednička,vařič a ohřívač vody je vše v pergole.Jedině do pergoly dát proudové relé,aby když se zapne vařič nebo lednice, tak se vypne ohřívání vody.To musím naštudovat. Pokud to chceš řešit prioritně ty spotřebiče jako vytěžování toho bojleru dle výkonu měniče, tak by se to dalo pomocí té spínací úsporné zásuvkové lišty-nevím jak se tomu říká, nějak master slave ?, Jen bys to relé co spíná spínacími kontakty ty ostatní zasuvky přepojil na rozpínací.

Zdravím Tak v tento velikonoční čas mně postihl zatím asi poloviční problém ale řešit ho budu muset. Axpert ks 48v 4000w (nějaká starší verze )zapojen jako měnič bez panelů ds zapojena do minulého týdne bez sebemenšího problému natočeno několik tisíc Kwh pak jsem začal cítit nějaký lehký zápach jak když spáleniny. Napřed jsem myslel že se peče drát od samostatného réglu co nebyl čas po rozšíření fv pole posílit k baterce. Ale nakonec to jde z měniče. Ten jede v pohodě podrží plnou zátěž mně konkrétně 4,3kw stabilně takže funguje a tam ho běžně netlačím ale něco se mu stalo asi a prostě se vzrůstající zátěží dost zapáchá spáleninou. Otevřel jsem vyfoukal jsem kompresorem prach ale nepomohlo vizuálně jsem nic špatného nenašel. Při větší zátěži se mi zdá občas na pozadí nějaký cvrdlikavý či bzučící zvuk. Vzhledem k tomu že je měnič umístěn dost blízko obytných prostor je to dost nepříjemné a vyhořet samozřejmě také nechci. Poprosím co by se mohlo dít? Vzhledem k tomu že nejsem až takhle zdatný je někdo ochoten poservisovat? Jsem kousek od Brna ale kdyžtak pošta. Diky Botas Asi se jedná o měnič HF, je výstupní napětí ok ?, Nehřejí se ty feritové trafa ?, že by menší mezizavitový zkrat, odběr měniče naprázdno je ok ?, Popřípadě nehřejí ty kompenzační kondíky na výstupu 230V.

Docela tápu jak to udělat.Kybosuv vytěžovač spíná podle napětí na baterkách.Do pergoly de jeden kabel 3x2,5Cu.Lednička,vařič a ohřívač vody je vše v pergole.Jedině do pergoly dát proudové relé,aby když se zapne vařič nebo lednice, tak se vypne ohřívání vody.To musím naštudovat.

Ještě mne napadlo co použít autotrafo Ještě jsem našel toto trafo 500W 230/110V https://www.menice-transformatory-110v. ... 500-d9.htm https://www.menice-transformatory-110v. ... 0W-d67.htm

A nechce to něco alespoň trochu rozumného? https://www.i4wifi.cz/cs/253431-epsolar-ipower-ip350-24 V práci na stole mám 2000W, ale ještě jsem to nezkoušel, ale vypadá to solidněji. Ale chápu za 700peněz to není, ale levná věc dvakrát drahá.

Zkušenost s tím nemám, ale kdyby stacilo6 63A https://shop.iftech.cz/dc-vypinace/1154 ... l-63a.html

Vyfouklý kondík není vidět,proletět to nosem orientačně kde by to mohlo být,samozřejmě odpojené od baterky!

Když je cítit spálené, tak je někde nehezká teplota. Zkusil bych se koukat termokamerou. Jestli nemáš, můžeš si ji půjčit v Bauhasu třeba, ale je to vděčný pomocník.

Momentálně nepřepínám nijak, jedu od 28.2. 2021 v ostrovním systému. Až nastane na podzim doba temna, tak to ručním 4-pólovým přepínačem co je na DIN liště přepnu na DS a pojedu z DS. Oficiální připojení na síť neplánuji, pokud mě k tomu nedonutí nějaké okolnosti (např. nevím jak si 6x XTM poradí s ostrovním, paralelním, 3F provozem, nevím zda se mi podaří sehnat Walbox pro můj ostrovní systém, který se bude líbit palubní nabíječce Tesly atd.). Ano, jsou tu lidé, kteří Studery provozují bez přetoků, ale já jsem zatím obezřetný a radši to mám úplně galvanicky odděleno. Až to budeš potřebovat, určitě ti ostatní poradí. Děkuji za pochvalu, ale ještě je na tom "kopec" práce. Hardwarově to je snad skoro hotové (nebýt Vítka, který mně dnes zase inspiroval k vylepšení, takže mě čeká doplnění dalších stykačů), ale hlavně to musím vše softwarově sladit a po nastěhování doladit dle uživatelů.

to vypadá velmi zajímavě. Hlavně ta paralelizace. Pokud to bude fungovat i nadproud tak bomba. To že to je black box se dá částěčne vyřešit. Když jich budeš mít 10v šuplíku. Otázka je jakou máš spotřebu měničů

Miestni vedátori si ľahko poradia, ako jedným káblom napájať aj špirálu v pergole. Úkol je jasný - keď sa pripojí chladnička alebo varič, vyťažovač sa vypne. Easy ....... Pán Marconi ???

Potvrdzujem - Joskob aj ja sme skomunikovali uvedené smart BMS cez RS485 protokolom Modbus do scada systémov - vid posledný príspevok v mojom vlákne...

Dnes si tak brousím po aliexpresu a vyskočilo na mě tohle: https://www.aliexpress.com/wholesale?ca ... ext=EGS005 datasheet anglicky: https://www.egmicro.com/download/111/other sjel jsem to jenom v rychlosti, ale co mě zaujalo: 1.) hlídání proudu na každé větvi můstku 2.) hlídání vstupního DC napětí 3.) "rychlá" zpětná vazba z AC výstupu 4.) možnost spojení více měničů paralelně, alt. tvorba třífázové soustavy ne, že by mě to úplně nadchlo do bezvědomí, raděj bych, kdyby někdo napsal kousek SW pro procesor, ale asi budu muset žít s tímhle, když se nikomu nechce... Jak už jsem mnohokrát napsal, je to blackbox z číny, kterej když nebude, nebude měnič. STM32 a podobný procesory vyrábí kde kdo... Zkusím si jeden objednat, a naroubovat ho na druhej kus výkonové desky - asi v prvním kole nevyužiju čínský hlídání nadproudu, ale ten paralelní chod měničů mě fakt láká. Co mě trochu překvapuje, že neřeší "power share" ale to se asi dozvím až to vyzkouším... to Fatter: nějak mě ty HF měniče neberou, kdo chce, vypíšu mu nevýhody, už se to tady taky dost probíralo... Ostatně proč výrobci "opravdovejch měničů" používají pořád LF trafa? Odpověď, že by HF neuměli vyrobit je chybná.

Kobra23: Dobry den nebo ahoj, planuji podobnou elektrarnu jako je tady ta od Kobry23 pripadne Youdy. Precetl jsem si celou diskuzi s velkym zajmem a nikde nenasel jak prepinas na DS, pripadne jak to mas pripojeno se smlouvou ci jinak? Za mne by bylo idealni, kdyby nebyly zadne pretoky a nemusely se resit. V jinem vlaknu jsem cetl, ze jde Studer nastavit na staly prikon z DS cimz by se snad melo zamezit tem pretokum, ale jsem z toho trosku zmaten. V lete by slo ty prebytky davat do klimatizace nebo bazenu podobne jako u tebe, ale jak zamezit tem pretokum, odpojenim panelu? Jinak perfektni prace a primo ukazkova instalace

Kybosuv vytěžovač nejde použít.FV laboratoř mám v dílně a do pergoly vede jen jeden kabel 3x2,5.Se všema ohybama asi 20metrů v zemi.Kopat zahradu fakt nechci.Jen na rychlo se zeptám.Ten kombinovaný měnič 3000W se dá dálkově vypnout? Jakou má spotřebu na prázdno?Nemusím do něj zapojovat 230V z DS?Při přetížení spadne a zase se nahodí nebo musím ručně ho vypnou a znova zapnout? Prohledám internet snat najdu odpovědi.Děkuji za rady

Ja by som siahol po tom meniči Epever ( Neboj, bežnú chladničku určite dá ... ). Má nastavenie výstupného napätia alternatívne na 220 alebo na 230 V. Takže by som zvolil 220 V a kybosov vyťažovač. Ak skutočne nie je možné použiť inú špirálu, môžeš dať do série ďalšie výhrevné teleso, čím znížiš celkový výkon na cca 1/2, podľa pomeru výkonov špirál...... Takže voda + voda alebo voda + vzduch

Zdravím Tak v tento velikonoční čas mně postihl zatím asi poloviční problém ale řešit ho budu muset. Axpert ks 48v 4000w (nějaká starší verze )zapojen jako měnič bez panelů ds zapojena do minulého týdne bez sebemenšího problému natočeno několik tisíc Kwh pak jsem začal cítit nějaký lehký zápach jak když spáleniny. Napřed jsem myslel že se peče drát od samostatného réglu co nebyl čas po rozšíření fv pole posílit k baterce. Ale nakonec to jde z měniče. Ten jede v pohodě podrží plnou zátěž mně konkrétně 4,3kw stabilně takže funguje a tam ho běžně netlačím ale něco se mu stalo asi a prostě se vzrůstající zátěží dost zapáchá spáleninou. Otevřel jsem vyfoukal jsem kompresorem prach ale nepomohlo vizuálně jsem nic špatného nenašel. Při větší zátěži se mi zdá občas na pozadí nějaký cvrdlikavý či bzučící zvuk. Vzhledem k tomu že je měnič umístěn dost blízko obytných prostor je to dost nepříjemné a vyhořet samozřejmě také nechci. Poprosím co by se mohlo dít? Vzhledem k tomu že nejsem až takhle zdatný je někdo ochoten poservisovat? Jsem kousek od Brna ale kdyžtak pošta. Diky Botas

Ještě mne napadlo co použít autotrafo Taky by se dalo, nebo i trafo 380/230/24V co se používalo v rozvaděčích, vynutí 380V zapojit na 230V a ze svorky 230V oproti tomu napájení by bylo cca 115V, nebo 135V dle výkonu trafa.

díky. Ty OPVP22 budou pořád příjemnější, než nožovky. Uvidím, do čeho bych je zabudoval. Měl by být u regulátoru nějaký svodič, když je v combiner boxu pod střechou, nebo u není potřeba? Já jen abych věděl, s jakým místem mám počítat.

