chatař: Jo Hoppecke, to ale není matroš pro "chudého solárníka". https://eshop.neosolar.cz/solarni-bater ... r-v-rm-12v Pro 24V instalaci bych dal za dvě 23 810 Kč + balancer, a to bych měl 150 Ah. Za tři Varty http://www.otos.cz/trakcni-baterie/vart ... ah-400170/ dám 8 910 Kč, balancery nepotřebuju, a mám kapacitu 170 Ah. Občas doleju destilku. To je hit "chudého solárníka!" [/quote] Právě chudý solárník by si neměl kupovat levné aku, protože levné dvakrát placené, když už, tak bych šel do Rolls, mají záruku 3 roky a je to kvalitnější aku než ty Varty 8V ! Máš čas přemýšlet, do jara času ještě dost. nedá se srovnávat Varta a Hopecke, to je jako trabant a mercedes. Rolls i Hopecke můžeš mít ode mě za lepší cenu, když jsi pro ně zajedeš, tak ještě ušetříš za dopravu. Co tě tlačí do 24V systému ?, na tu lednici stačí i 12 V systém, stejně bys musel pořídit novou lednici A+++, jinak by to byl boj s větrnými mlýny pro tu fve.

Takže test proběhl. Po nabití jezdí va vysává podstatně radostněj než s původní NiMh po smrti (vydržel tak 5 minut, a ani nehledal dock). Je slyšet, že i rotační kartáč má vyšší otáčky (takže to nemá žádnou regulaci otáček...) Zatím nemůžu říct, jestli se vrátí, ale podle toho, jak dlouho s li-ion jezdil červeně svítící, tak se asi bude vracet předčasně. Na návody bez BMS se vykašli, dycky to vede k předčasnýmu konci baterek. Vysavač se ani neresetoval, prostě se nabil a ráno svítil zeleně, tak jak s původní baterkou. Přepokládám, že ty 2.5Ah články s tím budou jezdit dýl, než nový 3Ah NiMh a 4s2p z nějakejch 3Ah článků už je asi overkill, teda pokud obýváš "sausfork", tak ne edit: Dumi, máš sz. Mas nejaky foto z realizace? ze bych se priucil? Mam to desne zpatlany a premyslim.jak to.pripojit na konektor puvodni baterie.

To vlkazajac: Já nevím, co odpovědět. Prostě do Li-ion ani LiFePO jít nechci, tak pro mě je to zbytečné čtení. To je to samé, jako kdyby mi někdo doporučoval Mercedesa, klidně i ojetinu, že je to dobré auto, a že "investice" do něj se vyplatí, i když se mi cena zdá vysoká. A že když nemám na něj, mám si přišetřit. Já to s FV neberu zas tak tvrdě, nebojuju o nějakou soběstačnost. Prostě když se bude baterka blížit k 50%, tak přepnu televizi na síť, anebo vypnu úplně a půjdu spát- Stejně tam nic neni. A rozhodně budu sledovat vývoj počasí, jestli následující den bude svítit slunce a dobiju jí.

No vidíš, ja to až tak totálne nekategorizujem. Skôr mi vadí, že nemám reakciu na môj príspevok, asi som nedočkavý. Jeho podstata je tá, že ak vieme lacno a jednoducho zabrániť cyklovaniu olova, TREBA TO UROBIŤ. Nikto si asi nevšimol drobný chytáčik k tej 8V batérii : "...Modely GC-2 (6V) a GC-8 (8V) nabízejí větší časové odstupy mezi jednotlivými cykly nabíjení a delší životnost ... No ak mi niekto nabízí nevýhodu, tak nemám dôvod považovať to za výhodu. Chýba mi v datasheete dovolený vybíjací prúd. Tých 170 Ah môže byť aj málo...

Mám vyzkoušeno a možná mi dá ledaskdo za pravdu,že levné řešení je vždy ani ne za dlouhou dobu to nejdražší....za mě,radši déle šetřit a koupit lepší než kupovat stále levné,většinou je to jako s dětma,taky se nepoučí z chyb dospělých,teprve až když se spálí začnou se chovat podle dobrých rad,které pokud by poslechly včas,,marno mluvit,přeji správné rozhodnutí.....

U mě dobrý 21kWh dnes a v baterce něco bylo 3.3kWh z předešlých tří dnů mizérie. >brbla, proto musíš mít osázené tři,nebo dvě strany,nebo tracer.Já mám JV 2.7kWp+JZ 4.6kWp Nebo dodat panely naležato, které mi zachránily například mlhavý dnešek. Generátor jsem ještě nemusel tuto zimu pouštět, mimo testu. Začínám jinak před 9:00, konec po 16:00.

Jenže já chci baterky, bába chce Egypt. Musí bejt na oboje jinak to nejde. Na těch pár let, co tady budu ještě možná strašit mi stačí to olovo bohatě. A ještě možná půjde do pozůstalosti. Já si ho můžu hýčkat, jsem doma, času mám dost. To ne jako někdo kdo musí každý den do hokny a moc času na blbiny nemá. když se koupí ty správné baterie trakční,ne žádné AGM a jim podobný šmejdy,tak při správné kapacitě a dobrého dobíjení to poslouží řadu let také nevidím v tom problém Tím chceš říct, že solární AGM od Hopecke jsou šmejdy, nic lepšího v olovu bez jakékoliv údržby jsem neviděl, s těmito mám jen dobré zkušenosti od 2/2012 uvedené do provozu. Naopak trakční Banner Energy Bull 180Ah i 230Ah odešli vždy po cca 3 letech všechny, i ty co měly velkou péči a údržbu. Jo Hoppecke, to ale není matroš pro "chudého solárníka". https://eshop.neosolar.cz/solarni-bater ... r-v-rm-12v Pro 24V instalaci bych dal za dvě 23 810 Kč + balancer, a to bych měl 150 Ah. Za tři Varty http://www.otos.cz/trakcni-baterie/vart ... ah-400170/ dám 8 910 Kč, balancery nepotřebuju, a mám kapacitu 170 Ah. Občas doleju destilku. To je hit "chudého solárníka!"

Aj chudobný solárnik je živá bytosť, musí aj jesť, sem-tam do Egypta, do hospody pokiaľ možno pravidelne. Moja predstava o nevyhnutných batériach je takáto : Ak sa chcem vyhnúť stratovému ( vždy ! ) ukladaniu do batérií, musím ich mať minimum. V prvom nástrele potrebujem teda : - 60 Ah na dlhú zimnú noc ( 20 hodín ) pre moje strojky a povedzme 10 Ah pre TV alebo PC. Maximálny prúd v súbehu bude 11 A z 24 V. - 300 Ah olova pre prúd skoro 100 A, aby v prípade náhleho supermraku dokončila práčka svoju prácu a menič nezaplakal. Zdanlivo nesúrodé formulácie potrieb, ale vyjadrujú podstatu nárokov na batériu. Trvalé malé spotrebiče pôjdu na 100 Ah batériu LiIon z použitých NB batérií a jeden silný spotrebič na lacné štartovacie olovo výdatne podporované panelmi. Prevádzková nevyhnutnosť je bezpodmienečne olovo do večera dobiť a skontrolovať, či mi lítiovka bude stačiť do rána. A potom prepínať na DS, bez toho sa žiť nedá. Každý komfort naviac si treba zaplatiť. Dá sa to aj s dvoma pylontechmi, monitoringom, väčšou zálohou, atď. Ale až tak "chudý" nie som. Už len prerobiť 24 V systém na 48 V mi vychádza ako dosť nevýhodné.

Nabíjecí test skončil. Dopisuji zbylé údaje. Napětí baterie 55,2V. Články v rozmezí 3,40-3,45V Napětí baterie 55,5V. Články v rozmezí 3,42-3,50V. Proud byl až do konce 40A (včera cca 25A). . Baterie se v bulku nabila na 97% SOC (včera 98,5%SOC). Po ustálení ve floatu bere při 54,4V cca 11A, včera to bylo cca 6A. Mám nad čím přemýšlet. Za případné poznatky, nápady a zkušenosti děkuji. Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

Od kolika hodin do kolika se v todle roční období (leden) v případě příznivého počasí dá počítat s využitelností fotovoltaiky (bez ohledu na orientaci panelů). Já dnes (jasno a slunečno) "kontroloval" osvit plochy, kterou pro panely plánuju, a dospěl jsem k intervalu 10-14, možná 9 - 14:30, ale zdá se mi to málo. Jak jste na tom ? U me na cisty jihod cca 9 hodin az do 16.. Cili do zapadu. Vychod od 9 do13 cca a zapad od 11 do 16 cili do zapadu. Jih bez stinu ostatni taky. Fasada dava od 9 30 do 15 30

To by bylo krásné, bohužel 10.1. jsme dobíjeli. Snad tuto zimu naposledy. Kdyz koukam na dnesek, tak uz verim, ze dobijet nebude treba To je leden jak duben.

Je potřeba udělat pár cyklů,nikdo přesně neví co se s nimi dělo,přeskládání bych řešil až budou mít opakující se rozdílné chování.Taky na to čekám dneska zase jen 53% SOC.

Dobrý den. Napětí baterie je 55,0V, články jsou v rozmezí 3,39-3,43V. Proud je 40A.

U mě dobrý 21kWh dnes a v baterce něco bylo 3.3kWh z předešlých tří dnů mizérie. >brbla, proto musíš mít osázené tři,nebo dvě strany,nebo tracer.Já mám JV 2.7kWp+JZ 4.6kWp

Jenže já chci baterky, bába chce Egypt. Musí bejt na oboje jinak to nejde. Na těch pár let, co tady budu ještě možná strašit mi stačí to olovo bohatě. A ještě možná půjde do pozůstalosti. Já si ho můžu hýčkat, jsem doma, času mám dost. To ne jako někdo kdo musí každý den do hokny a moc času na blbiny nemá. když se koupí ty správné baterie trakční,ne žádné AGM a jim podobný šmejdy,tak při správné kapacitě a dobrého dobíjení to poslouží řadu let také nevidím v tom problém Tím chceš říct, že solární AGM od Hopecke jsou šmejdy, nic lepšího v olovu bez jakékoliv údržby jsem neviděl, s těmito mám jen dobré zkušenosti od 2/2012 uvedené do provozu. Naopak trakční Banner Energy Bull 180Ah i 230Ah odešli vždy po cca 3 letech všechny, i ty co měly velkou péči a údržbu.

500?

Dobrý den. Další nabíjecí test. Napětí baterie je 54,6V, články v rozmezí 3,37-3,39V.

Jenže já chci baterky, bába chce Egypt. Musí bejt na oboje jinak to nejde. Na těch pár let, co tady budu ještě možná strašit mi stačí to olovo bohatě. A ještě možná půjde do pozůstalosti. Já si ho můžu hýčkat, jsem doma, času mám dost. To ne jako někdo kdo musí každý den do hokny a moc času na blbiny nemá. když se koupí ty správné baterie trakční,ne žádné AGM a jim podobný šmejdy,tak při správné kapacitě a dobrého dobíjení to poslouží řadu let také nevidím v tom problém No konečně jeden pozitivní hlas. Dík za podporu.

Tak bábu pošli za arabskejma teroristama samotnou, ušetříš si sračku a trápení těla vedrem při nedostatku piva, a ještě je šance, že se nevrátí Když vona sama ne-e-e. Náhodou, není to tam špatný. Byl jsem tam dvakrát, to by člověk nevěřil, jak muslimové dokážou za pár dolarů bakšiše obskakovat "nevěřícího psa". A jak jsou úslužní, usměvaví, přátelští. To je samé "ahoj, jak se máš". Hic? V říjnu ne. V říjnu je tam 30-32 teplota vzduchu i moře v lagunách. Jasně, červen červenec, srpen je tam na zdechnutí. Arabští teroristé jsou na severu na Sinaji, a občas v Luxoru, Asuánu v Káhiře. Já jezdím do Marsa Alam, tam je v resortech bezpečno. Hurghada už ne, tu bych nebral. Ćím víc na sever, tím je to víc o hubu.

...Dalo by se říct že 2s bude u mě vždy o sost nevýhodnější bez použití optimalizeru. Tak teraz varíš z vody ! Neviem, čo Ťa napĺňa takým optimizmom.

Dobrý den. Za dnešek tak 2,5 kWh z 7kWp. Celý den nízká oblačnost, lehce pod nulou. Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

Od kolika hodin do kolika se v todle roční období (leden) v případě příznivého počasí dá počítat s využitelností fotovoltaiky (bez ohledu na orientaci panelů). Já dnes (jasno a slunečno) "kontroloval" osvit plochy, kterou pro panely plánuju, a dospěl jsem k intervalu 10-14, možná 9 - 14:30, ale zdá se mi to málo. Jak jste na tom ? no mám to v podstatě stejně ,slunce je nízko ale i tak z toho 5,8KWp vypadlo přes 19Kw

Já bych řekl, že dobrý, u mě je to tak od 10:30 do 14 hod., ale před měsícem to bylo ještě o dost míň. A na domy na protější straně ulice díky kopci v tomhle období přímý slunko nezasvítí vůbec. Prostě v zimě nic, pak nic a doopravdy nic ta fotovoltaika nedává, teda pokud není 100-násobně přepálená s ohledem na letní spotřebu.

mě spíš překvapilo, že to není klasickej LED panel s ledkama po ploše, ale ledky jsou jenom na tom hliníkovým okraji a svítí do hrany matovanýho plexiskla. Takže je to takovej zamaskovanej LED pásek, jenom jsou všechny LED diody v sérii. Už se těším, až začnou postupně odcházet.

Od kolika hodin do kolika se v todle roční období (leden) v případě příznivého počasí dá počítat s využitelností fotovoltaiky (bez ohledu na orientaci panelů). Já dnes (jasno a slunečno) "kontroloval" osvit plochy, kterou pro panely plánuju, a dospěl jsem k intervalu 10-14, možná 9 - 14:30, ale zdá se mi to málo. Jak jste na tom ?

Jenže já chci baterky, bába chce Egypt. Musí bejt na oboje jinak to nejde. Na těch pár let, co tady budu ještě možná strašit mi stačí to olovo bohatě. A ještě možná půjde do pozůstalosti. Já si ho můžu hýčkat, jsem doma, času mám dost. To ne jako někdo kdo musí každý den do hokny a moc času na blbiny nemá. když se koupí ty správné baterie trakční,ne žádné AGM a jim podobný šmejdy,tak při správné kapacitě a dobrého dobíjení to poslouží řadu let také nevidím v tom problém

Jenže já chci baterky, bába chce Egypt. Musí bejt na oboje jinak to nejde. Na těch pár let, co tady budu ještě možná strašit mi stačí to olovo bohatě. A ještě možná půjde do pozůstalosti. Já si ho můžu hýčkat, jsem doma, času mám dost. To ne jako někdo kdo musí každý den do hokny a moc času na blbiny nemá. I když budete olovo hýčkat, tak zas tak dlouho nevydrží co jiné technologie. Osobně jsem taky přemýšlel nad olovem a proto jsem si udělal tabulku s cenou za uloženou kWh a z ní mně vyšlo, že jsem prakticky u všech baterií s cenou za uloženou kWh výš, než ji nakupuju z DS. Vyjímkou byly vysokokapacitní baterie Rolls a Hoppecke, ale ty jsou zase hodně finančně náročné při pořizování. Potom jedině Liion Samsung SDI ze zdejšího bazaru. Abych upřesnil, tak aktuálně mám NT za cca 2,2 Kč/kWh. Při 5 - 6 Kč/kWh to je o něčem jiném.

Tak bábu pošli za arabskejma teroristama samotnou, ušetříš si sračku a trápení těla vedrem při nedostatku piva, a ještě je šance, že se nevrátí

Jenom aby nás nevypekli s cenou, kde 90% bude paušál a 10% za energii. Ostrov je přece jen trochu náročnější kategorie a úspora mezi 5 a 10% z vyúčtování bude dobrá už jen pro skalní fanoušky FVE. Potom se už vyplatí odpojit úplně a nouzi řešit centrálou. A taky mám pocit, že to už zkusili (ERÚ a NTS) a nějak z toho sešlo, takže ovčani musí být bdělí, aby se včas ozvali.

Prodám Měnič napětí Meanwell TN 3000 je na 24V kupoval jsem ho v létě jako použitý,naběhal mi tu cca 100Kw pouze jako měnič,umí nabíjet ze sítě a má i nabíjení z panelů a funkci UPS a další funkce.Měnič je plně funkční,nebyl nikdy otevřený.více do zpráv,Děkuji

Jenže já chci baterky, bába chce Egypt. Musí bejt na oboje jinak to nejde. Na těch pár let, co tady budu ještě možná strašit mi stačí to olovo bohatě. A ještě možná půjde do pozůstalosti. Já si ho můžu hýčkat, jsem doma, času mám dost. To ne jako někdo kdo musí každý den do hokny a moc času na blbiny nemá.

Super, dík za reakci. Všechno to máš z toho eshopu? Mají tam dvě 50A jednotky, kterou máš? http://www.elektrokola-dh.cz/21-ridici-jednotky http://www.elektrokola-dh.cz/ridici-jed ... v-45a.html v podstatě na základě tvého vyjádření objednám, chci to stihnout postavit na jaro.

Chce to na začátku dost velkou investici, mladým se to možná i vyplatí, mají čas čekat na návratnost, ale vzhledem k mému důchodovému věku se už zdráhám investovat do baterií víc, než je nutno aby to nějakou dobu chodilo. To si radši s "bábou" vyrazíme každý rok do Egypta vyhřát bolavé klouby v teplém moři a podívat se na mořské potvůrky co tam žijou. A jakou má člověk radost, když ho nepokouše žralok nebo nepobodá perutýn. Ani velká investice není potřeba. Spíš poslechnout ostatní, co se ti tu už na třech stranách snaží poradit, že olovo není úplně ideální pro každého. NICD nechceš, protože podle tebe je pro zkušené uživatele, ale ono je to spíš naopak. Olovo ti neodpustí tolik, jako nicd, nebo ostatní chemie. Pokud všemu věříš, jak zde píšeš, tak se na baterky vybodni rovnou a leť do Egypta. Psal si, že chceš mít napojenou jen lednici na baterky a v zimě budou baterky spinkat. Jaký to dává smysl? Pokud platíš za kWh 6 Kč, tak právě investice do baterek se ti vrací rychleji, než ostatním, kteří mají NT 2Kč/kWh

... nicméně za pár let cena elektřiny bude o 40 procent dražší než dnes... Jenom aby nás nevypekli s cenou, kde 90% bude paušál a 10% za energii. Ostrov je přece jen trochu náročnější kategorie a úspora mezi 5 a 10% z vyúčtování bude dobrá už jen pro skalní fanoušky FVE. Nepředpokládám, pak by lidi nešetřily elektrikou protože by bylo vše v ceně a možná by soudruzi na rozvodný stanici v čepsu koukali jak šla spotřeba nahoru... taky bych pak topil klimatizací a ne dřevem, FVE ne FVE

vítova chatrč hlásí 18,4 kWh z 9,5kWp

Jé, to je paráda. Sluníčko se konečně vyhouplo nad les a na měniči je 1560W. A bude to už jen lepší a lepší. dneska to dalo jen 17Kw zatím což je bída jako 17kWh dnes? Zřejmě dobrej oddíl. ono to ještě oněco popoleze

Turnov hlásí z 1740wp. 2.88kwh. Orientace východ.

Jé, to je paráda. Sluníčko se konečně vyhouplo nad les a na měniči je 1560W. A bude to už jen lepší a lepší. dneska to dalo jen 17Kw zatím což je bída jako 17kWh dnes? Zřejmě dobrej oddíl.

No tady je to taky k breku. Ale dnes jsem udělal alespoň 2kWh z 6,4kWp. Horší byla už jen sobota, kdy nasněžilo a bylo jen 0,5kWh.

... nicméně za pár let cena elektřiny bude o 40 procent dražší než dnes... Jenom aby nás nevypekli s cenou, kde 90% bude paušál a 10% za energii. Ostrov je přece jen trochu náročnější kategorie a úspora mezi 5 a 10% z vyúčtování bude dobrá už jen pro skalní fanoušky FVE.

Chce to na začátku dost velkou investici, mladým se to možná i vyplatí, mají čas čekat na návratnost, ale vzhledem k mému důchodovému věku se už zdráhám investovat do baterií víc, než je nutno aby to nějakou dobu chodilo. To si radši s "bábou" vyrazíme každý rok do Egypta vyhřát bolavé klouby v teplém moři a podívat se na mořské potvůrky co tam žijou. A jakou má člověk radost, když ho nepokouše žralok nebo nepobodá perutýn.

Strasny, pomalu aby clovek svitil....

Ja mam celej dem tak 60W z 2kWp.... to je pořád temno jo??

Kdybych koukal jen na návratnost, pak se na to musím asi vykašlat. Vyplatí se jen ohřev vody. Investice minimální, výnosy slušné. A hlavně žádné baterky, které celou investici odsouvají až na hranici nenávratna. Ale něco člověk dělat musí, nad něčím dumat, jinak by zakrněl, případně dostal Alzheimera. Souhlas, zatím to tak je... nicméně za pár let cena elektřiny bude o 40 procent dražší než dnes. pokud jsem postavil vloni, odhaduji navratnost na 8 let, a ceny poletí takto nahoru a komponenty dolů, dostanu se zachvíli na 6 let... nehledě na to že pořízením FVE dostatečného výkonu se mi zvedl životní standard - koupelna 37 stupnů podlaha když je fajn počasí, a přitápění automaticky bez zásahu ruky v průběhu dne takže večer topit nemusím a nebo jen omezeně. Jak píšeš je potřeba dumat to souhlas, a je taky potřeba snižovat reálné náklady, a tím se stane že ostatním to zdraží a tobě se systém začne ještě o to víc vyplácet !!!

Ja mam celej dem tak 60W z 2kWp....

Jé, to je paráda. Sluníčko se konečně vyhouplo nad les a na měniči je 1560W. A bude to už jen lepší a lepší. dneska to dalo jen 17Kw zatím což je bída jako

Kdybych koukal jen na návratnost, pak se na to musím asi vykašlat. Vyplatí se jen ohřev vody. Investice minimální, výnosy slušné. A hlavně žádné baterky, které celou investici odsouvají až na hranici nenávratna. Ale něco člověk dělat musí, nad něčím dumat, jinak by zakrněl, případně dostal Alzheimera.

Jé, to je paráda. Sluníčko se konečně vyhouplo nad les a na měniči je 1560W. A bude to už jen lepší a lepší.

Tak hledám na netu levnou a přitom použitelnou baterii ve smyslu rčení: "uplést z hovna bič a ještě s ním práskat",.... Jo, jo, to znám... Taky hledám, porovnávám přičítám, odčítám, derivuju, integruju a taky mi z toho ne a ne vypadnout konečné řešení. Záběr mám široký. Od šrotových aku z vysokozdvižáku, přes šrotové Li-Ionky, k novým Li-Ionkám, přes bazarové LEV, přes jednotlivé LiFePo články až k Pylontechu. Když vezmu do úvahu pořizovací cenu, technické parametry jako životnost, míru nutného dohledu, bezpečnost, blbuvzdornost, jakož i jistou technickou kultivovanost, záruky atd. pak z toho vyjdou po dalších ekonomických úvahách nějaká čísla. A pořád nic co by mě uspokojovalo. Stále mi vychází, že laciný 2x placený. Nakonec mi vždycky nejlíp vyjdou ty předražený Pylony. A na ty nemám. Levné je na prd, na drahé nemáme, takže docházíme k názoru, že nejrozumnější by bylo se na to za těchto okolností vykašlat, protože každá "investice" do bateriové akumulace bude ztrátová. Jde jen o to, jak moc. Myslím si, že ztrátová bude tím víc, čím víc do toho člověk vrazí. Ale třeba nám ČEZ v rozhodování pomůže, a zdraží elektřinu o 50%. Jak ztrátová? co to je za blbost... vyrobíš 1 kwh zadarmo, a zadarmo ji použiješ.... to přece není ztrátové... na to abys vyrobil 1 kwh potřebuješ slunce a to zatím zadarmo je ( ve švédsku platí speciální solární daň) to že má jakákoliv baterie jakoukoliv účinnost s tím do toho jdeš... no a prostě se s tim člověk musí smířit. pokud bereš i to že baterie se po určitých letech musí obměnit ano je to tak ale to jsou ty investice na začátku... Stejné jako auto, dům, a další srandy.. vše stojí prachy... a samozřejmě zjednoduším... máš auto a auto, jedním se svezeš lí druhým hůř. jedno víc žere druhý mín. jedno je obrněný druhý je papundekl... ani o 50 procent zdražení ee nás všechny na tehle planetě nedonutí koupit baterie, stejně jako auta.... nebojme se ničeho. baterky tam je to podobné.. levný stojí zaprd a někdy i příliž drahé stojí ježtě za větší prd. někdy koupíš bazarovou dobře, jindy špatně... stejné jako s auty... Jak uvedeno výše, tuto baterku ( auto ) ti nikdo nenutí a můžeš místo toho makat na siton, oplocký bez baterky ( něco jako kolo, jede ale nejde bez síly lidské provozovat) jednou jsou auta lepší rychlejší hbytější dražší, modernější, stejně jako baterky.... no a pak je tam ta stara naftova avie která pojede vždy pokud tam bude nafta atd.... opravdu nás do baterek at už nejmodernějších ani nejhorších nenutí. jen naše finance ( nákup auta) nám dovolí koupit si fabii nebo mercedes. at si každý zkalkuluje náklady výhody a nevýhody kterých je na foru tuna... mnoho zdaru

Neměl jsem čas ani potřebu to řešit. Jen jsem to připojil k baterce a tak jak to je od výrobce, tak to nešlo. Mě stejně z nějakých jiných důvodů běží pořád měnič, tak to moc neřeším. Jinak ty svítidla svítí celkem hezky vzhledem k příkonu a co se týče spolehlivosti, tak za cca 7let jede všech asi 20ks co mám v různých výkonech naprosto v pohodě. Ona je pak možná otázka jestli ten zdroj dá při 48V plný výkon, ale asi jo. Je to v podstatě jenom proudový zdroj cca 270mA.

Já nízký tarif nemám a ve vysokém mě EoN dře kolem 6Kč/kWh. Ale nemám vysokou spotřebu, jen něco kolem 1300kWh/rok. Co potřebuje dědek s bábou na chaloupce u lesa.

Už se to skoro povedlo, při první letošní úpravě cen ČEZ zdražil o 45,42%. Minulý rok stála jedna MWh v nízkém tarifu D25d 2126,83 Kč, letos už stojí 3 092,82 Kč. Koukám ke skautům a ty mají u D25d cenu NT 1893,63 Kč/MWh a to je docela rozdíl. Řekl bych, že se za chvíli akumulace vyplatí. Obzvlášť, když budeme mít přístup k Liion aku za rozumné peníze.

Už se to skoro povedlo, při první letošní úpravě cen ČEZ zdražil o 45,42%. Minulý rok stála jedna MWh v nízkém tarifu D25d 2126,83 Kč, letos už stojí 3 092,82 Kč. A to si k tomu ještě zdražil paušál o 4,8%. Viz https://www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii/19983-ceny-elektricke-energie-platne-od-1-1-2019-do-31-12-2019#d25 https://www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii/14-prehled-cen-elektricke-energie#d25

Tak hledám na netu levnou a přitom použitelnou baterii ve smyslu rčení: "uplést z hovna bič a ještě s ním práskat",.... Jo, jo, to znám... Taky hledám, porovnávám přičítám, odčítám, derivuju, integruju a taky mi z toho ne a ne vypadnout konečné řešení. Záběr mám široký. Od šrotových aku z vysokozdvižáku, přes šrotové Li-Ionky, k novým Li-Ionkám, přes bazarové LEV, přes jednotlivé LiFePo články až k Pylontechu. Když vezmu do úvahu pořizovací cenu, technické parametry jako životnost, míru nutného dohledu, bezpečnost, blbuvzdornost, jakož i jistou technickou kultivovanost, záruky atd. pak z toho vyjdou po dalších ekonomických úvahách nějaká čísla. A pořád nic co by mě uspokojovalo. Stále mi vychází, že laciný 2x placený. Nakonec mi vždycky nejlíp vyjdou ty předražený Pylony. A na ty nemám. Levné je na prd, na drahé nemáme, takže docházíme k názoru, že nejrozumnější by bylo se na to za těchto okolností vykašlat, protože každá "investice" do bateriové akumulace bude ztrátová. Jde jen o to, jak moc. Myslím si, že ztrátová bude tím víc, čím víc do toho člověk vrazí. Ale třeba nám ČEZ v rozhodování pomůže, a zdraží elektřinu o 50%.

Ty panely vypadají zajímavě. Zajímalo by me co se stane pokud by se stín zakryl celej panel nebo po něm přešel vodorovnej stín přes všechny bunky. Jetsly to pak nezbrzdí celej string jak normalní panel. testovat je asi budete až z jara že? Jen škoda že mají jen 300w nadruhou stranu na Wp vychýzejí nejlevěji. To nevím, ale pokud bude zakrytý celý panel, tak předpokládám, že bude bypásovaný. Pokud bude vodorovný stín přes celý panel, tak bude záležet na tom, jak je udělaná optimalizace jestli po vodorovných nebo horizontálních buňkách. Test proběhne podle počasí, jestli bude chvíli slušně, tak je kolega bude montovat už teď.

Ono je otzaka ak niektoberie 24 ks panelov Maxeon, tak ci nepouzit regulator Victron na 250V, to potom zvladne aj 3S (232V Voc pri -10st) a vedenie od panelov k regulatoru moze byt este s prijatelnym prierezom.

pro rozdíl napětí 5V nepoužívej MPPT regulátor, ale PWM. MPPT má význam třeba pro mě, kde mám panely 3s a baterku 54V plně nabitou. Pro 2s stringy mi vycházely extrémní proudy a malý úbytky na vedení, tj přívody od panelů jako ke svářečce s tím, že v létě bych byl jistě pod MPP bodem panelů...

Tak hledám na netu levnou a přitom použitelnou baterii ve smyslu rčení: "uplést z hovna bič a ještě s ním práskat",.... Jo, jo, to znám... Taky hledám, porovnávám přičítám, odčítám, derivuju, integruju a taky mi z toho ne a ne vypadnout konečné řešení. Záběr mám široký. Od šrotových aku z vysokozdvižáku, přes šrotové Li-Ionky, k novým Li-Ionkám, přes bazarové LEV, přes jednotlivé LiFePo články až k Pylontechu. Když vezmu do úvahu pořizovací cenu, technické parametry jako životnost, míru nutného dohledu, bezpečnost, blbuvzdornost, jakož i jistou technickou kultivovanost, záruky atd. pak z toho vyjdou po dalších ekonomických úvahách nějaká čísla. A pořád nic co by mě uspokojovalo. Stále mi vychází, že laciný 2x placený. Nakonec mi vždycky nejlíp vyjdou ty předražený Pylony. A na ty nemám.

Wifi ovládání přes server v číně je pro jinou kategorii strojníků, to jsou virtuální strojníci

to kodl69 Strojník baterie v mnohém sedí. Ovšem jsem strojník i v mnoha dalších směrech. To že se rád přesvědčím jak něco perfektně funguje neznamená, že bych to udělal napůl. Jenom nemám rád moc opičáren, jako třeba wifi ovládání koňského povozu přes server někde v Číně. Jsem prostě jen pro klasické opratě podle zásady, že v jednoduchosti je síla.

No právěže nefungovalo. Ty plastové autopojistky se teplem rozpouštěly, dráty přehřívaly atp. Ale ověřil jsem si že postavit elektrárničku z dílů co najdu doma po šuplatech nejde a že je to způsob jak se to nemá dělat. Tehdy bylo daleko méně informací o všem a lithiové baterie byla nedostižní kosmická technologie. No jó, pak to bylo špatně dimenzovaný. Tak jistě. Odpovídající kabely, pojistky, jističe musí člověk koupit, to se asi málokomu povaluje doma jen tak.

Koukám na ceník GBC a tam mají mnou odkazované moduly s integrovaným optimizérem 300Wp za nějakých 147,6€ + DPH. Kurz € počítají ČNB střed v den objednávky. Tyhle panely jsou mně sympatické, protože optimizér omezí VoC při nizké teplotě na max 35V. Ty panely vypadají zajímavě. Zajímalo by me co se stane pokud by se stín zakryl celej panel nebo po něm přešel vodorovnej stín přes všechny bunky. Jetsly to pak nezbrzdí celej string jak normalní panel. testovat je asi budete až z jara že? Jen škoda že mají jen 300w nadruhou stranu na Wp vychýzejí nejlevěji.

Jako spokojený uživatel baterek postavených vlastnoručně z různých (18650, prizmy třeba i z mobilů) použitých článků Li Ion jsem zastáncem této technologie. Výhodou je že člověk ví co má, z čeho to stavěl, jak to stavěl a v neposlední řadě cena materiálu. Cena práce (volného času tomu věnovaného) je potom u každého jiná. Baterie s využittelnými 4kWh se dá takto postavit za 10 - 11 k Kč v materiálu maximálně. Zatížitelnost takové baterie je klidně 40A trvale a 80-100A krátkodobě, s přihlédnutím k životnosti. Stejným proudem lzei nabíjet. Ale vše je samozřejmě věcí názoru.

No právěže nefungovalo. Ty plastové autopojistky se teplem rozpouštěly, dráty přehřívaly atp. Ale ověřil jsem si že postavit elektrárničku z dílů co najdu doma po šuplatech nejde a že je to způsob jak se to nemá dělat. Tehdy bylo daleko méně informací o všem a lithiové baterie byla nedostižní kosmická technologie.

Použitie výkonných panelov MAXEON v konfigurácii 2S by bola aj pre mppt regulátor chyba. Naopak, malo by význam použiť ich ako 1S s mppt vďaka vyššiemu Vmpp ( voči batérii ). Dalo by se říct že 2s bude u mě vždy o sost nevýhodnější bez použití optimalizeru. Už jsem na 1s maxeon a 15s Lifepo s mppt taky uvažoval. mohlo važně fungovat jen bych měl jeden dotaz. ve specifikacích píšou že pro zahájení provozu potřebuje Mppt regulatorů Vbat + 5V pak pro udržení +1V Příklad: Když bude baterie vybitá tak bude mít 46V panel v léte z rána je chladný a má 57V vše funguje. Odpoledne je Baterie nabitá ze 80% zajde slunko spadne napětí regulator se vypne. Těd má baterie cca 50-51V. Panely jsou už zahřáté mají jen 54V. To tedy znamená že regulator se už ten den nepustí? resp. pustí až podvečer kdy panely schládnou a vystoupá na nich napětá na 56V?

To "ota". Dík za informace. Takže pro mě bude to olovo akorát. Na chatě sice bydlím celoročně, ale sám vidím na těch osmi panelech, kolik v zimě dávají, takže se zimním provozem baterky nepočítám. A ten rozvaděč z roku 2013? Co je na něm špatného? Fungovalo to, tak co? Na ověření funkce stačí.

Koukám na ceník GBC a tam mají mnou odkazované moduly s integrovaným optimizérem 300Wp za nějakých 147,6€ + DPH. Kurz € počítají ČNB střed v den objednávky. Tyhle panely jsou mně sympatické, protože optimizér omezí VoC při nizké teplotě na max 35V.

Darujem komunikačný kábel s regulátormi Phocos CXI-4. Regulátor bol používaný naposledy pred 6 rokmi pred tým než sa regulátor porúčal. Od vtedy ho prehadzujem zo šuflíka do šuflíka.

Ak by som to nemal cez celu česku a štvrť slovenskej republiky,tak si po 40ks plastovych 360tok pridem. Je to skvela cena.

