solarninovinky.cz

Rozhovor: Již 3 roky je bez proudu, vystačí si s ostrovní elektrárnou.

Filip Procházka bydlí “na samotně u lesa”, aniž by byl připojen k rozvodné síti. Díky vlastní ostrovní fotovoltaické elektrárně dokáže pokrývat většinu spotřeby elektrické energie. Co obnáší energetická nezávislost v praxi?

Zdravím. Řekl bych že je to především o zdravém rozumu a hospodárnosti. Přeci jen skutečnost, že je má domácnost energeticky nezávislá a dokážu si elektrickou energii zajistit sám bezebytku je stejná jako to dnes leckdo dělá s vodou, pokud má vlastní studnu a je plně bez přípojky k obecnímu vodovodu. To je v podstatě z mnoha úhlů pohledu naprosto stejný princip nezávislosti.

Q1: Proč jste se vlastně rozhodl pro vybudování nezávislého ostrovního fotovoltaického systému?

V mém případě to bylo nevyhovující řešení přípojky k el.en. v místě, kde se nachází nemovistost, ve které bydlím, tedy zděná čtyřpatrová trvale obyvatelná rekreační chata nedaleko od města v chatové oblasti na kopci s nádherným výhledem. Ten výhled měl na můj vkus jasnou převahu při koupi nemovitosti před stavem místní elektrické přípojky a vzhledem k problémům s realizací nové přípojky 170m k nejblizší trafostanici mě ani toto neodradilo a padla volba na ostrovní a na dodavatelích el.en. zcela nezávislou fotovoltaickou elektrárnu.

Q2: Co všechno vybudování takového systému obnášelo? Kolik jste nad tím strávil času, kdo vám s tím pomáhal?

První verzi realizovala odborná elektromontážní firma avšak návrh systému trpěl několika koncepčními, nikoliv technickými nedostatky. Nechal jsem tedy převést záruční lhůty na jednotlivé komponenty a ne na systém jako celek a začala několikaletá fáze samostudia paralelně s vývojem úzce tematicky zaměřeného diskuzního fóra MyPower.CZ, úprav, vývoje podrobného měření systému v čase, rozšiřování o další panely, výměnu baterií, měniče, došlo za ty roky ke značné modernizaci celého systému.

Q3: Jak se Vám dnes po 3 letech doma žije, aniž byste byl připojen k rozvodné síti? Cítíte se nějak omezen?

Nějak to ani nevnímám. Elektřina šla včera, jde dnes, zítra taky, pozítří se vzbudím, zapnu počítač a on pojede taky, i přes noc, stejně tak další den a ten další opět. Žádná faktura za elektrickou energii v dohlednu. Takhle už prakticky čtvrtý rok... Žije se s tím docela hezky. Jsem se systémem celkem sladěn tak, že nepociťuji nedostatek el.en. Počet výpadků el.en za minulý rok v mé domácnosti je 0. Je to obdobné, jako výše zmíněný člověk vlastnící studnu. Když si ji vyčerpá, tak nemá vodu. Když si já vybiju baterie na noc, nemám elektřinu. Proto si obvykle člověk studnu během sucha nevypouští a stejně tak já si na noc baterie nevybíjím. Až na vyjímky mi to pokaždé vyjde. Vyjímkami jsou podzimní a zimní měsíce, kdy vyjímečně lehce dobiju baterie, aby nebyly dlouho hluboce vybity, což obnáší asi 2 hodiny provozu elektrocentrály. Necítím se omezen zejména kvůli jednomu velmi důležitému faktu a tím je to, že má domácnost není plně závislá na elektřině. Například TUV lze u mě připravit díky lázeňským kamnům s elektrickým dohřevem nejen elektřinou, ale i dřevem. Stejně tak je řešeno vytápění krbovými kamny a kuchyň s možností vařit kromě elektřiny také na plynu. Nic z toho nevylučuje upřednostnění elektrické energie v momentě jejího dostatku, či přebytku. Na jaře a na podzim přitápím elektrickou energií už v tomto období z přebytků. Existuje ještě ale i jiný typ elektrických rozvodů v mé domácnosti a to jsou DC rozvody se stejnosměrným napětím, tedy totéž co má každý řidič v palubní síti svého auta. Tyto rozvody potřebuji mít napájeny trvale. Používám je u sebe doma k napájení nízkonapěťových spotřebičů, například ke své práci SW programátora pro napájení výpočetní techniky. K provozu a zálohování těchto rozvodů slouží dostatečně dimenzované trakční baterie o dostatečné kapacitě.

Q4: Co děláte v zimě, když slunce nesvítí? Omezujete spotřebu nebo si pomáháte záložním zdrojem?

Ono právě slunce svítí i v zimě a to dosti ostře, obzvláště navíc odrazem od sněhu. V zimě bývají z FVE také slušné výkony, až by se jeden leckdy divil. Problémem jsou spíše delší podzimní zatažené období, inverze a podobné neduhy. Kupříkladu sníh z fotovoltaických panelů je to první co je dole ze střechy. Na delší zatažené období je v záloze elektrocentrála. Díky trvalému nízkému odběru, kterého jsem dosáhl značnou optimalizací použitých spotřebičů v domácnosti mi stačí baterie o ne až tak velké kapacitě na přečkání déle zatažených dnů se silnou oblačností.

Q5: V létě určitě máte výrazné přebytky výkonu ze solární instalace. Co s tím děláte? Nebylo by výhodnější tyto přebytky prodávat sousedovi nebo raději do sítě?