U smart bms z lithiumbatterypcb som ju rozchodil

Zásadní je, že s těmi DALY se umíš domluvit, u těch "smart BMS" si nejsem jist, jestli někdo tu komunikaci rozchodil tak, jako ty...

Tvojej elektrarne, ako dodavatela /První Dolnoposázavska/.

jasně, 80A zvládnou odpínače válcových pojistek OPVP14 do 63A, OPVP22 do 125A. Je to na lištu, ty OPVP22 už nejdou dát do normálního domácího rozvaděče, jsou větší...

Zaujímavé je, že v nastaveniach mám možnosť voliť len záporné hodnoty korekcie, čo znamená zvyšovať napätie. Potrebovali by sme teda znižovať odpor na pripojení sondy niekde pod 50 kOhm a je otázka, koľko by regulátor dovolil, resp. na aké hodnoty by ešte reagoval.

Tak to je taky komplikace. Ještě by byla možnost všechny panely zapojit na ten můj Xantrex. Jako 7S a 2P ale to by asi zase nebylo vhodné napětí pro MPPT regulátor.

Ještě mne napadlo co použít autotrafo

Začínám řešit nějaké odpojení a trochu učesání instalace u regulátorů VTxx ve strojovně. Pod střechou mám combiner boxy, kde jsou pro každý string pojistkové odpojovače s 15A pojistkami. Bude tam i svodič přepětí. Rád bych ale něco dal i do strojovny, protože kvůli odstavení se mi nechce běhat po půdách a vše odpínat tam. Navíc mi i něco říká, že to bude chtít i nějaký svodič u regulátoru. Tak daleko zatím ale nejsem..... Nožovky mi přijdou tak trochu overkill, hlavně z důvodu místa. Poraďte mi prosím něco, co bych mohl umístit na zeď, nezabíralo to moc místa a bylo to dobré řešení pro 5 regulátorů. Na 48V větvi už jsou nožovky, tam už to je snad finálně pořešené. Na druhou stranu to musí bezpečně zvládnout 80A. Navíc, jestli bude potřeba instalovat nějaký svodič, tak se malému rozvaděči asi nevyhnu. Jsou úvahy správné? Vím že se to tu řešilo vícekrát, ale už se mi nedaří nic konkrétního dohledat. díky PS. pod zátěží odpojovat nemusím, VT lze vypnout softwarově. Trochu to tu zapadlo, nemáte někdo nějaký tip?

myslíš FW do XTM? Já jedu na 1.6.30. Srovnání vůči starším nemám. Přesto že mám dva v paralelu (při malé zátěži jeden spí), tak když sepne trouba (2kW), tak to na světlech taky vidím. Nejvíc na zářivkách nebo LED trubici. Není to tak, že by to úplně pohaslo, ale poznám to. Zatím to vliv na funkci rostlináře nemá vliv. Jen doufám, že nevznikají podobné špičky při odpadnutí zátěže (což si myslím, že asi vznikají). Toho bych se bál trochu víc.

mě to občas blikne i když žádné vytěžování zatím nemám. Dokonce si myslím že s posledním FW je to častější

Môže byť ale problém s rozsahom napätí. Mám len 24 V verziu, ako som práve overil, tak najnižšie nastaviteľné napätie absorpcie je 28,3 V. Predpokladám, že v 48 V verzii budú rozsahy nastavení dvojnásobkom. Takže by si musel hnať napätie až na 56,6 V, to už bude asi moc... Float sa dá nastaviť až po navolené napätie absorpcie, tam je to OK. Nič nie je stratené, potom sa ešte môžeme pohrať s nastavením teplotnej korekcie pre batériu a s termistorom

To jsem si myslel, děkuji za radu. Ten Epsolar se dá za docela pěknou cenu koupit zde, asi do něho půjdu. Vyjde to i s dopravou lépe než Victron. https://westech-pv.com/Laderegler-EPSolar-PWM-VS2048N-12-24-48V-20A

ano, rozumím tomu. Já u HF měniče nafázovaného na DS u GB v běžně používám postupnou komutaci, kdy se spíná postupně zátěž až do 5kW. SSR řídí jen do 1,5kW. To funguje parádně, dokonce i flikr je s nověším FW lepší. U současné ostrovní instalace je to jiné. Navíc zkouším spirálu jen 1,0kW, což už je tak dost málo, takže zmenšovat není kam. Budu potřebovat odtápět tak 8-10kW, což by v menších než 1kW tělesech už nedávalo absolutně smysl. Už ta jedna kilovata je vlastně blbost vzhledem k celkovému výkonu.

Zkušenosti zatím dobré: - K tomu, co jsem psal v předchozím příspěvku: "slave" opravdu ponechat u obou nebo více desek na 1, rozhodující je nastavit číslo desky - Není dobré současně mít připojené PC a současně PLC s obsluhou přes RS485... Generovalo mi to pak pěkné blbosti v error logu - Opakovaně jsem ověřoval měření napětí i proudu multimetrem oproti tomu, co měřilo Daly, jevilo se to dobře - Nerozchodil jsem z první bluetooth, ale nechal jsem to rychle být, protože jsem to nepotřeboval. Zdá se, že to je řešitelné dobře (https://diysolarforum.com/threads/more- ... ost-242504) - BMS mi už pomohla odhalit jednu obtíž s nastavením min a max napětí baterek, o které jsem psal (http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f ... 40#p146065), takže díky ní jsem snižoval float napětí nahoře a zvyšoval min. napětí pro připojení na síť dole. BMS mi pěkně ukazuje na rozdílech napětí a proudů "nahoře" ev. "dole", který ze dvou packů je "lepší" a který "horší": Zůstávame-li na Ali, tak Daly Smart konkurují typům jako https://www.aliexpress.com/item/1005001610698780.html (viz také http://shop.mypower.cz/balancer-bms-14s ... tooth-4101), má smysl je uvažovat pro větší proudy. Líbí se mi, že mají kompaktnější "uzavřenou" konstrukci. Já mám 200A typy, zaznamenal jsem nyní cenu 3400 Kč (https://www.aliexpress.com/item/1005001310395566.html). Pokud objevím něco nového, napíšu, zkušenosti jiných vítány.

Mal by som zaujem, poslal som SZ

Ahoj, prodám 10ks nových nepoužitých nerezových kombišroubů do dřeva, M10x180mm včetně těsnění a 3ks nerez matice s límcem. Stačí dokopit praporek nebo jiný montážní meziku a namontovat alu profily. Pořizovací cena 90Kč/ks, nyní 50Kč/ks.

Prodám 2ks nové, nepoužité přepěťové ochrany Citel DS240-350DC. Než jsem je stačil zapojit, přikoupil jsem panely a teď je mi 350V DC málo. Pořizovací cena 1050Kč/ks, nyní 800Kč. Při odběru obou a platbě předem na účet zaslání zásilkovnou na mě

Názvem čeho?

V pondělí zkusím pana Trochtu, jestli nebude mít nějaký nápad. Já myslím, že p. Trochta Vás bude směrovat někam sem, viz příslušné pasáže na yorix.cz okolo této klíčové věty: "Nejúčinnějším řešením je rozložit spotřebu přebytků do většího počtu menších spotřebičů a v každém okamžiku v každé regulované fázi pulsně řídit jen jeden spotřebič - ostatní připínat natvrdo." Mám on-grid LF měnič 1.2kW v garáži a když manželka v kuchyni zapne rychlovarku v úsporném módu (800W konvice přes diodu=400W odběr), tak to na tom měniči sluchem poznám, prostě znechuceně na mne bručí stylem "nechutná mi to, ale poperu se s tím". A to má měnič pod sebou relativně velmi tvrdou síť - VN trafo mám 300 m od baráku.

Pro FRSO:stím trafem,není to špatný nápad.Zásobník v pergole má jen 15L vody a 500W by mohlo stačit.Kouknu na ceny Tak to trafo v krabičce 230/115V už tam nevidím, jen toto viz link. https://www.tme.eu/cz/details/stm500_11 ... -230-110v/

Gratulujem k prvemu, pekne urobene. Uz si rozmyslal nad nazvom, co tak PDP.