Optimizery jsou cenove stejne jako panely a to v cene 1:1 a dratovani se clovek nevyhne a neusetri. Software vcelku slozite. Cokoli se poondi bude to orisek. Kooosek videa https://youtu.be/XO3LZCrwmNg To video je na optimalizeri solar edge. Ty by prý měly fungovat i bez jejich měniče. prý test z jedné instalace. ale ve videu rikaji že bez připojení má 1V takže to asi tedy nebude pravda. Ještě je tu tedy Tigo 345W Qcell jsem ted nasel 4200 + optimizer(tigo) 1300 - 5500 360W Maxeon 2 Protože se kurt eura mění ted - 6100 Při 24 panelech tedy ušetřím 14000 + cca 6000 za kabely (300m - 200m tam zustane) pokud by to nefungovalo bez řízení je nutny koupit Gateway a Cloud connect za 9500. A cena se tím srovná vážně 1:1 na Wp Edit: ptvrzeno. solaredge nefunguje bez jejich měniče.

taky sem mel takovyhle uvazovani, ted zpetne si rikamm ze kdybych ty penize co sem dal do olova dal do LifePo4 rovnou, byl bych za vodou to záleží za kolik co koupíš... já koupil za 43 tisíc 625 Ah rok starou. pokud víš o Lifepo 4 s poloviční kapacitou tak abych to mohl cyklovat stejně tak dej vědět podmínka je teda 48V a 310 Ah… obavam se že za 42 tisíc to není na trhu.... nějakých 15 kWh..... olovo je jen pro někoho... jednou za 3 měsíce doleješ destilku a zkontroluješ 1 x měsíčně články při ekvalizaci… co je na tom nepochopitelnýcho? to není nic proti strachu o LiFe…. Za 100 800Kč 300Ah/51.2V lifepo4 nové se zárukou(ČR) v FVE domácího typu, kde se nepřekročí 0.5C do/ven, na dvacet let života a ještě pojedou pak dál. Co ty na to,vydrží to samé dvě sady toho olova po 43tKč? A mezi tím tady na bazaru naskočilo NiCd 1.5t i s ingrediencema článek po 150Kč

Prodám cca 82 ks uvedených článků, r.v. 1993-2012. Výměna, ev doplnění elytu 05/2018, cena 150/kus starší KPM 375P a 200/kus (plastové KPM 360+Hoppecke 375 Ah). Jen vlastní odvoz (celkem 1,8tuny), cca 8 km od K. Varů. Důvod prodeje-přechod na lithium. Mohu nabídnout za PC i 40 lt 50% louhu, 40 lt destilky na ředění a 1,5 kg LiOH. Články byly v provozu do konce roku 2019 a pochází od Martin2190. Kapacita 70-80% nominálu. Více fotek mohu poslat mailem.

Nechci nijak zesměšňovat chudého solárníka, ale vidíme tu opakující se chyby a slepé uličky a pořád dokola. Sám jsem si tím prošel. 1) Na čínském eshopu se bojím nakupovat 2) mám omezené prostředky které chci investovat (nebo utratit) 3) bojím se bazarových věcí, nechci riskovat že mě někdo napálí 4) mám omezené informace, občas protichůdné a nevím co si z toho vybrat. Vidím to takto: 1) číňan je tvrdý obchodník ale při troše opatrnosti se nakoupit dá 2) Omezené prostředky má každý ale nejde o to že koupím použitou věc ale o to že si obstarám levné komponenty NEVHODNÉ pro dané použití. To jsou ty slepé uličky. 3) Mám strach z bazarových věcí. Nemyslí že je to na místě, místní bazar je neobyčejně korektní prostředí. Je pro mě normální komukoli cokoli poslat a nechat si zaplatit až to dotyčnému dojde. Nestalo se mi NIKDY že by se někdo pokoušel o podraz a to jsem nakoupil už fakt mnohokrát. 4) Omezené informace má každý. Erudici diskutérů lze ověřit např. tím jak dlouho na fóru působí, kolik napsali příspěvků atp. A teď si zkusím kibicovat do baterek bo si myslím že jim rozumím. Ty Varty z otos.cz nějak fungovat budou. Dobré budou na chatičku která funguje přes léto, na jaře a na podzim o víkendech, v zimě vůbec. Firmu znám, jsou korektní, po dohodě se s nimu dá domluvit sleva. Li ion/life bych se nebál, nakoupil bych kdekoli zde na bazaru nebo někde na eshopu podle ceny. Zároveň k nim BMS dostatečně předimenzovanou. I u číňana se dají koupit dobré baterky, na fóru je několik vláken popisujících nákup a testování 18650. Hlavní je se nebát a trochu přemýšlet. Přidávám ukázku jak se to nemá dělat a jak to vypadá když šetříš na špatném místě - moje první solární elektrárna- rozvaděč v roce 2013.

To nautilus: takže tebe označení ""strojník baterie" jistě neurazí... Já se naopak snažím dělat věci tak, abych na ně mohl několik let zapomenout, někdy se to povede až moc dokonale, tak v poslední době pracuju na dokumentaci svejch výtvorů a její archivaci...

Takže test proběhl. Po nabití jezdí va vysává podstatně radostněj než s původní NiMh po smrti (vydržel tak 5 minut, a ani nehledal dock). Je slyšet, že i rotační kartáč má vyšší otáčky (takže to nemá žádnou regulaci otáček...) Zatím nemůžu říct, jestli se vrátí, ale podle toho, jak dlouho s li-ion jezdil červeně svítící, tak se asi bude vracet předčasně. Na návody bez BMS se vykašli, dycky to vede k předčasnýmu konci baterek. Vysavač se ani neresetoval, prostě se nabil a ráno svítil zeleně, tak jak s původní baterkou. Přepokládám, že ty 2.5Ah články s tím budou jezdit dýl, než nový 3Ah NiMh a 4s2p z nějakejch 3Ah článků už je asi overkill, teda pokud obýváš "sausfork", tak ne Nove kupovat nebudu, ale mam tu dost clanku z ntb baterii, tak vyberu nejake pouzitelne a soupnu je tam s tou Tvoji BMS a bude se zase luxovat bez toho vysavace je to tragedie, jak linaj psi, tak jsou za dva dny bez luxovani vsude chlupy

taky sem mel takovyhle uvazovani, ted zpetne si rikamm ze kdybych ty penize co sem dal do olova dal do LifePo4 rovnou, byl bych za vodou to záleží za kolik co koupíš... já koupil za 43 tisíc 625 Ah rok starou. pokud víš o Lifepo 4 s poloviční kapacitou tak abych to mohl cyklovat stejně tak dej vědět podmínka je teda 48V a 310 Ah… obavam se že za 42 tisíc to není na trhu.... nějakých 15 kWh..... olovo je jen pro někoho... jednou za 3 měsíce doleješ destilku a zkontroluješ 1 x měsíčně články při ekvalizaci… co je na tom nepochopitelnýcho? to není nic proti strachu o LiFe….

...zkusim tedy lion a nabijeni interni nabejicekou a uvidime co to udela. Někdy se ty interní nabíječe dají upravit. OT: Navzdory 100+1 mě to zatím baví. Dokonce sí píšu "deníček" a je to radost, když na jaře jdeš zkontrolovat baterku do karavanu a koukáš, nejenže je 100% OK, ale už slouží osmej rok. Vzpomeneš na kolegy co ob rok chodí somrovat do autoservisů půlmetrákový baterky a stejně jsou imrvere bez šťávy. A já tu svoji nosím pomalu v kapse... Vlastně by mě ani nebavilo mít ji někde "zazděnou " a ani o ní nevědět...

Takže test proběhl. Po nabití jezdí va vysává podstatně radostněj než s původní NiMh po smrti (vydržel tak 5 minut, a ani nehledal dock). Je slyšet, že i rotační kartáč má vyšší otáčky (takže to nemá žádnou regulaci otáček...) Zatím nemůžu říct, jestli se vrátí, ale podle toho, jak dlouho s li-ion jezdil červeně svítící, tak se asi bude vracet předčasně. Na návody bez BMS se vykašli, dycky to vede k předčasnýmu konci baterek. Vysavač se ani neresetoval, prostě se nabil a ráno svítil zeleně, tak jak s původní baterkou. Přepokládám, že ty 2.5Ah články s tím budou jezdit dýl, než nový 3Ah NiMh a 4s2p z nějakejch 3Ah článků už je asi overkill, teda pokud obýváš "sausfork", tak ne edit: Dumi, máš sz.

Ne všechny optimizéry potřebují řízení, SolarEdge má i variantu pro "cizí" střídače, kde se řídí optimizér sám. Osobně se mně víc líbí panely s integrovanými optimizéry na úrovni článků v panelu. Třeba tyhle https://gbc-solino.cz/produkty/fv-moduly/fotovoltaicke-moduly-suntech/ jedná se hned o první moduly na stránce. Teď jsem jich bral 9 pro kolegu, tak až budou namontované, tak se ozvu se zkušenostmi z provozu.

taky sem mel takovyhle uvazovani, ted zpetne si rikamm ze kdybych ty penize co sem dal do olova dal do LifePo4 rovnou, byl bych za vodou

To marko250. S tím cyklováním to nebude takové peklo. Jednak to nebudu cyklovat celý rok, ale maximálně 8 měsíců, a taky na to nebudu věšet žádnou těžkou zátěž. Při té kapacitě a počtech panelů by to ani nešlo. Lednička je maximum, a to jen když bude svítit slunce na panely. Praxe ukáže. A když prostě na baterii bude 50%, tak to vypnu a pojedu na DS.

Externi nabijeni nechci, vysavac se dokuje sam kdyz je vybitej aby mohl pokracovat ve vysavani. takze trvam na puvodnim nabijeni Jako tohle premereni voltmetrem je opravdu "zabava, badani, hrani" jenze kdyz tohle pak delas u 100+1 veci, prestava to bejt zavaba a zacina to bejt otrocina. zkusim tedy lion a nabijeni interni nabejicekou a uvidime co to udela.

Jak kdo chce, od kyseliny rozežraný všechno v okruhu 10m,... Divil by ses ale jo. V garáži mi všechno co bylo železný a neošetřený zrezlo..... Má pravdu předsedo, mám stejnou zkušenost a to jsem baterky v dílně nabíjel jen jednou za čas...

Vykašli se na 1] a 2]. NiMh je zřejmě nejhorší chemie jaká se v baterkách používá. Jenom ztráta času. Jestli máš možnost nabíjet Li-Ion externě, tak 4s, pokud se vejde 4s2p. Balancováním se netrap. Pokud umí vysavač vypnout tak aby baterky necucal nadoraz, nebudou se nijak rozjíždět. Mám podobný náhrady doma ve všem možným a problém nastane, jenom když 100 let stará Li-Ionka teče a tím vznikne "vnější" svod, který ji vybíjí, nebo když se někde zapomenu a nechám bateii vybít nekontrolovaně do mrtě. Přeběhnout po článcích jednou za čas voltmetrem nakonec patří do kategorie "zábava, bádání, hraní" a nikoli "práce"

To marko250: Píšou 700 cyklů při DoD 80%. Takže na těch 50% bych to vybíjel klidně a beze strachu. V zimě je úplně neodstavím, to jsem se nepřesně vyjádřil. Nechám je zapojené, ale nebudu z nich odebírat žádný proud, budou se jen nabíjet, nebo spíš udržovat. Každý operuje s bazarem, ale já se toho bojím, věcem z "druhé ruky" moc nevěřím. Kladu si otázku, proč to ten chlápek prodává, když je to O.K.? Není to náhodou tak, že než by musel řešit likvidaci nebezpečného odpadu, radši se to snaží za pár šušní prodat? A v dnešní době, kdy ze snahy někoho ojebat se stal národní sport? Vždyť jistota už není ani v obchodě u nových věcí. Jasně že člověk může narazit na dobrou věc. Ale nemusí. Dobře máme tady 2.04kWh na 50% vybíjení,za jak dlouho je vysosáš? Pokud jen za noc jednou, tak tady máme min.365 cyklů/rok a tím pádem budou do třech let KO,něco se vrátí ze šrotovného,tuším 6Kč/kg.Skutečnost ale bude ještě horší,protože je to velmi malá kapacita a pověsí se na to zátěž a panely nepodávají vyrovnaný výkon a my nejsme stále doma,tak těch neúplných cyklů proběhne ještě více. Ano bazar je strašák,ale taky příležitost,třeba ty SDI jsou z výroby a pokud laser špatně svařil kontakty,tak se jednoduše z linky udělá hromada a na ní čekají supi,kteří si ji rádi rozeberou.Nebo se vyskytne nějaký článek mimo a po svaření a prvním provozu se baterie reklamuje,články nejsou normálně vyměnitelné,jsou svařované laserem atd.Pokud dává bazarový článek co prodejce uvádí,proč to nevzít. Já jsem teď nakoupil life,které ani v obchodě nenajdeš a co,když cena/výkon je pro mě přijatelná,dává mi to smysl.Prodal jsem obě chemie použitých baterek life i li-ion a u toho li-ion se konkrétně projevila kapacitní neshoda na dvou článcích po nějaké době,já o tom nevěděl,protože to pumpy dokonale vyrovnávaly a za provozu k žádným anomálijím nedocházelo,až při provozu bez nich.I tak jsem naměřil kolik má článek,kupujícího s tím seznámil a on se rozhodl je vzít.Následně mě oslovil s těma dvěma,tak jsem mu poslal náhradní placky na doplnění a probral možnosti přeskládání a pojedou dál ke spokojenosti uživatele.Dyť je to jen o dohodě a přístupu.Spousta z nás tady jede na bazar,nebo vlastnoručně skládané,nebyl bych tak pesimistický.A nové life Ti nabídne >casper ,myslím za velmi slušnou cenu,však jej oslov a uvidíš.

Jenže v zimě budou baterky spinkat. NEBUDOU,BUDOU PADAT DOLŮ A VYŽADUJÍ UDRŽOVACÍ NABÍJENÍ! Já vím. Špatně jsem se vyjádřil. Samozřejmě je nechám zapojené, jen z nich nebudu nic odebírat.

Jenže v zimě budou baterky spinkat. NEBUDOU,BUDOU PADAT DOLŮ A VYŽADUJÍ UDRŽOVACÍ NABÍJENÍ! Uz som to pisal. Nie je olovo ako olovo. Ak sa chatarove akumulatory chovaju ako bezudrzbove PB aku z telefonickych rozvodni, tak vydrzia nabite 2, 3 aj 4 mesiace a ich napatie neklesne pod 13V (na 6 clankov). Ak sa chovaju ako klasicke zalievane, tak sa udrziavaciemu nabijaniu cez zimu neda vyhnut. Mozno by tu pomohla kombinovana bateria Pb + Li (podobna aku prevadzkuje roki) kde (mala) Li cast baterie by kompenzovala samovybijanie Pb aku. Potom ale je treba dat pozor na teploty pod bodom mrazu. Snad bateriu zakopat... No neviem, ci podobny system niekto prevadzkuje... ale bolo by to zaujimave na odskusanie.

"Chudý " solárník by si měl koupit takovou baterku, na kterou právě má. Začít lze přeci postupně a dle úspor dokupovat co nejvíc chybí. Rozhodovat by se měl dle svých schopností, (umí -neumí poskládat). Pokud ne, měl by koupit novou LI-on, Li-fe v kapacitě, kterou finančně zvládne, osobně bych v nouzi klidně zkusil Pb - carbon. Ono je to vlastně zábava a k té dle mě nějaké pokusy patří. Když se takhle přelejou peníze z panelů do baterek lze postavit menší systém třeba 100Ah, nebo i méně a dle toho naplánovat spotřebiče na připojení hned a ty, které budou připojeny třeba za rok. Takhle jsem začínal já, nejprve 12V, dva panely atd. momentálně 6 panelů a cca 12-14 KW v baterkách. Pokud to má být větší systém těch 12V bych vynechal. měnič byl původně jen 600W, tvoří zálohu, případně v zimě, když kolabuje výroba nahradí 8 KW měnič, který má velkou vlastní spotřebu. Takhle to vidím já. Souhlas s tím, co píšeš, až na drobnost. Když si koupím lithium v kapacitě na kterou mám, tak mi ta kapacita nebude k ničemu. Za levnější prachy mám 4kW v olovu. A neriskuju tolik. Když mi odejde (třeba mou chybou) lithium, tak se z toho pose. Když odejde olovo, není to hned a tolik to nebolí. Co se týká napětí systému. Vedl jsem zde debatu s vlkazajacem. On mi 12V systém vymlouval. A jak o tom uvažuju, čím dál víc mu dávám za pravdu. Při 12V nevyužiju výkon 2 panelů, polovina vždy zůstane na střeše. Leda bych použil větší (tedy dražší) MPPT regulátor, a větší kapacitu olova, abych využil vyšší nabíjecí proud. Zase jen prachy prachy, prachy. Výhodnější bude 24V systém. Na 200Ah baterky bude stačit regulátor 100/20 a využiju plný výkon 2 panelů. A také mě čekají menší poudy v kabelech a tím pádem menší ztráty. A snad i měnič 24/230 bude mít menší provozní ztráty než 12/230.

Jenže v zimě budou baterky spinkat. NEBUDOU,BUDOU PADAT DOLŮ A VYŽADUJÍ UDRŽOVACÍ NABÍJENÍ!

To marko250: Píšou 700 cyklů při DoD 80%. Takže na těch 50% bych to vybíjel klidně a beze strachu. V zimě je úplně neodstavím, to jsem se nepřesně vyjádřil. Nechám je zapojené, ale nebudu z nich odebírat žádný proud, budou se jen nabíjet, nebo spíš udržovat. Každý operuje s bazarem, ale já se toho bojím, věcem z "druhé ruky" moc nevěřím. Kladu si otázku, proč to ten chlápek prodává, když je to O.K.? Není to náhodou tak, že než by musel řešit likvidaci nebezpečného odpadu, radši se to snaží za pár šušní prodat? A v dnešní době, kdy ze snahy někoho ojebat se stal národní sport? Vždyť jistota už není ani v obchodě u nových věcí. Jasně že člověk může narazit na dobrou věc. Ale nemusí.

Stačí doplniť pružinovú spätnú klapku.

To kodl69. Jak kdo chce, od kyseliny rozežraný všechno v okruhu 10m, vývin vodíku při nabíjení, mizerná účinnost, začínající sulfatace pokaždý, když se v zimě nenabije doplna... Všechno do okruhu 10m rozežraný kyselinou? To snad ne. Kolik tak vodíku můžou vyvinout tři baterky? Při normálním nabíjení? Chalupa by do vzduchu vyletět neměla. Na vojně jsem viděl nabijárnu v autoparku, z toho počtu baterek šel strach, a nikdy to do luftu nevyletělo. V zimě to provozovat nebudu. Na podzim nabiju, odstavím a fertig. Divil by ses ale jo. V garazi mi vsechno co bylo zelezny a neosetreni zrezlo. Vcetne napriklad plwchovy sterky na pokladani dlazidc, hrebiku a kombinacek... Ono to bude chtít vyřešit odvětrávání. Takový mírný průvan stále. Já to plánuju prdnout do kotelny ( tam je ideální teplota) hned pod okýnko. Takové levné, sklepní, železné, nezaizolované. Táhne přes něj jak hrom, vodík a případný aerosol by měl táhnout s průvanem ven, teď na zimu jsem ho musel zateplit. Jenže v zimě budou baterky spinkat.

To Madra: z ali jsem dycky koupil fake, seš si jistej, ž máš to co sis podle popisu objednal? To se najdou jistě lepší zdroje možná i za lepší peníze... Dají se koupit originály, chce to tam NEkupovat Panasonic, LG, Samsung,... Lanzhd original store myslím...

Samozřejmě si šikovný "dráteník" ,vždy se mě bude líbit recyklace jakéhokoli produktu,navíc v FVE tuplovaně.Pokud ti to dělá jedna řada,tak ji rozlož a namixuj do ostatních,nebo jak píšeš zaměň za náhradní a sleduj vývoj.Ale díky té drátařině mě asi nebudeš mít rád viď? Pumpy zaberou až při velkém napěťovém a potenciálním rozdílu,nedávno jsem to zkoušel 4.1>3.2V po nasazení skoro 10A,po prvotním ustálení (minutě) 6-7A ,čím blíže jsou tím méně přelévají.Rozhodně je nikdo neberte jako ochranný prvek,je to srovnávač a neustálý "dříč".Co se týká těch paličů od 3.9V,já si myslím,že jedou od 3.65V z výroby,ale podstatné je to,že jen 1.6A ,což je opět jen podpora a né ochrana za plného svitu a je dobře ,že tam je vyrážení cívkou nad 3.9V.Pro life je 3.9V hraniční bezpečné napětí. Já čekám na přísun energie,který ještě nenastal a dnes už to konečně příjde,od 7:30-16:00 plný svit bez mraků.Zatím jsem články srovnal jen na spodním napětí a čekám co bude,každopádně jsem už pumpy nenasazoval,jelikoš mě na tak velké kapacitě nedávají smysl a nechal jsem jen 21.5A paliče co jsem popisoval už u sebe ve vlákně,jako další je odklonění do dvou vytěžováků ve vodě a třetí je odklon střešního pole do DC spirál.V praxi na paliče nedojde,jen když budu ručně chtít vybalancovat články na horním napětí 3.5V na nich nastavených a vypnu vytěžování.

"Chudý " solárník by si měl koupit takovou baterku, na kterou právě má. Začít lze přeci postupně a dle úspor dokupovat co nejvíc chybí. Rozhodovat by se měl dle svých schopností, (umí -neumí poskládat). Pokud ne, měl by koupit novou LI-on, Li-fe v kapacitě, kterou finančně zvládne, osobně bych v nouzi klidně zkusil Pb - carbon. Ono je to vlastně zábava a k té dle mě nějaké pokusy patří. Když se takhle přelejou peníze z panelů do baterek lze postavit menší systém třeba 100Ah, nebo i méně a dle toho naplánovat spotřebiče na připojení hned a ty, které budou připojeny třeba za rok. Takhle jsem začínal já, nejprve 12V, dva panely atd. momentálně 6 panelů a cca 12-14 KW v baterkách. Pokud to má být větší systém těch 12V bych vynechal. měnič byl původně jen 600W, tvoří zálohu, případně v zimě, když kolabuje výroba nahradí 8 KW měnič, který má velkou vlastní spotřebu. Takhle to vidím já.

Já teď dopojoval bojler na automatickej kotel, je to mědí 22x1 a a mám opačnej problém, že musím dokoupit zónovej ventil, protože se mi to rozběhlo na samotíž a nahřívá to tak bojler na teplotu kotle. Přitom je to skoro 10 metrů od sebe a trubky tažený po stropě ( resp to asi strhává čerpadlo kotle ).

>chatař,z té uvažované Varty 170Ah bys měl používat jen 70Ah(40% kapacity),aby to něco vydrželo.V zimě to nejde jen tak odstavit a díky samovybíjení to ještě musíš dobíjet do plna,ať nezačne sulfatace.Takže celkově to vidím jen na použitelných 1.68kWh ,mínus zimní údržba udržování na vrchním napětí za 9 000Kč s nevalným zatížením proudem.Navíc je ta baterka složená z čtyř článků,ke kterým nemáš servisní přístup,krom dolití přez špunt. Když otevřu bazar tady tak na mě juknou první SDI60Ah po 45eček se závitem/40 bez,kapacita plná na 28V potřebuješ 7ks=8190Kč(se závitem) tím máš stejně 1.68kWh k dispozici,ale bez servisu,vodíku,násobné cykly,malý prostor,lehké,vysoké proudy bez kolísání napětí,bez nutnosti řešit nabití do plna po vybití.A to nejsou nejlevnější možnosti,jen momentální tady.Jsou tam NiCd,ale ten servis peroxid a elit taky není nic moc s kadmiem jako bonus,ale nesmrtelné každopádně. Na netu je hromada 18650,třeba v Nkonu,jsou zde dvojčlánky z Nisanu lief,SDi z BMW,nové lifepo4 se zárukou od >caspera 100Ah/2200Kč+DPH,různé používané >martin2190,>ota,>mikel,na bazoši teď jsou nějaké life 100 a 280Ah spolu s tesláckými z S modelu atd,Allegro je plné autobaterek.Taky pořád čekáme na někoho dlouhodobě provozujícího baterky Narada . Prostě z toho hovna jde bič uplést vždy .

Dobrý den 3,9V je pevně nastavená hodnota na ochranné desce. Zásah ochrany beru jako havarijní stav, kdy dojde vyrazeci cívkou k vyhození jističe a stav musí řešit obsluha. Při 55,6V tam bylo 3,55V na jednom článku, při 55,2 max. 3,47, proto jsem zadal snížení nabíjecího napětí. Co jsem vypozoroval tak přelévacky snižují max. rozdíl napětí mezi články a průběžně korigují menší rozdíly mezi články. Podle zvuku bylo slyšet že více zabraly, avšak je otázka jak by omezily případné další zvětsování rozdílu. Zadal jsem snížení nabíjecího napětí, protože jsem viděl že vyšší není třeba a při nižším napětí je podstatně menší rozdíl napětí mezi jednotlivými články. Baterii budu dále sledovat a v případě že se tento článek ukáže jako nejslabší tak ho posílím z rezervních článků. Odporové balancery jsem tam dal pro případ že by některý článek začal více divočit jako další stupeň regulace před zásahem ochrany. U staré baterie jsem měl celou dobu rozdíly napětí mezi články při nabíjení/vybíjení velmi podobné. Před přehozením baterií jsem přelévacky na několik dní sundal a rozdíly mezi jednotlivými články se začaly zvětšovat. Zřejmě to ještě chce další bádání ve vývoji bateriového modulu. Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

To kodl69. Jak kdo chce, od kyseliny rozežraný všechno v okruhu 10m, vývin vodíku při nabíjení, mizerná účinnost, začínající sulfatace pokaždý, když se v zimě nenabije doplna... Všechno do okruhu 10m rozežraný kyselinou? To snad ne. Kolik tak vodíku můžou vyvinout tři baterky? Při normálním nabíjení? Chalupa by do vzduchu vyletět neměla. Na vojně jsem viděl nabijárnu v autoparku, z toho počtu baterek šel strach, a nikdy to do luftu nevyletělo. V zimě to provozovat nebudu. Na podzim nabiju, odstavím a fertig. Divil by ses ale jo. V garazi mi vsechno co bylo zelezny a neosetreni zrezlo. Vcetne napriklad plwchovy sterky na pokladani dlazidc, hrebiku a kombinacek...

Co som studoval tie optimizery pre spravnu cinnost potrebuju riadenie, inak podla default nastavenia sa bud nespustia alebo nereguluju napetie na vystupe a je tam to co je na vstupe, cize bez riadenia sa nedaju pouzit ako obmedzovace max napatia. Riadi sa signalom po vykonovych vodicoch a robi to ich regulator/menic.

3,9V na clanok a Life je privela, doporucovane maximum je 3,6V, bezne ale v nasich aplikaciach sa pouziva 3,45 a 3,5V. Takze prelievacky to neustrazili - ja to pisem stale a nikto mi neveri ze na life treba inu strategiu - po dosiahnuti max. napatia balancovat co najvacsim prudom (radovo A) a ak pokracuje narast obmedzit nabijaci prud.

Dobrý den. Dnes jsem prováděl další práci na baterii. Prováděl jsem měření napětí jednotlivých článků baterie Lifepo při nabíjení z DS a nabíječce ponechané na hodnotách ponechaných ze staré baterie (55,6/54,4V). Do úrovně 55,2V se články držely celkem dobře srovnané (3,40 až 3,47V), po doběhnutí na 55,6V bylo napětí článků v rozpětí 3,43 až 3,55V. Zvýšení z 55,2V na 55,6V trvalo cca 1 minutu. Zadal jsem proto snížení napětí pro síťové dobíjení na 55,2/54V a pro jistotu jsem na baterii namontoval odporové balancery ze staré baterie. Ochrana reaguje až při 3,9V, tak to chci ještě alespoň takto podchytit. Jaký máte na provedená měření a úpravy názor? Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

Nevěřím spotřebě 30W kde jsou kamery a NAS, jedině když je to vypnutý. Kamera s přísvitem každá 12-18W, přísvit teď jede 18hodin denně. 3 kamery po 1A a je 54Ah denně fuč. kde je NAS, kde je WIFi, kde je vlastní spotřeba UPS? To už je lepší si na nouzový svícení pořídit čelovky s 18650, která se nabije z 5V USB, který prakticky bezeztrátově (oproti konverzi přes UPS, poe a zpátky na LED) nabiju přímoz 12V baterky. Běžná domácnost prosvítí, prowifinuje (nemám NAS, a mám PC stejně úsporný jako NB) cca 1-1.5kWh denně, přímo z DC, bez zbytečnejch ztrát. Ještě pár dní s takovou tmou jako je teď, a budu hledat nabíječku. Ale k tvýmu dotazu: pořiď si pořádnou UPS s dvojí konverzí a se solárním regulátorem, v jedné bedně smontovaný dohromady se to jmenuje Akspert King, a nemusíš nic řešit. Takze postupne: UPSku mam poskladanou sobe na miru (trafo je toroidni, elektronika v ramci moznosti jednoducha - sama o sobe nezere temer nic. Tu mel na svedomi kolega tyto veci v malych seriich vyrabejici). Primarni vystup je nijak neregulovany, takze z online povahy je jasne, ze napeti bude skakat: pri napajeni ze site cca 15V, z baterie pak shodne se stavem baterky. To se dale vetvi na 5V vetev (USB) a 48V vetev (PoE). AXISka kamera bez prisvitu zvladne fungovat se zanedbatelnou spotrebou ve dne i v noci - na cernobilo se prepina, az uz je opravdu temnocmouci tma a stejne mam svetla s pohybovymi cidly, abych nemusel venku po tme honit vypinace (normalni venkovni okruh osvetleni samozrejme mam manualne ovladany) - pred sebou mam manual k P3354, kterou mam u vchodu a tam vyrobce uvadi max 5.9W a nemam duvod mu neverit - namereno jsem mel neco mezi 2-3W pri bezne cinnosti. NASku mam pasivni embded hracku s mobilnim Celeronem a SSD disky a pri bezne cinnosti (vytizeni CPU do 20%) se nedostanu nad 9W spotreby. Kdyz vytizim vsechna jadra na plno, tak jsem i na 12W. K tomu ze sitovych hracek se napaji vnejsi jednotka (LTE), doma 2 AP, switch, zakladna pro DECT telefony a brana do GSM site k ni. Nevim, jestli jsem na neco nezapomnel - snad ne. Kdyz se divam na okamzity prikon na vstupu UPSky v tuto chvili, tak se to meni v rozmezi 32.1 az 33W. Nemam tam trvale zapojeny zadny invertor zpet na 230V - ten by prisel na radu v pripade delsiho vypadku, kdy bych tim pohanel plynovy kotel (a vypnul veskere zbytecnosti). Opravdu nemam duvod kecat a vse resim minimalisticky, pokud je ta moznost. Prave mam rozestavenou trosku pokrocilejsi chytristiku k teto UPSce, aby toto odpojovani jednotlivych vetvi mohla resit sama dle nastaveni a aktualniho stavu nebo ja dalkove a aby mi obcas i kontrolovala stav baterie a dala vedet, kdyby bylo neco spatne. V tuto chvili delam vse manualne. V nabijeni notebooku z UPS nevidim sebemensi problem - mam nabijeni pres USB-C konektor a na 5V USB si to ty clanky dobije bez problemu, pouze to trva vyrazne dele. Je to ale extremni reseni, jelikoz notebook mi v pohode vydrzi na baterie 12 hodin trvaleho provozu, a tak nepredpokladam ze by ho baterie v UPSce prezila (pri vicehodinovem vypadku by prisel na radu invertor a napajeni kotle, takze bych z aktualni vydrze pres 24 hodin rychle klesnul dolu). Svetla pres PoE mam kvuli pohodli - je rozdil si u cteni knizky svitit celovkou (ac ma zena je toto schopna provozovat pri vecernim cteni v posteli ) a je rozdil mit normalni lampu. Totez kdybych potreboval svitit u deti v pokojiku (ac s celovkou na hlave by velmi rychle vymyslely nejakou strasidelnou hru a mohlo by to byt i zabavnejsi - pro tu si ale mohou zajit k mamince k nocnimu stolku). Takze pro shrnuti: AC mam jen na vstupu ze site do UPSky, vse ostatni za ni pak uz je na DC budto primo na stejnem napeti 12-15V, nebo pres step-up ci step-down konvertory. Nevidim nikde zadne zbytecne plytvani a resit bych mohl leda vyhozeni step-upu na PoE, ale nejakych par desitek ci stovek mW ovlivni vydrz jen minimalne. Jinou UPSku si rozhodne porizovat nebudu - az dodelam rozdelane, tak sotva najdu nejakou existujici, ktera by se tomu blizila v mych potrebach (jinak pro potreby jinych lidi klidne muze byt, ale me pozadavky zadna vyrabena nesplnuje). Maximalne muzu neco dalsiho pripojit na vedlejsi vstupy, co bude krmit prednostne spotrebice i baterku pred UPSkou samotnou (tedy na mirne vyssim napeti - u spotrebicu to problem neni, jeste to ale musim domyslet u baterie, zda to pujde sloucit oboji online, nebo to budu mit prerelatkovane). Jde mi ale o to, zda by slo neco jednoduse zapojit tak, abych to primarne poustel rovnou do AC site a nemusel toto vubec resit a aby mi zaroven i nadale zustala vyhoda zapnuteho stavu pri vypadku. Ale co tak zkoumam, tak nejjednodussim (a pritom dost prasackym i rozmernym resenim) skutecne funkcnim resenim bude hodit do rozvadece na jednu fazi AC->DC, diody proti zpetnemu toku a pak zpet DC-AC. A do toho se mi popravde moc jit nechce (rozmery, spolehlivost?, ztraty, ...). Podstatná otázka je jaký výkon panelů je vůbec schopen na ti střechu dát Nic moc - pres 1kWp se sotva dostanu. Nepochuzi cast strechy je vazne pidi a k tomu se nejedna o pravidelny ctverec a z casti stineny od jihu rozmernym kominem, coz dale zmensuje vyuzitelnou plochu. U vetrne bych na tom byl s vykonem obdobne, jen by to trcelo uprostred teto male plochy.

Ano, ten ZG106, to je on ten měřák. U nás na vesnici to za oknem teď v bezvětří taky měří okolo 460 ppm. To je normální - komíny a spol. Musí se počkat na silnější vítr. CO2 senzory mívají interně 2 parametry - sklon křivky a offset. Sklon bývá v naprosté většině nastaven dobře. Offset je častokrát z výroby nastaven zcestně. Chyba 100 ppm není nic zas tak neobvyklého. Zkontroloval bych nejdřív podle datasheetu dodávané hodnoty senzoru - tlak a nadmořskou výšku. Hlavně tlak - jaký přesně tlak oni chtějí, už si to nevybavuji. Existuje tlak reálný v místě (ten lze přímo změřit senzory) a tlak, přepočtený na hladinu moře (tedy se započtenou teplotou a nadmořskou výškou, ten hlásí třeba ČHMÚ, ale podle mne to chce ten první). Momentálně nevím, jaká je aktuální situace, ale před cca 2 lety nejbližší venkovní stanice pro měření CO2 byla v německém Norimberku, což je kousek od našich hranic. Ale zaboha teď nemohu najít URL, kde se to dá vyčíst. Mauna Loa hlásí 412 ppm. Tady v Čechách bývá oproti Mauna Loa většinou víc o 3-5 ppm. Tedy nečekej velké rozdíly. Mělo by tu být teď přibližně tedy 415-417 ppm. Venku, pri minimálně středním větru. Jinak mně v reálném prostředí při spánku vycházelo při 60m3 přibližně 200ppm/hodina na jednu osobu při plastových oknech na těsno a nepříliš těsnících dveřích do jiné místnosti (je pod nimi asi centimetrová fuka). Což je o dost méně, než vychází tobě. Podle mne je to dáno tím, že člověk při spánku spaluje daleko méně kyslíku, než v bdělém stavu. Taky to určitě bude záviset na hmotnosti osob. A, to je taková perlička, kterou jsem zjistil - po požití alkoholu jsou emise CO2 člověkem o dost vyšší . Každopádně venku je potřeba měřit při větru a to minimálně středním. Jinak to opravdu zkreslují komíny a podobné věci. A - samozřejmě - nejlépe za vesnicí ve směru odkud vítr fouká. Na to je nejlepší přenosný bateriový měřič, který si takto zkalibruješ a pak s ním porovnáváš senzory. třeba zrovna ten ZG106, ten má špičkový senzor, lepší jsem ještě neviděl a že už jsem jich měřil opravdu hodně. Až budeš měřit, tak musíš venku stát po větru! Vydechujeme až 50 000 ppm.. Foto z ledna 2018 venku za vesnicí při větru - 410 ppm. Norimberk hlásil 411 ppm:

Sú určené pre vysokonapäťové stringy a majú optimalizovať výkon každého panela a chrániť striedač pri výpadkoch. Je to dc/dc s funkciou mppt. Pre malé stringy asi zbytočnosť. Vyrovnávajú výrobné odchýlky panelov a hlavne parciálne zatienenia.