Řekl bych, že výhodnější by to nebylo a to například kvůli zdanění. Častokrát si říkám, že bych sousedovi poslal přebytky řekněme do 2000W příkonu na 230VAC při dostatku energie zcela zdarma třeba do sekačky, boileru, jeho trakčních baterií, čerpadla, využití by se jistě našlo tam, kde panuje dobrá sousedská nálada a dobré vztahy. Jedno vhodné relé by snadno zajistilo výběr a upřednostnění energie z přebytků před energií od dodavatele. Něco blízkého principu klasického záložního počítačového zdroje, tedy UPS, kde jsme přepnuti častěji spíše na bateriích uvnitř UPS (dokud to je možné) a které dobíjíme energií ze slunce.

Q6: Jakým způsobem řešíte skladování elektřiny, kterou vyrobí elektrárna?

Zatím používám s ohledem na relativně příznivou cenu trakční olověné baterie, teď v současnosti Trojan, 225Ah, 6V x 4 baterie sériově = 24V systémové napětí. Uložit do nich lze asi 5.7kWh elektrické energie. S určitou mírou efektivity lze z těchto baterií podobné množství energie zase dostat. Samozřejmě jejich životnost není nekonečná a jsou dnes překonány technologií LiFe. Tyto baterie jsou ale na můj vkus zatím poněkud dražší a mám obavy o jejich náchylnost k poškození při hrubším zacházení (přebíjení, hluboké vybití). S ohledem na cenu se obávám rizik. Třeba se toto hledisko časem vylepší.

Q7: V jakém stavu jsou baterie po 3 letech provozu elektrárny? Máte nějaký „tip“ na správnou volbu baterii?

Stav bývá různý podle způsobu, jakým je s bateriemi zacházeno. Tip na správnou volbu baterií pro ostrovní fotovoltaický systém je možná podobný jako s preferencí správného typu automobilu. Je to individuální, je to o zkušenostech a zvyku. Zatím jsem zažil už dvoje olověné baterie a vím co od nich čekat a jak s nimi zacházet, takže možná v mém případě jsem stále zastáncem olověných trakčních baterií. Toto samozřejmě nesmí slyšet zastánci technologie "LiFe", protože je pravdou, že tyto baterie při správném používání prakticky nestárnou, ale zatím jsem i s ohledem na cenu neměl příležitost se s nimi sžít a přestat se obávat rizika jejich snadného poškození. Je to možná jen otázka času a osobních preferencí.

Q8: Ideálním doplňkem pro střešní solární elektrárnu může být malá domácí větrná elektrárna. Plánujete její realizaci?

Zvažoval jsem toto rozšíření, ale obávám se, že vzhledem k množství energie, které poskytuje současná fotovoltaická elektrárna, větrná elektrárna ani nebude zapotřebí. V jiné lokalitě to může být určitě zajímavý doplněk. Stejně tak jako potok v blízkosti může být trvalým zdrojem v podobě malé vodní elektrárny.

Q9: V domácnosti realizujete přestavbu spotřebičů na provoz na 12 V namísto 230 V. V čem jsou výhody tohoto řešení? – které třeba a včem jsou výhody? Lze něco takového využít i v běžné domácnosti, je tam reálné něco ušetřit?

V běžné domácnosti, kde už 230V máme, tuto strategii moc nevyužijeme. U mě z pohledu energetického na ostrovním systému je situace jiná. Nízké stejnosměrné napětí je u mě dostupnější díky přítomnosti baterií. 230V, tedy takové napětí, jako je v běžné zásuvce používám prakticky jen pro silové spotřebiče, například pračka, čerpadlo, vysavač, vařič, rychlovarná konvice a to jen v momentě, kdy je energie dostatek. Tyto spotřebiče by se z technických důvodů napřímo z baterií napájely dosti nesnadno. K napájení notebooku, nabíjení mobilního telefonu, nebo LED osvětlení není nezbytně nutné mít k dispozici 230V. Všechny tyto spotřebiče lze nápájet například i v autě, kde máme stejnosměrné napětí také dostupnější, než 230V jako v zásuvce. Pro zajištění 230V na ostrovním systému (případně i v autě) je nutno mít v provozu měnič napětí, který při svém provozu sám svou činností nějakou energii spotřebuje. Když na měniči nebudu závislý a budu umět tvaleji běžící spotřebiče napájet přímo z baterií, vyřadím tak vlastně jeden prvek, snížím tím mimo jiné i možnost poruchy zařízení, které nezbytně nutně nepotřebuji a díky tomu, že ho nepotřebuji, mě jeho případné porouchání nijak neovlivní, ale co je hlavní ušetřím tak energii, kterou by jinak takové zbytné zařízení spotřebovalo. V řeči čísel: měnič vyrábějící z 24V baterií 230VAC pro nabíječku notebooku má sám o sobě spotřebu řekněme 25W. Pokud zajistím provoz notebooku bez nutnosti ho napájet z 230V a díky tomu tak nebudu potřebovat měnič napětí a pokud notebook poběží 24 hodin denně, pak 25W x 24H = 600Wh elektrické energie. Více než půl kilowatthodiny energie ušetřím a to se mi značně hodí při zataženém počasí, kdy je energie z panelů nedostatek a úspora energie v bateriích je na místě. 600Wh je množství energie odpovídající půlce mé denní běžné spotřeby na DC rozvodech, například celá noční spotřeba.