že to chvilku kmitá mi opravdu nevadí Tak to je věc přístupu a "posádky", abych použil kodlův termín. Já mám vůči posádce defenzivní přístup, protože hlášení, že "to občas bliká" je něco, co se do myslí a srdcí posádky nesmazatelně vrývá jako hlavní a zásadní, vlastně fatální problém celé FVE, která ji odsuzuje do ranku věcí, na které my muži plýtváme zcela zbytečně svou životní energii a peníze... Pardon, omlouvám se fóru, toto píšu celé po zhodnocení, že z toho, co vzniklo loni, je při velikonočněpondělním hodnocení momentálně přesvědčivě nejlepší "Číslo 1", tedy rynglovice z rynglí nasbíraných v místě Kozlovny.

Pro FRSO:stím trafem,není to špatný nápad.Zásobník v pergole má jen 15L vody a 500W by mohlo stačit.Kouknu na ceny

Moje priorita byla mít zálohu na automat kotel----je splněno min 2dny bez napájení DS a bez slunka měnič Victron 350W. Jako druhý měnič na chod kanceláře(laboratoř) PC a všechny možné doplňky---spněno.Práce přes den,měnič Victron 1200W. Jako bonus-léto napájet co se dá.Aby systém nezahálel,a na to chci odolný měnič.Jen Jaký???

Mi co sa blížime ak 20kwp tak za chvíľku ČEZ / se Ai odstrihneme.. Taky ako mi sme sme nežiaduci

Bral jsem to, že ho máš ve výběru, s částí měnič jsem naprosto spokojen, utáhne i vysavač 1200W, což je motor, zatím asi nejsilnější motor co na něm běžel. Zřejmě nabíjíš něčím sofistikovanějším, ale nestálo by při volbě tohoto připlatit ten tisíc a mít záložní měnič-regulátor komplet?

Presnejšie, problém s meničom žiadny nie je. Ale dokázateľne som poslal dva vysávače do šrotu a receiveru vymazalo pamäť predvolieb staníc, našťastie nič viac. Umývačka riadu žije a pracuje ako má. Je možné, že je to nižšou kvalitou meniča, niekto tu poznamenal ... Mám spínanie v nule, dva stupne záťaže 800 W / 800 W resp. 800 W / 1600 W.

Měnič napětí Soluowill NP3000-24 24V/230V 3000W čistá sinusovka =8200,0Kč Kombinovaný měnič napětí 3KVA-24, DC/AC 24V/3000W, regulátor PWM=7990,0Kč Měnič napětí EPever IPower 2000VA 24V -píšou není vhodné na ledničku=4800,0Kč Napěťový měnič 24VDC-AC230V KS3000P (čistý SINUS)=8000,0Kč Dobrý den.Obracím se na vás s prozbou o doporučení letního měniče.Dal sem sem seznam měničů a nevím pro který se rozhodnout.Přiblížim situaci: Systém 24V ,baterky Lion 10-12Kw-ostatní v podpisu.Do 10hodin mám baterky nabité a chtěl bych napájet Pergolu. 1x Lednička malá +-100W,Plotýnka max výkon 800W a ohřívač vody 2000W.Ohřívač bych chtěl dát přez proudové relé,aby se voda nahřívala jen když se nic jiného nepoužívá.Taky sem uvažoval tělísko v ohřívači vody vyměnit za slabší= boužel nejde.Tak přez diodu,tyristorovou regulaci prostě zeslabit jeho příkon. Nebráním se ,ba naopak budu rád, klidně za doporučení jiného měniče.Zatím se mi nejvíce zamlouvají měniče s Trafem LF.Děkuji za radu Ještě se dá snížit výkon tělesa trafem 230/120V, ale těleso by mělo pak 1/4 původního výkonu tj, 500W, trafa se dají koupit docela levně v tme.cz, pokud ten bojler nemá elektroniku, tak není problém, i některé s elektronikou taky fungují.

Máte někdo zkušenosti s tímto konkrétním modelem? https://www.mall.cz/menice-napeti/carspa-menic-napeti-carspa-24v-230v-s-usb-400w-ms400-24-100039795179

Jestli myslíš ten Wallbox, tak ano. Zkusím originální od Tesly.

Já si myslím,že jsi zbytečně citlivý,ta měď to sežere a ten fliker je holt v mezipřechodu.Na kybosovém někdo navrhoval přidat kondík pro vyrovnání,ale netuším jaký a kde.Mám tu kaskádu 6ks a že to chvilku kmitá mi opravdu nevadí a XTH neprotestuje,spínám v nule a chtěl jsem právě vyzkoušet s fázovým posunem SSR,ale na ovládací napětí až 32VDC jsem žádný nenatrefil a do těch 0-10V je to málo,to by mi spálilo při kmitech ovládání SSR.Mám baterku 17s s vyšším napětím a upravoval jsem i kybose na to.

Bylo by to mnohem lepší, kdybych uměl od začátku vytěžovat. Bohužel vytěžovač funguje chvíli a ještě je na něm stále co vylepšovat. Teď makám na tom, aby byla vidět i výroba v DC a řeším ten problémový Wallbox, aby nebyl problém s nabíjením eauta. máš nějakou stopu? vizi?

Tebe příjde ČEZ rovnou zavřít ,nebudou mít už prémie.

chci to jen jako měnič napětí.

Mám na chatě zřejmě tento z tvého seznamu: Kombinovaný měnič napětí 3KVA-24, DC/AC 24V/3000W, regulátor PWM=7990,0Kč, připlatil bych 1000 Kč za MPPT regulátor. Mimo nabíjení zvládá všechny běžné spotřebiče bez problémů, čerpadlo 1 Kw rozběhne a zvládá ho dlouhodobě, zatím asi 6 hodin v kuse bez problémů. varné konvice, vařič 2,4 kW atd. Jediná výhrada je ten regulátor MPPT, protže s růstem počtu panelů a jejich délkou to bude problém, takže jsem dokoupil externí MPPT. Loni pořízeno na rychlo na zakoupenou chatu. Letos bude přestavba s cílem 4x panel + 4kW v baterkách. Právě ty panely jsou problém, protože pro PWM s 24V jsou vhodné panely kolem 250-280 W s napětím cca 32V. Vyšší výkony mají i vyšší napětí, řádově 35-40 V a to je pro 24V nabíjení zbytečně moc a PWM regulátor toto vyšší napětí nevyužije, takže vznikají zbytečné ztráty na výkonu rovnou z panelů a také vedení musí být masivnější a dražší. Takže ta tisícovka navíc za MPPT se určitě vyplatí. JInak naprostá spokojenost, jede v ostrovním režimu. Regulátor jsem zakoupil na rychlo protože jsem ho potřeboval hned a zde byl v bazaru v nabídce za 4000 kč a chtěl jsem něco dostatečně výkonné a levné na zcela opuštěné místo, protože zabezpečení nebylo v té době žádné.

Řekl bych, že kybosův vytěžovač je zde často používané zařízení a nepamatuji se, že by tu nikdo hlásil problém s měničem po jeho použití. Známé jsou u něj (a jemu podobných zařízení) chyby typu detekce stejnosměrné složky napětí (když holt se nepodaří přesně stejný počet kladných a záporných půlvln), ale to se stává u HF měničů, LF měnič by toto mít neměl. Takže si osobně myslím, že použití vytěžování spínáním v půlvlnách na fázích bez světel může být cesta vpřed za pokrokem lidstva.

žádné dobré zprávy. Já bych sice mohl vytěžovat na dvou fázích, kde není kromě vaření a strojů, do budoucna nabíjení euta, nic jiného. Tam by vlastně flikr ani nevadil. Nebude se spínání v nule negativně projevovat na životnosti LF měničů? Myslím oproti spínání celých spirál. Co myslíte?

Já tomu zase tak nerozumím, ale podle mě průchod nulou musí znát jak pro fázové, tak pro "spínání v nule" řízení. Není nějaká možnost ten proud fázového řízení nějak vyhladit? Vyhlazování tedy nevím nevím. Mrzí mne, že zvuky jsou i u Studeru, i když se to - bohužel - dalo u LF měniče čekat, viz třeba: viewtopic.php?f=5&t=2479 viewtopic.php?f=3&t=4854&start=420#p144756 U dvou HF Axpertích měničů, pokud je využiji pro fázově spínaný vytěžovač, nemám žádné podobné zvuky. Pokud uvažuji správně, tak řešením bez vrčení je (a) DC vytěžování nebo (b) tam, kde se fázově vytěžuje, použít HF měnič, resp. na vytěžování použít HF měnič samostatný nebo (c) pro vytěžování použít samostatný LF měnič, který řídit nikoli fázově, ale spínáním celých půlvln v nule á la kybosův vytěžovač. Pokud bude takto řízený měnič na vytěžování samostatný, flickering světýlek nebude a (jak předpokládám...) ani vrčení Mne to robilo v nule aj pri kybosovi,bruneni aj flickering,teraz spinam napetovo dve 1200W spiraly dvomi ssr priamo cez napetove rele kde som vyhodil relatka a napojil ssr,som spokojny.