Díky za připomínky. Díky nim po telefonu s obchodníkem při domlouvání panelů mě přivedl na věc jménem - Optimizer Od Solar edge nebo Tigo. Optimizer by udajně měla vyřešit všechny mé problémy se stínem. A nemusel bych kupovat Drahé Maxeon2 panely. podle prodejce oboje fungují i bez komunikace. jen nejde monitoring a nevypne se to při potížích ale moc realných informací o tom nemužu najít. Zde na foru jsem vpodstatě našel jen pár zmínek ale nic konkrétního. Jesty to chápu správně tak zapojím jen 1 string a Optimizery zpusoby to že každý zastíněný panel bude vyrabět stejný proud a bude se korigovat jen napětí. pak lze tedy použít MPPT regulator bez obavy ze stínění panelu. Chápu to správně? Ve finále by to ušetřílo dost peněz za panely Maxeon2, dost pěněz za kabely.(cca 500m) A ještě by se dal použit regulator MPPT který by pak mohl mít lepší účinost jak PWM s dobře pasujícima baterkama. Máte s tím někdo zkušenosti? Nebo nějaké informace? Děkuji. Optimizery jsou cenove stejne jako panely a to v cene 1:1 a dratovani se clovek nevyhne a neusetri. Software vcelku slozite. Cokoli se poondi bude to orisek. Kooosek videa https://youtu.be/XO3LZCrwmNg

Zdravím chlapi, snažil jsem se to tu teď přečíst od začátku, abych se neptal znova na kraviny. Vezmu to zkraje, dělal jsem si rekuperační jednotku, Mám tam EC větráky, které se dají řídit spojitě 0-10V nebo pwm. První rok jsem ji řídil podle vlhkosti a to ručně - stačilo nastavit a semtam upravit potenciometr.. Loni jsem koupil netatmo, propojil přes IFTTT se sonofem a spínal podle CO2. Jelikož jsem pořád zvědavej a nespokojenej tak letos přes Vánoce jsem si napsal vlastní apku pro spojité řízení. Jede to na ESP8266, CO2 mi měří CSD30 a posílá to hlavní desce, která z toho vypočítá hodnotu PWM pro každý ventilátor. jede to jako server s webkou optimalizovanou pro můj mobil. A právě k tomu SCD30 bych měl pár otázek. Senzor jsem zprovoznil v podstatě hned po rozbalení, posílám mu i nadmořskou výšku a tlak. Ale venku se mi povedlo naměřit min 490ppm a den před tím ve vedlejším bytě kde nikdo není 480. Nic menšího se mi naměřit nepovedlo(dva dny bylo ve vedlejším bytě a den venku).Od netatma se rozchází o cca +150ppm, ale to ukazuje často celkem mimo. Jsme na kraji malé vsi v lesích, ale v údolí, takže většinou tu vůbec nefouká, je tedy možné že to ukazuje správně a CO2 je prostě z komínů. Tedy otázka 1) měří někdo CO2 venku v zástavbě a jak se v zimě pohybuje - graf by byl nejlepší. 2) nevíte o nějaké stanici v čr, která by poskytovala tento údaj online? Žádnou jsem nenašel a data z Muana Lua nechci. 3)ta přesná zyaura o které se mluví je tedy toto?: https://www.koupelny-venta.cz/62406,pro ... zg106.html Ještě takovej postřeh než jsem začal co2 měřit, udělal jsem si excel, kde si orientačně počítám množství větraného vzduchu na základě požadované hodnoty co2 a počtu osob. A když to teď vezmu zhruba,tak ve venkovním vzduchu je asi 0,5g co2 na metr3, člověk za hodinu vydýchá asi 40g Co2(kg za den), takže při objemu místnosti 80m3 se za hodinu zvedne koncentrace o 400ppm při jedné osobě. Díky

Kodl69: koupil jednu a nechal premerit. Ono ať děláš co děláš, stejnak je vše z 90% Čína. A znáš to jednou jsi dole, podruhé nahoře ) až se z toho vyskrabu vyměním. I tak je to jen spotřební materiál...

No já si právě myslel, že ta Hallova sonda je lepší řešení, protože nemusím mít "šrouby" a přechodový odpor... a tipuji, že ten problém je právě ve správném nastavení nebo kvalitě té sondy. Je fakt, že drátově to mám trochu neuspořádané, 1. nabíjení z MPPT regulátoru; 2. odběr do měniče; 3. zálohová nabíječka= mám tři samostatné dráty které vedou skrz tu sondu, ale to by na činnost sondy snad mít vliv nemělo...jestli jsem tedy něco z elektrotechniky už nezapomněl Mam merak taky s merici civkou a pri malem odberu v radu do 10W a dvou dratu (samostatne namereno 3+9W) dohromady ukazuje 4W. Kolikpak to asi udela rozdil za rok??? https://s.click.aliexpress.com/e/_NBH9k Mozna by stalo za to provlect a zmerit prve samostatne pak dohromady jako u me. Ale na baterii pouzivam s bocnikem a i kdyz kazdej bude samozrejme rikat ze BMV700 je top, tak ma pravdu, ale za tu cenu je to na promysleni.

Taky nemám odvahu nakupovat na nějakým čínským serveru. To radši ty prachy prochlastám.

Zatím jsem na to viděl jenom reklamu, a jestli jsem to pochopil, tak optimizery fungují jedině se speciálnám regulátorem, k tomu určeným. Ale víc taky nevím. Spíš se snažím najít nějaký jednoduchý řešení, třeba i s menší účinností, ty krámy ti jistě nikdo nedá zadarmo.

To Madra: z ali jsem dycky koupil fake, seš si jistej, ž máš to co sis podle popisu objednal? To se najdou jistě lepší zdroje možná i za lepší peníze...

Pokud tu vodu nahříváš slunkem, tak je dobrý mít zásobu na dva až tři dny. A voda má tu vlastnost, že se rozvrství podle teploty, pokud s ní nemícháš. Takhle dokážu mít ve 200l boileru 50l teplé vody ohřívané z DS na 45°C a rezervu na ohřátí 150l slunkem klidně až na 80°C. Co je ale fyzika a matematika, tak dvojnásobbnej objem bojleru nemá dvojnásobnej povrch a tím pádem dvojnásobnou ztrátu, viz https://dzd.cz/component/phocadownload/ ... kc-ntrr-bp 160l : 75W, 250l: 87W... to je rozdíl 0.3kWh denně při jmenovité teplotě v celým boileru, u mě to bude mnohem míň a navíc stejně, jako v kadým z řady, se stejným průměrem, protože spodek boileru je teď prostě studenej. (9°C ukazuje teplotní čidlo od termostatu cca 30cm od spodu) Ale nahřátí boileru komplet elektrikou v létě, jenom proto, že dva dni prší a je pod mrakem, stojí mnohem víc než v zimě tzv promrhané 0.3kWh, teplo stejně zůstane v baráku, takže je to vlastně jedno... Samozřejmě dimenzování boileru na 10 a více dní spotřeby už může jisté problémy způsobit. Si ma predbehol a dobre vysvetlil

Odkaz jsem přečetl a došel k názoru, že NiCd není pro začátečníka, ale spíš pro někoho, kdo o tom něco ví. Naopak,stačí jen dolévat destilku a je to...a hlavně na baterku neupustit nic železného,třeba klič...

Bojler je solárny trojvalentný nerez s 50 mm PUR izoláciou. Tepelná strata mizivá. Nastavená teplota dohrevu z elektrokotla (nahrieva sa len vrchných cca 100 litrov je 45 stupňov. Spotreba vody denne na TV je u mňa cca. 150-200 litrov (4 osoby). Zodpovedá cca 18 kWh elektriny v zime. od mája do septembra je spotreba elektriny takmer 0 kWh (ohrieva 30 trubicový vákuový kolektor). Apríl a október je čiastočne dohrievaná. Tú minimálnu tepelnú stratu zásobníka a potrubí ohrevu neriešim, je to tepelný zisk na vykurovanie. Technická miestnosť je cca. 2x3m nevetraná a teplota je tam max 25-26 stupňov, takže pohoda. Moja spotreba bez TV čiže v lete je 18-20 kWh denne. v zime je 33-36 kWh denne. Sem tam vylezie aj vyššie keď temperujem elektrinou dom lebo sa mi nechce kúriť v krbe (alebo sa neoplatí nakladať). Spotrebu robí centrálne vetranie s rekuperáciou- nonstop idú 2 ventilátory rôznym výkonom, podľa toho či len vetrá alebo aj cirkuluje vzduch v dome, riadiaci systém domu cca. 120W, 2 kombi chladničky, 1 mrazák, TV, 4x PC a NB, 2 routre, 1x switch, svetlo je LED. + zopár nabíjačiek na elektronáradie, nabíjam takmer denne. Elektrická indukčná varná doska, kanvica, rúra. cca. 750W priemerný odber. Plyn nemám. Všetko je elektro.

Ono moc sem nepřispívám, protože běhám ještě tolik zkušeností a moje kašička je více prázdná než plná, ale fve mne láká. Baterie jdou největší položkou co je a právě proto bych do těchto nešel. Jak píšou výše radši Li-Ion nebo LiFePO4. A to z několika důvodů. Počítáš se 100% vybitím, ale 80% je 3.2 kW a to bude mezní hodnota. Reálně to bude mezi 1-2 kW. Ja si pomalu kupuji baterky na aliku, vždy tak za 500. A u LiFePO4 se 1 kW pohybuje cca 8000,- při životnosti větší než 2000 cyklů. U Li-Ion 18650 je to ještě níže. Není to snadné a musím se hodně učit, ale snadná cesta někdy není to nejlehčí a nejsme tak bohatí....

Díky za připomínky. Díky nim po telefonu s obchodníkem při domlouvání panelů mě přivedl na věc jménem - Optimizer Od Solar edge nebo Tigo. Optimizer by udajně měla vyřešit všechny mé problémy se stínem. A nemusel bych kupovat Drahé Maxeon2 panely. podle prodejce oboje fungují i bez komunikace. jen nejde monitoring a nevypne se to při potížích ale moc realných informací o tom nemužu najít. Zde na foru jsem vpodstatě našel jen pár zmínek ale nic konkrétního. Jesty to chápu správně tak zapojím jen 1 string a Optimizery zpusoby to že každý zastíněný panel bude vyrabět stejný proud a bude se korigovat jen napětí. pak lze tedy použít MPPT regulator bez obavy ze stínění panelu. Chápu to správně? Ve finále by to ušetřílo dost peněz za panely Maxeon2, dost pěněz za kabely.(cca 500m) A ještě by se dal použit regulator MPPT který by pak mohl mít lepší účinost jak PWM s dobře pasujícima baterkama. Máte s tím někdo zkušenosti? Nebo nějaké informace? Děkuji.

Pekná zostáva, objednával si z eshopu alebo kupoval v kamennom obchode? Batériu by som si poskladal stačilo by kúpiť box s bms http://www.elektrokola-dh.cz/25-draty-v ... rafky-pneu

To kodl69. Jak kdo chce, od kyseliny rozežraný všechno v okruhu 10m, vývin vodíku při nabíjení, mizerná účinnost, začínající sulfatace pokaždý, když se v zimě nenabije doplna... Všechno do okruhu 10m rozežraný kyselinou? To snad ne. Kolik tak vodíku můžou vyvinout tři baterky? Při normálním nabíjení? Chalupa by do vzduchu vyletět neměla. Na vojně jsem viděl nabijárnu v autoparku, z toho počtu baterek šel strach, a nikdy to do luftu nevyletělo. V zimě to provozovat nebudu. Na podzim nabiju, odstavím a fertig.

Pokud tu vodu nahříváš slunkem, tak je dobrý mít zásobu na dva až tři dny. A voda má tu vlastnost, že se rozvrství podle teploty, pokud s ní nemícháš. Takhle dokážu mít ve 200l boileru 50l teplé vody ohřívané z DS na 45°C a rezervu na ohřátí 150l slunkem klidně až na 80°C. Co je ale fyzika a matematika, tak dvojnásobbnej objem bojleru nemá dvojnásobnej povrch a tím pádem dvojnásobnou ztrátu, viz https://dzd.cz/component/phocadownload/ ... kc-ntrr-bp 160l : 75W, 250l: 87W... to je rozdíl 0.3kWh denně při jmenovité teplotě v celým boileru, u mě to bude mnohem míň a navíc stejně, jako v kadým z řady, se stejným průměrem, protože spodek boileru je teď prostě studenej. (9°C ukazuje teplotní čidlo od termostatu cca 30cm od spodu) Ale nahřátí boileru komplet elektrikou v létě, jenom proto, že dva dni prší a je pod mrakem, stojí mnohem víc než v zimě tzv promrhané 0.3kWh, teplo stejně zůstane v baráku, takže je to vlastně jedno... Samozřejmě dimenzování boileru na 10 a více dní spotřeby už může jisté problémy způsobit.

Naopak, NiCd se prakticky nedá zničit, proto se používaly na dráze...

3Ah li-ion placky v ceně 15Kč/Ah. na 24V 7s vychází opravdová Ah na 105Kč + cena za BMS. Opravdovejch 100Ah bude stát 10kKč a celej ten soubor bude mít vnitřní odpor do 10 miliohm, reálně zatížitelmnost okolo 2kW bez problému. Nový ty golfovky zvládnou drobek víc. Ale za rok dva se podle mě karta otočí. Kolikpak miliohm má asi jedna každá Varta? Když dokoupíš jednu ke třem starejm, tak sis pořídil nerovnej zápřah, to se mění celý nebo nic... Na druhou stranu jsou to baterky do golfovýho vozejku, něco asi snesou, zázrak ale nečekej. Jak kdo chce, od kyseliny rozežraný všechno v okruhu 10m, vývin vodíku při nabíjení, mizerná účinnost, začínající sulfatace pokaždý, když se v zimě nenabije doplna...

Odkaz jsem přečetl a došel k názoru, že NiCd není pro začátečníka, ale spíš pro někoho, kdo o tom něco ví.

Zdravím, ještě více cyklů a ještě menší cenu má velký kapalinový NiCd. cena použitých NiCd je asi 1tis.Kč / 1kWh a o počtu cyklů se dočtete zde viewtopic.php?f=38&t=142&start=360#p85622 NiCd má menší účinnost, ale Ti co ji používají, uvádí, že jim to nevadí. Pro více info si přečtěte NiCd v praxi.

já mám jednotku AM2 z e-pohon.cz dokonce i s legálním módem. Motor se s běžnou baterkou neutaví ani při 5km/h, jednotka omezuje proud někde na 38-40A. Při běžné jízdě do kopce ale někde okolo 15km/h nastoupí max. krouťák a pak se to najednou rozběhne až někam ke 30km/h v pořád stejným stoupání, takže se vyplatí na rozjezdu máknout, pak to okolostojící biciklisti bez motoru ani nechápou. Ale na nějaký extra horský traily se stoupáním přes 15% na nezpevněným povrchu to moc není, to je místo pro středovej pohon přes řetěz. Ne jenom, že tam není ten výkon, ale taky hrozně mizí elektrika z baterky. Ale trasy po zpevněnejch cestách s převýšením 500m na 5km jsou těžce v pohodě, obvykle mám spíš problémy s nájezdovejma rychlostna do prudkejch zatáček, někdy zdržují i důchodci s autama...

...Prý by se vydal cesou 15S baterie MPPT při zapojení 2S Prý bude fungovat vždy líp jak PWM. Pokud přijde větší mrak nebo mlha tak stejně to pwm nepojede jako MPPT.... Mužu se prosím zeptat proč je to nepravda? pokud tedy budeme uvažovat o 2s Mppt vs 2s PWM? ... simaluci stínu z data 1.3 - Maxeon 2 (59,1v) vs 2s(DUO panely) Myslíte tedy že panel Maxeon 2 lze bezproblemově použit s 16S Lifepo? viz muj předchozí příspěvek s výpočtem napětí? Pokud ano tak bych se k nim zřejmě přiklonil pro lepší rozložení odpolední výroby. Odpovedám s oneskorením, nebol som doma. Skôr by bolo na mieste, keby niekto preukazoval, že je to pravda, ak niečo tvrdí. Ak príde mrak alebo hmla, vplyv tieňov bude vždy menej výrazný. Dôležité je len to, aby batéria mala správny počet článkov a bola teda dobre prispôsobená. Použitie výkonných panelov MAXEON v konfigurácii 2S by bola aj pre mppt regulátor chyba. Naopak, malo by význam použiť ich ako 1S s mppt vďaka vyššiemu Vmpp ( voči batérii ). Možno trocha preceňujeme význam tieňov od drôtov. Hrá úlohu ich hrúbka a vzdialenosť od panelov, v konečnom dôsledku šírka tieňa. Keď neotestuješ, nevieš. Tieň od stĺpa bude naozaj masaker...

mám tam zatím 4 ks a vypadá, že jsou tak akorát do poloviny šířky, na výšku je nad něma ještě víc než 0.5cm na BMS, a tahle tam pasuje suvně. Otvor je kousek hranatější než oblý ščlánky na vysoko, mělo by to klapnout. Strašně jsem to zbastlil, dokonce jsem to ani neslepil tavnou pistolí, je to rychloakce, možná na 4s 2p dojde až za rok, ale taky možná umře zbytek vysavače. Zejta ráno to zkusím zapnout, a když bude jezdit víc než 30 minut, je to moje výhra na dalšího půl roku. Po padesáte je potřeba si nedávat nereálný cíle... Škoda je, že po prvním neúspěchu jsem objednal NiMh pack z číny za nějakejch 26USD...

Pekná zostáva, objednával si z eshopu alebo kupoval v kamennom obchode? Batériu by som si poskladal stačilo by kúpiť box s bms

Tak hledám na netu levnou a přitom použitelnou baterii ve smyslu rčení: "uplést z hovna bič a ještě s ním práskat", až jsem narazil na tuhle Vartu:http://www.otos.cz/trakcni-baterie/varta-profesional-dc-8v-170ah-400170/. Tři takové baterky v sérii dají blok 24V/170Ah. To jsou 4kW uložené energie. O.K. úplně ne, nelze vybíjet do mrtva, ovšem datasheet mluví o 700 cyklech při vybíjení na DoD 80%! Vzhledem k tomu, že asi málokdo bude takto hluboko vybíjet - těch cyklů může být víc, by ta baterka nemusela být úplně špatnou volbou. A to všechno za 9 tis. Balancery netřeba, občas se to všechno pěkně probublá, a když některá z baterek začne ztrácet dech, za necelé tři tisíce se dokoupí nová. Má někdo lepší tip na baterii chudého solárníka?

vypínače už 5 let neříkají nic. 48V je pro mžikovej mechanizmus a proudy do 1A úplně v pohodě, na rozdíl od 12V, kde už nedojde k proražení vrstvičky oxidu... Tyhle led panely jsou podle výkonu na různý napětí. Beethowen me dohnal k akci: rozebraj jsem to stejný, co prodává emos za 300Kč u nás. Stačí malej šroubovák. Na zdroji je napsaný Lifud. Na první pokus se to nerozjede na 50V. Zjistil jsem, že jsou tam startovací odpory 684 dva v sérii(68*10na4 tj dohromady 1.3Megaohmu) jeden jsem zkratoval a světlo se na 50V rozsvítilo. Takže stačí dát odpory cca 470k nebo 330k (dva kusy kvůli tomu, aby nevybuchly na 300V po připojení k síti) a bude to dvounapěťový svítidlo jak víno. Pro provoz na 48V by to chtělo ještě nějaký jiný drobný optimalizace, ale tady se řeší vidlácký řešení. To už mám, a ne že to nejde, ani minutu mi to netrvalo... Pro sebe k tomu budu dávat předřadníky s HV9801, https://www.microchip.com/wwwproducts/en/HV9801A který mají v sobě stmívač ovládanej klasickým vypínačem. Celkem v pohodě řešení, taky už to porvozuju několik let na různejch led světlech.

Ted sem tam zkousel ty baterie nandat, jak jsi tam dostal 8ks? nemas foto? podle webu by baterie mezi 7xx a 6xx mela byt stejna, ale me prijde, ze tam 8ks nedostanu

To odpojeni baterie pri nabijeni vysavaci nevadi? no ja o zadny BMS neuvazoval, pouze o balancerech. Proto sem se toho nabijeni bal. Bez BMS to bude asi nebezpecny provozovat. kazdopadne diky za reakci.

V sobotu jsem řešil to stejný u 620... K měření jednotlivejch článků jsem se nesnížil, NiMh prostě KO. Zkusil jsem cičně sbastlit 4s 2.53Ah 18650, do obalu vejde 8ks a vejde i 4s BMS s balancováním. Baterky jsem nabil bokem, vysavač na to jezdiil cca hodinu i po poměrně vysokým koberci, sice svítila červená, ale jel poměrně dlouho, než se zastavil. Mezi těma druhými vývody je termistor, a ten se mi při bastlení utrhl. Teď jsem to opravil a nechávám to nabíjet ve vysavači. Když je termistor rozpojenej, hlásí charging error, když je místo něj zkrat, tváří se jako když nabíjí a nenabíjí, což se dělo včera a já nepochopil, proč se baterka nenabíjí. bms tahle: https://www.aliexpress.com/item/3285201 ... b201603_55 dávám to do vercajku a kde čeho. Zítra budu mít výsledky, jestli to bylo fakt tak jednoduchý. BMS odpojuje články při 4.25V, balancuje na 4.2V, což je na těch pár cyklů, co to má ve vysavači vydržet, celkem ok... na spodním konci to podle mě zastaví elektronika vysavače, a ne baterek, protože to by se jinak ozval zvuk stejnej jako po restartu. Ostatně ten očekávám po plným nabití baterie, když ji odpojí BMS... Dumi: nehledej problém, kde není.

Dalsi prekazka, zda-se ze nabijeni probiha v rezimu CC 1A do cca 18,7V a pak se vypne. Co tomu reknou ty lionky netusim

V několika takovejch věcí,kde mi odejdou tak je nahrazuji lion ,koupené od místní komunity a pokud je třeba snížit napětí nabíječky použiju obyčejných diod,cena je za články velice příznivá,takže se nijakým bms nezabývám a jedu klidně bez,zatím vše běhá a nic neodešlo,několik článků mám i z vecí z lidlu,spálený motorek a baterie se samozrejmě do stejného výrobku ač skoro stejného od stejného výrobce nehodí ba ani nabíječka,jako naschvál jiné konektory...

Bojler 200l a 300l může mít i identickou tepelnou ztrátu záleží jak je zaizolovany takže říci že někdo tím že má 200l propálí 5kwh navíc je nesmysl. ja nic o 200l bojleru nepsal. psal jsem že nahřívat tolik vody pokuť ji nespotřebuje je nesmysl.. pokuť třeba spotřebuje denně 100 litru teplé vody tak udržování toho zbytku v 300l bojleru je vlastně vyhozena energie.. samozřejmě pokuť spotřebuje denně tolik vody jakobych nic neřek..

23.ledna 2020 Ostrava -Infoterma,vstupné 1089Kč na ten den v semináři. https://oze.tzb-info.cz/akumulace-elekt ... -v-ostrave

presne tak. plechom to prechadza do drevennej konstrukcie.

Odber proudu jsem nameril cca 800mA pri beznym provozu.

mam na ceste toto: https://s.click.aliexpress.com/e/_siACQd sice to nie je ziarovka ale malo by to fungovat na 48vdc aj 230vac. poreferovat mozem az ked to dorazi. Na 48V fungovat nebude. Mám je doma v různých modifikacích a ani jedno nejede na 48V. I v popisu je 85-265VAC.

Ahoj, ve vysavaci Roomba 745 mi odchazi baterie, puvodni je 12x nimh clanek 1,2V 3Ah. 2 clanky jsou KO (pod 500mAh), par jich ma neco v rozmezi 2-1,3Ah a tak polovina je OK (okolo 2,9-3Ah). Bohuzel ty neslabsi se okamzite dostavaji na 0V a ostatni jdou na cca 1,44V. takze to takto provozovat nejde. Moznosti jsou nasledujici: 1] objednavka nove baterie - origo cca 2000Kc, neorigo 700Kc 2] objednat jen vadne clanky a vymenit tu polovinu slabisch, cca 130Kc za kus 3] dat 4s lion a ted prave premyslim nad tema lionkama. Koukak jsem ze pri nabijeni jde napeti nekam k 18,6V = 4.65V/clanek, ale po chvilce spadne na float cca 16,4 = 4,1V/clanek. premyslim, jestli tam mohu vubec ty lion dat, kvuli te prvni fazi nabijeni na 4,65V/clanek. Zatim jsem nevypozoroval jestli tach 4,65 je omezeno casem, proudem nebo cim si jinym.

Predám balancer batérie 4x2.4V-12V. Cena 40Eur https://www.ecoprodukt.sk/solarne.panel ... .6v.9v.12v

Dle mě jsou v místě těch šroubů pod plechem střešní latě, to drží docela dobře, taky jsem tak montoval panel na chatě.

mam na ceste toto: https://s.click.aliexpress.com/e/_siACQd sice to nie je ziarovka ale malo by to fungovat na 48vdc aj 230vac. poreferovat mozem az ked to dorazi.

Podle mých dostupných zdrojů lze v Evropě nejlevněji sehnat nové originální samotné články 18650 za 5070kč/kWh bez dopravy. Jaká cena za kWh by podle vás mohla být za použité samotné články, s mírným zvýšeným DC vnitřním odporem, ale bez zvýšeného samovybíjení s 90% kapacity? s odhadem tak 100-200 cyklů? Někdy je důležitější stáří... Jak jsou staré? Vnitřní odpor je nezajímavý. Nejdůležitější parametr pro FV je kapacita. Samovybíjení je bezpečnostní parametr... Rok výroby 2015- Sanyo UR18650EA při 0.5A 4.2V-3V 95% kapacity DCIR 60mOhm Přece jenom vnitřní odpor má dost vliv na zatížení baterie, pokud se však v FV aplikaci používají proudy do 0,3C tak se to na kapacitě tolik neprojeví, ale vybíjecí křivka se sníží, proto si myslím že do 150mOhm jsou do FV vhodné. Samovybíjení je známka vnitřních zkratů, tudíž je to bezpečnostní parametr, ale do jaké míry se samovybíjení toleruje? a jakým způsobem se dá spolehlivě změřit? Přece jenom vnitřní zkrat je jedinou bezpečnostní slabinou technologie Li-ion. Kapacita je důležitá, přirozeně klesá s cykly i se stářím, ale i s přebíjením, podvybíjením a přetěžováním a to nemusí mít ani za sebou 10 cyklů.

Cenově je magic pie asi bezkonkurenční. Koukám, že v kole 26´´ dá asi cca 45 km/h, dokážete odhadnout, jaká je nejnižší rychlost do kopce, kterou to dá, aniž by se to extrémně hřálo? Jaká může být ideální rychlost pro maximální účinnost v této konfiguraci? A jakou řídící jednotku, koukám, že na tom taky dost záleží. Pokud možno řídící jednotku, kde jdou vypnout všechny restrikce, dejme tomu, že to bude na uzavřené okruhy, ať se zbavim nepotřebné názorové omáčky. V mém ekole mám magic pie a řídící jednotku nám na 48v a 50 a max,k tomu mám cykloanalist a baterii 30 ah.Je to vybaveno 3 polohovým vypínačem kde lze nastavit legální mod do max 1000w krátkodobě a rychlost 25 kilometrů,druhá poloha 40 procent výkonu,to je cca do 40 km a třetí 110 procent výkonu motoru,je to jednotka sínus a tedy dovoluje zatížit víc motor bez zahřívání.Jelikož i na legál mod je dostatečný výkon,jezdil jsem v pohodě i po kopcích i mimo cyklostezky v Jeseníkách a dojezd jsem měl něco přez 80 kilometrů,cykloanalist uváděl spotřebu 22ah,hodně se vrátilo zpět při sjezdech rekuperací,cca 15 procent dle anylistu,Je ale třeba baterii,která to snese,zpět ukazoval cykloanalist až 22 ampér.Jelikož jsem jel s kolegy kteří si půjčily elektrokola na červenohorském sedle se středovým motorem,mohu trochu porovnat jak se mi to jeví,dvě kola měla po několika kilometrech defekt,přetržený řetěz,prý úplně nová a seřízená kola a další museli hodně šetřit energii aby vůbec do cíle dojeli,většinou jim došla baterie tak 10 kiláčků před cílem..nikde jsem nemusel kvuli kopci tlačit kolo,bez problémů to vše zvládlo a nakopečku na ně čekat.Dal jsem na doporučení pána z DHelektrokola a osadil motor místo do 18 do 16 kol a dal od něj plášt který má potom skoro stejný průměr jak ta 18 ,navíc není třeba tak hustit,čímž se jízda i na makadamu dá snést a nevyklepe z vás duši a nehrozí na dírách proražení duše,pokud ale jedete po silnici,není problém dohustit a jet s menší námahou.Zatím mám najeto jen 1900 kilometrů vše bez problémů baterie drží a nejsou s ní problémy ač není vybavena bms jen je vyveden z každé půlky konektor na připojení modelářské nabíječky na případné srovnání článků,vypínač je uprostřed,takže baterku rozdělí na 2 krát 24 v...na cesty beru obyčejnou nabíječku na 48 v,pro lifepo4 ač tam jsou lion,napětí je sníženo zapojením dvou diod.Před jízdou do konektorů zapojím hlídání pro lipol baterky od modelářů,za 100kč jeden a mám ta hlídání pokud by se něco dělo,zatím vše v pořádku a ani nebylo třeba dorovnávat jednotlivé články,za mě spokojenost a zatím to vypadá na dobrou volbu...

A nešel by tam v nouzi hodit nějaký step up měnič? Otázka je spíš co na to vypínače?

Jen tak pro zajímavost, po přecenění k dnešnímu dni je velkoobchodní cena novejch Baterie Pylontech US2000-2,4kWh - 21821,-Kč s DPH, t.j.9092,-Kč/kWh Baterie Pylontech US3000B-3,6kWh - 31186,-Kč s DPH, t.j. 8663,-Kč/kWh (a to neřikám, že to nejde sehnat ještě levněji) takže se dá předpokládat, že i samostatné články budou cenově dostupnější.

Podle mých dostupných zdrojů lze v Evropě nejlevněji sehnat nové originální samotné články 18650 za 5070kč/kWh bez dopravy. Jaká cena za kWh by podle vás mohla být za použité samotné články, s mírným zvýšeným DC vnitřním odporem, ale bez zvýšeného samovybíjení s 90% kapacity? s odhadem tak 100-200 cyklů? Někdy je důležitější stáří... Jak jsou staré? Vnitřní odpor je nezajímavý. Nejdůležitější parametr pro FV je kapacita. Samovybíjení je bezpečnostní parametr...

O panel bych strach nemel. Muzu se zeptat jak jsou ty nerezové výpalky zakotvené do plechové střechy? Ty srouby se mi nezdají.

Pekné, úsmevné, praktické..... ? Na menej frekventovaných miestach celkom fajn : http://jmk-innovation.se/

no mozno vyzeraju smiesne, ale je to vypalok z nerezu, a ten hoc je smiesny, tak vydrzi toho dost. ak neveris, mozes prist, a ak tie panely vytrhnes, mozes si ich vziat ale nepohlo z nimi ani to tornado ci co to bolo. drzia velmi dobre, hoc to tak nevyzera. ak by som tomu neveril, alebo mal pochybnosti, tak by som ich vymenil za vetsie. lenze ako sa ukazalo nieje to potrebne. skor vietor znici altanok, ako vytrhne z neho panely. na dalsej konstrukcii ktora je uz na pristavbe domu mam vetsie. inac je konstrrukcia presne to iste. a aj tretia ktoru budem robit v jari bude totozna a + tie vetsie podlozky. teraz sa venujem vnutornej casti.

Podle mých dostupných zdrojů lze v Evropě nejlevněji sehnat nové originální samotné články 18650 za 5070kč/kWh bez dopravy. Jaká cena za kWh by podle vás mohla být za použité samotné články, s mírným zvýšeným DC vnitřním odporem, ale bez zvýšeného samovybíjení s 90% kapacity? s odhadem tak 100-200 cyklů?

Zdravím, našel jsem ten článek, co uvádí cenu nového aku 16kWh do hybridního auta A jiném článku jsem dohledal, že model hybrid Auris má aku 16kWh Jedná se o článek s informaci, ojetých hybridů a model Toyota Auris v níže uvedeném odkazu má uvedenou cenu nového aku, v případě nutnosti výměny celého setu aku. u tohoto hybridního modelu Toyota Auris hybrid . Běžný čtenář asi tuto informaci nijak nevyužije, ale možná je někdo kdo ví jak na to a pořídil by nový aku domů jednodušeji jak navrhuje výše diablo007. 2500Kč / kWh pro nový aku 16kWh s osmiletou zárukou je slušná cena. Více zde https://autobible.euro.cz/koupit-ojety- ... rioritach/ Dovolím si reagovat ohledně baterie pro Toyotu Auris hybrid: Baterie je NiMH o kapacitě 1.31kWh a originál cena za baterii začíná na 34 000kč (26 153kč/kwh) Toyota Prius Plug-in Hybrid 2.gen. od 2016 obsahuje 8.8kWh Li-ion baterii, originál cena za baterii začíná na 180 000kč (20 454kč/kwh) zdroje: ceny: https://www.toyota.co.uk/hybrid/hybrid-faq/batteries druh baterie: https://en.wikipedia.org/wiki/Hybrid_Synergy_Drive

Na severu JM stačilo použít moje oblíbený řešení: počkat než to spadne samo. Včera stejně nic a dnes 1kWh/kWp, což na převážně zataženo je pěknej výsledek. P.S. když jsem šel kolem cca před 5-ti lety, tak tam snad ani takováhle stavba nestála, nedejbože s FV panelama. Jo, ten kiosek je novej. A je super, hlavně teď v zimě na běžkách se hodí. Jakmile pán ometl panely, hned šel za chalupu a vypnul centrálu. Nastalo krásný ticho.