Obávam sa, že medzi pwm regulátormi Victron nenájdeš žiadny nastaviteľný. Sú možné len nastavenia pre záťaž, nie pre nabíjanie. Boli nastaviteľné 48 V pwm regulátory VS od Epsolaru, ale náhrada za ne asi nie je. https://www.youtube.com/watch?v=piTfCluK0Vs Mám čínsky regulátor, ktorý skúšam a mohol by vyhovovať. Je to však vec trochu pod hranicou dôveryhodnosti, uvidíme. Dám vedieť neskôr.

A takhle to blbne od počátku nasazení GW? Ty aku Force údajně mají mít nějaký problém s firmware, nemůže to mít souvislost?

Měnič napětí Soluowill NP3000-24 24V/230V 3000W čistá sinusovka =8200,0Kč Kombinovaný měnič napětí 3KVA-24, DC/AC 24V/3000W, regulátor PWM=7990,0Kč Měnič napětí EPever IPower 2000VA 24V -píšou není vhodné na ledničku=4800,0Kč Napěťový měnič 24VDC-AC230V KS3000P (čistý SINUS)=8000,0Kč Dobrý den.Obracím se na vás s prozbou o doporučení letního měniče.Dal sem sem seznam měničů a nevím pro který se rozhodnout.Přiblížim situaci: Systém 24V ,baterky Lion 10-12Kw-ostatní v podpisu.Do 10hodin mám baterky nabité a chtěl bych napájet Pergolu. 1x Lednička malá +-100W,Plotýnka max výkon 800W a ohřívač vody 2000W.Ohřívač bych chtěl dát přez proudové relé,aby se voda nahřívala jen když se nic jiného nepoužívá.Taky sem uvažoval tělísko v ohřívači vody vyměnit za slabší= boužel nejde.Tak přez diodu,tyristorovou regulaci prostě zeslabit jeho příkon. Nebráním se ,ba naopak budu rád, klidně za doporučení jiného měniče.Zatím se mi nejvíce zamlouvají měniče s Trafem LF.Děkuji za radu

Alebo zo secondsolu studer 4000w za 690 e, len to ze 4000w je velmi na hrane,a nema ani nabijacku ani regulator :/ Studer XTM4000 má v sobě nabíječ 50A. Solární nabíječ samozřejmě ne. Jinak zbytek jsi popsal skoro přesně. Snad jen, že tu teplou vodu ohřeješ TČ za zhruba něco míň než 4kWh. Je dobré, že tu už před realizací alespoň tušíš a neženeš se, ovlivněn marketingem, do nějaké pasti. Ano moja chyba dvojita xtm4000 ma nabijacku , a zabudol som ze na 200L ohrev vody by pouzil vlastne tiez teplene cerpadlo cize z 8 kwh potreby tepla na ohriatie(napr. Spiralou) by to bolo mozno aj 2-3kwh elektriny pomocou teplenehp cerpadla

Já tomu zase tak nerozumím, ale podle mě průchod nulou musí znát jak pro fázové, tak pro "spínání v nule" řízení. Není nějaká možnost ten proud fázového řízení nějak vyhladit? Vyhlazování tedy nevím nevím. Mrzí mne, že zvuky jsou i u Studeru, i když se to - bohužel - dalo u LF měniče čekat, viz třeba: viewtopic.php?f=5&t=2479 viewtopic.php?f=3&t=4854&start=420#p144756 U dvou HF Axpertích měničů, pokud je využiji pro fázově spínaný vytěžovač, nemám žádné podobné zvuky. Pokud uvažuji správně, tak řešením bez vrčení je (a) DC vytěžování nebo (b) tam, kde se fázově vytěžuje, použít HF měnič, resp. na vytěžování použít HF měnič samostatný nebo (c) pro vytěžování použít samostatný LF měnič, který řídit nikoli fázově, ale spínáním celých půlvln v nule á la kybosův vytěžovač. Pokud bude takto řízený měnič na vytěžování samostatný, flickering světýlek nebude a (jak předpokládám...) ani vrčení

Zdravím. Po přepojení panelů z oplockého regulátoru na regulátor Xantrex ( 3S ) mi na střeše zůstaly 2 kusy nazapojených 250Wp panelů. Chtěl bych je zapojit na tento regulátor: https://shop.mypower.cz/victron-bluesolar-pwm-lcd-usb-48v-10a-3897. Nikde se ale nemohu dopátrat zda se dá u těchto regulátorů nastavit nabíjecí napětí. Potřepoval bych pro Life nastavit 53,6V. V manuálu jsou nějaké pevně zadané hodnoty. Nevíte prosím jak to u tohoto regulátoru je? Případně zda by mi někdo doporučil jiný spolehlivý nastavitelný regulátor alespoň 10A / 48V.

Včera som kus potrapil bateriu na štvorkolku,lebo pri odbere 1kW držala napätie tesne pod 50v,ale pri odbere 2kW už napätie padalo pod 45v. Teda odhadujem,že neostalo v nej mnoho energie. Po odstaveni štvorkolky ostala na 51v. Nastavim riadiacu jednotku,nech nebere z baterie viac ako 2kW,aby sa baterka netriznila. No ale o čo ide. Po odstaveni som nahodil meranie a nabijačku,aby natlačilo baterku do plna a zrovnalo članky,teda 58,9v. Nabijačka tak natlačila do baterie 1,71kWh. Teda baterka bude na tom lepšie ako som predpokladal.

Chceš riešenie a ušetriť??? Ide o to,že potrebuješ vykriť 2 roky. Nič viac nepotrebuješ,lebo po tom to tepelne čerpadlo bude celkom slušne riešenie. Tvoj napad použiť vonkajši zasobnik na propanbutan je dobre riešienie,ak sa nechceš natahovať s drevom a maš na to financie,ale podla mňa by stačila veľka (sa mi zda že naplň ma 30kg) propanbutanova flaša na vymenu a na stenu zavesiť dajaky lacny kondenzačny kotol. Sem tam sa vymeni flaša,lebo aj tak bude treba pokryť obdobie temna a tie 2 zle mesiace. Do kuchyne dať už spomenute kombinovane varne dosky,teda polovica plyn a druha polovica elektricka. A tepelne čerpadlo normalne tiež dopojiť do kurenia,lebo v lete ho bude hravo ťahať solarko a prechodne obdobie môžeš kombinovať plyn a TEČ, podla toho ako bude slnečno. Takto budeš mať pripravene založne kurenie v pripade nudze. A nemusiš sa bať prerušeneho elektrickeho vedenia. Môj napad s vonkajšim kotlikom na drevo bol iba na to 2 ročne obdobie,lebo by to bola lacna zaležitosť a iba dočasna. Vonka nechať kototol,aj keď v zateplenej bude,tak pri nepouživani to znamena možnosť zamrznutia a poškodenia kotla. Ovšem,ak to nepôjde cez vymennik a nebude napusteny nemrznucou kvapalinou,ako mam Ja. Kotol v hospodarskej budove,teda elektrarni. No a elektrareň bude stačiť taku,aby pokryla trištvrt ročnu prevadzku + centrala na preklenutie tych dvoch rokov.

Jeden spokojeně používám (http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f ... uc#p145651), druhý mi teď přebývá. Nový, nerozbalený, záruka. Cena: 4900 Kč + poštovné (nejlépe Zásilkovna, 65Kč). Zájemci prosím pište SZ. NUC je bez RAM a disku. Obsahuje napájecí adaptér, ale už ne 230V připojovací šňůru s příslušnou koncovkou (vizuálně viz např. http://www.notebook-dily.cz/adapter-ibm ... -90w-novy/).

Já tomu zase tak nerozumím, ale podle mě průchod nulou musí znát jak pro fázové, tak pro "spínání v nule" řízení. Není nějaká možnost ten proud fázového řízení nějak vyhladit?

Mám nastavený profil ale na kraji zhruba o těch 20 cm. Na propojování profilů je spojka https://www.ehlinik.cz/solar-spojka-8x36x160mm/pro-E2V0000101.html ale pasuje tam i elektrikářská DIN lišta. Spojit profily lze i obyčejným hliníkovým vinglem.

Tak tam je kde dat energiu. Ja budem mat cez 22kwp a už teraz pri 16 neviem co stým

Budu ohřívat 300m3 vody na koupání.

Vytazovanie dosť pomáha. Ako vidím sme na tom plus mínus rovnako do čoho chceš vytazovat v lete? Ja behom mesiaca budem cca na 120kw v bateriach ale aj to nieje spása

Asi to tak taky udělám. Doobjednám ty kousky se spojkama aby to bylo vcelku. Bude to tuhší. Tak nezapomenout, že ty spojky se do profilu dávají dvě.

Bylo by to mnohem lepší, kdybych uměl od začátku vytěžovat. Bohužel vytěžovač funguje chvíli a ještě je na něm stále co vylepšovat. Teď makám na tom, aby byla vidět i výroba v DC a řeším ten problémový Wallbox, aby nebyl problém s nabíjením eauta.

Tak jestli se to prohne s čistým panelem, tak se sněhem nic moc ne? Chápu ale že nejste jako já a máte bungalov a poctivě si očistíte, ale někdy člověk nemusí stihnout a co pak. Taky namáhání panelů nebude fajn ne? Osobně si můžu na těch pár panelů dovolit luxusu držáku všude a když fučí vítr, tak nemám strach, že to někoho zabije. Ono ne každé ušetřené euro za to stojí. Já chtěl, aby byl profil přidělaný na věčnost konstrukce střechy a tak bych na tom nešetřil a koupil tady z fora nerezák nastavitelnej ať je to top.

Se jdu snad zabít . To snad není ani možné já mám za celou dobu sotva 500kWh z panelů tady je krásně vidět na těch velkých instalacích, jak to prostě umí vyrobit energii a ne že je to na nic jak nám cpou. Gratuluji k první megawattě

proporcionalní SSR by se chovalo stejně? Jak to řídí GB? má přehled o pruchodu nulou?

Zobral som navigačku,nech viem čo môžem čakať od stroja a musim sa poopraviť. Štvorkolec da na spevnenej rovinke až 14kmh,vylezie taky kopec,de sa asi traktor prevrati a to ma ešte vykonovu rezervu,bo sa to krutilo okolo 1000W,ale za to to aj žere jak tank. Na tych 9km terenom,čo som tetaz dal to zožralo 940Wh a to som musel pridavať plyn aj dole kopcom. Ale to bolo asi tym blatom. A aby som nezabudol,tahalo to aj moju maličkosť,teda dajakych 120kg.

No a jaká bude baterie, když to má být menší přenosný systém? Nebo to má být něco na hraní, kdy se má z panelu nabít mobil a panel má být teda jen taková powerbanka, která funguje za světla? Baterie starší olovo z auta 77Ah, powerbanka 20 000 s nabíjením přes USB. Mobily. Noťas, ale to ještě nevíme jak připojit, jestli by šel nabíjet nějak přímo z regulátoru přes ten výstup na zátěž, či to de jen přes měnič napojit na tu 12V baterku. Prostě on to chce mít doma vytahnuté na slunku naučit se na tom a časem si třeba poskladat neco většího ve svojem. Taky to třeba strčit do auta kdyby jsme jeli na delší výlet mimo civilizaci. nabít s tím reprák na baterku a ty věci výše napsané.

Díky moc za rady. napojím spojkama a dám vždy protilehle, ať nejsou spoje nad sebou, Ještě k hákům. stačí mimo ty krajní dávat cikcak tj vždy vynechat jednu krokev? vychází mi to vzdálenostně na cca 170-180cm rozestup, když každou druhou vynechám. Ja som to riesil pred rokom a bolo mi povedane, ze staci, ale minulotyzdnivej instalacii je vidiet prehnutie profilu v mieste chybajuceho haku. Ale nicomu to nevadi a pri mojej instalacii som usetril stovky evro.

Díky moc za rady. napojím spojkama a dám vždy protilehle, ať nejsou spoje nad sebou, Ještě k hákům. stačí mimo ty krajní dávat cikcak tj vždy vynechat jednu krokev? vychází mi to vzdálenostně na cca 170-180cm rozestup, když každou druhou vynechám.

Dnes zvažujem aj riešenie, nad ktorým som síce už krátko pred časom uvažoval, ale zavrhol som ho. Dať plynový zásobník na pozemok. Toto by totiž poriešilo veľa vecí. Vyriešil by som ohrev TÚV, kúrenie a ešte varenie na plynovej varnej doske prakticky bez elektriky. Myslím že toto je správne riešenie - asi by si ušetril na výkone alebo počte potrebných meničov... To čo by si ušetril dať do panelov ale aj bateriek... 10kWh v baterkách nie je pre takéto potreby nič, a v zime 10x nič. 10kWh Lifepo4 sa dá kúpiť a vyskladať za 1500€ teda pokiaľ nepotrebuješ riešenie typu Pylontech. Držím palce - vidím že miestny odborníci sa pekne zapájajú do debaty.

No a jaká bude baterie, když to má být menší přenosný systém? Nebo to má být něco na hraní, kdy se má z panelu nabít mobil a panel má být teda jen taková powerbanka, která funguje za světla?

Ahoj riesim takmer identicku vec ako ty len s tym ze dlhsie a uz to mam teds zratane ....november, december, januar, proste nedas ani s tepelnym cerpadlom, Ja mam 130 m2 dom , 30cm zateplenie steny , strecha 55cm , podlaha 20cm zateplenie. Pri priemernej dennej teplote 0 stupnov su straty domu 1..4kw, keby aj vnutorne zisky(osoby, spotrebice) dame na 400w, stale musis kazdu hodinu dodat do domu 1kwh, co je za den 24kwh tepla ,s tepelnym cerpadlom teda potrebujes 8kwh elektriny na den. Plus tepla voda pre 4 osoby 200L,z 10°C na 45°C je minimalne 8kwh na den. https://m.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty ... teple-vody . To uz si na 16kwh za den pri priemernej dennej teplote 0 stupnov. A to nemas pokrytu ziadnu dalsiu spotrebu. Moja denna spotreba bez varenia a kurenia, len tv chladnicka svetlo a nejake malickosti je okolo 3-4kwh den. Plus v tomto pripade musis ratat s menicom ktore dost zeru 15 az 70w podla menica. Ja to idem riesit tak ze teplovodny krb s 1000L akumulackou do ktorej napcham okolo 55kwh tepla to bude na november az februa, varna doska kombinovana 2platne elektricke 2 plynove, kde na plynovu cast cez zimu bude pripojena plynova flasa. Do pracky budem pustat 40 •C vodu, zena aj tak pere na 40 stale, to su dalsie usetrene kwh, lebo motor uz moc nezere. A aj tak ratam s tym ze tou centralou budem muset par krat za rok nabit tie baterky. A ktej elektrickej casti to uz je strasne tazke si vybrat, ale panely asi budem brat z GWL maju dobre ceny paliet- bud 450ku halfcut alebo tu 320ku mono co tam maju (okolo 10kwp) Baterie budem urcite skladat z lifepo4 s bms asi od tadialto z fora(20kwh) Menic mam 2 varianty bud risknut z aliexpressu za 540ecok 5.5kw od easun co sa da aj paralelne skladat,ma 100A solar charging,ma ja nabijacku, len to ze s tymito 5.5kami moc ludi nema skusenosti . A ktomu victron phoenix 800w na beznu spotrebu svetla tv chladnicka. Alebo zo secondsolu studer 4000w za 690 e, len to ze 4000w je velmi na hrane,a nema ani nabijacku ani regulator :/ A regulator/y asi epever tiez z ali, ale pokujujem po niecom lacnejsom kazdopadne to si necham aj ja poradit este tieto komponenty. Ahoj, ďakujem, že si sa podelil so svojimi skúsenosťami. Po viacerých príspevkoch vrátane tvojho som si uvedomil, že som sa na to pozeral zjavne skreslene a tá spotreba bude väčšia ako som čakal a vyrobenej elektriky pri zlom inverznom počasí menej ako som predpokladal. Teplovodný krb som zvažoval, ale bol som od toho odhovorený pre problémy s údržbou - časté prikladanie, časté čistenie komína, znečistenie tým pádom obývačky (tam mám komín), čistenie trubiek, prehrievanie miestnosti kde sa bude s ním kúriť. Tak som to zavrhol s tým, že na tie 1-2 zimy do toho nepôjdem, keďže pri akumulačnom krbe s ťahovým systémom stačí priložiť ráno a večer a krb sála teplo kľudne 8-10 hodín, neohrieva vzduch, nevysušuje a pod. Spotreba a práca s drevom, čistením a pod. minimálna, ale zase to nevyrieši ohrev TÚV, ani podlahovky. Dnes zvažujem aj riešenie, nad ktorým som síce už krátko pred časom uvažoval, ale zavrhol som ho. Dať plynový zásobník na pozemok. Toto by totiž poriešilo veľa vecí. Vyriešil by som ohrev TÚV, kúrenie a ešte varenie na plynovej varnej doske prakticky bez elektriky. Ďalšia vec je to, že by som nedal TČ (ušetrených 5k € s dotáciou) a mohol by som aj menej nadimenzovať fotovoltaiku pravdepodobne, čo by ďalších možno 3-4k € ušetrilo. Takto by som zásadne minimalizoval diskomfort spojený s nedostatkom elektriky a potreba centrály by bola výrazne menšia a ak áno, tak by som ju pustil občas a na výrazne kratšiu dobu. Zároveň by som mohol spraviť predprípravu na TČ do budúcna, čo by vlastne spočívalo iba v prevŕtaní trubky von z domu k miestu kde bude vonkajšia jednotka. Neviem presne ceny, čo som zachytil na nejakom fóre, tak prenájom zásobníka stojí cca 300-400 € + spotrebovaný plyn zhruba raz toľko. takže aj cenovo je to lacná záležitosť, ktorá vyrieši veľa problémov a aj veľa ušetrí, lebo dať 5k € za TČ a 1,5k € za plynový kotol + rozvody plynu ja neviem tisíc € je rozdiel. Tým pádom aj FVE by som nemusel dávať 10kWh batérie, ale stačila by aj polovica. Bola by nevýhoda, že mimo zimu by FVE toľko nešetrila, lebo by šli hlavné veci na plyn, ale zase by pracovala už od tohto obdobia na ohreve vody v bazéne cez bazénové tepelné čerpadlo a po zapojení do siete by som následne mohol FVE kombinovať s TČ a virtuálnou batériou. Alebo potom fakt riešiť niekde vonku umiestnenie nejakého kotla na drevo a to prepojiť s TČ, aby ten kotol ohrieval vodu aj kúrenie. Lenže toto si neviem dobre predstaviť ako by to bolo náročné a nekomfortné na obsluhu. Bolo to tu spomenuté už viackrát, ale neviem si to dobre predstaviť ako by som to riešil. To môže byť vonku na mraze bežný kotol na drevo/pelety a prepojiť sa so systémom, ktorý je napojený na TČ ? Vie mi niekto k tomu povedať viac ako by takéto riešenie vyzeralo a čo by obnášalo ?