U běžnejch rozměrů pneu je 0.1MPa tla, na kterým se dá opatrně dojet do pneuservisu/k benzince. Nebezpečný jsou výmoly s ostrejma hranama, obrubníky a pod, pak se ta guma snadno svakne o ráfek, ale pokud jde o popojetí pár set metrů po pěkným asfaltě a opatrný přejetí hrany rampy, tak bych se toho nebál

Použij zvyšující MPPT. Onehdy tu byl zadarmo. viewtopic.php?f=50&t=5240 objednal jsem tuto, tak uvidime Dekuji vsem za podnetne pripominky, rady atp. Dam vedet az to dorazi jak to fachci.

no mam pocit ze original profily na konstrukciu pod panely si uz nezapocital do tych 6 eur. ja som kupoval iba nerezove sktrutky, a panely. nic viac co sa montaze tyka. V poho mne udreli do oci len tie smiesne podlozky. V stredu mi privezu konstrukciu na 42 panelov a bude ma to stat 873,4Evri (vratane 100m 6mm kabla) Musim ku tomu len prikupit nerezove sroby a uz len elektroinstalacny material a hor sa na strechu. Potom to pofotim a mozes mi to ofrflat

Ponúka sa hotové riešenie, aj s nastaviteľným napätím na výstupe ( aspoň ako float napätie ) : https://www.neosolar.sk/dc-dc-konvertor-orion-12-24-8

Blbosti sa šíria ako infekcia ... Ešte som nevidel na trajekte nikoho behať s cólštokom. Keď už mám z toho mindráky, tak to vyriešim technicky čisto. Spravím patentné pripájanie panela na strechu a pred trajektom ho strčím dovnútra. Tiež pri odstavení auta mimo sezónu a na prípadnú STK je fajn dať panel dolu.

podařilo se mi koupit kdysi várku LED reflektorovejch žárovek na 85-230V, něco jako tohle: https://www.aliexpress.com/item/3223895 ... b201603_55 jedna várka bez problémů na 50V jede už nějakej rok, z druhé várky mají některý problém, když se s nima krátce blikne, tak už se dalších 5 minut nerozsvítí, a třetí várka, koupená o cca 0.5 roku pozděj na 50V vůbec nenaběhne. Že by něco fungovalo 24V DC až 230V AC nevím, krom časovejch relátek od Eniky, ty jsou snad 12V Dc až 250V AC. Jak je to udělaný netuším. Ty žárovky 12-85V AC/DC taky používám.

těch 35V je podezřelejch. Chtělo to ještě reostat a modelářskej měřák, pro rychláý otestování Pmpp, ale v tomhle počasí to slunko díky nízkýmu úhlu a tím dlouhou cestou světla skrz atmosféru, dává míň. Naopak při teplotě 0°C be mělo být napětí naprázdno ještě vyšší, ale stačí nepatrnej stín na spodním konci panelu a nedoměříš. 37.5V by mi přišlo v pohodě.

Na severu JM stačilo použít moje oblíbený řešení: počkat než to spadne samo. Včera stejně nic a dnes 1kWh/kWp, což na převážně zataženo je pěknej výsledek. P.S. když jsem šel kolem cca před 5-ti lety, tak tam snad ani takováhle stavba nestála, nedejbože s FV panelama.

no mam pocit ze original profily na konstrukciu pod panely si uz nezapocital do tych 6 eur. ja som kupoval iba nerezove sktrutky, a panely. nic viac co sa montaze tyka.

Takhle se ometá v Jizerkách. Levná vodovodní trubka, na konci smeták.

Na dvoufázové připojení jsem se neptal, ale předpokládám, že to chtít nebudou.

https://www.home3000.sk/profesionalna-t ... dra-p23675

Já PPR kolem akumulačky mám. Budu přidávat další paralelně, takže budu hrabat i do stávajících rozvodu. Pošlu fotky bahna jaké se tam dělá a jak se mi okysličuje voda v topení. Budu to rozebírat po 8 letech . Popravdě u rodičů je část topení v PPR taky. Je to tam >15let. Ale: ventily je uměle snížená teplota vody, trubky jsou prověšený jak prádelní šňůra a je to na systému s litinovýma radiátorama, svařovaným železem a žádnou mědí, kde minulých 40 let byl otevřený systém. Jak by to dopadlo na systému s plechovýma radiátorama a měděnýma trubkama si netroufám odhadnout, ale doma bych to zkoušet nechtěl. To co jsi vyjmenoval mam . Takze staci pockat. Jen poznamka: mam nizkoteplotni system. Do radiatoru max.45-50 a inhibitor koroze a PH zmereno . Vodu mam demi a ted budu dodavat k dalsi nadrzi z klimatizaci a odvlhcovacu . Aku jsem nikdy nenatopil na vice jak 65stC. Jsem zvedavej

Kupil som tie panely nadomnou a 2 nshodne eom premeral a neviem ci je to koser. Pri 0C, 45stupnov sklon, cisty juh a obloha mi jeden daval napatie naprazdno 35, V (druhy 37,5V) oba zhodne 6,3A v skrate. Nebudu tam zle clanky?

Chápu li toto vlákno správně, nelze dle ČEZu zapojit dva jendofázové měniče s poli 3,6 kWp, jako jeden mikrozdroj?

V Librosu jsem kupoval dvě teleskopické tyče a mop nástavec,z jedné stáhneš rukojeť a zasuneš do ní tu druhou.Takových 8m s tím dělám na fasádě.

Koukám že už někdo něco podobného řešil viewtopic.php?t=4477&p=80238 jdu studovat vlákno

kdyby slo jen o pruhyb, davaji se do takoveho plechoveho zlabku.

Používám tyto žárovky (12-85V AC/DC): https://www.aliexpress.com/item/3282663 ... 4c4ds6kfIe s 24V systémem, který je ve všech svítidlech. Pokud dojde k odpojení baterie, jistí to 100W 24V průmyslový zdroj. Ano, žárovky na nižší napětí celkem jsou k dispozici,ale tyto asi nevydrží 230V. Spíše přemýšlím jestli se něco dá použít univerzálně. Většinou ta možnost napájet malým napětím u spot. s měniči na 230V není uvedena v technických listech, proto mi jde o to jestli s nějakým svítidlem či spotřebičem někdo nemá zkušenosti...

Používám tyto žárovky (12-85V AC/DC): https://www.aliexpress.com/item/3282663 ... 4c4ds6kfIe s 24V systémem, který je ve všech svítidlech. Pokud dojde k odpojení baterie, jistí to 100W 24V průmyslový zdroj.

To ještě nevím, samozřejmě to vychází na spotřebu s baterkama o hodně lépe než to dávat do vody.

Taky o tom uvažuji . Pojedeš druhou fazi z baterkama nebo bez ?

Já PPR kolem akumulačky mám. Budu přidávat další paralelně, takže budu hrabat i do stávajících rozvodu. Pošlu fotky bahna jaké se tam dělá a jak se mi okysličuje voda v topení. Budu to rozebírat po 8 letech . Popravdě u rodičů je část topení v PPR taky. Je to tam >15let. Ale: ventily je uměle snížená teplota vody, trubky jsou prověšený jak prádelní šňůra a je to na systému s litinovýma radiátorama, svařovaným železem a žádnou mědí, kde minulých 40 let byl otevřený systém. Jak by to dopadlo na systému s plechovýma radiátorama a měděnýma trubkama si netroufám odhadnout, ale doma bych to zkoušet nechtěl.

Řeším rozšíření stávající 1f FVE o druhý měnič na druhou fázy. Jen jsme se zatím zadrhly na ČEZu a PPDS, kde jako mikrozdroj je uvedena výrobna jedno nebo třífázová. Nemáte s tím někdo zkušennost? Pls neřešme teď pro a proti 2f šeření, díky.

Bojler 200l a 300l může mít i identickou tepelnou ztrátu záleží jak je zaizolovany takže říci že někdo tím že má 200l propálí 5kwh navíc je nesmysl.

pujdu asi lovit do lesa smrkovou sousku, kdyby jste mel nekdo typ, sem s tim

http://vcelky.cz/clanky/2016-hustota-za ... ubliky.htm Celkem slušně spravované statistiky. Vzhledem k tomu jak jiné odvětví má výraznější zvýšení produkce můžeš porovnat se včelami

Když se jede s offroudem do terénu tak se odfukuje i na 0,6-0,8 ale tam je riziko vyzutí když jedeš ve velkým terénu ale na silnici to bez problémů jede takže aby to znělo pár metrů na trajekt není žádný problém

Příčin může být celá řada. Např. V Německu je úlů stále méně, ale ve Španělsku stále rostou a to tak, že nahradí německý úbytek. Třeba Němci mají dnes jinou zábavu, než včelařství?

Ano teleskopicka tyč z hliníku je lehká a umi i slušné délky

Kralivstvi za 6m dlouhy koste Bazénová technika to jistí. Já mám za tím účelem hliníkovou teleskopickou tyč s kartáčem. Normálně určeno pro čištění bazénů, a že by to bylo nějak zvlášť levné se říct nedá. Ale co by člověk pro panely neudělal.

Věci jsou doma alpex je nakonec 20ka. Takže si budu hrát

Pokud jde o ty včely on je možná nárůst počtu včelstev ale už v té statistice nevydis jaký je roční úhyn. Každý včelař který přijde o včely se je snaží nahradit oddelkem protože je to za prvé baví to včelaření a za druhé na to i někteří pohlíží jako na opylovače a prospěšné tvory pro přírodu. Pokud by se tak nedělo tak zimní úhyny kvůli varoa jsou někdy i 30% letní úhyny kvůli chemii jsou lokálně a někdy skoro 100% pokud zemědělec použije sracku a včely jsou zrovna na polích. Jediná výhoda je že včela dokáže během roku ztráty nahrazovat(takže ve statistice vidíš že se vlastně nic neděje) tedy zatím. Stačí ale dva spatne roky a na zahradě nebude ani ta švestka ale ani jablko . Včely u nás na dědině mají asi 4 lidí z toho 2 mají kolem 80 takže ze dne na den můžou být včelaři 3 klidně i 2 v tom věku bych se ničemu nedivil. 3 včelař je holka co začala 4 roky zpět a 4 ty jsem já co si pořídil včely loni abych trošku přispěl na opylování zahrady . Já asi na jaře nebudu mít plný počet vcelstev ale v létě to obnovím a tím pádem to že statistika řekne že počet roste není o tom že se tak daří ale že se na tom maká a stojí to peníze

PPR do okruhu topení NIKDY !!! Klíčové slovo pro samostudium: kyslíková bariéra. Můžu tě ujistit, že osobně mám v domě kotel + aku nádrž. Celé topení v mědi a připojení bojleru mám z Alpexu 20mm, protože to mám přes celý dům a tedy by tam bylo mraky kolen. Bohužel ač mám všechny věci, jsem se k tomu za poslední 3 roky nedostal, takže to není zprovozněné. Jestli si to chceš osobně osahat, můžeš dorazit. Vyměníme bojler, zapojíme a můžem testovat. Ještě mi i pár desítek metrů alpexu zbylo. Průřezy, průtoky a výkony čerpadel... všechno se dá celkem nepříliš složitě spočítat. V praxi to nikdo nedělá, protože to stejně bude fungovat. Výměník v bojleru má nějakou plochu a tedy výrobce v technickém listu píše tlakovou ztrátu při nějakém průtoku a tepelný výkon. Když tam vrazíš 16mm Alpex a nějaké rozumné čerpadlo (Grundfos Alpha2L), tak to bude fungovat a v nejhorším případě bude nahřívání bojleru trvat déle. Já to mám vymyšlené v 20mm alpexu při délce asi 2x20m, výkonu výměníku 13kW. Nezapomneň na podstatnou věc - eletronické řízení. Stavy k ošetření: 1) max. teplota bojleru 2) v aku je studená voda - zapnout elektroohřev včas (HDO). 3) vysoká teplota vratné vody (míchání vody v aku) Já PPR kolem akumulačky mám. Budu přidávat další paralelně, takže budu hrabat i do stávajících rozvodu. Pošlu fotky bahna jaké se tam dělá a jak se mi okysličuje voda v topení. Budu to rozebírat po 8 letech .

Zdravím, jelikož některé LED žárovky a zdroje mají měniče schopné usměrnit na vhodné napětí i různá vstupní napětí, bez ohledu na tvar, tak by mne zajímalo zda nevíte o nějakých továrních LED svítidlech (vhodných i do RD), které by uměly jet na 230 V AC a i na DC pod 110 V (24-48 V). Jde mi o to jestli by se tak nedal udělat přepínatelný obvod, který po vybití baterie lze celý přepnout na síť a když svítí a baterie se dobíjí přepnout přímo na DC vývod MPPT (a třeba stabilizovaný menším akumulátorem) domácí nízkonapěťové střešní FV. Samozřejmostí je dostatečné dimenzování kabeláže a vypínačů vývodu na vyšší DC proudy. Předpokládám, že to samé by zvládly i některé měniče u ostatní elektroniky. Máte s tím nějaké zkušenosti? Přijde mi, že by se tak dalo ušetřit za střídač a lépe využít FV. Díky

ahoj, ta tvoje spotřeba je neskutečná.. FVE ti hodně pomuže to ano, hlavně v létě skus se nejdřiv zamyslet proč tomu tak je. mám přibližně stejný barak 170m2 topím kotlem 14kW protherm a ještě mam dilnu kde pořád něco kutím. spotřeba nikdy nepřesahla 8MW kde bydlíš který okres ? přece není možné aby nizkoenergetický dum tolik spálil. Taky 300l bojler, další nesmysl dnešní doby , naco udržovat tolik vody ? kolik vás je doma ? 20 lidí ? ja mam doma 60l bojler a stačí to pro tři uplně v pohodě . pokuť je potřeba další voda tak se za chvilku dohřeje. tím že maš 300l bojler odhaduju že zbytečne na dohřevu spališ tak 5kWh navíc každý den.. těch věcí je v dnešní době víc , co jenom zbytečně žerou a zvyšují spotřebu... to je ale OT, jinak dobře vymyšleno , držím pěsti Já se držím hesla vyrobím jenom co spotřebuju..

Na plast zapoměň. Mám ve studni cca 8 m PPR trubku na vodu a při téhle délce se prohýbá klidně o metr. Zkusil bych hliník, z cca 12 mm trubek jsme měli stanovou přístavbu u karavanu a neprohýbaly se ani při délce kolem 5 m.

Premyslim z ceho to vyrobit. bude to muset byt neco pevnyho aby se to moc neprohybalo a nepruzilo, ale vyrazne lehkeho, protoze to bude paka jak blazen na ty delce, abych to vubec dsotan nahoru. premyslim o nejakych plastovych trubkach. Zelezna tyc bde asi moc tezka, i kdyz zase na druhou stranu to pak pekne pritlai na panel mam tu zbytek ocelove truibicky prumeru 8mm v delce 3m. zkusim na to namontovat smetak

Kralivstvi za 6m dlouhy koste A až ho seženeš,můžeš přijet k nám...

... Auto má 199cm, tedy na trajekt (tak 1-2x ročně) bych ten panel potřeboval odšroubovat a schovat dovnitř (limit 200cm, při vyšší výšce to je asi 60E navíc na plánované cestě). Skleněné panely, co jsem našel, mají výšku 35-45mm. Kdyby se dal sehnat s výškou 20-25mm, možná bych ho nemusel sundavat (naložené auto si snad trochu sedne). A co tak před najetím na trajekt trochu vyfouknout pneumatiky a po vyjetí z trajektu je zase dofouknout? Nebylo by to řešení? Asi by to zabralo méně času než demontáž/montáž panelu? A jak sám píšeš, je to 1-2x ročně. Jo, kodl69 tohle na minulé stránce navrhoval. Musím to večer zkusit, o kolik to auto klesne. Na jaký tlak si můžu dovolit jít při naloženém autě bez rizika poškození pneumatik? Můj laický odhad je tak minimálně 1,5 atm a udělá to 10mm, ale uvidíme. Záleží na pneumatikách a váze, některé, například Pirelli P zero Nero udrží fabii i bez vzduchu, a klesnou o pár centimetrů od ideálu... Na přejetí po trajektu stačí aby ráfek gumu "nežvejknul". Oni některé pneu mají mizerné boční vedení a potom pohoupání trajektu by mohlo znamenat škody aniž by se s autem jelo...

PPR do okruhu topení NIKDY !!! Klíčové slovo pro samostudium: kyslíková bariéra. Můžu tě ujistit, že osobně mám v domě kotel + aku nádrž. Celé topení v mědi a připojení bojleru mám z Alpexu 20mm, protože to mám přes celý dům a tedy by tam bylo mraky kolen. Bohužel ač mám všechny věci, jsem se k tomu za poslední 3 roky nedostal, takže to není zprovozněné. Jestli si to chceš osobně osahat, můžeš dorazit. Vyměníme bojler, zapojíme a můžem testovat. Ještě mi i pár desítek metrů alpexu zbylo. Průřezy, průtoky a výkony čerpadel... všechno se dá celkem nepříliš složitě spočítat. V praxi to nikdo nedělá, protože to stejně bude fungovat. Výměník v bojleru má nějakou plochu a tedy výrobce v technickém listu píše tlakovou ztrátu při nějakém průtoku a tepelný výkon. Když tam vrazíš 16mm Alpex a nějaké rozumné čerpadlo (Grundfos Alpha2L), tak to bude fungovat a v nejhorším případě bude nahřívání bojleru trvat déle. Já to mám vymyšlené v 20mm alpexu při délce asi 2x20m, výkonu výměníku 13kW. Nezapomneň na podstatnou věc - eletronické řízení. Stavy k ošetření: 1) max. teplota bojleru 2) v aku je studená voda - zapnout elektroohřev včas (HDO). 3) vysoká teplota vratné vody (míchání vody v aku)

Presne ako napísal Marko vyššie - mám 3 panely so sklonom 60° a jediná výhoda v zime asi je že je na nich asi omnoho menej sneho ako napr. na 30° - čo si myslím nie je zandbateľné, ale z hladiska výkou to vidím na pár percent oproti letnému sklonu. V zime je toho slnka málo, je nízko takže ho zakrývajú aj prípadné susedné stavby, stromy a pod, a navyše aj ked svieti tak je tak ďaleko že energia z neho je slabšia ako v lete.

Kralivstvi za 6m dlouhy koste

... Auto má 199cm, tedy na trajekt (tak 1-2x ročně) bych ten panel potřeboval odšroubovat a schovat dovnitř (limit 200cm, při vyšší výšce to je asi 60E navíc na plánované cestě). Skleněné panely, co jsem našel, mají výšku 35-45mm. Kdyby se dal sehnat s výškou 20-25mm, možná bych ho nemusel sundavat (naložené auto si snad trochu sedne). A co tak před najetím na trajekt trochu vyfouknout pneumatiky a po vyjetí z trajektu je zase dofouknout? Nebylo by to řešení? Asi by to zabralo méně času než demontáž/montáž panelu? A jak sám píšeš, je to 1-2x ročně. Jo, kodl69 tohle na minulé stránce navrhoval. Musím to večer zkusit, o kolik to auto klesne. Na jaký tlak si můžu dovolit jít při naloženém autě bez rizika poškození pneumatik? Můj laický odhad je tak minimálně 1,5 atm a udělá to 10mm, ale uvidíme.

Dva faktory v zimě: 1.šest panelů dá méně než 12 2.zasněžených 12 panelů dá méně než 6 bez sněhu na 60° Zbytek roku vede samozřejmě těch 12 a tu chvilku hold budeš ometat.

Zdravím, teraz som narazil na toto. Ja plánujem ostrov, ale bolo by možno zaujímavé použiť jeden on-grid menic na prebytky... Nemám podrobnosti čo to obnáša, uvedená cena je v pohode. https://www.magna-energia.sk/novinka/po ... ude-chybat Už to tu bylo probíráno celkem hodnekrat je to klasická vyrtualni baterie a dost často se to ani nevyplatí protože tam byli vysoké poplatky za tu službu tady jsou nízké takže aspoň trošku rozumné. Většinou to nabízejí jen svým zákazníkům takže pokud u nich nejsi musel by jsi přejít

Podstatná otázka je jaký výkon panelů je vůbec schopen na ti střechu dát

Počítej že nějakou montážní hloubku má na panelu krabička s elektronikou takže ve výsledku můžeš zjistit že rám má 40mm a krabička 35mm takže předělávat rám nic neřeší. Ještě trošku hard verze udělat na autě vzduchový podvozek na trajekt najdeš jako placka na silnici ho zvedneš zpět. No za instalaci panelu by to byl asi nejdražší system na fóru Jo, připojovací box může být trochu problém, ale třeba bych našel nějaké alternativní řešení. Ten vzduchovej podvozek jsem už studoval, ale kvůli cestovnímu komfortu. Výsledek je, že na tohle auto by to stálo dost peněz, takže jsem tu myšlenku opustil. (Má to vzadu vinuté pružiny). Co se týče trajektu, při najíždění je každý centimetr světlé výšky dobrý. Zatím mě nikdo výšku neměřil. Jen jednou nás při nájezdu přeměřovali takovou "šibenicí" z dřevěných latí, aby se jim v tom nízkém patře někdo nezasekl. Ale tam měl do 2m dost velkou vůli. Žádný automatický a přesný měřící systém jsem ještě neviděl a ani o něm neslyšel (to neznamená, že to neexistuje).

Ono ten problém je spíš někde jinde,mnohdy ani nezáleží tak na množství ale na kvalitě,nově vyšlechtěné odrudy sice mají větší výnos ale pokud se poté podíváte blíže,zjistí se že nemají nemají stejný obsah látek prospěšných člověku a aby nasytily,je třeba jich zkonzumovat mnohem větší množství...ono pokud se podíváte kolik se všeho vyhodí a jak se to vozí stále sem a tam a že je vše upraveno aby to pokud možno dlouho vydrželo,zjistíte,že je asi něco hodně špatně.Jen je nám podsouváno,že je to tak nejlepší,vozit vše stále sem a tam....jinak prase je pro některé nečisté zvíře,tož tak...

Už jsem to psal mockrát, hall sice nepřeruší obvod, ale ovlivní ho jakákoliv magnetické pole kolem, a to je problém. Navíc ty měříš velký proudy po krátkej čas a malý proudy po dlouhou dobu, a tím vzniká chyba měření taková, že už to není měření ale odhad... Dopravdy funguje meření SOC s regulátorem Midnite a bočníkem WBjR, dooprevdy funguje BMV7xx, a podle Abramse ještě jeden nějakej čínskej metr. Všechno ostatní jsou odhadovací zařízení, který můžou fungovat při plnejch cyklech, ale ne v zimě, kdy se baterka měsíc nenabije doplna a nezresetuje se SOC.

Dobíjet NB z UPS... to už snad hůř s tou elektrikou nejde naložit. Ale jinak šťastný to člověk, na svícení a "elektronický vši" mi v těchto měsících tak sotva stačí to, co mám v popisu... Nevěřím spotřebě 30W kde jsou kamery a NAS, jedině když je to vypnutý. Kamera s přísvitem každá 12-18W, přísvit teď jede 18hodin denně. 3 kamery po 1A a je 54Ah denně fuč. kde je NAS, kde je WIFi, kde je vlastní spotřeba UPS? To už je lepší si na nouzový svícení pořídit čelovky s 18650, která se nabije z 5V USB, který prakticky bezeztrátově (oproti konverzi přes UPS, poe a zpátky na LED) nabiju přímoz 12V baterky. Běžná domácnost prosvítí, prowifinuje (nemám NAS, a mám PC stejně úsporný jako NB) cca 1-1.5kWh denně, přímo z DC, bez zbytečnejch ztrát. Ještě pár dní s takovou tmou jako je teď, a budu hledat nabíječku. Ale k tvýmu dotazu: pořiď si pořádnou UPS s dvojí konverzí a se solárním regulátorem, v jedné bedně smontovaný dohromady se to jmenuje Akspert King, a nemusíš nic řešit.

Zdravím, teraz som narazil na toto. Ja plánujem ostrov, ale bolo by možno zaujímavé použiť jeden on-grid menic na prebytky... Nemám podrobnosti čo to obnáša, uvedená cena je v pohode. https://www.magna-energia.sk/novinka/po ... ude-chybat

To vitek: pokud budeš mít k podobným datům přístup i za 10 let, tak můžeš srovnat nárůst nebo pokles. Ještě je to zajímavý u rýže, protože tou se živí většina světa. nárůst plochy o 30% a nárůst produkce na na trojnásobek... Ale plocha už pomalu není kde zvětšovat, a výnosy už asi taky moc ne, aspoň v evropě a severní americe (do evropy nepočítám ukrainu a rusko). Zajímavej je extrémní nárůst pěstování špenátu... Spíš mě děsí, že celosvětově klesá počet prasat, a v evropě nejvíc...

Áno, máš pravdu, kalkulačka to potvrdila. Dizajn je jedno, na strechu mi nikto nevidí. I keď keby boli pridvihnute trochu by vyčnievali. Rozhodnutie padlo, že nebudem dvíhať a radšej použijem tých 6 panelov naviac. Ak aj nie hneď, aspoň bude na ne miesto.

Jinak casto nam apadne na balkon priotravena vcela chemii z pole. Nejsem zastance tech nesmyslu co se dejou ted kvuli klimatu, ale ta chemie na.pole.je svinstvo a navic je vetainou zbytecna. Kdyby se to delalo jak se to delat ma a ne pro co.nejvetsi zisk. Tak nebude treba.

Jestli ona ta produkce potravin taky nestoupa kvuli vyrazne lepsi mechanizaci a chemiim takze bych rekl, ze data budou mirne zkreslena.

Jojo tyhle xlka jsou nesmrtelný strojovny.

Poznam to co je "skoro" zadarmo, to sa pocita, ale usetril si presne 6Evro za stredove a krajne originál prichytky Ja som si tiez kupil nove panely z druhej ruky aocakavam podobny vydledok, skurat sa s tym nebudem zapodievat, lebo je to vec ktoru neovplivnim

Ak by to utiahol ručne náradie pripadne zvaraci inventor na 60-70a dobrá vec do garáži, dielne. Ľahké dobíjanie z centraly

Jak každý ví, klima se mění a jak se dozvídáme, bude to mít katastrofální následky. Je nám doporučováno (vnucováno) jak se máme chovat, abychom katastrofu když ne odstranili, tak alespoň oddálili. Já jsem na to šel jinak a rozhodl jsem se, že budu nástup katastrofy a její průběh sledovat. Hledal jsem parametr, který by pokud možno objektivně popisoval, jak to s námi jde z kopce. Takové CO2, nebo i globální teplotu jsem zavrhl, protože vyšší CO2 nikomu nevadí a ani nějaká změna teploty neznamená vážný problém (vždyť během dle a noci se teplota změní klidně o 20 st.C a nikdo z toho nejančí). No a pak jsem ten "objektivní" parametr objevil. Na klimatu je nejvíc závislá (a dokonce víme i jak) produkce potravin, nebo obecně zemědělská výroba. A to jak rostlinná, tak živočišná. Pokud se klima mění nepříznivým směrem a navíc pokud se mění rychle, zemědělství na to není schopno rychle reagovat a třeba už se na to ani reagovat nedá (když mi z pole vznikne poušť). Data o zemědělské výrobě nabízí každému organizace FAO http://www.fao.org/faostat/en/#data/QC/visualize - nemají rádi Firefox, ale funguje Chrome. No a už se můžu podívat jak na tom jsme v tom, co mě zajímá. Pšenice se pěstuje v letech 1961(205Mha, 250Mt) - 2017 (215Mha, 750 Mt). Takže na téměř stejné ploše dnes vyroste 3x zrna. Vypadá to, že tady se klima negativně neprojevilo Pak se mluví, jak kvůli chemii přijdeme o opilovače, neboť včelky nárůst spotřeby chemie zajisté odnesou a i naši včelaři to ví. Když se podívám na počet úlů v Česku, tak vidím, že už deset let rostou (A i celosvětově máme včelek stále více). Tady se též neprojevují globální klimatické změny. Hledal jsem, kde se tedy projevují. Našel jsem, že se přestává dařit koňům, angreštu a švestkám. Někdo by mohl tvrdit, že koňů ubývá, protože přestávají být užitným zvířetem, angreštu proto, že neexistuje mechanizace na jeho sklizeň a švestek proto, že je celosvětově klátí šárka, ale já vím, že za to může globální změna klimatu. Třeba máte jiný parametr, jak negativa probíhající změny klimatu odhalit. Ahoj zajímavé. Dodal bych jen že tutově euronormy na auta, kotle, motorky, tutově vedou pouze k tomu aby se točil trh. ano je příjemné když soused spaluje kvalitní dřevo v kvalitním kotli, dále je příjemné že po rozednění necítíme starou avii která na volnoběh klape pul hodiny než se nafouká děravý vzdušník. ono toho je víc.... ale jsem si téměř jist že co je nad euro 3/4 u aut je zbytečný, jen se nám snaží vnutit ideu nakupovat, to zajistí příslušnými regulacemi atp. je toho víc a taky bych zatím nepanikařil. S těmi včelami máš pravdu u nás v rodné vesnici táta pořídil do důchodu včeličky, no a množství úlů se zvýšilo rázem o 30 procent.... no je to sranda, švestky nám taky sklátila šárka, no a angrešt naštěstí chcípnul. Tak zdar

Jak každý ví, klima se mění a jak se dozvídáme, bude to mít katastrofální následky. Je nám doporučováno (vnucováno) jak se máme chovat, abychom katastrofu když ne odstranili, tak alespoň oddálili. Já jsem na to šel jinak a rozhodl jsem se, že budu nástup katastrofy a její průběh sledovat. Hledal jsem parametr, který by pokud možno objektivně popisoval, jak to s námi jde z kopce. Takové CO2, nebo i globální teplotu jsem zavrhl, protože vyšší CO2 nikomu nevadí a ani nějaká změna teploty neznamená vážný problém (vždyť během dle a noci se teplota změní klidně o 20 st.C a nikdo z toho nejančí). No a pak jsem ten "objektivní" parametr objevil. Na klimatu je nejvíc závislá (a dokonce víme i jak) produkce potravin, nebo obecně zemědělská výroba. A to jak rostlinná, tak živočišná. Pokud se klima mění nepříznivým směrem a navíc pokud se mění rychle, zemědělství na to není schopno rychle reagovat a třeba už se na to ani reagovat nedá (když mi z pole vznikne poušť). Data o zemědělské výrobě nabízí každému organizace FAO http://www.fao.org/faostat/en/#data/QC/visualize - nemají rádi Firefox, ale funguje Chrome. No a už se můžu podívat jak na tom jsme v tom, co mě zajímá. Pšenice se pěstuje v letech 1961(205Mha, 250Mt) - 2017 (215Mha, 750 Mt). Takže na téměř stejné ploše dnes vyroste 3x zrna. Vypadá to, že tady se klima negativně neprojevilo Pak se mluví, jak kvůli chemii přijdeme o opilovače, neboť včelky nárůst spotřeby chemie zajisté odnesou a i naši včelaři to ví. Když se podívám na počet úlů v Česku, tak vidím, že už deset let rostou (A i celosvětově máme včelek stále více). Tady se též neprojevují globální klimatické změny. Hledal jsem, kde se tedy projevují. Našel jsem, že se přestává dařit koňům, angreštu a švestkám. Někdo by mohl tvrdit, že koňů ubývá, protože přestávají být užitným zvířetem, angreštu proto, že neexistuje mechanizace na jeho sklizeň a švestek proto, že je celosvětově klátí šárka, ale já vím, že za to může globální změna klimatu. Třeba máte jiný parametr, jak negativa probíhající změny klimatu odhalit.

https://pc.bazos.sk/inzerat/107380781/p ... -tower.php ako menič celkom slušná cena,a ešte aj sa ako takými baterkami

to by bylo moc pekne studovat a dostat za to velkou baterku a euto. Nevim jak ty kiwi ale ja prave odchazim do prace, vratim se navecer. Uz se vidim jak budu po celym dnu prace na vn rozvodne studovat. Mozna moje prace prispeje k tomu, aby tem co studuji svitilo svetla a topilo topeni a mohli se venovat studiu...

Prizdvihnuti 6 zimních panelu se energeticky neprojeví nijak významné. Komplikace s tim spojene za to nestojí a na domě bude taková designové anomálie vypadat nehezky.

Keby každý študoval, tak nepotreujeme jadro ani uhlie či mazut, každý by mal doma 1 MWh v baterkách + 400 kWh v eutách a jedlo by sa varilo samo, ako aj tie baterky a eutá by sa robili samé, len ich to treba najprv naučiť = AI. Predevsim kdyby kazdy studoval a cinil tak poctive, tak takovou blbost nemusi nikdo nikdy cist Ale mas-li nahodou v hlave realnou cestu jak dosahnou toho co pises bez toho, aniz by treba bylo nutne na jednom jejim konci likvidovat mazut, tak se s tim nevahej podelit - spousta lidi na celem svete by to urcite ocenila! Takto mi ale prijde ze jsi jen pouhy konzument nemajici vubec zdani o procesech, ktere stoji za tou tvou "super turbo giga eko" domacnosti kterou vychvalujes a netusis ze te zivi prave to, co sam kritizujes. Obdobne se bavim u postoju lidi kritizujicich pritomnost lekarstvi, kteri za svou existenci vdeci prave jemu ci superekologickym aktivitam blaznu, kteri udelaji z blbeho mleti zrni energeticky meganarocny proces jen pro ten pocit ze si nemuseli koupit hotovou mouku v obchode. Ano, zijeme v bajecne dobe, kdy si muzeme dovolit vsechno tohle plytvani prostredky a soucasne na plytvani nadavat, ale trocha soudnosti porad neuskodi.

technicky dotaz (omlouvam se, pokud zde jiz byl polozen ci zodpovezen - vsech 11 stranek se mi procitat nechtelo a prolitl jsem jen prvni): jak v tomto pripade resite to, ze vypadne vnejsi sit? Funkce samotneho stroje je mi jasna: zaznamena nulovy odber a odpoji solary a jste "po tme". Ale je treba k tomu nejaka dalsi chytristika, ktera by rozpojila privod, nahodila solary a pak cekala, az na privodu zas neco nameri a spojila ho zpet? Nebo to pouzivate skutecne jen pro prikrmovani pri tekouci stave zvenku a jinak jste odrizli uplne? Proc se ptam: sam solary nemam zadne. O porizeni neceho hodne maleho (s mou vyuzitelnou pochou strechy ani o nicem vetsim premyslet nemohu) premyslim a jelikoz jsem "na vetrne hurce", tak se spise priklanim k verzi "vitr" nebo "vitr + solar", nez k solaru samotnemu. Jenze trvaly DC odber v dome, ktery jsem schopen napajet izolovane je cca 30W (veskere sitove zalezitosti doma jako routery/AP, switche, NAS, kamery) a tak cokoliv bude tvorit i nezanedbatelne prebytky. Tedy ty bych mohl pustit k sobe do 230V site a prikrmovat tak treba lednicku a kotel, coz jsou asi jedine 2 spotrebice na AC, ktere mi tvori prubeznou spotrebu (dobre, jeste by se tam dal najit odvlhcovac). No a v tento okamzik nevim, jestli mam prekopat nejakou fazi na privodu na stejnosmer, jednocestny omezovac a zpet na menic, nebo jestli existuje i jednodussi cesta k uplnemu zamezeni zpetneho proudeni bez nutnosti odberu ze site, aby mi zustala vyhoda ostrovni sobestacnosti v okamziku vypadku. Aktualne jsem schopen s jednou jinak prekazejici autobaterii fungovat pri vypadku cca 24 hodin bez vetsi ztraty komfortu: prat v te dobe nemusim, spokojim se s varenim na plynu misto peceni v elektricke troube a rozsvitit znamena chytnout do ruky svitidlo s ethernetovym kabelem a zapojit do nejblizsi zasuvky se stavou z UPSky, jinak jsem ale i nadale online (mobily ci notasy mohu kdykoliv dobit tez z UPSky v pripade potreby, decka se mohou divat na filmy z NASky, ...)

No já si právě myslel, že ta Hallova sonda je lepší řešení, protože nemusím mít "šrouby" a přechodový odpor... a tipuji, že ten problém je právě ve správném nastavení nebo kvalitě té sondy. Je fakt, že drátově to mám trochu neuspořádané, 1. nabíjení z MPPT regulátoru; 2. odběr do měniče; 3. zálohová nabíječka= mám tři samostatné dráty které vedou skrz tu sondu, ale to by na činnost sondy snad mít vliv nemělo...jestli jsem tedy něco z elektrotechniky už nezapomněl

Tenhle funguje ok. US $23.70 15%OFF | DC 120v 300A LCD Combo Meter Wireless voltmeter current KWh Watt Meter Battery Capacity tester Power monitoring 300A Shunt https://a.aliexpress.com/_NV21K Je musi clovek pocitat s "ucinnosti baterie" a taky neumi jako BMV 700 (nekdo mi rikal, ze dosazene napeti a proud 1A je pri nabijeni pro nej 100% a automaticky nastavuje 100% ) stanovit dle nabijeciho proudu 100% SOC a tak, jak jiz tu nekdo zminoval ukaze Ah v minousove hodnote. Ale rucni nulovani, nebo pokud vim o kolik minusova hodnota prekrocila, dokazu donulovat i na treba 70%SOC. Holt je to za 6x mensi cenu jako BMV 700.