Udělej nějaké foto té čtyřkolky, ať máme představu. Já ten motor mám taky na kole. Moc to teď nepoužívám, ale přemýšlel jsem o nějakém využití jako cargo kolo nebo něco podobného. Ten výkon má na tu velikost fakt dost dobrý. Já na tom mám i chladič a na kole ho dokážu nějak solidně zahřát málokdy. To už musí být kopec, že se spíš převrátím na záda. Ty 3kW se do něj dají natlačit, když máš dobrý regulátor, ale dlouhodobě to nejde, to by shořel. Trvale zvládá těch 1700W s chladičem a dobrým ofukem, když jedeš rychle. Od rana som nebol doma,ale po prichode som musel psa utekať venčiť,tak som znova štvorkolec zobral prevetrať. Je to kus problem cez dedinu ju tlačiť,preca len to nieje žiadna decka štvorkolečka. No a v predu,čo som pozvaral naraznik,tak je zatiaľ pogurtnovana baterka. Dobre,tak pokračujem,bo som v strmom kopci,len čo som zastal,aby sa kus ochladil motor.

Dal by se použít k tomuto panelu PWM regulátor nebo je lépe použít MPPT? https://www.digitor.cz/us/253461?produc ... -tab-about Napájení Jmenovitý výkon (Wp): 135 Napětí naprázdno (V): 21,96 Napětí v bodě max. výkonu (V): 18,6 Počet buněk: 128 Proud v bodě max. výkonu (A): 7,26 Zkratový proud (A): 7,88 Kamarád zvažuje takový menší přenosný systém, aby to bylo co nejlevnější a mělo rovnou USB nabíjení na těle regulátoru. Tenhle panel má 128 buněk, má to taky nějaký vliv na PWM regulátor, dá se na tento panel použít? Prosím případně o doporučení spolehlivého a levného regulátoru PWM, který má nabíjení USB na těle. Kdyby PWM regulátor nešel s tímto panelem použít, tak uvažujeme nad tímto MPPT: https://hadex.cz/g909-solarni-regulator ... eu-12v10a/ Bude to fungovat s tím panelem když je požadavek u toho mppt regulátoru: Min.výstupní napětí FV panelu: 15,8V? Dá se připadně, kdyby regulátor neměl přímo na těle nabíjení USB připojit na výstupu pro zátěž káblíkama, 12V nabíječka se zapalovačem a do ní strčit nabíječku s USB? Jsme začátečníci a puberťáci.

Dnes mi naběhl první spotřebovaný megawatt elektrické energie z FVE, 35 dnů od spuštění.

Odspodu napřímo.

Nabíjení 2h denně centrálou ti nemůže stačit. To se dá taky vypočítat. Victron Multiplus nabíjí tuším 70A, Studer XTM 50A, Studer XTH6000 100A , XTH8000 120A, Axpert MAX 80A. Ty centrály, co jsi namyslel jsou 3-fázové, takže výkon na 1 fázi nic moc nebude. Čo sa tohto týka, ja mám plánované 2 meniče, t.j. ide o dvojfázový systém. V takom prípade by nemal každý z tých meničov vedieť brať výkon jednej fázy, t.j. ak v tejto centrále dáva 1 fáza 2,1kW, tak nepotiahne si každý z tých meničov 2,1 kW takže spolu cez 4kW ? https://www.sknaradie.eu/elektrocentral ... ele-kd120/ Prípadne, ak by som mal rovno 3 fázový menič, či už jeden alebo 3 ks, tak neťahá sa ti výkon tých troch fáz ? Možno blbosť, len laická úvaha. Inak k tým centrálam, ako zistím, ktorá bude fungovať s mojim systémom ? Napr. tá vyššie spomenutá by mohla ? Potom ďalej k tomu "survivalu" v zime, ako dočasne riešiť náhradu ten elektrickej varnej dosky ? Plynový gril s bočným horákom niečo ako toto: https://www.tvojsen-mido.sk/Gril-BBQ-Di ... d15253.htm alebo je niečo lepšie ako plynová dvojplatnička kde môžem mať na terase bombu a iba prehodiť cez okno hadicu podľa potreby, prípadne priamo nejaká dvojplatnička na plynovej bombe ? A čo taký plynový ohrievač, má niečo zmysel na dokúrenie trebárs iba zadnej časti domu, kde dobre nevykúri krb, aby som nemusel riešiť podlahovku v zlé dni ? Neviem či už sú tu na fóre niekde rozoberané survival spôsoby.

Cena byva casto dolezita, plus ta vaha trafa ma odradzuje, nemam kam umiestnit 40-50 kg opachu.. Skusali ste niekto vyrobit vf menic? Alebo prerobit cinsky menic vymenou suciastok? Da sa to? Predpokladam, ze kvalitne suciastky sa daju zohnat

Jen pozor na to akunařadí. Makita fast charger na jednu aku byla schopna na přetížení vypnout 300W sinus měnič nevalné kvality, ale 300W dával. Ještě dělají třeba na dvě a více aku a pak to může být celkem překvapení jak to umí zatížit.

Já zas myslím, že jsou odpojený furt všechny a každej panel jede do serie skrze dc/dc měnič toho optimalizéru. Ale i tak i onak, jak poznat kdy už raději nezatěžovat a kdy ještě jo. Podle mě to z něj tahá vždy všechno co dá a jen neovlivní okolní ve stringu. Nebude v tom zas taková magie.

Hlavní nevýhoda HF měničů je v menší spolehlivost oproti měničům LF. Kdo hledá nižší cenu tak ano. To platí jen v případě použití nekvalitních součástek u hodně levných výrobků..a u obou .

Hlavní nevýhoda HF měničů je v menší spolehlivost oproti měničům LF. Kdo hledá nižší cenu tak ano.

Mám firmware 414 (GW10K-ET a 7.1kW Pylontech Fore H2). Trápí mne trvalý odběr v jedné z fází, tedy na 2 dodávám a z jedné vždy beru (cca 50-150W i více). To samozřejmě zaznamenává 4Q el.měr a za celý den odeberu až 10kW i když se snažím regulovat přetoky (dosud jsem je blbec reguloval podle součtu). Sice už jsem zaznamenal vzácné okamžiky, kdy mám přetok ve všech 3 fázích, zkoušel jsem na ně regulovat ale nic to nenahřeje protože se to děje až od 1kW přetoku výše a krátkodobě. Jedu v General režimu který pravděpodobně kvůli tomuto stavu opustím a začnu situaci řešit jinak. Ono je hezké sledovat malé číslo v součtu odběru/přebytku na fázích, jak to ukazuje SEMS ale skutečnost dle měsíční fakturace je odlišná. Chybu v zapojení nikde nemám. Otázka je na firmware? Dělá to každému nebo je to vada firmware? Napadlo mne, že minusové číslo může být vlastní spotřeba a nedá se toho zbavit. Asymetrii mám zapnutou ale přelévá se to dost podivně i při celkem stabilním odběru a za jasného počasí. Edit, pozn. z dnešního sledování: Od 10h měřím dobu kdy byly najednou všechny fáze v přebytku. Snímám v ms, přesněji co zvládá cykl na PLC a za 5 hodin byly všechny fáze v přebytku dohromady 11minut. Během těchto okamžiků (3 fáze v přebytku) zatěžuji do bojleru a akumulační zátěže (když je bojler na 100% a to je také když odepnou termostaty na teplotu) a naopak když je kterákoli z fází v odběru tak cyklicky snižuji zátěž. Vše v cyklu 1s, takže na plný výkon vyjedu za 100s a do nuly ze 100% do 0% to také trvá 100s. Ve skutečnosti se to ale chová poměrně stabilně a 3 fáze jsou v přebytku max. 5s než regulace sundá výkon. Jinak je to spíš rychlejší. Udivuje mne, že udržovat stav přebytku ve všech fázích střídač neumí i když přestanu regulovat a přebytků jsou třeba 2kW .... stav je prodloužen např. na 15s ale stejně to pak záhadně kmitne některá z fází do odběru i když pro to nemá žádný důvod. Považuji to spíš za chybu ve firmware a nebo nějaké vnitřní podivné regulace. Tedy neschopnost udržet střídač bez odběru na více než 15s i s řádnými přebytky. Tato nedokonalost asymetrie je např. nyní při přetoku 2kW a odběru 450W s vypnutým vytěžováním.

samozřejmě. Se všemi výhodami i nevýhodami HF technologie. Hlavní výhoda je pro výrobce - je to levnější.

Určitě spojky. Když zrovna při instalaci chybí, tak to nahrazuju páskem aspoň 3mm tlustýho hliníku... Když bys to nespojil, tak všechny boční síly bude přenášet konstrukce panelu... Doporučený je, aby spojky nebyly nad sebou , tj jedna vlevo a jedna vpravo.

Asi to tak taky udělám. Doobjednám ty kousky se spojkama aby to bylo vcelku. Bude to tuhší.

Mám nastavený profil ale na kraji zhruba o těch 20 cm. Na propojování profilů je spojka https://www.ehlinik.cz/solar-spojka-8x36x160mm/pro-E2V0000101.html ale pasuje tam i elektrikářská DIN lišta.

Zdravím, mám 6m profily z alupy a chci dávat 6panelů vedle sebe. Je možné profil pod jedním z panelů v řadě rozdělit a nechat mezeru s tím, že budou konce každého jištěny háky? Chybí mi cca 20 cm o co nabyde délka, když se mezi panely vloží omegy(19mm) a Zka. Jak by jste to řešili, aby to drželo? Přikládám nákres. háky jsou naznačené šipkama.

Nie je jasné, či sú batérie a menič z prvého príspevku k mániu, nezávisle na tom by som k olovu 200 Ah / 24 V a k tým trom panelom dal : http://shop.mypower.cz/regulator-epsola ... v-48v-3178 https://www.hadex.cz/g540-menic-napeti- ... sinusovka/ a celkom určite ohrev vody vyťažovaním. S podobným systémom som začínal. Treba na chate počítať s hlukom od vetráka na meniči a s tým, že tá rýchlovarka bude pre systém výkonový limit. Ale je jasná výhoda, ak bude voda aspoň predohriata.

Firma elko vyrába PRI 52, do 25 A

tak videa se zvukem. Ty nejhorší zvuky se ozývaly při menším otevření SSR, to se mi nedařilo narychlo naladit. Jako zase takové drama to asi není, ale že by se mi to zrovna líbilo, to tedy ne. Pouze odporová zátěž 1,0kW, zapojeno na přímo. V podstatě bez zvukového projevu. https://youtu.be/nYPyXp0o34I regulace přes SSR https://youtu.be/ikVESGVgkFY To spínání celých těles by se mi za těchto okolností taky líbil. Uvidím, na čem se domluvím s p. Trochtou. Každopádně spínání v nule je podle jeho slov v ostrově neúnosné.

Ono je pravda, že ten zmršený průběh sinusovky tomu LF měniči možná nedělá úplně dobře. Možná bych ti mohl poslat SSR se spínáním v nule a zkusil bys to neřídit fázově. Potom zase bude možná problém s flickerem. Já právě po určitých zkušenostech jedu na DC a spínám jenom po jednotlivých tělesech a s větší časovou konstantou a nevím o tom.

Tak desulfator je už na cestě, děkuji za nabídky.

uvidím, jestli se podaří ten zvuk. SSR je https://www.te.com/commerce/DocumentDel ... F2323802-7 Varianta 25A, okamžité spínání.

A výrobce je kdo? Do roku drží i číňani záruku a pokud se jim slušně napíše,většinou reagují,pokud ne i ali má ochranu po platbě.Dá se také zaslat jen deska od výrobce.

Nahraj zvuk a dej info o typu SSR,to mě zajímá.

Ahojte. potrebujem prednostne prudove rele (monitorovacie) ktorym potrebujem sledovat vstup ac do menica, takze tam moze tiect az 25A ktore potrebujem tymto rele sledovat. vystupne kontakty by bolo fajn keby to malo rovno 16A pre bojler, ale tak ak bude menej hodim tam este stykac. viete o nejakom vhodnom type? za rozumne peniaze samozrejme. ja som objednal z ali toto: https://a.aliexpress.com/_mrPApDt ale pisu tam ze sa to ma pouzit do max 20A na vyssie prudy iba cez nejake trafo... potom som na ali nasiel aj nieco taketo: https://a.aliexpress.com/_mOzVrZt co si o tom myslite?

Od 1.9.2020>31.12.2020 vyrobilo 7.5kWp pole 760kWh a od 1.1.2021 do 31.3.2021 vyrobilo rozšířené 9.8kWp pole 1300kWh do spotřeby 230VAC.Sníh jsem ometal ze střechy,fasády byly stále čisté a měly větší zisky i s odrazy od sněhu než střecha,samozřejmě i díky elevaci slunce v těchto měsících.Nestačí to ani na provoz domu a od ledna jsem musel dobrat 120kWh (leden 86kWh + únor 34kWh)ze sítě a to topím dřevem a vařím na plynu.Od 11.2.2021 jedu za své bez sítě.Mám tu dvě klimy s funkcí tepelka(2x 3.3kW tepelných) a moc sem je nemohl pouštět na přebytky,až od tohoto měsíce to už jde skoro každý den a přez noc. Ale od toho 11.2. to pojede až do konce 10.2021 měsíce a doufám,že se ta tma z předešlého roku už nebude opakovat . I tak máte velké nejasno ,co se týká výroby FVE v zimních měsících,to TČ bude jen ležet a nebudete jej mít čím nakrmit bez sítě.

Začít se dá třeba tady: https://re.jrc.ec.europa.eu/pvg_tools/en/tools.html Na 7kWp mi to spravilo toto. https://ibb.co/8Pvykvh 7kWp je tak na léto. Pro dům co nemá přípojku na DS strašně málo. potřebuješ násobně více, alespoň 20kWp. Jinak utopíš "raketu" v benzínu. Hlavně mi nedává smysl TČ běžící na generátor. Velké ztráty několikanásobným převodem energie. To raději přistav kotelnu na dřevo, pelety, ... uhlí na 2 roky než bude přípojka.

Tak jsem včera s velkou slávou natahal kabely, vystrojil rozvaděč a zprovoznil GB aku s fázově řízenými SSR. Na každé fázi je zapojeno jen 1,0kW těleso. Dnes konečně slunečno a přišlo velké zklamání. Regulace sice funguje skvěle jak na vytěžování, tak i omezení proudu do baterie, ale zvuky co se linou z XTMek se mi vůbec nelíbí. Nelíbí se mi až tak, že se mi to nechce nechávat v provozu. Dokonce se to projevuje na zářivkách, zejména na malém procentu otevření SSR. V pondělí zkusím pana Trochtu, jestli nebude mít nějaký nápad. Podle monitorovacího SW to vše vypadá dobře. Že by přechod na DC vytěžování?

Alebo zo secondsolu studer 4000w za 690 e, len to ze 4000w je velmi na hrane,a nema ani nabijacku ani regulator :/ Studer XTM4000 má v sobě nabíječ 50A. Solární nabíječ samozřejmě ne. Jinak zbytek jsi popsal skoro přesně. Snad jen, že tu teplou vodu ohřeješ TČ za zhruba něco míň než 4kWh. Je dobré, že tu už před realizací alespoň tušíš a neženeš se, ovlivněn marketingem, do nějaké pasti.

To mpp som ešte len zbežne skúšal idem ešte odkladať 24 panelov tak naň plánujem dat 20ks. Ale ma písané 450v a max 20a tak asi vie odrezať. Ta 450/100 vie krásne odrezať

Alebo zo secondsolu studer 4000w za 690 e, len to ze 4000w je velmi na hrane,a nema ani nabijacku ani regulator :/ - Suhlasim s komentom, riesim totoznu situaciu (ostrov/bez TC), akurat upresnim ze tych 690€ je bez dane a bez postovneho, celkovo to vyde kludne aj na ~950€/kus. A potom sa uz radsej oplati zobrat aj dva... S tym, ze v lete pracuju oba a v zime fungujes iba na jeden. XTM ma okrem ineho aj tu vyhodu, ze sa da uspat na spotrebu par W... A nabijacku ma.

Mam aj rs6000 aj 450/100 hneď od začiatku ako vyšli a môžem povedať ze 6000 je reálne prvý victron ktorý nemá námietky ísť dlhodobo na plný výkon 5000w Tak to je super! Iba to 100a mppt stoji 33tis kc. Ked to odpocitam z ceny rs6000, kt. stoji 57tis.kc, tak ten 6kva victron menic mne vychadza za vybornu cenu. To 80a mppt je tiez dobre? Dokaze si orezat max. prud ako ostatne victron mppt? dakujem

Selhání soft startu sběrnice,chyby 08/09/53/57 Porucha elektroniky měniče. Odešlete na opravu. Děkuji, ale jak píšu Axpert je koupen na aliexpresu. Moje otázka zní: znáte někoho kdo to umí opravit? Máte na něj nějaký kontakt? Děkuji

Selhání soft startu sběrnice,chyby 08/09/53/57 Porucha elektroniky měniče. Odešlete na opravu.