Zdravím všechny, potýkal jsem se s tím, jak bez digitální automatizace měřit "stav" baterií LiFePo4. Narazil jsem na tohle - DC 500V 200A Wireless Voltmeter Ammeter Coulometer Battery Power Meter. Tohle zařízení by pomocí Hallovy sondy mělo umět měřit celkový dodaný a odebraný výkon z baterií. Pokud ještě nevíte, je to TOHLE. Myšlenka asi správná, realizace už je horší. Ve zkratce: [*] LiFePo4 baterie obsahují BMS ochranné obvody. Takže pokud to počítá celkový příkon DO baterií, nikdy to celkem nedostanete ven, protože se něco z toho spálilo uvnitř na BMS. Výsledkem je, že se postupně zvyšuje teoreticky dostupná kapacita, která ale neexistuje... [*] Můj konkrétní kus navíc vykazoval chybu měření a to dost zásadní. Zjednodušeně řečeno vydaný výkon to ukazuje správně co se Ampér týče, ale skoro to nepočítá do spotřeby.

ako jasne, kazdy ma svoj nazor, niekomu sa to pacit nemusi, niekomu ale ano. hlavne je ze ma konstrukcia nestala nic, a nerezove skrutky stoja takmer nic. je presne na mieru vyrobena, a osetrena. inac pozeral som teplotnu dlzkovu roztiaznost, a ocel vychadza ku sklu o dost lepsie, ako kombinacia hlinik a sklo. a ked nepocitam ram, tak panel je v podstate sklo. konstrukcia je zadarmo cize aj to sa rata. navyse to z danym problemom nesuvisi nijako. Ja to myslel prave v dobrem. Kdyz to po 10letech vse probehne bez uhony, tak byl zbytecny strach z konstrukce v kombinaci ocel a hlinikove ramy.

ako jasne, kazdy ma svoj nazor, niekomu sa to pacit nemusi, niekomu ale ano. hlavne je ze ma konstrukcia nestala nic, a nerezove skrutky stoja takmer nic. je presne na mieru vyrobena, a osetrena. inac pozeral som teplotnu dlzkovu roztiaznost, a ocel vychadza ku sklu o dost lepsie, ako kombinacia hlinik a sklo. a ked nepocitam ram, tak panel je v podstate sklo. konstrukcia je zadarmo cize aj to sa rata. navyse to z danym problemom nesuvisi nijako.

Použij zvyšující MPPT. Onehdy tu byl zadarmo. viewtopic.php?f=50&t=5240

Z hloupých komentářů si nic nedělej. Máš to moc hezké! Dík za inspiraci!

podlozky su vypalok z merezu 6mm hrubeho. a skrutky su nerez M8. v pvodnych otvoroch su zapustene skmerezove skrutky ktore ten panel vlastne drzia. komplet cela konstrukcia je vyrobena na mieri. je z pozinkovanej ocele, ale osetrena katodickym nanesenim zakladnej farby, vapalena, a nasledne praskova farba, a taktiez vypalena. vsetko so je nejaky spoj je z nezeru. svetky skrutky su poitene este lepidlom na zavity. inac len tak pre srandu, poculi ste ze vychodnym slovenskom sa pred rokom prehnalo tornado? urcite ano bolo to v spravach,no a nic sa nestalo, panely su tu dodnes. Tak asi tyto 2 panely budou po 10 letech jako testovaci vzor. Rekl bych ze konstrukce bude mit hodne jinou roztaznost jako panely. Tak kdyby pribyly dalsi mista tak nebude divu Jinak plechova strecha jede

Já si tipnu, že ten DC/DC měnič nebude fungovat správně. Při vybité baterii nebo zatažené obloze ho pwm regulátor zatíží tak, že na vstupu klesne napětí a přestane dělat dc/dc. Mám to na jedné aplikaci se stejným DC-DC 150W a panelem 50Wp a funguje to bez problému, ale s MPPT EP solar 100/20.Tak snad to bude fungovat i s PWM, chce to vyzkoušet.

tu mam tie 6mm hrube. sposob uchytenia je totozny. musel som to zvetsit lebo nebolo to dobre vidiet.

pardon, tieto nie, tieto podlozky su z nerezu o hrubke 2.5mm. tie 6mm mam na inom poli.

podlozky su vypalok z merezu 6mm hrubeho. a skrutky su nerez M8. v pvodnych otvoroch su zapustene skmerezove skrutky ktore ten panel vlastne drzia. komplet cela konstrukcia je vyrobena na mieri. je z pozinkovanej ocele, ale osetrena katodickym nanesenim zakladnej farby, vapalena, a nasledne praskova farba, a taktiez vypalena. vsetko so je nejaky spoj je z nezeru. svetky skrutky su poitene este lepidlom na zavity. inac len tak pre srandu, poculi ste ze vychodnym slovenskom sa pred rokom prehnalo tornado? urcite ano bolo to v spravach,no a nic sa nestalo, panely su tu dodnes.

mam to iste panely su 2 roky v prevadzke. kupovane uplne nove, nepouzite, od pana z kosic . lavy panel ma len 1 taketo miesto, a pravy ich ma az 2. Ako tak pozeram na instalacny material, tak ta to po silnejsich vetroch uz nebude trapit. Tie sroby s podlozkami to je snad zly zart!

mam to iste panely su 2 roky v prevadzke. kupovane uplne nove, nepouzite, od pana z kosic . lavy panel ma len 1 taketo miesto, a pravy ich ma az 2.

a co takhle? edit: no jo, bez rozpojení to nepůjde...

Jedině, když bys ty dvě baterie rozpojil (a i od palubní sítě odpojil). Jinak to kablíky a diodama nejde udělat.

To bude spíš naopak, že MPPT snižuje napětí... Dík za info, koukal jsem u číňana na jakýsi MPPT regulátor a ten uměl i zvyšovat napětí (aspoň podle popisu), nenapadlo mě že to není pravidlo. Jinak mě napadlo, co to tak nabíjet s tím co je nakoupené a z toho reglu PWM to jen oddělit diodama a každý akumulátor bude mít vlastní 2 vodiče a regl bude nabíjet ty akumulátory paralelně? To by snad šlo a investice minimální...

Nejen prach a spina. Na velkych fve porozuji praci trus. Dela pekne hotspoty kdyz se pak divam termokamerou. Ono ty vrchy panelu jsou perfektni bydilko a nevim proc ale ptactvo sedi zasadne zadnim otvorem nad panelem ne naopak Na firme jsme vedli dlouhe debaty o hovnech ... bezvysledne.

Já si tipnu, že ten DC/DC měnič nebude fungovat správně. Při vybité baterii nebo zatažené obloze ho pwm regulátor zatíží tak, že na vstupu klesne napětí a přestane dělat dc/dc.

marko250 nemůže je mít spíš po těch 11 letech zdegradované? Nebo prostě jen méně svítilo? Je to takový dohněda povlak,fest drží a říkal že mechanicky jde dost těžce dolů ze skla.Arcelor Mittal v regionu dělá všeobecně velký binec,nejen na panelech.Pokles tam bude určitě taky.

jako ze by stacila jen takovahle vec, napriklad https://www.aliexpress.com/item/4000346995138.html misto PWM? Kdyz mu nastavim vystup 24 V a vstup se bude menit tak je to ok? nebo jenom takovyho brouka s chladicem? https://www.svetsoucastek.cz/stabilizat ... cv-p51201/ Ten DC-DC. 150W se dá použít, nastav na výstupu cca 30V a zapoj na ten PWM, ten už si baterku ohlídá, při nabíjení změř, zda nemá jedna víc jak druhá pokud se nabíjí. Nebo by se dal použít jen ten panel s tím DC-DC nastaveným na cca 27V jako float režim. Nevím co máš za technologií akumulatoru, jestli AGM, nebo nějaký dolívací údržbový.

Ďakujem, už som si to prekalkuloval energeticky, ešte finančne

Výstup by to mělo mít 5.7V DC, 800mA. Mám tu v šupliku lehkou nokii s tenkým konektorem, na štítku má 5V/890mA, naprázdno dává 6.03V. Také má ty nesmyslný trojhranné šroubky, mohu je vyměnit za normální.

... Auto má 199cm, tedy na trajekt (tak 1-2x ročně) bych ten panel potřeboval odšroubovat a schovat dovnitř (limit 200cm, při vyšší výšce to je asi 60E navíc na plánované cestě). Skleněné panely, co jsem našel, mají výšku 35-45mm. Kdyby se dal sehnat s výškou 20-25mm, možná bych ho nemusel sundavat (naložené auto si snad trochu sedne). A co tak před najetím na trajekt trochu vyfouknout pneumatiky a po vyjetí z trajektu je zase dofouknout? Nebylo by to řešení? Asi by to zabralo méně času než demontáž/montáž panelu? A jak sám píšeš, je to 1-2x ročně.

pokud hodne prsi nemelo by mit mití velký vliv. Pokud ale je clovek v mistech kde je sucho, tak spina a prach se do panelu doslova zapeka. Potom nestaci jen oplachnout panel vodou, ale opravdu jej vycistit (treba kartac na tyci). Takze bych to shrnul tak ze na vetsine naseho uzemi neni treba panely cistit, pokud ale jste v prasne oblasti a pres leto mesic neprsi, tak bych panely klidne jednou za rok umyl.

Ahoj, vyrobu si mozes teoreticky vypocitat na tejto online kalkulacke http://re.jrc.ec.europa.eu/pvg_tools/en/tools.html Ak bude v zime viac difuzneho svetla, tak nizsi sklon je vyhoda, ale myslim, ze viac panelov bude vzdy vyhoda .

Páni, prosím o radu. Tých spodných 6 panelov, čo chcem pridvihnúť na sklon cca. 60 st. by som vedel zameniť za 12 panelov ale v sklone strechy, t.j. 14 st. Otázka znie, ktorý variant si vybrať. V lete bude prebytok tak či tak a neviem či v zime tých 6 panelov naviac s tak nízkym sklonom zvýši vôbec poznateľne výrobu. Čo vy na to?

Zdravím, mám zde k prodeji dva kusy měničů - klon Axpert 48V 4 000 W (5 000 VA) MPPT 500 Voc a 4 000 Wp. Oba byly v provozu cca 6 měsíců a každý vyrobil kolem 500 kWh. Jeden má vadu na kráse - utržený šroub na svorce PV - tím pádem zůstal ve svorce napevno vodič CYA 16 mm2 v délce cca 25 cm. Oba dva fungovali v pořádku - důvod prodeje přechod na 3 fázový systém, tyto dva neumí paralelní ani 3 fázový provoz. Prodej i samostatně. Cena 8 500 Kč ( s utrženým šroubem sleva na 8 000 Kč)

Ja myslim ze to neni jak rikas, ale spis pro kompatibilitu pripadneho rozbiteho navijaku za vymenu z jineho vojenskeho vozidla. Armady proste chteji mit i osobaky na 24 V aby je mohli treba startovat z nakladaku... Jinak to ze vsechny 24 V veci stoji minimalne 2x tolik nez 12 V a navic je v beznem obchode nemaji (napr. zarovky) je asi jasny...

Aj vojenské ladn rovery v os SR majú 2 baterky, jedna normálna v motorke a druha pod sedadlom. Ta druha je tam len preto ze nevedeli dat navijak na 12V tak dali na 24V, netreba dodávať koplikovanost systému a to ze ta druha baterka je po roku mŕtva. Neznášam takéto zbytočne koplikacie

jako ze by stacila jen takovahle vec, napriklad https://www.aliexpress.com/item/4000346995138.html misto PWM? Kdyz mu nastavim vystup 24 V a vstup se bude menit tak je to ok? nebo jenom takovyho brouka s chladicem? https://www.svetsoucastek.cz/stabilizat ... cv-p51201/

Tak v tom pripade to s 1 panelom a pwm regulatorom nepojde, bud dokupit este jeden panel a spojit ho seriovo s povodnym a pouzit pwm regulator, alebo namiesto pwm regulatora pouzit zvysujuci step-up menic spolu s iba jednym panelom..

Je to original 24 V, Toyoty to mely kvuli nasazeni u vojaku. Vsechno na palube je 24 V. Treba novejsi LC 80 existuje ve 12 V i 24 V verzi. No na primem slunci to ukazovalo na vystupu z panelu v lete nejvic 19 V, myslel jsem ze to ten PWM prave umi preklopit na 24 V?

Ale tak v osobaku alebo offrade som este nevidel 24V system, takze predpokladam ze baterie budu skor zapojene paralelne na 12V, cez nejaky odpajac aky sa pouziva v karavanoch.

Nevim kdo konkrétně odkaz sem buď přehlédl nebo tam není. Mám semena z gengel což je speciálka na původní semena . Třeba sehnat kukuřici malované hory mi trvalo 2 roky letos poprvé budu sklízet tak sem zvědavý https://permaseminka.cz/35-stare-odrudy diky za odkaz, zajimaci

Pokud má panel opravdu 50W a 16V tak je jasné že to nedá ani ťuk, PWM regulace neumí zvýšit napětí z panelu, to umí MPPT regulátor. Co s tím? 1) Dokoupit identický panel 50W 16V (lepší ověřit parametry Vmpp a Impp, tak aby byly co možná stejné) nebo 2) Koupit nejlevnější MPPT regulátor a tenhle PWM zkusit prodat. To bude spíš naopak, že MPPT snižuje napětí, 16V z panelu by cosi mělo nabíjet ve 12V systému s PWM reglem, chyba bude asi ještě jiná, že třeba není sluníčko Panely 32 článků se jeden čas chvilku vyráběly z DE, jeden systém s panelem 125Wp 32 článků funguje v mém okolí bez problému s PWM.

Další panel neni třeba. MPPT nepomůže. Je třeba zvyšující DC DC měnič.

Pokud má panel opravdu 50W a 16V tak je jasné že to nedá ani ťuk, PWM regulace neumí zvýšit napětí z panelu, to umí MPPT regulátor. Co s tím? 1) Dokoupit identický panel 50W 16V (lepší ověřit parametry Vmpp a Impp, tak aby byly co možná stejné) nebo 2) Koupit nejlevnější MPPT regulátor a tenhle PWM zkusit prodat.

Nekde jsem udelal chybu a nevim kde... Mam vuz Toyota Land Cruiser 60, r.v. 1985, je to takove postapokalypticke vozidlo, nicmene skoro s nim nejezdim. Aby v nem neodesly baterky (2x 12 V po myslim 85 Ah), zakoupil jsem solarni panel a PWM, konkretne tohle a ono to nefunguje... Proste ten proud v baterkach stale klesa... Co s tim? Potrebuju vic panelu?

To by bylo krásné, bohužel 10.1. jsme dobíjeli. Snad tuto zimu naposledy.

Kdybych bral vodu až za termostatickými ventilem můžu to klidně dopojit i ppr ale ten ventil mi to míchá na 60 stupňů a to bych bojler nahřívat strašně dlouho takže to sem zavrhl úplně.

Zdroj tepla je 800l Aku nadrz dotovaná 25kw kotlem na dřevo. Délka je cca 6-7m. Je to přes zeď a celkem blbě obcházení trubek s vodou a starým kotlem na plyn takže alpex by byla super práce že to protahnu a kde bude potřeba jen dotvaruji. nebudeš mít lepší to napojit na vývod k kotle, kterým ohříváš nádrž? Nevim, jak často topíš a jestli to neni zkomplikovaný samotíží. Ušetřil by jsi čerpadlo. Bojler na 95 nahřívat neplánují usazování kamene by bylo zbytečné veliké mám vodu ze studny a celkem tvrdou. Takže priorita je použit vodu z Aku nádrže a obehovku která mi dobrej na danou teplotu a vypne

Výtlak u nádob které stojí na stejné podlaze beru jako nepodstatný bojler bude dokonce nižší takže vody postele skopce. Průměr alpexu mohu zvolit větší ale už se dostávám do bodu kdy přestává být tak ohybny

Mám 300 litrový boiler a nahřívám ho z kotle a mám propojeno mědí 22 mm.Podotýkám že je to samotíží,tedy bez čerpadla a trubky cca 3 metry.Pokud je boiler studený a zatopí se,ještě přívod do boileru přivírám,neb přez něj jde tolik tepla,že dokud se nenahřeje,moc toho na topení nezbude,kotel je splynovací atmos 24 kw.

Zdroj tepla je 800l Aku nadrz dotovaná 25kw kotlem na dřevo. Délka je cca 6-7m. Je to přes zeď a celkem blbě obcházení trubek s vodou a starým kotlem na plyn takže alpex by byla super práce že to protahnu a kde bude potřeba jen dotvaruji. nebudeš mít lepší to napojit na vývod k kotle, kterým ohříváš nádrž? Nevim, jak často topíš a jestli to neni zkomplikovaný samotíží. Ušetřil by jsi čerpadlo.

1/2" zodpovedá trúbka 20 mm. Odporúčam použiť to väčšie čerpadlo (cirkulacne nemá dostatočný vytlak) a 26 mm trubku. Práca síce trocha náročnejšia, ale bude to dostatočné.

přesně, chtělo by to víc info. Já jsem to podstoupil na podzim, viz foto v mém vláknu, ale nejsem topenář, tak netvrdim, že je to dobře. Připojil jsem to k žebříku v koupeně, vsadil dvě téčka a bylo to. Mědí, 15mm. Pokud nebudeš mít velkou tlakovou ztrátu (nepožerou ti to bližší radiátory) bude to ok. Na bojleru bylo myslim výkon výměníku 9 kW, muj výkon kamen je 7 kW. Tej 15ky trubičky bych se vůbec nebál, myslim, že při větším proudění to přenese odhadem 30 kW....

Zdroj tepla je 800l Aku nadrz dotovaná 25kw kotlem na dřevo. Délka je cca 6-7m. Je to přes zeď a celkem blbě obcházení trubek s vodou a starým kotlem na plyn takže alpex by byla super práce že to protahnu a kde bude potřeba jen dotvaruji.

Chtělo by to doplnit informací o zdroji tepla... Například pro >30kW klasický plyn je myslím doporučováno 35mm měděných trubek, aby to teplo šlo skoro všechno do TUV... A další informace by měla být o délce uvažovaného potrubí...

Nevím jestli tu jsou topenáři z nějakou praxi ale budu teď dávat kombinovanej bojler a přemýšlím že bych dopojil výměník na topnou soustavu alpexem . Práce jednoduchá rychlá a mělo by to mít dostatečnou životnost. Jenže alpex je 16ka takže klasická oběhová čerpadla a i příruby na bojleru jsou v coulů takže nevím jestli tak velké zúžení průřezu je rozumné. Místo obehovky s coulem můžu dát obehovku pro tuv to je 1/2 coul ale pořád bude pro 200l zásobník místo coulů protikat množství podstatně menší alpexem což je asi vykoupeno delší dobou nahrevu . Vidí v tom někdo další podstatnější chybu nebo to udělat alpexem a oželet že budu nahřívat déle .

Ďakujem

tak to je masakr

Luge :ďakujem, prosím ťa ten tranzistor malý naľavo hore má aké označenie? Môj má nečitatelné... Ďakujem. NOPARasito: prúd ani nie, ale napätie. On je totiž do 300V. Ale vyplo mi regulator na bojler a zrazu na ňom bolo 400V. Tak pošiel ale funkčný je, len tieto dve súčiastky sú KO.

Luge :ďakujem, prosím ťa ten tranzistor malý naľavo hore má aké označenie? Môj má nečitatelné... Ďakujem. NOPARasito: prúd ani nie, ale napätie. On je totiž do 300V. Ale vyplo mi regulator na bojler a zrazu na ňom bolo 400V. Tak pošiel ale funkčný je, len tieto dve súčiastky sú KO.

nevím o kolik se jedná panelů a tudíž zda by se to vyplatilo, ale my když prodávali ty Jinka do Č..u tak je chtěli všechny přeměřit na výkon a dále kontrolu luminiscence, takže se jich x tisíc měrilo, měření výkonu probíhalo na takovém prosvětlovacím stole a výsled byla taková ta VA křivka na které jde údajně poznat zda jsou někde zkraty, pak se to dalo do takové "ledničky" a z toho vypadl č/b obrázek něco ve stylu kubismu, koukal jsem na to hodně ale já tam nikdy nic nepoznal ,. ale ten co to měřil tím dokázal najít poškozené buňky, cena by se musela zjistit my měli hodně kusů, ale tímto by se 100% odhalily aktuální závady, pokud by byl zájem můžu sehnat kontak. Ide o 80ks 245Wp, no ten chlapik to chce mat zo skadu prec, urcite by nepristupil na nejake testovanie a ked to nebude vyhovovat, tak mu to vratim a on mne peniaze. On kupil budovu, kde to vsetko bolo namontovane a spustene zrejme cez dotacie "zelena usporam" ale, budova mala sindlovu strechu, zacalo zatekat, skusali to vsemozne zalepit, nepodarilo sa, tak to museli zdemontovat a opravit strechu. Kamen urazu bol vraj v tom, ze zmluva na "zelenu dotaciam" bola viazana na predosleho majitela a tym ze on nehnutelnost predal, zmluva z elektrarnami zanikla kedze bol dodavatel ako mikrozdroj a novemu uz to obnovit nechcu, preto to vsetko predava. Testy by boli fajn, ale dozviem sa tam ze kolko ich je k nicomu, tak by ma asi je.lo. Niekedy je lepsie nevediet a byt v domienke ze je to ok Risk je niekedy zisk a ked bude lepsie pocasie, postupne ich zacat nejako doma testovat jeden po druhom, neviem este ako ale skusim

Ja to mam takhle. Dole.ty 4 jsou z foru od.pana z Blovic, 210W. Vadny pole nevidim. Ty horni tak.dva jsou novu z iftech.cz a dva od pana z kladna. Udajne take nove. zajimavy je ze vykonove jsou vyrovnany. Nepozoruju, ze by ty vlevo vyrabeli min.[img]https://uploads.tapatalk-cdn.com/20200118/b3b9499e624d075940f1021730e9002b.jpg[/img]

Zdravím. chcel by som sa spýtať či náhodou ktosi nemá doma tento merák. https://www.aliexpress.com/item/32827473153.html?spm=a2g0s.9042311.0.0.27424c4dkAu6oM Mám ho doma a odišiel mi do kremikového neba. Respektíve pri napájaní z napájacieho konektoru funhuje ale tak aby meral napätie na záťaži tak tak nie. Po rozkuchaní mi odišiel tranzisotor a najskôr odpor bol nauhol a nebolo možné zistiť čo to je. Ak ho ktosi má doma, je možné pozrieť hodnoty? Ďakujem.

Žádný výrobce TČ nevyrábí různé vyparníky pro - teplé klima - studené klima - mírné klima a jen pro dané oblasti vydává technické údaje vyráběných čerpadel. Zkus si přečíst něco o klimatických třídách. Třeba tepelná čerpadla pro chlazení se dělí do čtyř klimatických tříd: Název třídy Rozsah okolních teplot SN Subnormální 10 - 32 °C N Normální 16 - 32 °C ST Subtropická 18 - 38 °C T Tropická 18 - 43 °C Tepelná čerpadla se podle klimatických tříd liší svou konstrukcí. Kromě plochy výparníku se mohou tato tepelná čerpadla lišit i v použité olejové náplni a dalších parametrech. Některá tepelná čerpadla mohou fungovat ve více klimatických třídách. Klimatická třída, pro kterou je tepelné čerpadlo určeno by na tepelném čerpadle měla být uvedena.

Zdravím. chcel by som sa spýtať či náhodou ktosi nemá doma tento merák. https://www.aliexpress.com/item/32827473153.html?spm=a2g0s.9042311.0.0.27424c4dkAu6oM Mám ho doma a odišiel mi do kremikového neba. Respektíve pri napájaní z napájacieho konektoru funhuje ale tak aby meral napätie na záťaži tak tak nie. Po rozkuchaní mi odišiel tranzisotor a najskôr odpor bol nauhol a nebolo možné zistiť čo to je. Ak ho ktosi má doma, je možné pozrieť hodnoty? Ďakujem. Jak se to stalo? A jak je starej? Kolik proudu jim teklo?? Cca.za 14 dnu mi dojde taky na test . Diky

Ano, už se stalo, vypadá opravdu dobře, díky.

Mrkni.pak.jeste na.ten PID regulator. Mohl by se.ti.hodit

Zdravím. chcel by som sa spýtať či náhodou ktosi nemá doma tento merák. https://www.aliexpress.com/item/32827473153.html?spm=a2g0s.9042311.0.0.27424c4dkAu6oM Mám ho doma a odišiel mi do kremikového neba. Respektíve pri napájaní z napájacieho konektoru funhuje ale tak aby meral napätie na záťaži tak tak nie. Po rozkuchaní mi odišiel tranzisotor a najskôr odpor bol nauhol a nebolo možné zistiť čo to je. Ak ho ktosi má doma, je možné pozrieť hodnoty? Ďakujem.

nevím o kolik se jedná panelů a tudíž zda by se to vyplatilo, ale my když prodávali ty Jinka do Č..u tak je chtěli všechny přeměřit na výkon a dále kontrolu luminiscence, takže se jich x tisíc měrilo, měření výkonu probíhalo na takovém prosvětlovacím stole a výsled byla taková ta VA křivka na které jde údajně poznat zda jsou někde zkraty, pak se to dalo do takové "ledničky" a z toho vypadl č/b obrázek něco ve stylu kubismu, koukal jsem na to hodně ale já tam nikdy nic nepoznal ,. ale ten co to měřil tím dokázal najít poškozené buňky, cena by se musela zjistit my měli hodně kusů, ale tímto by se 100% odhalily aktuální závady, pokud by byl zájem můžu sehnat kontak.

Děkuji za pochvalu, pane mistr.

Da sa toto vsetko nejako zistit aj inak ako v zime,ked vidime rozmznute casti panela, ale je to inak nezistitelne? Chlapik, od ktoreho chcet panely kupovat mi povedal ze "ak bude niektory z panelov nefunkcny alebo poskodeny, nechce pocut o ziadnej reklamacii resp. navrateni penazi", hlavne sa chce toho zbavit. Ja si to v hlave kompenzujem tak, ze mam v cene panelov konstrukciu, ongrid menice ktore su mi k nicomu, spojovaci a elektro material (prepatovky, dc istice atd). Jednoduse a rychle ne!!!

Na pid maker se vykasli. V knijovne ModelLib je tusim SimplePID nebo tak njeak ten je v pohode. Jinak dobra prace

Tak jsem dnes zprovoznil "vytěžovač podle dumiho" (http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=115&t=3620&p=112709&hilit=vyt%C4%9B%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD#p112709) řízený Foxtrotem podle napětí baterie. Nápad mi přijde opravdu luxusní, zdá se mi i lepší než se zaměřit na SOC. Bojler ještě nemám, tak to pouštím do infraohřívače a doufám, že poustevna neshoří dřív než pořídím bojler nebo alespoň nějaký olejový radiátor. Napětí baterie měřím nakonec taky Foxtrotem přímo přes odporový dělič. Umím ho sice vyčíst z Axperta, ale tam je to o úbytku na vodičích a napětí, které mi hlásí tři regulátory se liší o 0.3V... Začínám si myslet, že mám dost měkké baterky, chovají se mi přesně tak, jak to pro své staré baterky popisoval MartinP (http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=55&t=4031&p=113208&hilit=rychle#p113208), už jsem to tu také zmiňoval. YR1035 pro měření odporu je na dlouhé čínské cestě. Těším se, že tomu vytěžování pomůže, momentálně mám u všech regulátorů nastaveno o pár desetin vyšší napětí než 26.6, u kterého vytěžování začíná. Když jsem mimochodem viděl ten PID designer v Mosaicu, raději jsem si rychle napsal regulaci vlastní . Ze dvou zel (VF rušení nebo flickering) jsem tedy nakonec zvolil to první.

Jelikož tak nějak nové auto nechci a o to staré jsem přišel,zastavil jsem před přechodem pro chodce...sehnal jsem si starší a zatím se to zdá dobrá volba,kolem komína jezdím za málo a dál dráže,jelikož se tam dá namontovat lpg,asi do toho půjdu,pravda asi to stálo o trošku vic než ta dacie ale myslím,že pro mě je to lepší volba...zatím se mi s tím hybridem jezdí docela dobře,jen ten dojezd v zimě je trošku kratší ale nějak mě to netrápí....

Hlavní příčina je jako vždy někde jinde,nepozornému skryta,pro nás to znamená jediné,pokud si elektroauto dobijeme doma,budeme jezdit levněji....a tím i návratnost investice bude zas díky tomu kratší... To ano, kdo si auto dobije doma, bude jezdit levněji. V rámci svého okresu... Kdyby to auto bylo za cenu nejlevnější Dacie, neřeknu ani popel.

Da sa toto vsetko nejako zistit aj inak ako v zime,ked vidime rozmznute casti panela, ale je to inak nezistitelne? Chlapik, od ktoreho chcet panely kupovat mi povedal ze "ak bude niektory z panelov nefunkcny alebo poskodeny, nechce pocut o ziadnej reklamacii resp. navrateni penazi", hlavne sa chce toho zbavit. Ja si to v hlave kompenzujem tak, ze mam v cene panelov konstrukciu, ongrid menice ktore su mi k nicomu, spojovaci a elektro material (prepatovky, dc istice atd).

Hlavní příčina je jako vždy někde jinde,nepozornému skryta,pro nás to znamená jediné,pokud si elektroauto dobijeme doma,budeme jezdit levněji....a tím i návratnost investice bude zas díky tomu kratší...

Jestli se dívám správně, tak letošní leden zatím bez DS?

Předpokládám, že zdražení probíhá napříč Evropou. Jednou z příčin můžou být i dotace na elektromobilitu, neboť jak víme, když se něco dotuje, tak stoupne cena. V USA u největšího provozovatele Chargepoint je cena (2018) $0.39 - $0.79 / kWh https://www.plugincars.com/ultimate-guide-electric-car-charging-networks-126530.html

Zde se o tom také píše: https://www.info.cz/cesko/cena-dobijeni ... -internetu

Krabička se dá zrušit, u jednoho panelu jsou ty diody na nic, a udělat si páskové vývody s výškou do 3mm není problém.

A jsme zase tam kde já tvrdím že elektromobil má cenu jako malé městské vozítko, třeba jen pro dva, na dojíždění do práce. Dojezd bohatě stačí 120-150km a jako druhé auto do rodiny je to ideální. Nabiješ doma, nebo v práci. Ale to by muselo mít cenovku na úrovni podobných fosilů a ne jak za rodinný vůz střední třídy, jak tomu dneska je. S tím se dá souhlasit.

... jde jako vždy o byznys. Snad presnejsie o prachy pre vyvolenych. Byznys robia aj ti menej VIP a plebs. Ano.

[/quote] To jsou na tom teda dost blbe, jestli by nestalo za to poprehazovat to, aby jsi mel stringy z dobrych a stringy z ponizenych, takze jak jsi rikal, bud blesk nebo vyrazeny z elektrarny kvuli omezovani tech jejich vysokonapetovych stringu.[/quote] jj chystam se na to na jaře, musim to popřehazovat a ty nejhorší pujdou na pokusy . připadně do šrotu...

A jsme zase tam kde já tvrdím že elektromobil má cenu jako malé městské vozítko, třeba jen pro dva, na dojíždění do práce. Dojezd bohatě stačí 120-150km a jako druhé auto do rodiny je to ideální. Nabiješ doma, nebo v práci. Ale to by muselo mít cenovku na úrovni podobných fosilů a ne jak za rodinný vůz střední třídy, jak tomu dneska je.

... jde jako vždy o byznys. Snad presnejsie o prachy pre vyvolenych. Byznys robia aj ti menej VIP a plebs.

Hlavně to chce klid,ta firma je německá a tudíž i jejich ceny...dan z fotovoltaiky už máš ted,je to vše naceněno maximálním dph a pokud nebudeš dodávat do sítě,tak to asi nepůjde...že se budou snažit z lidí vyždímat co se dá,to už je známo dávno a je jen na nás,jak se k tomu postavíme.Zatím se zdá,že je s tím každý spokojen a akceptuje to,pokud ne,tak by to jistě dali patřičně najevo,zatím jak vidím radši chodí stávkovat do Prahy za ještě větší zdanění všeho,co vytáří co2 a dál to radši nebudu komentovat,jen tolik,je to v našich rukou,zkouší co lidé snesou a zatím jim to prochází....

Já jsem tušil, že s těma elektromobilama to nebude jen tak. A vůbec bych se nedivil, kdyby časem zavedli daň z fotovoltaiky. Vůbec nejde o ochranu ovzduší... jde jako vždy o byznys.

https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi ... tomoto_fdv Že to přijde tak brzy asi nikdo nečekal. Trošku jako krok proti elektromobilům.

Prupadne Nilan. Http://www.nilan.cz Maji aktivni rekuperaci a ojrevem TUV odpadnim teplem v lete pri chlazeni. i Nibe má něco podobného https://www.nibe.cz/ventilacni-tepelna- ... -informaci a nebo i pro podlahovku a radiátor https://www.nibe.cz/ventilacni-tepelna- ... -nibe-f730

Ve Stockholmu je také aktuálně 5°C a ja jsem musel škrabat auto a nedělám z toho závěry To je podle mého názoru chyba. Já z toho závěr dělám. Podle mne je potom značný rozdíl v efektifitě použití jinak stejných venkovních jednotek.Dimenzování výparníku, které postačuje pro oblast golfského proudu se pak může jevit u nás jako nedostatečné. Je nutno samozřejmě srovnávat průměrné teploty v topné sezóně, případně histogramy výskytu jednotlivých teplot. To že Anglii omývá Golfský proud ještě neznamená, že nemají problémy s namrzáním výparníku (i tam jsou v zimě teploty vhodné pro tento jev 0±5°C a k tomu díky G, proudu i větší vlhkost) a není důvod, že by se pro ně měly vyrábět jinak dimenzované výparníky. Žádný výrobce TČ nevyrábí různé vyparníky pro - teplé klima - studené klima - mírné klima a jen pro dané oblasti vydává technické údaje vyráběných čerpadel. Instalační firma musí pro dimenzování TČ a určení bodu bivalence brát v úvahu tepelnou ztrátu a klimatickou zónu ve které se budova nachází (proto jsem si nechal udělat před instalací TČ PENB s výpočtem TZ), dokonce jsem někde četl (škoda že to nemohu teď najít), že na jižní Moravě mohou TČ vykazovat vyšší SCOP než v Anglii a to jižní Moravu neomývá GP a já blbec musím bydlet pod ochranou pohanského boha války, úrody, plodnosti, který nad námi bdí mezi Pustevnami a Radhoštěm

ještě zajimavost, vadný članek je pokaždé u kraje, který je dál od krabičky. napadlo mě jestli ty panely nebyli na konstrukci něčím přetížené, třeba sněhem.. nebo led, ... foto. ja mam krabičky uprostřed, vadne članky je vidět nahoře a dole.. V tvem pripade to muze byt studenak na sbernici . Panel ma u tebe ponizenej proud nebo napeti???? napětí i proud.. v stringu jedna mam 1 vadný članek 1 panel, string dava o 2A a 30V víc než druhý string . ve druhem stringu je cca 10 vadných članku ve 4 panelech.. atd.. mam 4 stringy To jsou na tom teda dost blbe, jestli by nestalo za to poprehazovat to, aby jsi mel stringy z dobrych a stringy z ponizenych, takze jak jsi rikal, bud blesk nebo vyrazeny z elektrarny kvuli omezovani tech jejich vysokonapetovych stringu.