Ahoj všem, kamarád ma 1 rok starého Axperta z Číny ( 5000KW /48V), který mu napsal chybu error 09. Chyba vysokonapetoveho vstupu myslím. Na youtube jsme našli pár návodů, ale nemáme horkovzdušnou pájku a dosatek zkušeností. Neznáte někoho kdo by to uměl opravit? Díky moc. Pepa

Ahoj riesim takmer identicku vec ako ty len s tym ze dlhsie a uz to mam teds zratane ....november, december, januar, proste nedas ani s tepelnym cerpadlom, Ja mam 130 m2 dom , 30cm zateplenie steny , strecha 55cm , podlaha 20cm zateplenie. Pri priemernej dennej teplote 0 stupnov su straty domu 1..4kw, keby aj vnutorne zisky(osoby, spotrebice) dame na 400w, stale musis kazdu hodinu dodat do domu 1kwh, co je za den 24kwh tepla ,s tepelnym cerpadlom teda potrebujes 8kwh elektriny na den. Plus tepla voda pre 4 osoby 200L,z 10°C na 45°C je minimalne 8kwh na den. https://m.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty ... teple-vody . To uz si na 16kwh za den pri priemernej dennej teplote 0 stupnov. A to nemas pokrytu ziadnu dalsiu spotrebu. Moja denna spotreba bez varenia a kurenia, len tv chladnicka svetlo a nejake malickosti je okolo 3-4kwh den. Plus v tomto pripade musis ratat s menicom ktore dost zeru 15 az 70w podla menica. Ja to idem riesit tak ze teplovodny krb s 1000L akumulackou do ktorej napcham okolo 55kwh tepla to bude na november az februa, varna doska kombinovana 2platne elektricke 2 plynove, kde na plynovu cast cez zimu bude pripojena plynova flasa. Do pracky budem pustat 40 •C vodu, zena aj tak pere na 40 stale, to su dalsie usetrene kwh, lebo motor uz moc nezere. A aj tak ratam s tym ze tou centralou budem muset par krat za rok nabit tie baterky. A ktej elektrickej casti to uz je strasne tazke si vybrat, ale panely asi budem brat z GWL maju dobre ceny paliet- bud 450ku halfcut alebo tu 320ku mono co tam maju (okolo 10kwp) Baterie budem urcite skladat z lifepo4 s bms asi od tadialto z fora(20kwh) Menic mam 2 varianty bud risknut z aliexpressu za 540ecok 5.5kw od easun co sa da aj paralelne skladat,ma 100A solar charging,ma ja nabijacku, len to ze s tymito 5.5kami moc ludi nema skusenosti . A ktomu victron phoenix 800w na beznu spotrebu svetla tv chladnicka. Alebo zo secondsolu studer 4000w za 690 e, len to ze 4000w je velmi na hrane,a nema ani nabijacku ani regulator :/ A regulator/y asi epever tiez z ali, ale pokujujem po niecom lacnejsom kazdopadne to si necham aj ja poradit este tieto komponenty.

Mám firmware 414 (GW10K-ET a 7.1kW Pylontech Fore H2). Trápí mne trvalý odběr v jedné z fází, tedy na 2 dodávám a z jedné vždy beru (cca 50-150W i více). To samozřejmě zaznamenává 4Q el.měr a za celý den odeberu až 10kW i když se snažím regulovat přetoky (dosud jsem je blbec reguloval podle součtu). Sice už jsem zaznamenal vzácné okamžiky, kdy mám přetok ve všech 3 fázích, zkoušel jsem na ně regulovat ale nic to nenahřeje protože se to děje až od 1kW přetoku výše a krátkodobě. Jedu v General režimu který pravděpodobně kvůli tomuto stavu opustím a začnu situaci řešit jinak. Ono je hezké sledovat malé číslo v součtu odběru/přebytku na fázích, jak to ukazuje SEMS ale skutečnost dle měsíční fakturace je odlišná. Chybu v zapojení nikde nemám. Otázka je na firmware? Dělá to každému nebo je to vada firmware? Napadlo mne, že minusové číslo může být vlastní spotřeba a nedá se toho zbavit. Asymetrii mám zapnutou ale přelévá se to dost podivně i při celkem stabilním odběru a za jasného počasí.

Začít se dá třeba tady: https://re.jrc.ec.europa.eu/pvg_tools/en/tools.html Na 7kWp mi to spravilo toto. https://ibb.co/8Pvykvh

Mam aj rs6000 aj 450/100 hneď od začiatku ako vyšli a môžem povedať ze 6000 je reálne prvý victron ktorý nemá námietky ísť dlhodobo na plný výkon 5000w

Zdravím, pokud by si někdo udělal chvilku čas a dvěma větami napsal s jakými dobrými komponenty a zkušenostmi na tuto 3x335 = 1kWp FVE má - moc by mi pomohl. Všechny věci mám na baterie. Lednička mi stačí malá A+++, rychlovarná konvice klidně 800W. Světla mi stačí na 9 - 11W. Ohřev vody teď neplánuji - nebo už mám? Děkuji za Vaše návrhy a postřehy. Petr

[quote="Jasper White"]Zdravím, nejsem odborník, názory ostatních, kteří tomu rozumí, jsou fundovanější Já jenom popíšu svoji zkušenost a situaci. Mám zahradu s chatou, před rokem a půl jsem instaloval solární systém (taky jsem to tu konzultoval): 4x solární panel 320 Wp - zapojené 2S2P (2 panely na jihovýchod, 2 panely na jihozápad), kombinovaný měnič Axpert 3kW a baterii LiFe4Po 2 kWh (vím, není to moc, chci rozšiřovat) umístěná v nerezové bedně uvnitř chaty - nemám kam jinam dát, proto jsem nechtěl olovo, abych se tím neotrávil já ani nikdo jinej. /quote] Dobrý den, prodělal jsem operaci páteře a následně druhou - opravnou. Teď už začínám být funkční ale mezitím se spoustu věcí změnila. Sousedův pozemek byl městem vykoupen a přišel jsem o proud úplně. Takže musím rychle na střechu umístit zatím 3 panely DAH Solar 335Wp PERC. Trakční akumulátory 4 x Olovo - uhlík JPC 12V 100Ah Kombinovaný měnič EXPERT 3kW. Ostatní věci ( pojistky, kabely, oka ....) už někde vyčtu. Na to abych tam mohl bydlet to bude stačit. Je to malá chata 26m2, orientačně ale dobře situovaná, úhel střechy 36stupňů. Jedna strana střechy má 26m2 plochy, druhá s krbovým komínem méně. Budu pomalu dokupovat a montovat. Na tomto fóru je velmi velká řada lidí s praxí, kteří by mohli poradit, které další moduly doplnit a popřípadě, že můj výběr by schválily. Ochranu BP 100 jsem zatím nikde nenašel. Děkuji Petr

Teď jsem řešil pro zákazníka podobný projekt. Bez benzínového generátoru je to nerealizovatelný projekt. Od 15.listopadu do 15.února je jedno jak velké máš solární pole. Den je tak zoufale krátký že nedokážeš akumulovat za 4-5 hodin slunečního svitu dostatek energie. U generátoru pozor na jeden drobný detail: elektrický start nestačí, musí mít i automatický sytič. Jinak se musí jít ke generátoru a manuálně zapnout/vypnout sytič a jediný benefit je že netaháš za šňůru. Vše ostatní důležité bylo napsáno výše. S tým počítam, že bez elektrocentrály sa prežiť nedá. Len akú vybrať, aby fungovala dobre v spojení napr. s Victronom a mala aj dobrý výkon, že nebude musieť ísť neviem koľko hodín. Diesel mi príde ako dobré riešenie pre nízku spotrebu, napr.: https://elektrocentraly.heureka.sk/kraf ... ecifikacia Ten november až február musím vymyslieť nejak alternatívne, aby nešla toľko centrála. Panely mi asi budú stačiť aj tých 7 kWp čo mám navrhnuté posledne (na jar-jeseň) a musím poriešiť na tie 3 mesiace alternatívne ohrev vody, podľa potreby podlahové kúrenie a plynovú alternatívu varnej dosky.

Nemám šancu to všetko dostatočne dobre naštudovať za ten čas, ktorý ostáva do realizácie. Áno, myslel som, že nejaký nástrel sa spraviť dá, aj keď rovno " na mieru" podľa konkrétnej spotreby, lebo však na tu nie je ani dosť info ale všeobecne typu, že k 9kWp panelom a na vysoké záťaže pri hybridnej prevdázke do budúcna napr. Huawei XY namiesto Victron a batérie XY. Proste iba nejaké tipy a riešenie ako to celé zlacniť v tej konfigurácii a cene ako bola uvedená. Ak sa to takto nedá resp. neviete to nastreliť vy čo sa tomu venujete ja nemám šancu za ten čas doštudovať. Potom sú tu ale otázky týkajúce sa centrály a spolupráce s FVE, alternatívy varnej dosky a možné riešenie a iné čo som sa pýtal v súvislosti s ostrovným systémom. Mne napadlo aj také riešenie, či by nestálo kvôli zime za to, kúpiť nejakú vrtuľu a vyrábať elektriku aj z vetra. Inak ešte čo sa týka prebytkov v lete čo tu bolo spomenuté, tak od konca vykurovacej sezóny chcem prebytky dávať do vody v bazéne a neskôr po zapojení do siete asi riešiť virtuálnu batériu. Cez leto by sa mi tam nakopilo dosť veľa elektriky, ktorú by som si potom na oplátku v zime stiahol a moje náklady celoročné náklady na elektriku by tým pádom mohli byť veľmi blízke nule.