Ja som pozeral dnes ten moj panel a ten clanok mal podla termokamery teplotu vyssiu o cca 1°C. Panely davaju v tejto hmle spolu maximalne 12W. Skusim ten clanok detailne odfotit, ale ani pri skumani lupou som nesiel nic podozrive. No vidíš, a mně těch 8xREC dávají momentálně v té mlze 110 až 130W. Ohřívám polívku na vařiči. Odpoledne, až to ještě stoupne určitě uvařím psovi těstoviny a případně něco dalšího. Na panelech sakra záleží.

ještě zajimavost, vadný članek je pokaždé u kraje, který je dál od krabičky. napadlo mě jestli ty panely nebyli na konstrukci něčím přetížené, třeba sněhem.. nebo led, ... foto. ja mam krabičky uprostřed, vadne članky je vidět nahoře a dole.. V tvem pripade to muze byt studenak na sbernici . Panel ma u tebe ponizenej proud nebo napeti???? napětí i proud.. v stringu jedna mam 1 vadný članek 1 panel, string dava o 2A a 30V víc než druhý string . ve druhem stringu je cca 10 vadných članku ve 4 panelech.. atd.. mam 4 stringy

Ja som pozeral dnes ten moj panel a ten clanok mal podla termokamery teplotu vyssiu o cca 1°C. Panely davaju v tejto hmle spolu maximalne 12W. Skusim ten clanok detailne odfotit, ale ani pri skumani lupou som nesiel nic podozrive.

Počítej že nějakou montážní hloubku má na panelu krabička s elektronikou takže ve výsledku můžeš zjistit že rám má 40mm a krabička 35mm takže předělávat rám nic neřeší. Ještě trošku hard verze udělat na autě vzduchový podvozek na trajekt najdeš jako placka na silnici ho zvedneš zpět. No za instalaci panelu by to byl asi nejdražší system na fóru

no teoreticky by to slo pouzit, ale este potrebujem nieco co prevedie zopnutie kontaktu na seriovy povel, a na druhej strane z toho povelu spravi zopnutie kontaktu.

To kvako1: Vidím to stejně. Panely jsou nejdůležitější částí FV elektrárny. Vyrábějí totiž elektřinu. A že staré FV panely se vyplatí jedině zadarmo? Ani tak ne. Může ti vyhořet chalupa.

ještě zajimavost, vadný članek je pokaždé u kraje, který je dál od krabičky. napadlo mě jestli ty panely nebyli na konstrukci něčím přetížené, třeba sněhem.. nebo led, ... foto. ja mam krabičky uprostřed, vadne članky je vidět nahoře a dole.. V tvem pripade to muze byt studenak na sbernici . Panel ma u tebe ponizenej proud nebo napeti????

Marcus81, este by ma zaujimalo, kolko mas tych Amerisolar panelov teraz. Amerisolarov mam iba 6ks, ostatne su mix... Zaujimave je, ze dnes tu anomaliu nepozorujem, cely panel je kompletne zamrznuty...

starší panely už niky více. jak tomu daš chvilku tak zjistíš že se to nijak nevyplatí. prostě pokaždé prodělaš. jedině že by byli zadarmo.. co jsem koukal na videa tak ta pravděpodobnost poškození při převozu a montaži je dost velka, buh ví co se stěmi panely dělo..jak se snimi zachazelo... pokuť to nemužeš vyskoušet ani ti neda zaruku na vyskoušení , tak za mě nebrat.. ja se nechal uplně zblbnout forem jak tam psali jak je to vyhodne atd.. ale není. za tu cenu jsem mohl mit nove panely... Ona cena tehdy byla dobra, ale melo to byt za panely A1. To, ze to byly A3-4, klamal prodejce. Nove panely jsou porad kolem 7-8kc/Wp i vice, pokud se bavime o standartni zaruce. No diť jo, 7-8kč za nový.. pokuť vezmeš paletu tak i míň. On prodaval za 8kč za Wp. Newím proč pišeš tehdy diť je to pul roku, ne 10 let tyhle byli kolem 1550 za 200w panel 210W nedava ani jeden !! dneska koupiš za 3200 kč 390Wp panel. nový se zarukou. ano je vědší ale cena na Wp je cca stejná jako za stare a ještě ušetříš půlku za držáky a ušetříš třetinu plochy. Tady na foru se bohužel omilají některe bludy pořád dokola až to zlidoví a bere se to jako fakt ... Panel je ta nejduležitější součastka FVE. na panelu zaleží nejvíc. Pokuť chceš FVE, ne nabiječku na mobil tak na panelech nešetřit. zbytek klidně starší, ele panely ne.. Můj osobní nazor.. nikomu nic nevnucuji. A u starší baterky bych si dal taky pozor. No ono je taky pravda, ze ja osobne za 1/2 roku nasel i jine panely za lepsi pomer jak 8kc/Wp.(a nebal jsem se ani kazovek) A je taky dano moznostma osadit velkou ci malou plochu.(coz muze zase vzniknout, cim novejsi a konstrukcne osizena technologie toho taky moc nevydrzi) Ohledne manipulace. Panely pokud jsou spatne udelane, tak je jedno jestli s nima budes manipulovat v rukavickach, tak i na instalaci je priroda overi. Musi prece jen neco snest.(samozrejme, kdyz do toho nekdo klekne bodove 60kilama, tak to neda zadnej polykrystal. Ale souhlas s tebou, pokud bude u jetejch cena zadara nebo 4kc/Wp a je plocha, proc ne. U tebe na Trackeru je ale lepsi pomer co nejvice Wp/m2. S kazovym pomerem 1/4 me to mrzi, ale to mel zajistit prodejce.

ještě zajimavost, vadný članek je pokaždé u kraje, který je dál od krabičky. napadlo mě jestli ty panely nebyli na konstrukci něčím přetížené, třeba sněhem.. nebo led, ... foto. ja mam krabičky uprostřed, vadne članky je vidět nahoře a dole..

no neviem. ja budem oponovat. mam 10 starych panelov za "par drobnych" a som spokojny. zalezi od toho aka je cena. asi si mal štěstí, přeju ti to ja to štěstí neměl . ze 40ks co jsem koupil byl každej cca 4 vadnej..

starší panely už niky více. jak tomu daš chvilku tak zjistíš že se to nijak nevyplatí. prostě pokaždé prodělaš. jedině že by byli zadarmo.. co jsem koukal na videa tak ta pravděpodobnost poškození při převozu a montaži je dost velka, buh ví co se stěmi panely dělo..jak se snimi zachazelo... pokuť to nemužeš vyskoušet ani ti neda zaruku na vyskoušení , tak za mě nebrat.. ja se nechal uplně zblbnout forem jak tam psali jak je to vyhodne atd.. ale není. za tu cenu jsem mohl mit nove panely... Ona cena tehdy byla dobra, ale melo to byt za panely A1. To, ze to byly A3-4, klamal prodejce. Nove panely jsou porad kolem 7-8kc/Wp i vice, pokud se bavime o standartni zaruce. No diť jo, 7-8kč za nový.. pokuť vezmeš paletu tak i míň. On prodaval za 8kč za Wp. Newím proč pišeš tehdy diť je to pul roku, ne 10 let tyhle byli kolem 1550 za 200w panel 210W nedava ani jeden !! dneska koupiš za 3200 kč 390Wp panel. nový se zarukou. ano je vědší ale cena na Wp je cca stejná jako za stare a ještě ušetříš půlku za držáky a ušetříš třetinu plochy. Tady na foru se bohužel omilají některe bludy pořád dokola až to zlidoví a bere se to jako fakt ... Panel je ta nejduležitější součastka FVE. na panelu zaleží nejvíc. Pokuť chceš FVE, ne nabiječku na mobil tak na panelech nešetřit. zbytek klidně starší, ele panely ne.. Můj osobní nazor.. nikomu nic nevnucuji. A u starší baterky bych si dal taky pozor.

Marcus81, este by ma zaujimalo, kolko mas tych Amerisolar panelov teraz.

To je ono, olovo-carbon je jiná technologie než klasické olovo. Bohužel zkušeností mnoho není, ale i tady na foru už odkazy na nějaké reference někde jsou. přidám třeba tenhle: https://oze.tzb-info.cz/akumulace-elekt ... kumulatoru Děkuji za odkaz.

Maxeon 2 maju len jeden problem, pri zapojeni 2S maju VOC 155V pri -10st., a vacsina lacnych regulatorov je do 150V (MSB vraj do 160V). Pri zapojeni 1S v lete ked je horuco je VOC 63V a Vmpp 54V a na 16S Life treba 16x3,45=55,2V.

Teraz som fakt v pomykove, buduci tyzden by som mal ist pre jednu zdemontovanu FVE so vsetkym, menice, konstrukcia, haky, panely, nejaky elektromaterial za myslim si fakt dobru cenu. Ale ked neviem, ako sa manipulovalo s panelmi pri demontazi, je to fakt na zvazenie, ked by polovica panelov mohla byt v pase. Cislo na pana ktory to demotoval mam, ale nie som tak nainvny, ze budem cakat, ze mi povie uplnu pravdu...

To je ono, olovo-carbon je jiná technologie než klasické olovo. Bohužel zkušeností mnoho není, ale i tady na foru už odkazy na nějaké reference někde jsou. přidám třeba tenhle: https://oze.tzb-info.cz/akumulace-elekt ... kumulatoru

Těch Jinko225 mám jen 12ks jsou na té fasádě. Na mono ideální svit,na poly lepší snímání rozptylu,výkon na plochu malinko lepší pro mono,ale slunce nestojí na místě že.Mono kvalitnější ve stavbě,pomalejší stárnutí,hezký čistý vzhled.Dle chytrých hlav takto: "Začněme účinností a maximálním výkonem při dokonalých světelných podmínek (bez mraků). Pokud je jasno, dá vám více energie právě monokrystalický křemík. Pokud ale zamýšlíte energii vyrábět každý den v roce, budou zase účinnější polykrystalické články. Rozdíl ale není veliký. Platí, že mono vám dá v létě o 1-2 % více. V ostatních období bude zase silnější poly o +- 1 procento výkonu." Ahoj včera byly excelentní podmínky, a i podmínky v laboratoři natolik příznivé, že se povedlo zaznamenat další milník. dosáhl jsem totiž zimního výkonu 25 kWh výroby, před rokem bych si říkal jestli nejsem magor, že to nejde. Člověk tak trochu jiný být musí... viz graf. Odteď už Vám sem psát nebudu blbosti s výkonem a laděním GBO, jelikož je vidět že mám téměř splněno vše funguje automaticky a skvěle. ještě zbývá namontovat 21 jižních panelů, pak 9 fasádních. fotky sem hodím ( doufám že proběhne letos. Montáž klimatizace taktéž brzy proběhne.... po natlakování pak začnu intenzivně řešit jak s tím naložim... Jelikož mi dorazily aku nádrže na přebytky a je nutné se na to připravit bouráním a vyzdíváním a zapojováním .... tak se mějte hezky.

Pouzil by som "modelarsku" telemetriu na 433 Mhz https://www.aliexpress.com/item/32824752760.html- mam overene ze to funguje aj cez 60cm zelezobeton (na rozdiel od wifi). Original je to navrhnute na seriovy prenos - pouzil som to na prenos udajov z a do Axpertu.

http://paja-trb.cz/konstrukce/do_230v.html

nuz k systemu sa pritiaholl 4 zilovy kabel pre napajanie 3x400v od najblizsej krabice . je to obvod ktory napaja domacu vodaren, darling sigma. ina zasuvka ani nic take nikde po blizku nieje. ak by to bol okruh niecoho ineho, a nie elektromotora, tak by som to vyriesil tak tak ze ako prijimac by som pouzil cinsky modul na sled faz a ako vysielac by bolo zapojenie z reverzacie z 2 stykacmy. lenze takto to realizovat nemozem. ten vysielac je sice zaujimavy, ale ked si predstavim ich dom, tak vlastne signal by musel prechadzat uplne celov dlzkov domu a pristavbov, murmi, a tak. nieco ako opakovace by som nerad, ale najlepsie by bolo na prenos signalu pouzit to vedenie ktore tam uz je. nejako ho namodulovat priamo k 50hz. dalsia vec je ze v tom clanku co sa tomu venuje sa spomina ze signal dom neopusti, lebo vraj cievky elektrtomera pren predstavuju prekazku. lenze tie moderne asi ziadne cievky nemaju, len prudove transformatotry, a tie asi tomu signalu nezabrania cestovat kade tade. ale mozno je aj nieco na digitalnom principe.

Prupadne Nilan. Http://www.nilan.cz Maji aktivni rekuperaci a ojrevem TUV odpadnim teplem v lete pri chlazeni.

Třeba se k tomu vyádří nějaký znalec, ale pokud výrobce dodává takto částečně nabité, je to stejné jako dodávky li-fe, ty se musí dokonce inicializovat, li-on taky spíše vybité než nabité atd. Zkusil bych si to ověřit u výrobce. Ono to bohužel stejné není, li-fe je úplně jiná technologie. Já bohužel zkušenosti se solárními baterie zatím nemám, jsem odkázán na to, co mi kdo napíše. A teď jsem trochu zmaten. Všude na fóru se píše o sulfataci jako největším strašákovi Pb akumulátorů. A že se jí dá předejít jen tím, že bude akumuátor stále nabit na 100%. A teď mi prodejce sdělí, že baterie je od výroby nabita na "kolem 40%", proto je třeba jí před použitím nabít. Nejlépe opakovaně. Když vyjádřím údiv nad tím, proč to takto je, a že to nemusí být pro akumulátor výhodné, odmlčí se. Jako zákazník chci mít jasno, mám na to právo, takhle si můžu o tom myslet co chci. Chtěl bych tu baterii koupit, dle datasheetu vypadá velice slibně za tu cenu, ale takhle se asi raději ohlédnu po jiné.

Třeba jde trochu předělat zapojení. Teda vypínat přímo v elektroměru "napájení zásobníku" a u zásobníku jeho napájení rozdělit na dvě části - na té regulované od elektroměru ponechat jenom vlastní topné spirály a zbytek přepojit na něco jiného - snad je tam někde zásuvka, která je stále pod napětím. Bezdrátově krátkodobě vypínám spotřebiče dle http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=55&t=1228&start=140#p69330 ale nefunguje to na vyšší vzdálenost. V tomto případě bych vše trochu modifikoval tak, aby se signál k zapnutí, popřípadě vypnutí nevysílal stále. Jeden vysílač by po dobu NT tedy vysílal např. každých 5 minut signál k zapnutí spirál a druhý vysílač by zase v době VT každých 5 minut vysílal signál k vypnutí spirál.

LiIon mají být nabité asi na přesnou půlku. Je to technologické. Cca polovinu jontů nanesou na hliník a druhou polovinu na měď. Pak se to prvním nabitím něco jako přerovná, inicializuje, a tak podobně. Dá se podle toho poznat nový vadný kus, když má napětí menší nebo větší, jedna z elektrod byla špatně vyrobená. Tohle už jsem viděl u dost kusů z Aliexpress. Nějakou kompenzaci vrátili po dodání důkazu z měření kapacity. Poměrově i docela odpovídalo napětí odchýlené od středu vs poškozená kapacita (plocha). napětí převézt na SOC a tolik měl článek % kapacity oproti štítku. U LiFePO4 to z napětí nejde zjistit... U LiIon to jde takhle jen u nových, před prvním nabitím. Viděl jsem to jen u těch co napodobují Panasonic, prodávají se jako liitokala... Zelená, NCR..., 3xxxmAh. U jiných jsem to ještě neviděl.

zdravim, neviem ci sa tu uz nieco take riesilo, ale nenasiel som odpoved na moj problem. kolega ma solarny termicky ohrev TUV, a tiez podporu kurenia. na kurenie sluzi nadrz o objeme 500 litrov, a ako zasobnik TUV nadrz o objeme 265 litrov. svetko pracuje ako ma. svieti slnko, zohrieva sa voda pre kurenie, a tiez aj TUV. polial je zima a slnko nesvieti, voda sa zohrieva pomocov vymennika z kurenia len v nadrzi TUV. ale hlavny kamen urazu je elektricke vyhrevne teleso 6kw/400v v nadrzi TUV. no ani nie tak teleso ako jeho ovladanie. povodne bol v dome klasicky zasobnikovy ohrievac. zapojeny v okruhu blokovanom v pripade vysokej tarify. ten sa zrusil a namontoval sa spominany system. sice je k nemu aj modul HDO, lenze ten nieje nic platny, lebo VSD uz signal nevysiela, hoc pritomny je, ale kto ho vysiela tak to netusim. VSD riadi prepinanie tarif, a teda aj aktivaciu okruhu ktory povodne napajal zdroj TUV, pomocov GSM signalu. data jednoducho nahraju do pamate v elektromeri a vybavene. cize neriesil niekto nahodov ako docielit, aby sa vykonovy prvok sucastneho systemu, ktory je inac na uplne inom mieste,spinal sucastne z povelom elektromera pre zopnutie stykaca pvovodneho ohruhu? zial nevedie a ani nieje mozne natiahnut medzi systemom a vyvodm elektromera kabel, hoc len ovladaci. taktiez nieje mozne vypinat pramo pri elektromeri napajanie toho zasobnika v zavislosti na tarife, lebo z neho je riadene a pohanane vsetko, vratane cirkulacneho cerpadla kolektorov, cize napajanie je potrebne nepretrzite, nie len v case nizkej tarify. nasiel som clanok v ktorom je taky obvod vyrobeny na principe vysielaca a prijimaca, a prenos je rieseny priamo elektrickym vedenim. vyrabal to uz niekto? alebo je mozne zakupi nieco na tomto principe? najlepsie modularne prevedenie. viem ze na prenos internetu taketo prvky su. pripadne riesil niekto podobny problem?

Tak to jsem zvědaví co s tímhle chceš dělat ? tam nejsou ani mezery mezi magnety , tak jak se to mohlo vůbec roztočit ??

Pán Kolařík ani nikto iný neurobí významnú tržbu s pwm regulátorom. 48 V systém je spolu s DUO ( 2S ) panelmi excelentná príležitosť pre napäťové prispôsobenie batérie. Panely 2S a 15S na batérii a regulátore mppt je OK. Ale len do okamihu, keď padne na panel najmenší tieň. "...Pokud přijde větší mrak nebo mlha tak stejně to pwm nepojede jako MPPT...." Nepravda. Mužu se prosím zeptat proč je to nepravda? pokud tedy budeme uvažovat o 2s Mppt vs 2s PWM? To jen na okraj protože to vypadá že se rozhodnu pro panely Maxeon 2 viz: simaluci stínu z data 1.3 - Maxeon 2 (59,1v) vs 2s(DUO panely) Do 13:00 žádný rozdíl. Pak je vysledk takovýto (Wp max) 14:00 - 5760 vs 4830 -19% 15:00 - 5400 vs 4830 - 11% Tady to začíná být hodbě markatní ve prospěch Maxeon 2 16:00 - 5040 vs 2760 - 82% 17:00 - 4320 vs 2070 - 108% Finálni cena - Duo panel 4800- 345Wp Maxeon 2 360Wp dá se sehnat nejlevněji za 6000 tedy o 20% dráž na Wp Po celodením součtu dokážou vyrobit s Maxeon 2 cca o 17% víc takže to vychází skoro nastejno. Panely stačí jen odsouhlasit a za 14 dni je mám doma. Myslíte tedy že panel Maxeon 2 lze bezproblemově použit s 16S Lifepo? viz muj předchozí příspěvek s výpočtem napětí? Pokud ano tak bych se k nim zřejmě přiklonil pro lepší rozložení odpolední výroby.

starší panely už niky více. jak tomu daš chvilku tak zjistíš že se to nijak nevyplatí. prostě pokaždé prodělaš. jedině že by byli zadarmo.. co jsem koukal na videa tak ta pravděpodobnost poškození při převozu a montaži je dost velka, buh ví co se stěmi panely dělo..jak se snimi zachazelo... pokuť to nemužeš vyskoušet ani ti neda zaruku na vyskoušení , tak za mě nebrat.. ja se nechal uplně zblbnout forem jak tam psali jak je to vyhodne atd.. ale není. za tu cenu jsem mohl mit nove panely... Ona cena tehdy byla dobra, ale melo to byt za panely A1. To, ze to byly A3-4, klamal prodejce. Nove panely jsou porad kolem 7-8kc/Wp i vice, pokud se bavime o standartni zaruce.

no neviem. ja budem oponovat. mam 10 starych panelov za "par drobnych" a som spokojny. zalezi od toho aka je cena.

starší panely už niky více. jak tomu daš chvilku tak zjistíš že se to nijak nevyplatí. prostě pokaždé prodělaš. jedině že by byli zadarmo.. co jsem koukal na videa tak ta pravděpodobnost poškození při převozu a montaži je dost velka, buh ví co se stěmi panely dělo..jak se snimi zachazelo... pokuť to nemužeš vyskoušet ani ti neda zaruku na vyskoušení , tak za mě nebrat.. ja se nechal uplně zblbnout forem jak tam psali jak je to vyhodne atd.. ale není. za tu cenu jsem mohl mit nove panely...

Třeba se k tomu vyádří nějaký znalec, ale pokud výrobce dodává takto částečně nabité, je to stejné jako dodávky li-fe, ty se musí dokonce inicializovat, li-on taky spíše vybité než nabité atd. Zkusil bych si to ověřit u výrobce.

Videl jsme to tak namontované prostě to co bys normálně montoval na ležatou borec postavil na vysoko takže spotřeba je identická jen to na spodku posirchoval ten první panel ještě jedním kontra profilem to je na střeše jediné navíc co sem viděl.

Presne kvôli tomu som z používaným panelmy dávno skončil... Videl som ich mnoho a aj panely co sa hrali na to že sú nové....

Mě spíš teď zajímá ta varianta aktivní rekuperace. Tj. teplo se bere ze vzduchu, který vychází z domu. Myslíte, že to má cenu? http://www.rekuperace-cofa.cz/

Ve Stockholmu je také aktuálně 5°C a ja jsem musel škrabat auto a nedělám z toho závěry To je podle mého názoru chyba. Já z toho závěr dělám. Podle mne je potom značný rozdíl v efektifitě použití jinak stejných venkovních jednotek.Dimenzování výparníku, které postačuje pro oblast golfského proudu se pak může jevit u nás jako nedostatečné. Je nutno samozřejmě srovnávat průměrné teploty v topné sezóně, případně histogramy výskytu jednotlivých teplot.

Parada, to si ma fakt potesil. Prave ma zalusk na kupu starsich panelov v hojnom pocte s ked mi budu toto robit, tak ma asi dr..e. Najhorsie je, ze nemam moznost ich ani ako odskusat, max. nahodne, lebo u pradavajuceho nie su podmienky na skusku a momentalne ani slnecny svit na zmeranie, je to macka vo vreci

To záleží kolik energie se ztratí větráním,pokud je to menší domek tak se spíš vyplatí pasivní rekuperace a pokud možno i správně navržená,dá se to i bez použití přídavné energie.Ono aktivní může dát pouze takový výkon,který jde větráním ven...

Právě proti tomu by měla být tahle nová technologie odolná. Já vím. Měla by být. Jenže jak dlouho může být tahle baterie bez následků na 40%? Doma by ji žádný fotovoltaik takhle nenechal dýl než týden. Dokonce by jí ani takhle nízko radši necykloval. Jak dlouho trvá, než se baterie dostane k zákazníkovi? Odkud se vozí? Z Číny přes půl zeměkoule? No nevím...

Tak to je dost blbe ak je to vadny clanok. Tie panely maju 2,5roka a su kupovane uplne nove. Trochu krátky cas na to aby uz jeden clanok odisiel. Ale ako tak citam, tie tvoje boli viacmenej zanovne ked boli z nezkolaudovane FVE !? Aky je dovod ze dojde k poskodeniu clanku? Bud v klidu, ja mam EURO panely a taky po 3 letech jsou jako kdyby prodelaly atomovej vybuch. Zlata "CINA". To mam zkusenost i s 8 letyma a nesrovnatelny ve vydrzi. Asi hodne zalezi kus od kusu. Napr.: Jinko co tu bylo na foru prodavane je overena Cinska stredni kvalita a vi co a jak. Zda se mi, ze je to v posledni dobe sazka do loterie. Hodne je to o cene a spatne se ČÍNĚ konkuruje

co jsem hledal, tak to muže byt špatnym skladovanim nebo manipulací atd.. ja už nevěřím tomu co tam psal. ty panely určitě běželi, jinak by nebyli tak vyhřáte.. spiš to vypadá na fve po zasahu blesku a nasledné rozprodání (dobrých) panelu po výměně..

Mě spíš teď zajímá ta varianta aktivní rekuperace. Tj. teplo se bere ze vzduchu, který vychází z domu. Myslíte, že to má cenu?

Nejspíš má kšeftů dost a zde prodává jen ze známosti

Tak to je dost blbe ak je to vadny clanok. Tie panely maju 2,5roka a su kupovane uplne nove. Trochu krátky cas na to aby uz jeden clanok odisiel. Ale ako tak citam, tie tvoje boli viacmenej zanovne ked boli z nezkolaudovane FVE !? Aky je dovod ze dojde k poskodeniu clanku?

No realnost je prave porad jen o jednom. Tesla a Hyundai (jako celek vc.KIA). Zbytek to sabotuje a snad si dela i ze zakazniku srandu. Vcelku je tenhle typek dobrej "tester".

Já nebydlím nikde, kde je znečištění. Max tak, když někdo zatopí uhlím. Jednou jsem panely asi po 3 letech umyl a výsledek jsem vůbec nepoznal. Někde jsem to tu zveřejňoval. Sníh a pořádný slejvák se o průběžné čištění postaraly dostatečně. marko250 nemůže je mít spíš po těch 11 letech zdegradované? Nebo prostě jen méně svítilo?

https://www.svetmobilne.cz/britove-vyzkouseli-realny-dojezd-elektromobilu-vyhrala-kia-a-tesla/7998 Tady jde videt kdo to se zakaznikama mysli trochu "uprime" Nekoukal jsem na video, možná to tam je zmíněno. Ale pokud neznáme průměrnou rychlost a teplotu jakou si posádka nastavila, tak ten test o ničem nevypovídá aspoň v tom smyslu porovnání reálných dojezdů. Pokud si někdo dá 24°C a jede 140 tak jasně dojede méně než člověk co si dá 21°C a jede 120. A ECQ bomba, pokud to někomu někde zdechne, tak to ani neodtlačí ke krajnici a bude stát uprostřed silnice. Marně přemýšlím, co se tak může poškodit na elektromotoru, který se točí naprázdno. Další důkaz, proč prostě od těchle automobilek elektromobil nebrat. Audi, MB naleštěná, předražená bída. BMW je trošku světlá vyjímka. Dneska jsem viděl pána v BMW i3 jak si to u Tesca v Letňanech naprasáka zaparkoval se svým dalším kolegou ve spalovacím BMW na autobusovou zastávku, protože z ní to bylo nejblíž ke vchodu. A ionity? Ono je jim to jedno jakou kdo dá cenu. Momentálně je každá nabíječka prodělečná. Ale až bude nějaký obrat, tak se nejspíše chytí za nos, až zjistí, že u nich nikdo nenabíjí. To je ale vzdálená budoucnost. Hlavně pokud se vůbec elektromobilita stane nějak masověji rozšířenou. Co sleduju uváděné modely v tomto roce, tak je to furt fest předražený. Jediný dostupný elektromobil je Citigo. Ale i to je na svojí velikost předražené.

mě to děla asi 7 panelu. je to vadny článek, panel dava menší výkon. cca 20W míň. jsou to panely tady z fora z odkazu - viewtopic.php?f=62&t=4643 bohužel jsem na to přišel pozdě na reklamaci. je to pěkně vidět termokamerou. jsem naštvanej sam na sebe... jinak prodejce mi tvrdil že je všechny proměřoval... pěěkně kecal... dva měli komplet vyhořene kontakty a 7 ks jich ma vadne články.. jo holt za blbost se platí.. porušil jsem svoji zasadu nekupovat levne věci....

Naposledy podobné výskumy robili v Sovietskom zväze. Vedci tam skrížili filcky so zemiakmi a tie sa potom mali samy škriabať. Z toho ZSSR ešte jeden. Presťahovali milióny mravcov za polárny kruh, aby zúrodnili permafrost. Výsledkom bolo prekvapivé zistenie, že mravce tam neprežijú ani týždeň. Tak jednoducho to asi nepôjde, že veci sa budú udržovať a ošetrovať samy a my si len budeme ležať hore pupkom a čakať na pečené holuby.

Právě proti tomu by měla být tahle nová technologie odolná.

https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi ... tomoto_fdv A to se vyplatíííííí !

Nie, urcite nie, zatial to mam naintalovane iba tak na divoko. Ked som to fotil, pozeral som na ten clanok z blizka a nic zavazne som tam nevidel. Odfotim blizsie zajtra ak to bude stale viditelne.

Ahojte vsetci, mam otazku, stretli ste sa uz niekto s anomaliov panelu ked je kompletne pokrytý namrazou? Dnes som na jednom z panelov porozoval toto, ze jeden clanok je uplne rozmrznuty, co to moze sposobovat, moze byt poskodeny a zahrieva sa? Dakujem za vsetky postrehy. Nedotýká se náhodou zespodu toho skla ten solární kabel z panelu, že by se trochu zahříval ten článek protékajícím proudem z výroby.

Zrovna včera byl u mě kamarád co provozuje FVE v Radvanicích u Ostravy,že má panely po 11 letech zanesené z místního Mittalu a pokles z 2014 >9.7MWh/rok na 2019 >8.3MWh .Hledá nějakou chemii ,která by to uvedla do původního čistého stavu.Nějaký pokles tam v panelech určitě bude také, stringy po 380VDC.

Detailnejšiu foto nemám ale počasie aké je dnes, bude určite aj zajtra, takže ak to bude vyzerať tak ako dnes a bude to viditeľné, určite to od fotím. Zkus mrknout na vady např.: Je to obcas spatne videt, vyhratej pasek co prevadi el.z clanku.

I UPSka popsana tady uz vypada o dost lepe nez v tom prvnim odkazu (at uz co do hmotnosti ci kapacity). Ale porad se to hodi jen na kratkodobe ulozeni (coz neni nic proti nicemu - najde se jiste hodne aplikaci, ktere prave toto potrebuji a prave UPSky jsou typickym zastupcem. Chtel bych videt takovouto online UPSku jak je realizovana a jake ma ztraty pri udrzovani).

Trochu ozivim tuto temu Studer vs. klony od Fangpusun. Myslim, ze pri vybere cinskej verzie by dost pomohla detailna schema na diagnostiku v pripade poruchy, myslite ze sa take daco da zohnat? Google je zatial bezuspesny..., Cinania to len tak asi tiez nepustia.

Článek nepřeměnuje světlo na elektřinu ale na teplo a je proto teplejší. To mi děla jeden panel taky. Na výrobu ten jeden článek skoro nemá vliv. a nesprava sa ako spotrebič a neodobera vyrobenu energiu a nepremiena ju na teplo pri realnej prevadzke?

Tak do Baterie lead-carbon JPC 12V 100Ah asi přece jen nepůjdu. Od prodejce jsem se dozvěděl, že výrobce je dodává nabité zhruba na 40%. Nechci vypadat jako lama, ale byl jsem zvyklý kupovat vždy plně nabitou autobaterii, tak bych myslel, že se solární to bude stejné. Pokud ta olověnka nabitá na 40% nenajde co nejdřív zákazníka který ji dobije doplna, tak může začít sulfátovat, říká mi můj stařecký mozek.

Článek nepřeměnuje světlo na elektřinu ale na teplo a je proto teplejší. To mi děla jeden panel taky. Na výrobu ten jeden článek skoro nemá vliv.

Nezkoušel někdo jaký vyrovnávací proud teče při rozdílu třeba 0,2v je trošku škoda že srovnává jen 1,5A když umí víc Tady na stránce 5 i s grafy.

Detailnejšiu foto nemám ale počasie aké je dnes, bude určite aj zajtra, takže ak to bude vyzerať tak ako dnes a bude to viditeľné, určite to od fotím.

Ahoj, výroba na mppt neviem aká presne bola, viem to pozrieť v štatistikách, ale všimol som si to zatiaľ iba na tomto panely a iba tento článok, ostatné vyzerajú v pohode.

Např. zde: https://www.cez.cz/edee/content/file/static/encyklopedie/encyklopedie-energetiky/06/cesty_1.html je popisován pohon autobusu, který během zastávky o trvání jeden a půl minuty nasosne cca 10kWh, což není zase nijak málo. Poté ujede setrvabus cca 2km v městském provozu, včetně křižovatek k další nabíjecí zastávce.

200kw na 15s to pri setrvaku skoro tri metraky a otackach 7700rpm coz je bratru nejakych 0,833 kwh? zadna slava pro akumulaci. Az tady jsem to pri sve reakci na predchozi prispevek nedocetl, tak diky za nejakou tu kalkulaci

Poctivě jsem znovu přečetl celé téma, ale nikde jsem nenarazil na nějaké požadavky na "akumulátor". Pokud se tedy jedná jen o hraní, co tedy zkusit setrvačník? Tohle jsem tady nenalezl ani ja, takze jako uloziste lze pouzit asi cokoliv, co dokaze energii nasledne predat nejakym zpusobem zpet. Setrvacnik by tez jiste stal za nejaky vypocet (kolikatikilovy by dokazal uchovat kolik energie). Nevyhodou budou bohuzel ztraty v loziscich (a ostatne i treni se vzduchem), takze k dlouhodobejsimu uskladnovani se to hodit urcite nebude, ale na vykryti spicek proc ne (pokud to teda bude vychazet rozumneji, nez to zvedani baraku, od nejz jsem cekal popravde o dost vice, kdyz jsem si predstavil co by to obnaselo )

Ahojte vsetci, mam otazku, stretli ste sa uz niekto s anomaliov panelu ked je kompletne pokrytý namrazou? Dnes som na jednom z panelov porozoval toto, ze jeden clanok je uplne rozmrznuty, co to moze sposobovat, moze byt poskodeny a zahrieva sa? Dakujem za vsetky postrehy. Nemas prosim detailneji ten clanek???

Já to měl taky a pak jsem usoudil, že mi na to místo fouká zezadu teplejší vzduch (měl jsem tam přechod mezi zimní zahradou a zastřešenou pergolou).

Delaji se rotacni upsky pro prumysl. Ale je to pro kratkodobe zalohy nez nastartuji diesly. Vysoke otacky, potreba co nejvetsiho vakua kolem setrvaku, specialni loziska a magneticka levitace celkove technologicka spotreba bude celkem velka ... 200kw na 15s to pri setrvaku skoro tri metraky a otackach 7700rpm coz je bratru nejakych 0,833 kwh? zadna slava pro akumulaci. https://www.zive.cz/clanky/ups-na-setrv ... fault.aspx

je to přilepený, já to nesundával, ale Martin2190 by to mohl vědět, jak moc to drží.

Vadny clanek. Na velkych fve to porozoruji pokud chytnu namrazu a vhodnou dobu. Nebo pri prohlidce termokamerou. Neni to az tak neobvykle.

Ahoj, jasne stretli, co to ma znamenat zatial presne neviem. Tebe to robi iba jeden panel ? https://i.imgur.com/EJaKxiS.jpg Zacal som to sledovat asi pred dvoma tyzdnami, ked bolo podobne pocasie ako je teraz. Pozrel som to termokamerou, teplota vonku bola -2°C, rozdiel bol cca 3-4°C, maximalna vyroba na MPPT bola vtedy iba 12W. Pokusne mam paralelne zapojene dva panely, druhy je Astronergy CHSM6610 250Wp, ktory mam 7-8 rokov na tom som nic take nepozoroval. Minuly tyzden ked bolo slnko som pozeral ten panel termokamerou a teplejsie som videl dva clanky, jeden vedla toho co je na fotke a druhy skoro na opacnom konci panela, ja pravda, ze jeden "hot" clanok bol ciastocne zatieneny. Dnes som si vsimol, ze znova je ten clanok, co je na fotke bez namrazy a pod nim zamrznuta voda. Budem to sledovat dlhsie a uvidime.

Poctivě jsem znovu přečetl celé téma, ale nikde jsem nenarazil na nějaké požadavky na "akumulátor". Pokud se tedy jedná jen o hraní, co tedy zkusit setrvačník?

Že bych koupil (větší) panel, sundal rámeček a udělal nový z 25mm hliníkového profilu. Už to tu zaznělo, co tak použít víc menších panelů? Přinutil jsi mě vstát od PC, vzít měřidlo a vidím, že 50W (stejně jako 10W) má rámeček 25mm.

S hliníkem je problem ze je měkký ma jemně elektrody a hlavně je pokryty vrstvou uhlíku takže produkt z tavící pece je obvykle uhličitanu hlinitý Mozno tavenie v ochrannej atmosfere. Asi by bolo treba vediet ako na hlinik nanasaju a fixuju uhlik.

S hliníkem je problem ze je měkký ma jemně elektrody a hlavně je pokryty vrstvou uhlíku takže produkt z tavící pece je obvykle uhličitanu hlinitý

Že by hot spot?

Jo, taky mě to napadlo. Kompresor s sebou vozím. Ale nejsem si jistej, jak moc to můžu bezpečně ufouknout na naloženým autě a kolik to udělá na výšce. Ty 200-300W panely mají 35-42mm. U 100Wp je tloušťka 30 mm. 10mm mám rezervu (199-200cm), 10mm asi udělá zatížení, 100mm by mohly udělat podhuštěný kola. To zní jako plán Nebo jinej nápad - je to sklo v hliníkovém rámu nějak přilepený? Že bych koupil (větší) panel, sundal rámeček a udělal nový z 25mm hliníkového profilu.

Jj, diky za praktickou ukazku. Na minimalni odbery to muze byt urcite dobra hracka, proto i pisu ze v garazi si s necim takovym hrat budu, akorat bych to bral se vsim vsudy (tedy natazeni sluncem, sviceni pote) - takovy automat bez nutnosti manualniho natahovani

https://www.svetmobilne.cz/britove-vyzk ... tesla/7998 Tady jde videt kdo to se zakaznikama mysli trochu "uprime"

https://fdrive.cz/clanky/ionity-meni-ce ... -internetu

No mám trošku více tak je nechám makat a uvidíme LION jsou tvrdší než starší LIFEPO4 a PB, mě ale neposkakuje voltmetr, měřím na rozsahu 6V ( do 5,999V) na 3 desetinná místa 3,333V třeba. Ty máš systém tuším na 24V, nebo 48V, tak to musí delší dobu makat, než se to popřelívá a srovná. Zkus to změřit lepším multimetrem jestli to bude taky lítat, nemělo by to dle mě, nemá to logiku aby tomu tak bylo.

Dobrý den, máme tu pátek, a vy už určitě víte, co to znamená Ano, další článek k zamyšlení i diskuzi! A tentokrát na téma, které mi přijde hodně zajímavé.... Ale nebudu napovídat - posuďte sami! Přeji hezký den a víkend. Karel Kilián Samočisticí solární panely inspirované přírodou Příroda inspiruje člověka v mnoha směrech a jak vám ukážeme tímto článkem - i v oblasti solární energetiky. Mnohé problémy, které dnes složitě řešíme pomocí výkonných počítačů, příroda vyřešila už před několika miliony let. Tento fakt je natolik zajímavý, že existuje vědní obor biomimetika, který zkoumá u živých organismů zajímavá „konstrukční řešení“ a snaží se je napodobit a využít k vývoji nových vynálezů, technických řešení a pro další pokrok. Mezinárodní tým vědců je přesvědčen, že na základě inspirace z přírody objevil řešení problému, který často trápí mnoho majitelů a provozovatelů solárních elektráren. Otázka zní: jak nejlépe odstranit prach z panelů, aby byla zachována jejich účinnost a schopnost absorbovat světlo? Aby byly panely čisté „Udržování čistých oken, automobilů a dalších povrchů je v prašném prostředí, jako je poušť, je velmi náročné,“ říká vědec Yair Kaufman z kalifornské univerzity v Santa Barbaře, jež studuje molekulární interakce mezi rozhraními. „Existují však rostliny a hmyz, které to bez námahy zvládnou.“ Jeho tým se zaměřil na mechanismus tzv. „samočištění“, který rostliny a hmyz používají, aby se zbavily prachu. Snad nejznámější „samočistící“ rostlinou je lotos, jehož květy zůstávají prakticky bez prachu kvůli velice silné schopnosti odpuzovat vodu - tzv. „hydrofobicitě“. Lotosový květ má tenký voskový povlak odpuzující vodu - a spolu s ní i prach a další patogeny. „Během procesu samočištění klouže kapička vody po povrchu a odděluje částice prachu,“ vysvětlil Kaufman. „Přesto, jak všichni víme, když máme špinavá okna, nestačí je jen umýt vodou.“ V případě oken bývá potřeba použít také čistící a mechanické prostředky. Proti tomu nanotextura na povrchu květů nedovolí částicím prachu ulpět, což usnadňuje kapkám jejich odstraňování. Podobný způsob nalezneme u některých druhů hmyzu, jako jsou motýli a vážky, které nejsou schopné si důkladně očistit všechny části těla. Spásné samočištění Samočisticí technologie byly zkoumány již dříve. Většinou se však studie zaměřovaly na schopnost odstranit z povrchu vodu. Solární panely se však často nacházejí v suchých oblastech s minimem srážek, kde je mnohem významnějším problémem nahromaděný prach. Vědecká práce, publikovaná v časopise American Chemical Society Langmuir, se proto více zaměřila na schopnost samočisticích povrchů odstraňovat prachové částice. Odborníci se snažili lépe pochopit síly, které během samočištění oddělují částice od povrchu, a vliv nanotextur na tyto síly. Ve snaze najít odpověď vědci připravili čtyři materiály na bázi křemíku, které by mohly být použity jako povlak pro solární panely. Jednalo se o hladký hydrofilní povrch, nanotexturovaný hydrofilní povrch, hladký hydrofobní a nanotexturovaný hydrofobní povrch. „Největší výzvou bylo zjistit původ síly, která odděluje částice od povrchu,“ uvedl Kaufman. „Teoreticky jsme tyto síly analyzovali a odvodili relativně jednoduché rovnice, které v budoucnu umožní navrhovat samočisticí solární panely. “ Odstraní 98 % prachu Jako nejúčinnější se nakonec ukázal hydrofobní nanotexturovaný povrch, který dokázal odstranit až 98 % částic prachu. Odborníci zapojení do projektu se domnívají, že úprava povrchu solárních panelů tímto způsobem by mohla být využita k významnému zvýšení potenciálu elektráren poháněných sluncem. „Prach je pro solární panely velkým problémem,“ říká Kaufman. „Podívejte se například na to, co se stalo s vozítkem Opportunity, když bylo na Marsu vystaveno prachu.“ Prach na Marsu pomalu zakrýval jeho solární panely, čímž vozítko postupně „usmrtil“. Příklad ukazuje, jak snadno může prach zabít projekt, který stál miliardy dolarů. Na Zemi prach v poušti zasype solární panel během několika hodin až dní. Tento prach snižuje energii generovanou solárními panely o 30 až 80 %. Proto, aby byla zachována účinnost těchto solárních panelů, je nutné je často čistit. Vědecký objev je zatím teprve v úvodní fázi a bude nutné udělat ještě hodně práce, než se povede aplikovat výsledky do běžného života v podobě komerčního produktu. Každopádně jde o nesmírně slibnou technologii, která by mohla vyřešit jeden z největších problémů, s nimiž se solární energetika musí potýkat. Co říkáte na samočisticí solární panely inspirované lotosem? Zdroje: yairkaufman.com, pubs.acs.org, digitaltrends.com.

Dávat profily po spádnici by mě teda nenapadlo. Můj technický cit by se proti tomu bouřil

Kdo říká že to potřebuje více profilu pokud základní profily dá navysoko tak jich spotřebuje stejně jako kdyby je dával naležato jen se mu bude hůř dělat nebude mít udělané nosné pochozí schody. A to sjíždění sněhu bych řekl že se pomalu nemusíš řešit aspoň u nás tuto zimu nenapadl ani mm sněhu a bude to možná spíše pokračovat Takze u me jsou panely na vysoko 3rady tj 6 profilu na cca 1,65m(panel) 2ks. Tj.4,95m A na 4,95m na lezaka dam skoro 5ks rad (panel ma 990mm, pocitejme 1m) tj. 10 profilu. Pletu se??? Oprav me. Leda by jsi daval panely na "pul" profilu, to by ti pak na 5 rad na lezaka take vyslo 6 profilu. Montoval to takhle nekdo??? Ps.: Na svislo se spatne kopiruje strecha a svazane to taky neni ;-(. Moznost to ale samozrejme je.

Zdravím pro kixel. Níže uvedený odkaz může být pro Vás inspirací proč něco takového realizovat nebo proč něco takového nerealizovat . Uhel pohledu a rozhodnutí je jen na Vás. https://www.idnes.cz/hobby/dilna/gravit ... -dilna_bma

a to neumíš trochu vypustit kola, a až vyjedeš z trajektu, je dofouknout? Otázka je, jestli projíždíš pod nějakým měřidlem, nebo je to podle techničáku. Přijde mi, že rámy panelů jsou pořád tenčí, tak možná existují menší panely už i s 2cm rámečkem, to by mělo při troše snahy projít. Známej má na tranzitu na střeše nějaký malý 12V poly přilepený mamutem, a už to tam drží minimálně třetí sezónu. Zvířecí řešení by bylo rám panelu ořezat, nebo dokonce panel z rámu vytáhnout. Pak už by nejtlustší byla krabička s vývodama.

Kdo říká že to potřebuje více profilu pokud základní profily dá navysoko tak jich spotřebuje stejně jako kdyby je dával naležato jen se mu bude hůř dělat nebude mít udělané nosné pochozí schody. A to sjíždění sněhu bych řekl že se pomalu nemusíš řešit aspoň u nás tuto zimu nenapadl ani mm sněhu a bude to možná spíše pokračovat

Modra varianta je narocnejsi na konstrukci tj. pocet profilu vetsinou to muze vyjit na 1/3 navic. Ale na funkci bude bez debat lepsi, nejde jen o snih, ale i o necistoty. Mam ma strese obe varianty od lonska, uvidim co to bude delat pri snehu. Kazdopadne na youtube je test panelu a zastineni. Takze na lezaka kdyz zustane cca 10cm snehu tak holt bypass diody odstrihnou jednu radu clanku a jede to ponizene o treba 1/4 vykonu panelu, kdezdo na stojaka kdyz zase zakryju 1radu clanku, nejede vesmes nic.

Nezačne modrá pilulka dřív dávat elektriku při sjíždění sněhu z panelů?

Jedna věc je (třeba) omezení stínů ve stringu, druhá věc estetika a i nároky na upevňovací konstrukci. Takže estetika + konstrukce říkají červená pilulka. hlasuji pro modrou protože většina znás má červenou variantu. - jinak po konstrukci se lépe chodí když je vodorovně ( červená pilule) rozolezec nejsem abyh si mohl dovolit modrou variantu....

Jedna věc je (třeba) omezení stínů ve stringu, druhá věc estetika a i nároky na upevňovací konstrukci. Takže estetika + konstrukce říkají červená pilulka.

ahoj muže se jednat o defekt...

Hledím na celkovou výšku 200cm. Jsou jen dvě možnosti - buď jsem i s panelem pod 200cm a nebo jsem nad 200cm. V druhém případě si připlatím za trajekt a nebo to udělám tak, abych to mohl relativně snadno odmontovat a po vylodění zase namontovat. Mezi 201cm a 250cm není z tohoto pohledu žádný rozdíl. On i ten flexi panel má 3mm + lepidlo. Ale připojovací box má 2cm. Ale tím, že ten panel mám mimo osu a ta střecha je trochu do oblouku to není tak do očí bijící a na trajektu za mnou nikdo s metrem neběhal.

Tohle je bez debaty. Ale když je budu umisťovat na plochu střechy, tak mě zajímal vliv orientace panelu v ploše střechy. Obrázek za tisíce slov: Je lepší modrá nebo červená pilulka?

A co tak imbus M6 ten má hlavu pr. 10mm, nechat hlavu stočit na 8mm a vejde se Ti vedle panelu Je to ale naknap. A nebo taky stejný imbus na jedné straně pevně s vymezením síly rámu na střeše a do rámu vybrousit prostor pro jeho "nasazení" a na druhé straně získáš prostor pro šroub "normálně". Tak když se tam M6 vejde, tak proč do toho tahat soustruh, že? Stačí na horní hraně udělat nějakou podložku/rozšíření, třeba to přinýtovat a je hotovo, ne? Hleděls na výšku a tak budeš mít hlavu šroubu nad panelem, ale jestli Ti to pasuje proč ne..

Ahojte vsetci, mam otazku, stretli ste sa uz niekto s anomaliov panelu ked je kompletne pokrytý namrazou? Dnes som na jednom z panelov porozoval toto, ze jeden clanok je uplne rozmrznuty, co to moze sposobovat, moze byt poskodeny a zahrieva sa? Dakujem za vsetky postrehy.

No pro mne to je vice zabava nez nejaka superprakticka zalezitost, kde bych mel myslet ryze na pomer cena/vykon a musel to hned mit - v takove chvili bych si fakt porigil generator na plyn a nic neresim (sotva ho neco v tomto pomeru prekona a instalace bude velmi rychla). Neresim ukladani energie, ktera je "zadarmo", ale vymyslim pouze komfort v pripade vypadku - nedochazi k tomu casto, ale behem posledniho mesice a neco jsme tu byli offline uz 2x pokazde na pul dne (v cestine je tento termin ponekud zavadejici, jelikoz "den" znamena stejne tak 24 hodin a stejne tak poze cast teto doby - na mysli mam to druhe). Takze u mne o nejake snaze o setreni nemuze byt ani rec. Ale zase nemusim mit tento komfort za kazdou cenu, proto nevidim smysl porizovat baterie bez jejich dalsiho castejsiho vyuzivani - to by bylo cire plytvani a penize rozhodne umim vyhodit lepsimi zpusoby, abych se u toho i zabavil a ne se jen tahal s baterkama ze schodu a pak zas do schodu, az je povezu vyhodit. Bavim se vymyslenim moznosti a neco z toho bych pak klidne i zkusil pro zabavu v praxi, pokud to "papirove" bude vychazet alespon trochu zajimave. Ze je vse ztratove, je snad kazdemu jasne - nebyt treni, tak nemame ani ty hrebiky. No a u elektriny je to pak stejne jako u kazdeho jineho mechanickeho pohybu - pohyb znamena treni, treni znamena teplo, ... . Na dalsi otazky nedokazu odpovedet - z predchoziho je doufam pochopitelne, ze nemam zadne zadani s jasnyma vstupama, z nehoz bych potreboval dostat okamzite vystup (to uz bych vazne mel davno doma ten generator). Zajimaji mne moznosti a srovnani jejich hodnot (tedy ono "cena/vykon") a samozrejme pri tom prihlizim k tomu, zda by neco z toho slo realne vyuzit i u mne - tedy maje u domu pouze dvur o velmi male plose a vyuzitelnou plochu strechy jeste mnohem mensi, nepripadaji v uvahu zadne prostorove narocne moznosti - tedy i panely by byly vhodne leda ke krmeni trvalych malych odberu a ne k vyraznejsimu pokryti spotreby domacnosti; zasobu vody dostacujici na vykryti alespon minut spotreby domacnosti vytvorit nemam tez sanci; po spocitani energie potrebne k vertikalnimu pohybu teles si s tim budu hrat leda s nejakym parwattovym panylkem a zvedanim kiloveho zavazicka a nasledne spoustenim za svetelneho doprovodu jako s hracickou v garazi na ponku. Na experimenty jsem schopen se vzdat nejakeho mista v garazi ci ve sklepe a nejakych financi, na realne funkcni vec klidne mista vetsiho plus tomu venovat i znacne vice financi. Mam ale vazne rad takovato cvicenicka a bavim se tim. Rozhodne ale vzdy nerealizuji kazdou vec kterou vymyslim, i kdyby vypadala na papire jakz takz rozumne - na to nemam ani kapacitu. Dostanu se spise tak k 1/10 z nich.

Ono je hodně náročné separovat využitelné komponenty. Nikl a měď, možná i kobalt ale to je opravdu složité. Zbytek se spálí v cementárně. Oto, az budem mat v mojej rezidencii planovane chemicke laboratorium, mozeme skusit separaciu. Med a hlinik bez problemov, litium odide do vody a s kobaltom sa nieco vymysli. Neviem ako je v Li-clankoch viazane. Nemal by to byt ale neriesitelny problem. Problem skor je, ze ti ktori vsetko vedia a vsetkemu rozumeju a maju aj prislusnu moc a peniaze pod palcom na to s prehladom kaslu. To eco z Nemecka je skor sposob ako definitivne znicit Europu. Malo by sa pytat komu to prospieva a kto bol podplateny. Co je vsak iste - ziadny supervzdelany a genialny gretenista to nevyriesi. Snad poriesi... Mam dojem, ze nasa seflekarka v Bruseli ma ako doktorske hobby 029 patologiu:)

Jakou to má souvislost? https://drive.google.com/file/d/1I5AkGX ... sp=sharing

Jednoduchá odpověď v létě kdy je slunce vysoko je samozřejmě lepší zisk s panelů více naležato a v zimě kdy je slunce níž naopak vedou stojaté panely defakto skoro stojící což je spíš případ fasády než střechy takže v létě kdy je stejně elektriky moc stačí i stojaté provedení ale v zimě má navrch určitě takže pro jednoduchost montáže to asi stejně u tebe skončí že jen jižní střechu celou pokryjes ve stejném náklonu panely a nebudeš to zbytečné komplikovat

Zadní dveře máš otevírání do boku nebo nahoru?

A co tak imbus M6 ten má hlavu pr. 10mm, nechat hlavu stočit na 8mm a vejde se Ti vedle panelu Je to ale naknap. A nebo taky stejný imbus na jedné straně pevně s vymezením síly rámu na střeše a do rámu vybrousit prostor pro jeho "nasazení" a na druhé straně získáš prostor pro šroub "normálně". Tak když se tam M6 vejde, tak proč do toho tahat soustruh, že? Stačí na horní hraně udělat nějakou podložku/rozšíření, třeba to přinýtovat a je hotovo, ne?

No mám trošku více tak je nechám makat a uvidíme

Nešlo by to termokamerou? Pustit do něj trochu elektřiny a někde holt nebude topit, v případě ještě průchozího, ale vadného spoje by v něm měl topit hodně. Nevím, tím bych začal já, ale může to být cesta nedobrá. To mě taky napadlo, dokonce termokameru tady taky máme. Ale když je uvnitř rozpojený, neteče proud, tak se tam jaksi nic neohřeje....

Mrkni po bezrámových panelech v provedení polykrystal. Ty mají na tloušťku do 1 cm.

Tak posílám nějaký update Laboratoře ve Straškově. V posledním týdnu byla nainstalován i rozvaděč v garáži - ten, který bude primárně podrobován neustálému předrátovávání a měl by být obětován ve jménu vědy. Pro domovní rozvaděč už mám připravený přepínač sítí, který bude v nulové poloze plnit funkci hlavního vypínače. Kabely DO i Z garáže jsou položeny. Rovnou jsem pokládal STP kabely a dvouvláknového samsunga G.657 , co jsem našel zbytek na špulce. Pro dokreslení situace doplním nějaké nákresy. A rovnou se zeptám, jak je velký rozdíl mezi instalací panelů v orientaci na ležato nebo stojato. Má to významný vliv? Nakonec se jich budu snažit dát na střechu co nejvíc, tak se ptám kvůli efektivnímu využití střechy to vychází spíš na ležato.

Zapojoval si to tak,že nejdřív propojíš moduly a pak zasouváš konektor od mínus pólu směrem k plusu další konektor,dráty silné do konektorů,baterky nejdřív srovnané a pak nasadit.Když jsem dal nabitý článek(ověřovaný) mezi dva vybité a zapojil pumpy tak tam teklo skoro 10A chvilku,pak se to ustálilo kolem 6-7A(4.1V mezi dva 3.2V).Když na ně sáhneš tak žádný znatelně nehřeje,pokud ano opět rozpoj a zapoj jak píši. Já mám na 4S kabel s konektorem a odpojuji ten balancer 4S a znovu zapojuji a nedělá to žádný problém, jen to zasouvám zešika od mínusu na tom konektoru, u 1S jsem zapojoval od - polu k + a pak propojil ty konektory a taky to fungovalo stejně, ve všech případech to zbalancuje přes noc na cca 2-3mV, během nabíjení pak cca 20-30mV dle odběru. A při jaké kapacitě a li ion nebo lifepo4? Já používám jen LIFEPO4, anebo PB Hopecke, kapacita cca 200Ah, pokud máš více, tak to bude trvat třeba i týden, nebo i více.

Zahrávám si s myšlenkou udělat tam zářez a dát dlouhý šroub. Ale nevím, jak moc do kraje je to sklo. U panelu s 992mm šířky se tam teoreticky M6 šroub úplně přesně vejde, ne? A co tak imbus M6 ten má hlavu pr. 10mm, nechat hlavu stočit na 8mm a vejde se Ti vedle panelu Je to ale naknap. A nebo taky stejný imbus na jedné straně pevně s vymezením síly rámu na střeše a do rámu vybrousit prostor pro jeho "nasazení" a na druhé straně získáš prostor pro šroub "normálně".

Nešlo by to termokamerou? Pustit do něj trochu elektřiny a někde holt nebude topit, v případě ještě průchozího, ale vadného spoje by v něm měl topit hodně. Nevím, tím bych začal já, ale může to být cesta nedobrá.

1) Jak najít místo přerušení ve flexi panelu? Neinvazivní, laboratorní metoda neexistuje. postupoval bych takto Njn, příští týden si půjčím strunu a uříznu to ze střechy. Pokusím se ten panel zezadu nějak otevřít.

Jo, ten jsem viděl. To už bych tam radši za totožný peníze dal 300Wp nebo 270Wp. Nebo místní 210Wp viewtopic.php?f=62&t=4643 No to je fajn myslel jsem že 100cm vadí... Zahrávám si s myšlenkou udělat tam zářez a dát dlouhý šroub. Ale nevím, jak moc do kraje je to sklo. U panelu s 992mm šířky se tam teoreticky M6 šroub úplně přesně vejde, ne? Za jízdy budeš dobíjet baterii z alternátoru nebo z panelů? Ono je potřeba počítat ještě s další věcí a to že klasický panel na střeše bude zvyšovat spotřebu a hlučnost Nemyslím, že u takovéto "krabice" bude na střeše laminární proudění vzduchu.. Spotřebu to zdvihne asi tak jak otevřené okno. No a pokud by to za jízdy dělalo rambajz, tak na přední hranu panelu nanýtovat z plechu ohnutý spojlýrek a je. Podobné lišty se používají i na karavanech, ale kolikát neví co za to chtít... Nejnižší spotřeba je, když se sedí doma. Nebo když se jezdí pomalu. Nebo když se nepoužívá klimatizace. A stejně jak to jde valim to po dálnici, co mi ventily stačí... S nějakým trojúhelníkovým spojlerem před panel se uvažuje. Ale hlavně kvůli hluku. Za jízdy se pomocí relé připojí nabíjení z alternátoru.

Jo, ten jsem viděl. To už bych tam radši za totožný peníze dal 300Wp nebo 270Wp. Nebo místní 210Wp viewtopic.php?f=62&t=4643 No to je fajn myslel jsem že 100cm vadí... Za jízdy budeš dobíjet baterii z alternátoru nebo z panelů? Ono je potřeba počítat ještě s další věcí a to že klasický panel na střeše bude zvyšovat spotřebu a hlučnost Nemyslím, že u takovéto "krabice" bude na střeše laminární proudění vzduchu.. Spotřebu to zdvihne asi tak jak otevřené okno. No a pokud by to za jízdy dělalo rambajz, tak na přední hranu panelu nanýtovat z plechu ohnutý spojlýrek a je. Podobné lišty se používají i na karavanech, ale kolikát neví co za to chtít...

1) Jak najít místo přerušení ve flexi panelu? Nedisponuji hledačkou kabelů, ale nejen z tohoto důvodu bych ji možná pořídil. Vybavená laboratoř je doslova na dosah ruky, ale na RF moc zařízený nejsme. Neinvazivní, laboratorní metoda neexistuje. postupoval bych takto - bedlivě lupou zkontrolovat jestli nejsou busbary pod lakem někde zčernalé což by signalizovalo špatný kontakt, vývin tepla před tím než se spoj přerušil. - Když nepomůže, propíchnout se na vnitřní vývody z busbarů v panelu a zkontrolovat spoje mezi kabelovými vývody a busbary uvnitř. To je podle mne nejpravděpodobnější závada. -Pokud OK tak propíchnout se na prostředek panely a změřit napětí na obě strany. Nejspíš na jednu stranu bude dávat napětí, na druhou ne. - stranu co nebude dávat napětí opět rozdělit na polovinu a zjistit která sekce je špatná. - pokud bude chyba v jednom ze článků, přemostit a zasilikonovat.

Za jízdy budeš dobíjet baterii z alternátoru nebo z panelů? Ono je potřeba počítat ještě s další věcí a to že klasický panel na střeše bude zvyšovat spotřebu a hlučnost

Jo, ten jsem viděl. To už bych tam radši za totožný peníze dal 300Wp nebo 270Wp. Nebo místní 210Wp viewtopic.php?f=62&t=4643

Já mám 1,5A při tom rozdílu 0,2V

Na lion je lepsi priebeh napatie/nabitie, takze je sanca ze zrovnavanie zacne skor a teda bude viac casu (viac Ah), takze to mozno bude OK. Kazdopadne korekcia na zhodnu kapacitu je najlepsia "prelievacka" obzvlast ak sa sklada bateria z malych clankov (14S20P a pod). Inak prelievacie prudy boli meranu tu http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=39&t=2717&hilit=mandy&start=80 ale mne sa zdali prilis optimisticke (velke). Pri 0,2V to budu max. stovky mA.

Zapojoval si to tak,že nejdřív propojíš moduly a pak zasouváš konektor od mínus pólu směrem k plusu další konektor,dráty silné do konektorů,baterky nejdřív srovnané a pak nasadit.Když jsem dal nabitý článek(ověřovaný) mezi dva vybité a zapojil pumpy tak tam teklo skoro 10A chvilku,pak se to ustálilo kolem 6-7A(4.1V mezi dva 3.2V).Když na ně sáhneš tak žádný znatelně nehřeje,pokud ano opět rozpoj a zapoj jak píši. Já mám na 4S kabel s konektorem a odpojuji ten balancer 4S a znovu zapojuji a nedělá to žádný problém, jen to zasouvám zešika od mínusu na tom konektoru, u 1S jsem zapojoval od - polu k + a pak propojil ty konektory a taky to fungovalo stejně, ve všech případech to zbalancuje přes noc na cca 2-3mV, během nabíjení pak cca 20-30mV dle odběru. A při jaké kapacitě a li ion nebo lifepo4?

Zapojoval si to tak,že nejdřív propojíš moduly a pak zasouváš konektor od mínus pólu směrem k plusu další konektor,dráty silné do konektorů,baterky nejdřív srovnané a pak nasadit.Když jsem dal nabitý článek(ověřovaný) mezi dva vybité a zapojil pumpy tak tam teklo skoro 10A chvilku,pak se to ustálilo kolem 6-7A(4.1V mezi dva 3.2V).Když na ně sáhneš tak žádný znatelně nehřeje,pokud ano opět rozpoj a zapoj jak píši. Já mám na 4S kabel s konektorem a odpojuji ten balancer 4S a znovu zapojuji a nedělá to žádný problém, jen to zasouvám zešika od mínusu na tom konektoru, u 1S jsem zapojoval od - polu k + a pak propojil ty konektory a taky to fungovalo stejně, ve všech případech to zbalancuje přes noc na cca 2-3mV, během nabíjení pak cca 20-30mV dle odběru.

Co tak : https://www.i4wifi.cz/cs/231541-solarni ... unny-165pw MPPT by byl ale spíš na škodu, snad i napřímo. Výška teda 35mm.

Nezkoušel někdo jaký vyrovnávací proud teče při rozdílu třeba 0,2v je trošku škoda že srovnává jen 1,5A když umí víc 0,2V pri Life je privela povedzme ze jeden clanok ma 3,50V (to uz by sa malo davno balancovat) zatial co ine maju 3,3V. Mam pri nabijani max rozdiely do 50mV (skor mensie 20-30mV), to znamena ze niektore clanky maju este len 3,42V a niektore uz sa balancuju lebo dosiahli 3,45V (u mna prudom 4A), s tym, ze ak by sa napatie zvysilo na 3,50V obmedzi sa nabijaci prud na 4A. Preto som mandy odpojil a nepouzivam. Nemám life ale li ion

Beru to jako výzkumný pokus co ty pumpy umi srovnani kapacity proběhne ale do té doby si s nimi chci trošku pohrát

Nezkoušel někdo jaký vyrovnávací proud teče při rozdílu třeba 0,2v je trošku škoda že srovnává jen 1,5A když umí víc 0,2V pri Life je privela povedzme ze jeden clanok ma 3,50V (to uz by sa malo davno balancovat) zatial co ine maju 3,3V. Mam pri nabijani max rozdiely do 50mV (skor mensie 20-30mV), to znamena ze niektore clanky maju este len 3,42V a niektore uz sa balancuju lebo dosiahli 3,45V (u mna prudom 4A), s tym, ze ak by sa napatie zvysilo na 3,50V obmedzi sa nabijaci prud na 4A. Preto som mandy odpojil a nepouzivam.

A dochadzame k tomu ze pokial su clanky zhodne tak nie je co balancovat a staci strazit min/max napatie clankov, resp. obcas doladit balancovanim hore. Ak ale kapacitne nie su zhodne tak najlepsie balancovanie je doplnit chybajucu kapacitu (pridavny clanok) alebo preskupit skupiny paralelne spojenych clankov tak aby skupiny mali opat zhodnu kapacitu. Ak sa toto neurobi, tak sice prelievacka to zachrani dole (ak je maly odber) ale nechcem vidiet co sa stane ak nastane slnecny den a baterka sa zacne nabijat vacsim prudom. Niektore clanky sa zacnu blizit k 100% SOC - v tom momente tie s malou kapacitou uletia a je treba razantne znizit nabijaci prud a cakat kym to prelievacky opat nezrovnaju. Ja som prelievacky odpojil, a skorigoval chybajucu kapacitu paralelne pripojenymi clankami (mam este nejake zasoby A123 2500mAh). Tym som dosiahol ze aj ked sa blizi SOC k 10% tak clanky maju zhodne napatie. Druha vec je rozdiel napatia clankov pri zatazi ak maju rozdielny vnutorny odpor a teda aj napatie - prelievat ci nie ?

Dnes chce každý překupník brzo zbohatnout a proto chce pro sebe někdy i víc,než na tom vydělá výrobce a navíc chce ještě smlouvu,že zboží bude prodávat jen on a ne nikdo jiný ,dokonce chce za zboží platit se spožděním...takže mnohdy je lepší prodat mín a neživit další mezičlánek,takových příkladů je všude plno...

Protože už se vidím, jak v létě zase courám po Evropě, leží mi v žaludku solár. Níže pár myšlenek ke konzultaci: 1) Jak najít místo přerušení ve flexi panelu? Nedisponuji hledačkou kabelů, ale nejen z tohoto důvodu bych ji možná pořídil. Vybavená laboratoř je doslova na dosah ruky, ale na RF moc zařízený nejsme. 2) Když se nepodaří oprava, co na tu střechu dát jiného? var. A) nový flexi - CZ distribuce chce za flexi panely mega peníze a na další nákup z číny bez záruky už nemám chuť. var. B) běžný skleněný panel v hliníkovém rámu. 300W panel v CZ by stál stejně jako 100W flexi z číny. Mám Victron 75/15, tedy do 75V a 15A tam může cokoli. I když využiju jen max 14,4*15=216W. Na střeše jsou 4x3 vlepené závity pro střešní nosič. Rozteč na šířku je 1000mm. Bohužel většina panelů je 1000 nebo 992mm. Otázka je jestli vymyslím, jak to tam rozumně přišroubovat. Auto má 199cm, tedy na trajekt (tak 1-2x ročně) bych ten panel potřeboval odšroubovat a schovat dovnitř (limit 200cm, při vyšší výšce to je asi 60E navíc na plánované cestě). Skleněné panely, co jsem našel, mají výšku 35-45mm. Kdyby se dal sehnat s výškou 20-25mm, možná bych ho nemusel sundavat (naložené auto si snad trochu sedne).

Nezkoušel někdo jaký vyrovnávací proud teče při rozdílu třeba 0,2v je trošku škoda že srovnává jen 1,5A když umí víc

Pozor nesrovnalo,jen přelilo ten nabitý mezi ostatní větší měrou, pak jsem je rozebral a dal paraelně k sobě.Udělal jsem to ze zvědavosti kolik pumpa dá a s opatrnosti vůči přímému šoku k ostatním vybitým.Kdybych ten úplně nabitý hodil mezi prázdné přímo,tak by začal téct značný proud na sousední,vzhledem k velikosti co pojal (283Ah).

Zovseobecnit sa to pravdepodobne neda. - Je pravda ze kompresor chladnicky vacsinou kladie zo zaciatku vacsi odpor ale aj to len v pripade ze to nema chladnicka osetrene. Ta nasa robi napriklad pred vypnutim to ze na par sekund zvysi otacky motora. Predpokladam ze uzatvori ventil v sacom potrubi cim sa vytvori podtlak. No a pri naslednom spusteni kompresor nekladie odpor pretoze nemusi stlacat vela plynu resp. nestlaca na zaciatku ziaden. Ak toto chladnicka nema, tak kompresor kladie motoru vacsi odpor a moze vzniknut vyssi nabehovy prud. - Predpokladam tiez ze niektore typy invertorovych chladniciek pokial nemaju porieseny nabeh uz spominanym podtlakom tak mozu mat nastaveny menic na agresivnejsi rozbeh co moze sposobit vacsi nabehovy prud.

To není jednotka určená pro Anglii, v Anglii je v zimě vlhčí podnebí než u nás ve vnitrozemí + teploty vhodné k její kondenzaci a "namrzlý" výměník je jen díky fyzice, kdy na výparníku při určitém rozmezí teplot a vlhkosti vzduchu kondenzuje vlhkost obsažená ve vzduchu. Kdo nosí brýle, tak to velmi dobře zná Nevím, odkud bereš informaci o teplotách, ale pokud se podívám na aktuální stav, je teď v Londýně +11°C a já mám za oknem -1°C. Kde to asi bude více namrzat? Při 11°C mi kondenzát stéká po lamelách a kondenzační teplo dodá výměníku extra porci energie. Takže při této teplotě platí že čím vlhčí vzduch, tím lépe pro TČ. Ve Stockholmu je také aktuálně 5°C a ja jsem musel škrabat auto a nedělám z toho závěry Jinak souhlasím, že skupenské teplo přeměny je vynikající zdroj tepla, krásným příkladem může být "perpetum mobile " kondenzační kotel s účinnosti 110% , ale pořád mi to nevysvětluje proč by v Anglii měly být jiné výparníky než v Čechách a proč naše Nibe a kamarádovo IVT má tenčí a hustější lamely na výparníku, než výrobci TČ jejichž výrobky vycházejí z klimajednotek.

Ono je hodně náročné separovat využitelné komponenty. Nikl a měď, možná i kobalt ale to je opravdu složité. Zbytek se spálí v cementárně.

Určitě by bylo na zvážení zařadit jeho nabídku do našeho eshopu pokud to nikdo jiný neprodává budeme mít teoreticky exkluzivní zboží a zároveň propagujeme jednoho z nás

Fakt to tam mají, 2Kč/kg. Ale teda moc to není... No tak olovo taky kdysi kdyz nebyli tak rozjeté recyklační linky bylo za odvoz či podobně buďme rádi že se vůbec začíná něco dít.

No tak vycházel sem trošku z toho jak jsi mluvil že jsi hodil jeden vybitý článek mezi nabyté a srovnalo ti jen už nevím za jak dlouho

Není potřeba spekulovat ,optej se caspera.Já jsem vznesl požadavek a odpověď jsem dostal k mé spokojenosti.O marketing jeho firmy se nezajímám,nemá se mnou nic společného,jsem jen uživatel,kterého zajímá co dostane za příslušný zlaťák. .A začínám brumlovatět ,jeho věta ať se mocnáři starají a platí za potřebnou energii co chtějí mě ze začátku nedávalo smysl,ale ona je to pravda.Takové to, ať se máme vlastenecky všichni rovně, bylo do mě vštěpováno dost dlouho a pomalu to už z těla začíná vyprchávat . A jedna technická,nejsou to winstny a mají jinou charakteristiku,umí více proudu díky silnějším elektrodám.

V tom případě jen čekej dokud nesrovnají vše,čím srovnanější články budou ,tím menší výkon pumpy podávají a tím déle to trvá(bez provozu). Srovnání se pohybovalo u mě do 0.02V při aktivním provozu domu.Ve vyplém stavu měniče a týdnu tmy to bylo o míň ještě.Ale je naivní nasadit pumpy na rozhozené velkokapacitní články a myslet si,že to srovnají do 24hod,ke všemu v provozu,který je rozhodí ještě více.Základem je to nasadit na srovnané a nechat pracovat. Na větší kontinuální výkon je potřeba použít izolovaný zdroj,který by bral z kontaktu pólů baterky a dotoval každý článek zvlášť potřebnými ampéry.Jejich účinnost kolem 80% je ale mimo nonstop nasazení v provozu,leda jednorázové vyrovnání místo nabíječky.Nebo nějaká logika ON/OFF na jejich ovládání.

kixel>Každé ukládání energie je ztrátové a obslužné,tak pokud se zaměříme jen na zálohu z DS pro nějaký výpadek,pak je to jen o velikosti investice a zařízení,dále spolehlivost respektivě životnost a výkon toho zařízení.Je úplně zbytečné se o tom bavit,protože pokud se na to nebudeme koukat očima zdroje,který tady je zdarma,ikdyž bychom nechtěli(slunce),tak to ukládání z DS považuji za kontraproduktivní.Na jak dlouho by sis představoval tu zálohu,jaký výkon a kolik tomu chceš věnovat zlaťáků a prostoru v domě,či bytě?A má být výstupem opět jen el. energie?

Proč k tomu panebože nemají PR alespoň půlku toho co má heda? Proč nenavazují kontakty s i4wifi která se snaží běžným smrtelníkům prodávat winstony? Nevím tedy jak jsou vytížení, ale přijde mi škoda, pokud český dobrý vyrpbce dokáže vyrobit články za cenu Číňana a nemá kolem toho pořádnej humbuk. Na webu píšou o investprech, ale pak nechápu co je to za investora, když jejich produkt nechce posouvat. Zajímám se tady o to teprve rok dva a v podvědomí jsem to sice měl, ale že to vyrábí za cenu aláče mě překvapilo. Kdyby alespoň pustili eshop, ale třeba mají plné kapacity no a já jim křivdím.

Fakt to tam mají, 2Kč/kg. Ale teda moc to není...

Taky mne něco podobného napadlo, hmotnost si nepamatuji, počítal jsem vše beton ať to má trochu kvicht Dej si s tím trochu matiky a dle vlastní spotřeby to spočítej. Nepamatuji si to přesně, ale koncem léta to bylo na výtah Tak to zkusim v rychlosti se zanedbanim jakychkoliv ztrat a beztak blbe - fyziku jsem uz dlouha leta nevidel: muj barak muze mit tak 300-500 tun, vezmu stred 400. To mame pri zvednuti o 1 cm energii 40 000 J. Takze pokud bych to pak spustil za 10 sekund, tak mam z toho akorat 4kW vykonu po dobu techto 10 sekund? Tedy cca 11Wh? No tak to si to urcite rozmyslim - abych z toho vytriskal (opet za naprosto idealnich podminek se stoprocentni ucinnosti a nulovym trenim atd.) 4kWh, tak musim mit barak zvednuty do vyse 36 metru (a usetri mi to pri blbem tarifu neuveritelnych 20 kacek) No, aspon jsem vylucovaci metodou zredukoval pouzitelna reseni

Na testování sem zapojil ty balancery sólo takže srovnávají každý jen 7 článku. baterky jsou připojeny od mínusu jak je malováno na desce nehřeje žádný a myši podle zvuku plašit umí

To není jednotka určená pro Anglii, v Anglii je v zimě vlhčí podnebí než u nás ve vnitrozemí + teploty vhodné k její kondenzaci a "namrzlý" výměník je jen díky fyzice, kdy na výparníku při určitém rozmezí teplot a vlhkosti vzduchu kondenzuje vlhkost obsažená ve vzduchu. Kdo nosí brýle, tak to velmi dobře zná Nevím, odkud bereš informaci o teplotách, ale pokud se podívám na aktuální stav, je teď v Londýně +11°C a já mám za oknem -1°C. Kde to asi bude více namrzat? Při 11°C mi kondenzát stéká po lamelách a kondenzační teplo dodá výměníku extra porci energie. Takže při této teplotě platí že čím vlhčí vzduch, tím lépe pro TČ.

Zapojoval si to tak,že nejdřív propojíš moduly a pak zasouváš konektor od mínus pólu směrem k plusu další konektor,dráty silné do konektorů,baterky nejdřív srovnané a pak nasadit.Když jsem dal nabitý článek(ověřovaný) mezi dva vybité a zapojil pumpy tak tam teklo skoro 10A chvilku,pak se to ustálilo kolem 6-7A(4.1V mezi dva 3.2V).Když na ně sáhneš tak žádný znatelně nehřeje,pokud ano opět rozpoj a zapoj jak píši.

Pískají a podle cellogu to napětí hrozně kolísá na článcích což mně celkem prekvapilo

No rozjetí je už skoro 0,2v a vyrovnávací proud je jen 1,5A to bych čekal že zabere víc. Jo je to li ion To trvá delší dobu, pokud jsi si poznačil napětí než tos zapojil, tak už musíš vidět nějakou změnu, pískají ty pumpy, pokud jo, tak hold musíš vyčkat.

No rozjetí je už skoro 0,2v a vyrovnávací proud je jen 1,5A to bych čekal že zabere víc. Jo je to li ion

Ano byly. obehove cerpadlo jede na max bez rizeni.[/quote] Co to máš za invertor, co jsem obhlížel TČ s invertorem tak všechny jely i s řízením oběhovky, bez řízené oběhovky nejde TČ řídit v optimálních otáčkách, jedeš ekvitermně podle teplotní křivky, nebo podle termostatu?[/quote] Ono je to slozitejsi. Dneska uz se nerizeny cerpadla nesmi vyrabet a mozna ani prodavat. To ale neznamena, ze kdyz mas v jednotce rizeny cerpadlo, ze nemuze jet naplno. Ridim ekvitermne s vlivem prostoru, v kazde mistnosti. Mam TC od jednoho ze tri nejvetsich ceskych vyrobcu. Na konkretnim bych rekl ze nezalezi. Mě to taky jede bez řízení. Sice je to připojené na PWM signál, ale ve firmware to není dodělané a jelo by to na 100%. Tak jsem si tam PWM signál dobastlil a řídím to zatím alespoň ručně (stáhnul jsem si to na minimální požadovaný průtok od výrobce a bohatě to stačí a ušetřím cca 70% energie čerpadla). Ono to čerpadlo si podle ekvitermy řídí výkon do kondenzátoru (výměníku) a teplotní spád na straně topné vody ho moc nezajímá. Zajímá ho teplota topné vody do podlahy. Stejně nezná průtok do systému, tak výkon do vody nespočítá. Trosku bych si dovolil oponovat. Na prutoku zalezi a to dost. Tim ze snizis vykon cerpadl ausetris par watu na jeho spotrebe, ale snizis si COP. Proc? Protoze COP je hodne zavisle na kondenzacni teplote, a souvis s prutokem vymenikem. vetsi prutok-> nizsi kondenzacni teplota -> vyssi COP. Jak je zmineno, scroll s invertorem neni tak vhodny jako rotacni, protoze se blbe maze v nizkych otacka, proto ma posunute minimum. A stejne tak ma vetsi uniky komprese pri nizsim vykonu, jak bylo zmineno.

nemate někdo zkušenost z MAXONEM např MAXON COMFORT WI-FI 3.5kW ? Ma to wifi a dobrou cenu tak zvažuji že bych do ni šel .

Co jsem se díval, tak scroll kompresory v nižších otáčkách opravdu jdou s COP docela dolů. Moc scroll kompresorů ani není určeno pro provoz s invertorem. U dvojitých rotačních kompresorů je to celkem vyrovnané v celém rozsahu otáček, navíc můžou pracovat v celkem velkém rozpětí (u mě konkrétně 12-120Hz), takže se ten výkon dá dost v pohodě dávkovat a je celkem v pohodě když se stroj předimenzuje hlavně kvůli výparníku. Co je samozřejmě problém je konstrukce výparníků, která vzhledem k ceně a původnímu návrhu jednotek spíše pro chlazení není úplně ideální pro naše podmínky (100% RH a teploty kolem 0°C). U mě to teď vypadá zhruba takto. Teplota venku je -0,5°C,teplota výparníku -2°C, kondenzace cca 25°C, výstup topné vody 23°C (mám celkem předimenzovanou podlahu, takže chodím na dost nízkých teplotách a teplotním spádu klidně kolem 1-2°C). Momentálně neměřím el. příkon a výkon do vody, mám odmontovaný průtokoměr. Foceno těsně před odmražováním. Pokud bych ohříval TUV a jel na plný výkon, tak to bude totálně zamrzlé. Momentálně to jede na odpočinkových 19Hz. Máme Nibe F2040-8 s rotačákem a ten rozsah otáček je opravdu "obrovský" oproti scrollu který je použit u Nibe F2120, ale to je určeno tím, že u scrollu je při malých otáčkách velký "profuk" mezi spirálou statoru a rotoru, kde se používá jako "těsnění"olej. Už dříve jsem četl nějaké pojednání, že scroll je prakticky výhodnější používat se zásobníkem v režimu on/off a většina výrobců ty kompresory ani nevyráběla pro práci s invertorem. Mě se u toho rotačního kompresoru líbí, že většinu času jede kolem 20Hz s rozumným COP a když je potřeba může vyjet až na těch 120Hz (většinou stejně zapracuje ochrana proti přehřátí a frekvence skončí třeba kolem 90Hz). Ale jelikož je invertor, tak nejsou žádné proudové rázy, jede to na 230V s rozumným příkonem kolem 500-800W. Když jsem se rozmýšlel, tak jsem celkem řešil pro a proti a chtěl jsem původně 3f scroll. To jsem ještě nevěděl, že na střeše bude FVE. Teď jsem rád, že jsem se rozhodnul takto. Kolem Nového roku když bylo venku hezky a svítilo pěkně slunce, tak jsem schopen výkrýt celou spotřebu včetně topení z 6,4kWp. Chci ještě přihodit tak 1,6kWp a 15kWh baterky a budu spokojený. Scroll se používá už nějakou dobu i v invertorech a je pravda jedou od nějakých, jestli se nemýlím, od 30Hz, ale má plošší vykonový průběh (není propad okolo 0°C), jinak také naprostá spokojenost rotačkou, ale chtělo by to na zimu větší pole panelů, stávajících 2,2kwp a k tomu v Beskydech je žalostně málo a snad se něco nahodí na tu naši 300m2 střechu .Jinak to naše TČ ma nejmenší příkon, co jsem zaregistroval 1,9A tj. cca 450W a to i při cca 5-7°C venku.

Na kolik milivoltů má srovnat přesně? Mě ty pumpy od Mandy srovnávají při 4S LIFEPO4 na 2-3mV, na PB ty 6V taky na 2-3mV, já jsem s nimi spokojený. Oni píší tuším, že srovnají na cca 5-10mV. Mně to zatím baterky po pár dnech nesrovnalo defakto vůbec tak mi to přišlo divné A to máš na čem, Lion ?, nebo LIFEPO4, záleží jak byli rozjeté, pokud jsou správně pumpy zapojené, tak to nech více dní a ono se to srovná.

ja momentalne pouzivam voda/voda 7-9kW podla teploty vstupnej vody a kedze mam teplotu studnicnej vody 12C i teraz takze to asi bude valit na 9kW pri kureni ma prikon 2kW a pri TUV az 2.5kW cize ide na max. Je invertorove jednofazove a nadherne sa rozbieha z nuly na 1kW i 30-50s. Vody mam nekonecno a je len mechanicky filtrovana. Prietok cez TC mam nastaveny na 22l/min a v pohode stiha oteplovat vyparnik na 6-8C. Uz sa tesim ako pobezi na slnko

Též už přestanu, řekl jsem asi už vše. Ale je pravda, že téma o TČ by se asi hodilo a bylo by o čem psát.

Ano byly. obehove cerpadlo jede na max bez rizeni.[/quote] Co to máš za invertor, co jsem obhlížel TČ s invertorem tak všechny jely i s řízením oběhovky, bez řízené oběhovky nejde TČ řídit v optimálních otáčkách, jedeš ekvitermně podle teplotní křivky, nebo podle termostatu?

Vypadá to že by TČ asi zasloužilo vlastní vlákno trošku to tu začalo žít svým životem o Buď v klídku, už zmlknu.

[quote="beethowen"]Jenom tu vydatnou studnu, teda 2 studny. To je třeba u mě problém. Navíc by se to mělo taky Jj já vím. U nás v některých krajích je spíš problém mít vodu ve studně, natož mít vydatnou. Zase na druhou stranu, pokud někdo nežije v horských oblastech tak postačí i vzduch-voda. Šak není aní sníh, natož pořádný mráz. Já si to bral, že tu vodu mám, tak jsem si řekl proč ne.

Vypadá to že by TČ asi zasloužilo vlastní vlákno trošku to tu začalo žít svým životem

[/quote]Ano byly. obehove cerpadlo jede na max bez rizeni.[/quote] Co to máš za invertor, co jsem obhlížel TČ s invertorem tak všechny jely i s řízením oběhovky, bez řízené oběhovky nejde TČ řídit v optimálních otáčkách, jedeš ekvitermně podle teplotní křivky, nebo podle termostatu?

Zdravím, mám také invertorovou ledničku Samsung a měřil jsem příkon při rozběhu a zaznamenal jsem náraz 1500W než se invertorový motor rozběhl. A logicky, každý motor v kompresoru musí překonat tlak ve válci i rozběh samotné hmotnosti točivé části el.motoru. Úplně bych nesouhlasil. Každou chvilku se mě rozbíhá kompresor v TČ a o nějakých proudových rázech teda nevím. On tam ten invertor nebude úplně kvůli spotřebitelům, ale asi se potom výrobcům líp plní třídy A+++++ a podobné.

LIFEPO4: https://auto.bazos.cz/inzerat/114109538 ... omobil.php https://elektro.bazos.cz/inzerat/114118 ... omobil.php Tak to už bych koupil od caspera nové se zárukou, 2628,- s daní

Nové články vyráběné v Čechách? A kdepak takovou cenu seženu? Třeba na EV batery, 100Ah článek nový 2172,- bez DPH, cena stejná a máš to doma, navíc od člena fóra casper http://www.evbattery.cz/products/default.html

asi bych mandy nenechal stále připojené kvůli mikrocyklování Dle mě co jsem to testoval a pozoroval, tak to ničemu nevadí, kapacita neklesla za 2 roky vůbec, kolik % může být to cyklování ?? když to pumpy srovnají, tak to bere velmi málo proudu cca 10-20mA bylo u mě. Nevím jestli je to pumpami od Mandy, ale po 5 letech jsem měřil kapacitu Winstonů 200Ah co byly kupované nové, tak 4 ks v rozmezí 196 až 202Ah O skoro 2 roky později jsem dodal článek pátý ("rozšířil jsem z 12V na 15V ) a tento mi vykázal 197Ah.... Mikrocyklů byla za tu doba asi miliarda a nemám pocit, že by nějak ovlivnila aku. Ale je tedy pravda, že původní kapacitu nemám relevantně změřenou Za mně je mikrocyklování v pohodě, ale je taky fakt, že nemám možnost porovnat s a bez.... Stejně se mu nikdo nevyhne, jen je tu možnost tento jev omezit. Dle mne to nemá smysl. Že by na tom měly zásluhu přelévačky od Mandy silně pochybuji, někde je tu oscilogram s kleštěmi do měniče plus mínus desítky A a přelévačky jsem taky měřil (i toto měření tu je) a je to nula nula prd

100% vykon: Prikon: 3740W TCJ: 36C Tout: 41.9C Tin: 36.8C Tvenku: -0.5C Tvyparnik: -0.5C tzn.dT je 5.1, pri prikonu 3740W ==> 5.1/3740W * 1000 = 1.36 - toto neni COP, ale pouze pomer. protoze realne COP nevim, protoze neznam prutok. vykon 30% 1854W TCJ: 36.4C Tout: 43.5 Tin: 40.5 Tvenku: 0.5C Tvyparnik: -2.5 tzn dT je 3, pri prikonu 1854W ==> 3/1854W * 1000 = 1.6 opet pouze pomer a ne COP. Ten poměr nic neukazuje, naprostá většina TČ s invertorem má i řízené otáčky oběhového čerpadla neboť si otáčkami řídí dT mezi výtlakem a zpátečkou a pochybuji, že u 30% a 100% výkonů TČ byly stejné otáčky čerpadla a tím pádem i průtok. Ano byly. obehove cerpadlo jede na max bez rizeni.

Jenom tu vydatnou studnu, teda 2 studny. To je třeba u mě problém. Navíc by se to mělo taky nějak pořešit na úřadě, ale co si budem. Pozemek na kolektor mám malý, takže pro mě byl vzduch/voda v podstatě jediná možnost. Teda mohl jsem vrtat, ale to je cenově nic moc a zase úřad. Já jsem byl zase spokojený hodně v létě když jsem ještě neměl FVE. To byla jedna báseň ohřívat TUV čerpadlem. Teď už to řeší přebytky z FVE a asi by to chtělo dávat i sousedům.

Můj Outlander po 5 letech a 180000km stále pojme 8,5kWh z původních 10kWh. Obvyklá degradace baterií je 3-5 % ročně. Hmm, no Ty jsi už překročil záruku 160kkm, takže fakt dobrej oddíl Mimochodem zkusil jsi si apkou či v servise při kalibraci vyjet jak na tom akumulátory jsou? Jestliže 15% je ze 60 využitelných (do dvaceti nahoře a dvaceti dole tě "nepustí"), tak skutečná degradace může být 25% což odpovídá Tebou uváděným 5% ročně. na ake napatie sa nabija bateria v outlanderi? niekde som cital ze max voltage 336V. vie to niekto alebo to mate zmerane? to by pri 80 clankoch znamenalo 4,2V na clanok. To nevím, zkusím zjistit ale LEV50 v jónovi se nabíjí na 4,11V (362V, 88 článků). Rozhodně bych je v úložišti provozoval maximálně do 4,1V (4,2V je moc).

Můj Outlander po 5 letech a 180000km stále pojme 8,5kWh z původních 10kWh. Obvyklá degradace baterií je 3-5 % ročně. A tech 180tis si najel na tu baterku?

Nové články vyráběné v Čechách? A kdepak takovou cenu seženu?

[quote="dracekvo"]Pokud má člověk u baráku potůček, tak by to šlo. Ale kdo to má. To se ale nebere z potucku, to by nefungovalo. V zime i potucek zamrzne. Delaji si bud vrty nebo studna- studna. Zemni kolektor je taky hodne v pohode. Jak jsem psal. Zadba vrcici skatula u baraku, zadne zamrzani, zadne pritapeni patronou kdyz hodne mrzne. I kdyz u nas uz ani nemrzne. Mam vydatnou studnu 8m hlubokou a v ni nautilu a funguje to. Do druhe studny zpet vodu vratim. Soused me kolektor a nestezuje si, vyhoda je ze muze mrznout jak chce nam to SCOP nezměni

Ono to je skoro u každého výrobce. Já mám Viessmann, nějakou levnější řadu a venkovní jednotka je stejně převlečená Toshiba nebo Airwell, nebo něco takového. Ty dražší čerpadla si už vyrábějí sami. Testují je v Brně v Honeywellu, tak to vím určitě.

...jedou hodně čerpadla ze Švédska - proč asi? No to je přeci jednoduché: sami to neumí, tak si to koupí a doufají, že to je zákazníkovi jedno

Zemní registr nemusí být drahý,ale záleží jaké máš podloží,mám návod na jeho zhotovení svépomocí,je to spíš zemní akumulátor,který v zimě používáte na topení a v létě na chlazení,takže část energie vrátite zpět,předpokládá to ale v místě zeminu a poté je možno vrtat do hloubky 10 m sám v domácích podmínkách...já mám smůlu hlíny jen 0,5 metrů a pak skálu,takže bych to jen tak nezvládl...je tam popis i výměníků a i jiné způsoby rešení...jelikož je to trochu složitější a tím pádem možná i možnost poruchy větší,zůstal jsem u osvedčeného způsobu topení dřevem a postupném snižování dobrým zateplením,nejlevnější energie je ta,kterou nepotřebujete....

Co jsem se díval, tak scroll kompresory v nižších otáčkách opravdu jdou s COP docela dolů. Moc scroll kompresorů ani není určeno pro provoz s invertorem. U dvojitých rotačních kompresorů je to celkem vyrovnané v celém rozsahu otáček, navíc můžou pracovat v celkem velkém rozpětí (u mě konkrétně 12-120Hz), takže se ten výkon dá dost v pohodě dávkovat a je celkem v pohodě když se stroj předimenzuje hlavně kvůli výparníku. Co je samozřejmě problém je konstrukce výparníků, která vzhledem k ceně a původnímu návrhu jednotek spíše pro chlazení není úplně ideální pro naše podmínky (100% RH a teploty kolem 0°C). U mě to teď vypadá zhruba takto. Teplota venku je -0,5°C,teplota výparníku -2°C, kondenzace cca 25°C, výstup topné vody 23°C (mám celkem předimenzovanou podlahu, takže chodím na dost nízkých teplotách a teplotním spádu klidně kolem 1-2°C). Momentálně neměřím el. příkon a výkon do vody, mám odmontovaný průtokoměr. Foceno těsně před odmražováním. Pokud bych ohříval TUV a jel na plný výkon, tak to bude totálně zamrzlé. Momentálně to jede na odpočinkových 19Hz. Máme Nibe F2040-8 s rotačákem a ten rozsah otáček je opravdu "obrovský" oproti scrollu který je použit u Nibe F2120, ale to je určeno tím, že u scrollu je při malých otáčkách velký "profuk" mezi spirálou statoru a rotoru, kde se používá jako "těsnění"olej. Už dříve jsem četl nějaké pojednání, že scroll je prakticky výhodnější používat se zásobníkem v režimu on/off a většina výrobců ty kompresory ani nevyráběla pro práci s invertorem. Mě se u toho rotačního kompresoru líbí, že většinu času jede kolem 20Hz s rozumným COP a když je potřeba může vyjet až na těch 120Hz (většinou stejně zapracuje ochrana proti přehřátí a frekvence skončí třeba kolem 90Hz). Ale jelikož je invertor, tak nejsou žádné proudové rázy, jede to na 230V s rozumným příkonem kolem 500-800W. Když jsem se rozmýšlel, tak jsem celkem řešil pro a proti a chtěl jsem původně 3f scroll. To jsem ještě nevěděl, že na střeše bude FVE. Teď jsem rád, že jsem se rozhodnul takto. Kolem Nového roku když bylo venku hezky a svítilo pěkně slunce, tak jsem schopen výkrýt celou spotřebu včetně topení z 6,4kWp. Chci ještě přihodit tak 1,6kWp a 15kWh baterky a budu spokojený.

Zdravím, mám také invertorovou ledničku Samsung a měřil jsem příkon při rozběhu a zaznamenal jsem náraz 1500W než se invertorový motor rozběhl. A logicky, každý motor v kompresoru musí překonat tlak ve válci i rozběh samotné hmotnosti točivé části el.motoru.

kdybych řešil TČ oslovím regulus. Mám tam kamaráda a mají vlastní zkušebnu a každý kus hodně týrají než ho začnou prodávat. Testují snad vše co je na trhu a jedou hodně čerpadla ze Švédska - proč asi?

Co jsem se díval, tak scroll kompresory v nižších otáčkách opravdu jdou s COP docela dolů. Moc scroll kompresorů ani není určeno pro provoz s invertorem. U dvojitých rotačních kompresorů je to celkem vyrovnané v celém rozsahu otáček, navíc můžou pracovat v celkem velkém rozpětí (u mě konkrétně 12-120Hz), takže se ten výkon dá dost v pohodě dávkovat a je celkem v pohodě když se stroj předimenzuje hlavně kvůli výparníku. Co je samozřejmě problém je konstrukce výparníků, která vzhledem k ceně a původnímu návrhu jednotek spíše pro chlazení není úplně ideální pro naše podmínky (100% RH a teploty kolem 0°C). U mě to teď vypadá zhruba takto. Teplota venku je -0,5°C,teplota výparníku -2°C, kondenzace cca 25°C, výstup topné vody 23°C (mám celkem předimenzovanou podlahu, takže chodím na dost nízkých teplotách a teplotním spádu klidně kolem 1-2°C). Momentálně neměřím el. příkon a výkon do vody, mám odmontovaný průtokoměr. Foceno těsně před odmražováním. Pokud bych ohříval TUV a jel na plný výkon, tak to bude totálně zamrzlé. Momentálně to jede na odpočinkových 19Hz. Máme Nibe F2040-8 s rotačákem a ten rozsah otáček je opravdu "obrovský" oproti scrollu který je použit u Nibe F2120, ale to je určeno tím, že u scrollu je při malých otáčkách velký "profuk" mezi spirálou statoru a rotoru, kde se používá jako "těsnění"olej.

Na kolik milivoltů má srovnat přesně? Mě ty pumpy od Mandy srovnávají při 4S LIFEPO4 na 2-3mV, na PB ty 6V taky na 2-3mV, já jsem s nimi spokojený. Oni píší tuším, že srovnají na cca 5-10mV. Mně to zatím baterky po pár dnech nesrovnalo defakto vůbec tak mi to přišlo divné

Co jsem se díval, tak scroll kompresory v nižších otáčkách opravdu jdou s COP docela dolů. Moc scroll kompresorů ani není určeno pro provoz s invertorem. U dvojitých rotačních kompresorů je to celkem vyrovnané v celém rozsahu otáček, navíc můžou pracovat v celkem velkém rozpětí (u mě konkrétně 12-120Hz), takže se ten výkon dá dost v pohodě dávkovat a je celkem v pohodě když se stroj předimenzuje hlavně kvůli výparníku. Co je samozřejmě problém je konstrukce výparníků, která vzhledem k ceně a původnímu návrhu jednotek spíše pro chlazení není úplně ideální pro naše podmínky (100% RH a teploty kolem 0°C). U mě to teď vypadá zhruba takto. Teplota venku je -0,5°C,teplota výparníku -2°C, kondenzace cca 25°C, výstup topné vody 23°C (mám celkem předimenzovanou podlahu, takže chodím na dost nízkých teplotách a teplotním spádu klidně kolem 1-2°C). Momentálně neměřím el. příkon a výkon do vody, mám odmontovaný průtokoměr. Foceno těsně před odmražováním. Pokud bych ohříval TUV a jel na plný výkon, tak to bude totálně zamrzlé. Momentálně to jede na odpočinkových 19Hz.

100% vykon: Prikon: 3740W TCJ: 36C Tout: 41.9C Tin: 36.8C Tvenku: -0.5C Tvyparnik: -0.5C tzn.dT je 5.1, pri prikonu 3740W ==> 5.1/3740W * 1000 = 1.36 - toto neni COP, ale pouze pomer. protoze realne COP nevim, protoze neznam prutok. vykon 30% 1854W TCJ: 36.4C Tout: 43.5 Tin: 40.5 Tvenku: 0.5C Tvyparnik: -2.5 tzn dT je 3, pri prikonu 1854W ==> 3/1854W * 1000 = 1.6 opet pouze pomer a ne COP. Ten poměr nic neukazuje, naprostá většina TČ s invertorem má i řízené otáčky oběhového čerpadla neboť si otáčkami řídí dT mezi výtlakem a zpátečkou a pochybuji, že u 30% a 100% výkonů TČ byly stejné otáčky čerpadla a tím pádem i průtok.

Co jsem četl článek o výběru TČ, tak tam psali že raději sáhnout po takových, které maji lamely dál od sebe. Že jednak to tak nenamrzá a druhak jsou prý tišší. to je pěkná blbost, tohle hlásají výrobci a dovozci TČ, kteří na výparníku šetří, čím hustší lamely, tím vyšší teplosměnná plocha a tím pádem vyšší COP, SCOP a sezónní energetická účinnost vytápění ηS (%), ale také vyšší cena výparníku, když se podíváte na výměníky výrobců TČ které se na ně specializují a nevyrábí klimošky, tak zjistíte že mají lamely hustější než u výrobců klimošek, kteří mají TČ jako "přidruženou výrobu" a jako výparník používají upravený kondenzátor z klimajednotek popř dovozců TČ se značkou CCC, kteří jdou pouze po ceně. Hluk TČ je závislý hlavně na kvalitě ventilátorů, jeho otáčkách, řízení otáček vent. a minimálne šířkou mezi lamelami, u lamel hluk ovlivňuje hlavně jejich deformace a tloušťka samotných lamel.

asi bych mandy nenechal stále připojené kvůli mikrocyklování Dle mě co jsem to testoval a pozoroval, tak to ničemu nevadí, kapacita neklesla za 2 roky vůbec, kolik % může být to cyklování ?? když to pumpy srovnají, tak to bere velmi málo proudu cca 10-20mA bylo u mě.

https://www.druhotnesuroviny.cz/nabijec ... tebook-atd

Na kolik milivoltů má srovnat přesně? Mě ty pumpy od Mandy srovnávají při 4S LIFEPO4 na 2-3mV, na PB ty 6V taky na 2-3mV, já jsem s nimi spokojený. Oni píší tuším, že srovnají na cca 5-10mV.

Chápu to správně, že tyto čísla vypadají, že s klesajícím výkonem COP stoupá? To vypadá na něco poddimenzovaného? Vypadá to na klasický případ poddimenzovaného výparníku. Mám to podobně. Venkovní jednotka má značku Fujitsu. Jsou to zřejmě kusy určené pro anglické podnebí, kde teploty moc pod 10°C neklesají díky Golfskému proudu ale vozí se k nám, kde pracují převážně v teplotách kolem nuly. Pak to vypadá takhle: To není jednotka určená pro Anglii, v Anglii je v zimě vlhčí podnebí než u nás ve vnitrozemí + teploty vhodné k její kondenzaci a "namrzlý" výměník je jen díky fyzice, kdy na výparníku při určitém rozmezí teplot a vlhkosti vzduchu kondenzuje vlhkost obsažená ve vzduchu. Kdo nosí brýle, tak to velmi dobře zná

OK, rozumiem, ale poprosím jednoznačnú odpoveď na myslím jasne položenú otázku: Majú nižší rázový rozbehový prúd oproti kompresorovým a nie je pre ne nutný predimenzovaný menič ? Mozem sa podelit o svoju skusenost - mam chladnicku Samsung RB37J5329SSEF s invertorovym motorom a ziadne prudove razy som nezaznamenal. Prikladam graf spotreby. Graf ma 5s interval takze teoreticky by uniknut mohol avsak frekvencny menic nema dovod to robit. Jeden z dovodov jeho pouzitia vseobecne je eliminacia prudovych razov.

Už i Li akumulátory se vykupují ale cena je horší jak u olova o tom žádná A kde? To by mě zajímalo.

Neodpadá, ale řeší se snadněji: nemrznoucí kapalina bohužel mají smůlu ti co nemají dost velkou plochu zahrady osluněnou. Aha myslel jsem země-voda...

Pokud má člověk u baráku potůček, tak by to šlo. Ale kdo to má. Spíš zajímavější alternativou je TČ země/voda. Nebo pak ještě aktivní rekuperace. Zatím jsem se tomu moc nevěnoval. Jediné co vím, tak zemní registr bude drahej na stavební práce a je otázka co jeho životnost. Každopádně pak o aktivní rekuperaci budu taky něco studovat, jestli to má cenu nebo ne. Ale znamenalo by to centrální rekuperační výměník. Mě se líbí právě decentrální rekuperace kvůli jednoduchosti montáže.

a co tak TČ voda-voda? Odpadá nějaké řešení zamrzání..

Bavime-li se v obecne rovine ryze binarne "je treba"/"neni treba", pak ano - temer vse potrebuje udrzbu. Jakmile ale z teto roviny prejdeme do prakticke (a to je presne ta, v niz tyto veci resim), pak zjistime ze naroky jsou casto diametralne odlisne. Ono oprvdu srovnavat treba nadrz s vodou na kopci s olovenymi bateriemi je celkem zbytecne - kolem nadrze nemusim neustale litat a kontrolovat jeji stav a udrzovat ji trvale plnou a ani nemusim resit zpusob prubezneho doplnovani a zadnou dalsi chytristiku kolem. Jedine, co mohu jednou za cas v pravidelnych intervalech zkontrolovat, je cast odberova - tedy v pripade nadrze generator, v pripade baterii by to byl invertor - pokud by byl vubec zapotrebi (treba v mem pripade neni, to ale stejne baterie nijak nezvyhodnuje vzhledem ke starostem s ulozistem samotnym). U baterii je mohu trvale udrzovat, i pres to ale za par let vyschnou. No a v pripade hlubsich cyklu zase budu resit sulfataci atd. Tedy radeji bych zustal konkretni: treba v pripade stlacovani vzduchu muzeme byt vecni a rici ze vzdusniky budou potrebovat pravidelnou revizi (tesnosti a nevim ceho jeste), ze treba generator se bude muset obcas nahodit pro kontrolu funkcnosti a timpadem kompresor bude muset doplnit tlak (coz zaroven vyzkousi jeho funkcnost) a muzeme se bavit o srovnavani teto narocnosti a nakladu s tim spojenych. Prohlaseni "vse potrebuje udrzbu" je ale ponekud zbytecne. To bych mohl ke kazdemu druhemu tematu zde psat "slunce sviti ve dne" a budu mluvit uplne stejne k veci, protoze kazde druhe tema (mozna i vice) se primo tyka panelu a timpadem slunecni svit je tam uplne stejne jakz-takz relevantni, a muj prinos do diskuse bude uplne stejne nulovy.

OK, rozumiem, ale poprosím jednoznačnú odpoveď na myslím jasne položenú otázku: Majú nižší rázový rozbehový prúd oproti kompresorovým a nie je pre ne nutný predimenzovaný menič ?

V tejto diskuzii mi chybaju uzivatelia akumulatorov z VZV. Napr. moderne verzie clankov VVZ http://en.brcpower.com/product/835.html Uvedena cena je urcite bez cla DPH a dopravy. Ale i tak je zaujimava (cca 110$/kWh), naviac vlastnosti clankov su viac nez dobre Ano, to je přesné. U Pb akumulátorů do vysokozdvižky je možnost provozovat je dlouhá léta. Jejich pancéřové elektrody se nesmí srovnávat s downsizingovanými startovacími akumulátory. Navíc, po konci životnosti se dají prodat do šrotu. Li akumulátory se do šrotu prodat nedají. Už i Li akumulátory se vykupují ale cena je horší jak u olova o tom žádná

Uz tu byly nekolikrat a pokazdy rikam: 1] vazi 2kg, zatim co 100Ah clanek winston (overenej) vazi 3,4Kg, proc asi? Z eby tam Winston sypal pisek navic? 2] cena je temer shodna (ne-li vyssi) s novymi clanky vyrabenymi v cechach, ktere jsou 100% nove a se zarukou.... tohle bych za tyhle penize, nechtel ani zkouset.